Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                II.

Předkládací zpráva

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo v souladu s Programovým prohlášením vlády ČR a ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR věcný záměr zákona upravujícího řešení dlouhodobé zdravotně sociální péče. Cílem předkládaného návrhu je zlepšit dostupnost a kvalitu této péče, stejně jako přispět k lepšímu využití existujících prostředků a sjednotit podmínky pro poskytování této péče bez ohledu na místo a způsob jejího čerpání. Důraz je kladen na  maximální možné poskytování služeb v rámci dlouhodobé péče v přirozeném prostředí klienta.

Hlavními principy navrhovaného řešení jsou:
· zajištění kvalitních a dostupných služeb pro klienty 
· možnost participace klientů a jejich rodinných příslušníků na vytváření vhodné sítě poskytovatelů dlouhodobé péče 
· podporování rozvoje dlouhodobé péče především na domácí a komunitní úrovni,
· podpora otevřeného a transparentního konkurenčního prostředí při poskytování dlouhodobé péče  
· zvýšení sociální spravedlnosti, tedy srovnání podmínek dostupnosti a kvality potřebných služeb, stejně jako finanční participace, pro klienty se stejnými potřebami dlouhodobé péče, stanovení nepodkročitelných standardů dlouhodobé péče
· zvýšení efektivity systému poskytování dlouhodobé péče, včetně vynakládání prostředků na příspěvek na péči
· vytváření podmínek pro realizaci účinné sociální a zdravotní politiky na všech úrovních veřejné správy
· omezení preventabiliní dysability a tedy potřeby dlouhodobé péče
· zajištění dlouhodobě udržitelného financování 

Vedle těchto cílů a principů předkládaný návrh věcného záměru zákona o dlouhodobé péči odpovídá na otázky, komu je dlouhodobá péče určena, jaké služby jsou v jejím rámci poskytovány, jakými poskytovateli a za jakých podmínek mohou být poskytovány, jak je celý systém organizován a zabezpečen z hlediska plánování, toku informací, zajištění a kontroly kvality, účinnosti a efektivity poskytování dlouhodobé péče a způsob financování. 
K projednání základních zásad a přístupů k systému dlouhodobé péče byl ministrem práce a sociálních věcí již v roce 2009 ustanoven expertní panel, složený z odborníků působících v oblasti sociálních a zdravotních služeb, z řad zástupců obcí, krajů, poslanecké sněmovny, zdravotních pojišťoven a organizací poskytujících sociální a zdravotní služby, Ministerstva zdravotnictví a dalších věcně příslušných ministerstev. Na doporučení a výstupy z tohoto panelu navázala společná pracovní skupina zástupců obou ministerstev, která připravila tento návrh. 
Předkládaný materiál vychází také z doporučení Evropské unie v oblasti sociální a zdravotní politiky vyjádřených i v řadě dalších mezinárodních dokumentů jako je Evropská sociální charta, Evropská charta místní samosprávy, Rezoluce Rady Evropy, doporučení EU v rámci Švédského předsednictví, podpora dlouhodobé péče zeměmi OECD a dalších doporučení Evropské unie a Světové zdravotnické organizace (Zdraví 21).
Vhodná úprava dlouhodobé zdravotně sociální péče byla hledána po dobu posledních 20 let a je z důvodů dostupnosti, transparentnosti, kvality a efektivity poskytovaných služeb zásadně nutná již dnes. Její význam ale stoupá ve světle probíhajícího stárnutí obyvatelstva České republiky. Do roku 2050 budou osmdesátiletí a starší lidé představovat významnou část populace v České republice (více než 13%). Stárnutí obyvatelstva povede k významnému nárůstu poptávky po zdravotních a sociálních službách a k nárůstu nákladů na tyto služby.
Dosažení vyšší efektivnosti a výkonnosti systému předpokládá, že systém dlouhodobé péče umožní lidem setrvávat ve své přirozené komunitě, a také zároveň předpokládá další rozvoj systému neformálních a profesionálních pečovatelů. Vedle vymezení dlouhodobé péče, určení její potřeby, obsahu a způsobů poskytování je z dlouhodobého hlediska nutné řešit i udržitelné financování těchto služeb. Z důvodu stárnutí obyvatelstva se dnešní průběžné systémy financování (veřejné zdravotní pojištění, příspěvek na péči, důchodový systém a dotace ze státního rozpočtu) jeví jako dlouhodobě neudržitelné a je třeba je doplnit systémem založeným na vytváření úspor. Vyřešení této otázky ale vyžaduje další analýzy a zejména diskuse směřující k nalezení politického konsenzu. Proto není součástí tohoto věcného záměru, ale bude řešen souběžně. 
MPSV si uvědomuje současný vývoj v rámci příspěvku na péči, který má výrazně vzrůstající tendenci bez ohledu na možné dopady předkládaného materiálu. V rámci zpracovávání paragrafového znění MPSV předpokládá i úpravu ustanovení o příspěvku na péči tak, aby byly dodrženy střednědobé výdajové rámce na léta 2013 a 2014 a střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2013 a 2014 schválené usnesením Vlády ČR ze dne 21. Září 2011 č. 692. 

Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně sociální péči úzce navazuje na návrh zákona o zdravotních službách a novelu zákona o sociálních službách, které jsou v současné době projednávány v Parlamentu ČR. Jeho hlavním cílem je vytvořit transparentní systém propojených a vhodně navazujících zdravotních a sociálních služeb, které dokáží kvalitním a nákladově efektivním způsobem pokrýt potřeby obyvatelstva. Přijetím tohoto návrhu se Česká republika přiblíží zemím Evropské unie. Ve většině z nich je dlouhodobá zdravotně sociální péče považována za svébytný druh péče odpovídající na úzce provázané a kombinované zdravotní a sociální potřeba klientů. Jako taková je obvykle upravena zvláštním zákonem. 
Dopad předkládaného materiálu na rovnost mužů a žen je převážně neutrální. Materiál je slučitelný s právem EU. Na přímo použitelné předpisy EU bude odkázáno v úvodním ustanovení budoucího zákona (čl. 56 SFEU, nařízení 883/2004, a další).
Materiál byl předložen do mezirezortního připomínkového řízení vedle povinných připomínkových míst i vybraným odborníkům a sociálním partnerům. Zásadní připomínky uplatnilo 22 připomínkových míst, těm byl 8. 9. 2011 na kontaktní e-maily zaslán definitivní text a vypořádací tabulka. Na tuto korespondenci nereagovalo MPO a Liberecký kraj.
Pardubický a Ústecký kraj nesouhlasí s předkládaným zákonem a podporuje nulovou variantu. ČMKOS a OSZSP ČR nadále trvají na tom, že předložený návrh bez zajištění výrazně lepší koordinace mezi resorty MPSV a MZ nemá smysl. Předložený návrh dle těchto připomínkových subjektů situaci systémově neřeší. ČMKOS se ohrazuje proti chaotické legislativní práci při přípravě zákonů o dlouhodobé péči a zdravotních službách. Hospodářská komora požaduje pro vyslovení souhlasu podrobné věcné rozpracování, které ovšem bude až součástí paragrafového znění a do doby, než se bude moci seznámit s těmito podrobnostmi, raději podporuje nulovou variantu. Unie zaměstnavatelských svazů základní koncept řešení obsažený v předloženém materiálu podporuje, nicméně zdůrazňuje, že trvání tohoto souhlasu je podmíněno podrobným rozpracováním v rámci paragrafového.
MPSV předkládá materiál do vlády s  rozporem Jihočeským krajem. S návrhem deklarovali obecný nesouhlas Pardubický kraj a Ústecký kraj a odborové organizace.
Výsledek vypořádání připomínek je uveden v příloze IV.
2