Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam RACK8MZACUIY najdete zde
쿐놡 > ˊ က ˌ ˄ ˅ ˆ ˇ ˈ ˉ ꗬÁ性Ѕ ዸ¿ က ⱨ橢橢啌啌 Ѕ됸㼮㼮䊃 ) ¤ ᶬ ᶬ ᶬ
ᶶ ᷂ ᷂ ᷂ ᷖ 欚 欚 欚 8 歒 ɬ 涾 Ȥ ᷖ 멨 ˰ 濮 濮 瀄 瀄 瀄 烟 Ô 熳 D 燷 $ 렇 렉 렉 렉 렉 렉 렉 $ 뵘 ɨ 뿀 r 렭 ǵ ᷂ 畣 烟 烟 畣 畣 렭 ᷂ ᷂ 瀄 瀄 Û 먢 算 算 算 畣 ᷂ 瀄 ᷂ 瀄 렇 算 畣 렇 算 算 Ȗ ꐡ ʼ ᷂ ᷂ ꤉ 瀄 濢 ࿐䕙óǍ 欚 痫 î ꛝ , 뇛 ج 머 0 멨 ꜉ Ȁ 쀲 盙 ϐ 쀲 X ꤉ ꤉ j 쀲 ᷂ ꥳ ࡨ 爛 Ê 狥 算 獵 t 珩 ź 爛 爛 爛 렭 렭 窩 î 爛 爛 爛 멨 畣 畣 畣 畣 ᷖ ᷖ ᷖ 䵄 欚 ᷖ ᷖ ᷖ 欚 ᷖ ᷖ ᷖ ᷂ ᷂ ᷂ ᷂ ᷂ ᷂ Č III.
N á v r h
Věcný záměr zákona
o dlouhodobé zdravotně - sociální péči
Důvodová zpráva - shrnutí
Důvod předložení návrhu
Předložený návrh věcného záměru zákona vychází z koaliční smlouvy a směřuje k naplnění Programového prohlášení vlády ze dne 4. srpna 2010. Vláda se v tomto prohlášení mimo jiné zavázala přijmout sadu reformních opatření vedoucích k modernizaci a vyšší efektivnosti zdravotnického systému, podpořit rozvoj péče o seniory a osoby se zdravotním postižením v domácím prostředí, vymezit dlouhodobou zdravotně-sociální péči (dále jen „dlouhodobá péče“) a zajistit její dostupnost pro všechny potřebné občany.
Cílem návrhu je:
Zajistit včasnou identifikaci osob s potřebou dlouhodobé péče prostřednictvím doplnění výkonu sociální práce na obcích s rozšířenou působností o odbornost komunitní sestry.
Zlepšit koordinaci poskytování péče potřebným klientům zejména v případě poskytování této péče kombinací domácích pečujících, terénních a ambulantních sociálních služeb a domácích a ambulantních zdravotních služeb.
Zabezpečit rovnost podmínek pro všechny občany a poskytovatele dlouhodobé péče.
Významně zlepšit efektivitu dnes vynakládaných veřejných prostředků ze systému zdravotního pojištění i sociálních dávek.
Zajistit dostupnou a kvalitní dlouhodobou péči poskytovanou zejména v domácím, a v případě potřeby i v institucionálním prostředí.
Vymezení dlouhodobé péče
Dlouhodobá péče je kombinací širokého spektra koordinovaných zdravotních a sociálních služeb, které potřebují osoby se sníženou soběstačností a zhoršeným zdravotním stavem. Zhoršená soběstačnost může být díky zdravotnímu postižení vrozená nebo získaná v průběhu života v důsledku zhoršení zdravotního stavu, které nastává nejčastěji, ale zdaleka ne výlučně, ve vyšším seniorském věku. Potřeba poskytování dlouhodobé péče, pokud nastane, je zpravidla trvalá až do konce života klienta.
Nedostatky dnešního stavu
Předložený návrh reaguje na nerovnost v podmínkách čerpání služeb dlouhodobé péče pro obyvatele a nedostatečnou dostupnost odpovídající dlouhodobé péče v domácím i institucionálním prostředí způsobenou nedostatky v její organizaci, které vedou také k její nedostatečné kvalitě a nehospodárnosti a k zásadním nerovnostem mezi klienty zejména pobytových zařízení.
Klienti se zcela stejnými potřebami se na úhradě potřebné péče podílejí zásadně odlišným způsobem. Například v případě pobytu v zařízení poskytujícím pobytové sociální služby se klient podílí na úhradě stravy a ubytování až do výše 360 Kč denně, zatímco při hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení hradí pouze regulační poplatek ve výši 100 Kč denně.
Tento stav je způsoben dnešním umělým oddělením financování a organizace zdravotní a sociální péče, a vedle již zmíněné nerovnosti vede k situaci, kdy ve zdravotnických zařízeních je hospitalizováno dle kvalifikovaných odhadů 35 000 občanů, kteří ve skutečnosti potřebují dlouhodobou péči. Tito občané jednak ve zdravotnických zařízeních obvykle nedostávají potřebnou sociální péči, jednak představují významnou finanční zátěž pro zdravotní pojišťovny. Vedle platby regulačního poplatku se nijak nepodílejí na úhradě stravovacích a ubytovacích služeb a také jsou ošetřování personálem, který je kvalifikován na péči o významně složitější případy.
Zdravotní pojišťovny zatěžované těmito zbytečnými výdaji se na druhé straně brání proplácet v odpovídající výši potřebnou zdravotní péči v pobytových zařízeních poskytujících sociální služby (domovy pro seniory a další domovy) a také domácí zdravotní péči. O nerovnoměrném přístupu občanů k domácí zdravotní péči jasně svědčí například výdaje zdravotních pojišťoven na tuto péči na jednoho klienta, které jsou velmi nízké v mezinárodním srovnání a mezi jednotlivými kraji v ČR se liší až trojnásobně.
Vzniká tak začarovaný kruh, kdy na jedné straně je skupina občanů dlouhodobě zbytečně hospitalizována v zařízeních vybavených na poskytování jiného druhu služeb, na druhé straně nejsou potřebné služby dostupné. Výsledkem je zásadní nerovnost mezi občany, nehospodárnost při vynakládání veřejných prostředků a nízká kvalita a dostupnost poskytovaných služeb.
Popis cílového stavu
Výše popsaný zásadně nevyhovující současný stav se v posledních 20 letech opakovaně pokoušely řešit různé iniciativy v rámci rezortů zdravotnictví i sociálních věcí. Společným rysem těchto pokusů ale bylo, že byly většinou založeny na striktním oddělení poskytování zdravotních a sociálních služeb. Takové oddělení je ale principiálně nemožné, neboť dlouhodobá péče je charakterizována především potřebou propojených a koordinovaných zdravotních a sociálních služeb. Právě proto byly podobné iniciativy vždy v praxi neúspěšné.
Navrhovaný věcný záměr zákona vychází z nutnosti propojení zdravotních a sociálních služeb a zavádí proto dlouhodobou péči jako novou kategorii, specificky definovanou oblast zdravotních a sociálních služeb s vlastním procesem posouzení a zajištění potřeb klienta. Na druhou stranu věcný záměr zákona respektuje existující oddělení obou resortů a v zájmu snížení administrativy tam, kde není nezbytně nutné definovat nové procesy, využívá existující procesy a ustanovení popsané v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a zajišťuje jejich koordinaci a propojení. Příkladem takového přístupu je například kombinované financování dlouhodobé péče z prostředků obou rezortů.
Posouzení potřeb klienta
Věcný záměr zákona navrhuje společné posouzení zdravotních a sociálních potřeb klienta se závěrem platným pro oba resorty, včetně kombinovaného financování z prostředků státního rozpočtu a z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Zároveň se navrhuje ustanovení institutu komunitní sestry zaměstnávané obcemi, jejíž rolí je identifikace potřebných osob, jejich podpora při získání statusu klienta dlouhodobé péče a zajištění vhodné formy zdravotních a sociálních služeb.
Poskytování a financování dlouhodobé péče
Potřeby klientů dlouhodobé péče budou zajišťovány primárně v rámci domácí nebo ambulantní péče, včetně péče stacionární. Pokud není možné, aby klienti setrvali v domácím prostředí, bude jim poskytnuta péče pobytovou formou kombinující zdravotní a sociální služby. V rámci procesu přiznání statusu klienta dlouhodobé péče bude zhodnocena potřebná intenzita služeb a zajištěno jejich financování, zejména cestou příspěvku na péči a cestou úhrady potřebných zdravotních služeb ze strany zdravotní pojišťovny, včetně zajištění jejich časové a místní dostupnosti. Obě cesty financování budou na rozdíl od dnešní situace významně lépe propojeny a koordinovány, například bude možné podat žádost o přiznání příspěvku na péči již v době hospitalizace klienta.
V případě pobytových služeb bude spoluúčast klienta na úhradě ubytování a stravování probíhat stejným způsobem jako je dnešní režim v domovech pro seniory. Předpokládá se upřesnění nároku klienta ve smyslu dnes nestanoveného standardu poskytovaných ubytovacích a stravovacích služeb. V případě ambulantních a domácích služeb se předpokládají stejné formy financování jako v dnešní situaci, zdravotní pojišťovny ale uvolní na ambulantní a domácí zdravotní služby prostředky, které získají racionalizací pobytových služeb.
Poskytovatelé dlouhodobé péče
Dlouhodobá péče bude v ambulantní a domácí oblasti zajišťována dnešními poskytovateli sociálních služeb a poskytovateli zdravotních služeb, u nich pak zejména formou ambulantní a domácí zdravotní péče. Zákon povede k potřebné koordinaci a integraci těchto služeb, která bude probíhat postupně, s ohledem na konkrétní lokální podmínky, v důsledku požadavků klientů a ekonomické motivace poskytovatelů.
Poskytovatelé dlouhodobé pobytové péče vzniknou z části dnešních domovů pro seniory a z části dnešních zdravotnických zařízení typu léčeben dlouhodobě nemocných. S cílem zajištění komplexních služeb budou tito poskytovatelé v rámci přechodného období muset získat současně oprávnění k poskytování odpovídajících zdravotních služeb a registraci k poskytování odpovídajících sociálních služeb.
Dopady, kterých má být prostřednictvím této právní úpravy dosaženo
Jasné vymezení oblasti dlouhodobé péče, zdravotních a sociálních služeb poskytovaných v jejím rámci, nároku klientů a procesu jeho zhodnocení, stanovení odpovídajících požadavků na personální a věcné vybavení poskytovatelů a koordinace financování dlouhodobé péče.
Překlenutí segmentace a překážek mezi službami zdravotní a sociální péče.
Zajištění dostupnosti a optimálního způsobu poskytování dlouhodobé péče podle individuálních potřeb klienta a provázanost jejích různých forem.
Zvýšení komplexnosti a kvality zdravotních i sociálních služeb.
Účelnější vynakládání prostředků ze státního rozpočtu a ze systému veřejného zdravotního pojištění.
Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA
Důvod předložení návrhu
Předložený návrh věcného záměru vychází z koaliční smlouvy a směřuje k naplnění Programového prohlášení vlády ze dne 4. srpna 2010. Vláda se v tomto prohlášení mimo jiné zavázala přijmout sadu reformních opatření vedoucích k modernizaci a vyšší efektivnosti zdravotnického systému, podpořit rozvoj péče o seniory a osoby se zdravotním postižením v domácím prostředí a společně s odborníky vymezit dlouhodobou zdravotně-sociální péči a navrhnout zavedení uceleného systému zdravotních a sociálních služeb, včetně způsobu financování.
Důvodem je především snaha odstranit existují nerovnost v dostupnosti zdravotně sociálních služeb a v podílu klientů na jejich financování, který se dnes u klientů se zcela shodnými potřebami významně liší podle toho, zda jsou hospitalizováni ve zdravotnickém zařízení nebo v pobytovém zařízení poskytujícím sociální služby. Stejně tak existuje dnes významná nerovnost poskytovatelů v přístupu k finančním zdrojům podle toho, zda jsou zdravotnickým zařízením nebo poskytovatelem sociálních služeb. Tyto nerovnosti a umělé překážky v koordinaci zdravotních a sociálních služeb vedou také ke zhoršené dostupnosti služeb, jejich často neodpovídajícímu rozsahu a kvalitě a nehospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
Cílem návrhu (věcného řešení) je zajistit v rámci existujících mechanismů financování dostupnou a kvalitní dlouhodobou zdravotně-sociální péči (dále jen „dlouhodobá péče“), poskytovanou efektivním a rovným způsobem v domácím i institucionálním prostředí. Do systému zajištění dlouhodobé péče je nutno více zainteresovat stávající či potenciální klienty a jejich rodinné příslušníky.
Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo a rizik spojených s nečinností
Zhodnocení současného stavu
Vymezení dlouhodobé péče a jejích klientů
Dlouhodobá péče je spektrem kombinovaných zdravotních a sociálních služeb, které potřebují osoby se sníženou soběstačností závislé na cizí pomoci: potřebují pomoc a péči při každodenních sebeobslužných aktivitách pro zajištění důstojného života (definice OECD).
Pro definici dlouhodobé péče je klíčová právě potřeba zkombinovat významný podíl zdravotní a sociální péče. Péče, jež je svým časovým průběhem dlouhodobá, ale zároveň převážně zdravotní s minimální sociální komponentou (např. dlouhodobá intenzívní péče) nebo převážně sociální s minimální zdravotní komponentou (například podpora fyzicky hendikepovaných, ale jinak zdravých mladých lidí), nepatří do dlouhodobé péče tak, jak je definována v tomto návrhu.
Dlouhodobou péči potřebují lidé v důsledku zhoršené schopnosti sebeobsluhy, která může být díky zdravotnímu postižení vrozená nebo získaná v průběhu života v důsledku zhoršení zdravotního stavu.
Z pohledu zdravotnictví je dlouhodobá péče po fázi akutní a následné péče třetí fází poskytování zdravotních služeb. Je zaměřena na klienty, u kterých se ani zákroky moderní medicíny ani intenzívní rehabilitací nepodařilo plně obnovit jejich funkční schopnosti a kteří potřebují dlouhodobou systematickou zdravotní péči zejména charakteru ošetřovatelské péče. Poskytování dlouhodobé péče v přirozeném prostředí klienta formálními poskytovateli nebo ve formě sdílené péče je považováno za nejvhodnější způsob podpory a péče.
Dnešní a budoucí potřeba dlouhodobé péče a jejího financování
Dlouhodobou péči již dnes potřebuje v ČR přibližně 170 000 osob. Jejich počet bude v důsledku stárnutí obyvatelstva významně narůstat.
Tabulka č. 1: Odhad počtu potenciálních klientů dlouhodobé péče
Sektor Počet příjemců /hospitalizovanýchOdhad podílu příjemců dlouhodobé péčeOdhad počtu příjemců dlouhodobé péčeSociálníPříspěvek na péči, Stupeň závislosti 1112 0000%0Příspěvek na péči, Stupeň závislosti 287 00025%21 750Příspěvek na péči, Stupeň závislosti 360 000100%60 000Příspěvek na péči, Stupeň závislosti 436 000100%36 000ZdravotníOšetřovatelská pracoviště v nemocnicích15 00025%3 750Sociální lůžka ve zdravotnických zařízeních3 000100%3 000Odborné léčebné ústavy a další lůžková zařízení65 00020%13 000Léčebny dlouhodobě nemocných55 00025%13 750 Celkem 151 250Zdroj: VZP ČR, MPSV, vlastní odhady, osoby se mohou vyskytovat ve více skupinách, řádcích zároveň. Data za rok 2009.
Odhad celkových veřejných nákladů na dlouhodobou péči v roce 2009 je 30 mld. Kč (1,0% HDP). Do tohoto odhadu nejsou započítány náklady na neformální péči poskytovanou v rámci rodin nebo komunit osobami blízkými nebo jinými (kvalifikovaný odhad uvádí až 200 000 přepočtených úvazků blízkých osob).
Hrazení dlouhodobé péče je obsaženo ve výdajích zdravotních pojišťoven, státu, krajů, obcí a dalších zřizovatelů zdravotnických zařízení následné péče a poskytovatelů sociálních služeb. Je ale také ve velké míře hrazena ze soukromých rozpočtů podporovaných sociálními dávkami, ať již pojistných nebo nepojistných systémů (ty navíc mohou být mezi sebou kombinovány). Podrobnější odhady nákladů jsou uvedeny v Tabulce č. 2.
Tabulka č. 2: Odhad dnešních veřejných výdajů na dlouhodobou péči
SektorNázev části veřejných výdajůCelkový objem v mil. Kč skutečnost 2009Odhad podílu dlouhodobé péčeOdhad části dlouhodobé péče v mil. KčSociálníDávky osobám se zdravotním postižením2 45250%1 226Příspěvek na péči18 89770%13 228Výdaje územních rozpočtů (krajů a obcí)6 48770%4 541Dotační řízení MPSV6 25350%3 127ZdravotníOšetřovatelská pracoviště v nemocnicích4 71330%1 414Zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních poskytnutá osobám umístěným v nich z jiných než zdravotních důvodů3 291100%3 291Na ošetřovatelskou a rehabilitační péči poskytnutou v zařízeních sociálních služeb98270% 687Odborné léčebné ústavy6 13425%1 534Léčebny dlouhodobě nemocných1 09630% 329Domácí zdravotní péče1 32280% 1000 Celkem30 377Zdroj: Státní závěrečný účet MPSV, MZ, 2009, ČSÚ - Systém zdravotnických účtů.
V tabulce jsou uvedeny pouze takové náklady, které jsou vyúčtovány. Z praxe je známo, že existuje mnoho zdravotnických výkonů, které jsou poskytovány v pobytových zařízeních sociálních služeb, jež nejsou vykázány, zdravotními pojišťovnami uznány a uhrazeny. Naopak v mnoha zdravotnických zařízeních jsou poskytovány sociální služby, které nejsou vykazovány a mnohdy jsou označeny jako výkony zdravotní, hrazené zdravotními pojišťovnami. Odhad celkových nákladů je tedy velmi obtížný.
Modelace očekávaného nárůstu objemu veřejných prostředků věnovaných na dlouhodobou péči v důsledku stárnutí obyvatelstva je zobrazena v Grafu č. 1.
Graf č. 1: Projekce nárůstu výdajů veřejného zdravotního pojištění na akutní a dlouhodobou péči
Zdroj: Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v ČR, České zdravotnictví v roce 2050.
Poznámka: do nákladů dlouhodobé péče jsou zahrnuty pouze výdaje zdravotních pojišťoven.
Výdaje na dlouhodobou péči se navíc regionálně velmi liší, což vyplývá ze způsobu poskytování péče (někde je poskytována spíše ve zdravotnických zařízeních, někde více neformálně v domácnostech), z rozhodnutí krajů a obcí ohledně investic a dotací do zařízení, které tuto péči poskytují, a ze samotné geografické struktury jejich rozmístění v rámci ČR (např. koncentrace v krajských městech a v Praze). Tyto nerovnosti mají samozřejmě dopad na dostupnost a kvalitu dlouhodobé péče stejně jako na podíl klientů na jejím financování. Regionální rozdíly v dostupnosti dlouhodobé péče se netýkají jen jejího poskytování pobytovou formou, ale i dostupnosti domácích zdravotních ošetřovatelských služeb, jak je doloženo v Grafu č. 2.
Graf č. 2: Náklady zdravotních pojišťoven na dlouhodobou ošetřovatelskou zdravotní péči v roce 2009 na obyvatele daného kraje v Kč
Zdroj: ČSÚ, Statistika zdravotnických účtů 2009.
Nedostatky dnešní organizace a financování dlouhodobé péče
Dlouhodobá péče je dnes poskytována osobami blízkými nebo jinými (neformální péče v rámci domácnosti nebo komunity) a profesionálními poskytovateli v resortu práce a sociálních věcí nebo zdravotnictví. Služby poskytované ze strany jednotlivých resortů mezi sebou nejsou koordinované, což vede k významným nerovnostem mezi srovnatelnými klienty zdravotnických a sociálních zařízení, nedostatečnému zajištění kvality a dostupnosti, neefektivnímu poskytování a k vysokým transakčním nákladům. Roli koordinátora v současnosti nedokáže naplnit ani kraj či obec.
Ke klientům v domácí péči často paralelně dojíždějí pracovníci agentur ošetřovatelských (zdravotnických) a pečovatelských (sociálních). Řadu úkonů by přitom bylo možno provést pouze jedním pracovníkem, pokud by existovalo společné vzdělávání ve zdravotnické i sociální problematice.
Finanční spoluúčast občana v případě pobytové péče se významně liší podle toho, zda je občan s obdobnými potřebami pacientem zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkové zdravotní služby nebo klientem zařízení poskytujícího pobytové sociální služby. V případě pobytu v zařízení poskytujícím pobytové sociální služby se klient podle zákonných předpisů MPSV ČR podílí na úhradě stravy a ubytování ve výši maximálně 360 Kč denně za „hotelové služby“ a v průměru cca 150 Kč denně za sociální péči (z příspěvku na péči), zatímco při hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení hradí pouze regulační poplatek ve výši 100 Kč denně.
Jen v důsledku této nerovnosti (a pravděpodobně nedostatečné kapacity zařízení poskytujících pobytové sociální služby) je ve zdravotnických zařízeních hospitalizována řada pacientů, kterým je de facto poskytována dlouhodobá péče (viz Tabulka č. 1). Pro řešení tohoto problému je v současné legislativě zaveden institut Sociálních služeb poskytovaných ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče („sociální lůžka“). Tento institut v praxi příliš neuspěl proto, že není jasně vymezeno rozhraní mezi následnou a dlouhodobou péčí a pacienti nedávájí souhlas s převodem svého statusu z pacienta na klienta, protože to pro ně znamená významnou finanční spoluúčast podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Pro poskytovatele zdravotních služeb je „sociální lůžko“ nevýhodné z hlediska úhrad, neboť úhrada péče o tyto pacienty je mnohem nižší a proces přiznání příspěvku na péči či získání dotace jako jiná pobytová zařízení sociálních služeb je časově velmi zdlouhavý a nejistý. Je pro ně proto jednodušší vykazovat klienta za pacienta, což znamená udržení si platby z veřejného zdravotního pojištění.
Pacienti jsou většinou hospitalizováni na lůžkách akutní nebo následné péče, jejichž personální zajištění je ve smyslu kvalifikace personálu zbytečně vysoké. Zároveň ale tito pacienti často nedostávají potřebné sociální služby a dožívají svůj život v prostředí, které je pro poskytování dlouhodobé péče nevhodné. Na druhé straně se zdravotní pojišťovny zatěžované těmito výdaji brání plně proplácet potřebnou zdravotní péči poskytovanou v pobytových zařízeních sociálních služeb.
Existující rozdíly ve financování péče o pacienty/klienty s obdobnými potřebami, kteří se ocitnou ve zdravotnickém zařízení, nebo na lůžkovém oddělení v zařízení poskytujícím pobytové sociální služby lze ukázat na skladbě plateb v obou případech - viz tabulka č. 3.
Tabulka č. 3: Průměrné měsíční úhrady na lůžko v daném zařízení
Zdravotní pojišťovna/ 1 měsíc úhradaPacient/klient*/ 1 měsíc úhradaDotace z veřejných prostředků na lůžko/ 1 měsíc úhradaCelkemLéčebny dlouhodobě nemocných35 310 Kč1 280 Kč36 590 KčNásledná péče, ošetřovatelská lůžka31 972 Kč1 280 Kč33 252 KčOdborný léčebný ústav38 400 Kč1 280 Kč39 680 KčPobytová zařízení sociálních služeb (domovy pro seniory), osoba ve stupni závislosti 32 079 Kč8 500 Kč (úhrada za pobyt a stravu) + 8000 (úhrada za péči) Kč6 000 Kč24 579 KčZdroj: Státní závěrečný účet MPSV a MZ, výkazy zdravotních pojišťoven, ČSÚ - Systém zdravotnických účtů, počty lůžek dle ÚZIS a VZP ČR.
Poznámka: Dotace jsou uměle rozpočítány na celkový počet lůžek v daných segmentech a mohou se proto regionálně a individuálně lišit. Obsahují transfery na běžné i kapitálové výdaje. V případě plateb za regulační poplatky uvažujeme i podíl osob osvobozených od regulačních poplatků podle zákona 48/1997 Sb.
*Pacient je občan hospitalizovaný ve zdravotnickém zařízení, klient je občan pobývající v pobytovém zařízení sociálních služeb.
Mimo problémy spojené s dnešním nerovným a roztříštěným poskytováním a financováním dlouhodobé péče je také třeba řešit otázku dlouhodobě udržitelného zajištění zdrojů. Dlouhodobá péče bude nejrychleji rostoucí formou zdravotní péče - (viz Graf č. 1) a rostoucí počet osob závislých na cizí pomoci bude také vytvářet velký tlak na sociální výdaje státu. Dnešní průběžné financování téměř veškeré sociální a zdravotní péče je v důsledku stárnutí obyvatelstva dlouhodobě neudržitelné. Stejně jako je v oblasti důchodového zabezpečení plánováno doplnění průběžného systému zdroji založenými na úsporách, je k podobnému kroku nutno přistoupit i v oblasti dlouhodobé péče.
Cíle, kterých má být prostřednictvím této právní úpravy dosaženo
Cílem je vymezení oblasti dlouhodobé péče, zdravotních a sociálních služeb poskytovaných v jejím rámci, statusu klienta dlouhodobé péče, požadavků na personální a technické vybavení pobytové dlouhodobé péče a financování dlouhodobé péče. Financování dlouhodobé péče bude zajištěno prostřednictvím zdravotních pojišťoven, spoluúčasti klienta v pobytové dlouhodobé péči (ubytování a strava) a přiznaného příspěvku na péči dle zdravotního stavu klienta bez rozdílu, v jakém prostředí se klient nachází (doma nebo v pobytové službě).
Segment dlouhodobé péče bude zajišťovat péči v rámci personálního vybavení prostřednictvím všeobecných sester a pracovníků sociální péče (pracovníků v přímé péči), dle počtu klientů v pobytových nebo terénních a ambulantních službách. Technické vybavení znamená určení nepodkročitelných podmínek pro poskytování dlouhodobé péče. Zahrnuje podmínky na vybavení jednotlivých pracovišť lékařskou technologií a ošetřovatelskými pomůckami, vybavení pokojů, počty lůžek na jednotlivých pokojích a hygienické zázemí pro klienty a personál. Personální a technické vybavení bude dáno vyhláškou pro poskytování dlouhodobé péče. Pobytová lůžka dlouhodobé péče snižují mzdové nároky na výkon lékařské péče, neboť lékařská péče bude zajišťována ambulantním způsobem v rámci smluvního vztahu lékaře a klienta.
Překlenutí segmentace a překážek mezi službami zdravotní a sociální péče, která bude zajištěna koordinovanou činností multioborovým týmem (sociální pracovník, komunitní sestra, ošetřující lékař) mezi zdravotnickým a sociálním segmentem. V dlouhodobé péči nastane propojení zdravotně sociální péče o klienta, který bude vyžadovat další pokračování péče v režimu dlouhodobé péče (pobytové, terénní a sociální).
Překlenutí současných bariér přechodu mezi zdravotními a sociálními službami, a to zejména v lůžkové péči léčeben pro dlouhodobě nemocné. Zde bylo v roce 2010 hospitalizováno cca 70 tisíc klientů, z toho 11% zůstává ve zdravotní péči déle než 90 dnů. Jsou nuceni setrvávat ve zdravotnickém zařízení jednak z důvodů onemocnění, ale také z důvodů nedostatečného zajištění pobytové, terénní a ambulantní péče zdravotních a sociálních služeb. Tito klienti jsou často závislí na pomoci druhé osoby, nemají přiznaný příspěvek na péči, neboť není využíváno institutu tzv. sociálních lůžek v souladu s ustanovením § 52 zákona o sociálních službách. Pokud lékař posoudí a rozhodne, že je zdravotní péče o klienta ukončena, ale bude nutná další zdravotně sociální péče, ohlásí tuto skutečnost komunitní sestře a tím dá podnět k zahájení řízení o přiznání statusu klienta dlouhodobé péče a současně řízení o příspěvku na péči již na lůžku ve zdravotnickém zařízení.
Zajištění optimálního způsobu poskytování dlouhodobé péče podle individuálních potřeb klienta, pokud možno v domácím prostředí klienta, a provázanost jejích různých forem (domácí/terénní, stacionární/ambulantní, lůžková/pobytová). Za optimální považujeme zajištění dlouhodobé péče (zdravotní a sociální služby) v domácím prostředí klienta, neboť dle provedené analýzy 55 % klientů za minulý rok přešlo z LDN do domácího prostředí, 9 % do pobytových sociálních služeb a 12 % do jiného zdravotnického zařízení. Kombinované zdravotně sociální služby bez ohledu na poskytovaný typ péče (pobytová, terénní a ambulantní) budou poskytovány dle individuálního plánu zajištění zdravotních a sociálních potřeb (plán dlouhodobé péče, který vychází z metodiky poskytování ošetřovatelského procesu).
Vytvoření nových pracovních příležitostí v dlouhodobé péči a podpora potřebného počtu kvalifikovaných pracovníků pro tyto služby, neboť je cílem tohoto zákona podpořit terénní a ambulantní zdravotní (domácí zdravotní péče) a sociální služby (pečovatelská služba, osobní asistence, odlehčovací služba.) V důsledku redukce počtu akutních lůžek může být část finančních prostředků z veřejného zdravotního pojištění přealokována na domácí zdravotní péči (cca. 4.5 mil.), kdy se odhadem může propustit 10 tisíc klientů do domácího ošetřování s podporou domácí zdravotní péče a sociálních služeb. Pokud by zůstal systém nezměněn, bylo by nutné na straně sociálních pobytových služeb navýšit kapacitu o 20%, což by znamenalo navýšení investičních nákladů poskytovatelů o více než 2 miliardy. Předpokládá se, že se rozšíří počet úvazků všeobecných sester v domácí zdravotní péči o jednu třetinu. Počet pracovníků v přímé péči v terénních a pobytových službách by se také navýšil o jednu třetinu za předpokladu, že poskytované sociální služby budou vázané na příspěvek na péči s důslednou kontrolou kvality poskytované péče neformálními pečujícími. Do rozpočtu poskytovatelů terénních a ambulantních služeb se vrací vynaložené náklady na příspěvek na péči pouze v 10 %. Výpadek financování je kryt dotační politikou MPSV, rozpočty krajů, měst a obcí. Tento způsob financování je nevyhovující.
Vytvoření větší flexibility na pracovním trhu uplatněním kategorie zdravotně sociálních pracovníků, případně rozšířením a úpravou vzdělávacích programů ostatních nelékařských pracovníků, nebo doplněním vzdělávacích programů pracovníků v sociálních službách v oblasti hodnocení sociálně zdravotních potřeb klienta a následného plánování zajištění potřeb, tak aby klient mohl setrvat ve svém přirozeném prostředí.
Zabezpečení kvality poskytovaných služeb, nastavení minimálních standardů a rovnoměrné dostupnosti pro všechny, vedoucí k nezávislému a důstojnému životu jedince. Využijeme dosavadních standardů kvality v sociálních službách, které budou doplněny o standardy ošetřovatelské dlouhodobé péče, které jsou již připraveny Ministerstvem zdravotnictví. Tyto standardy budou platné pro pobytové, terénní i ambulantní služby dlouhodobé péče. Rovnoměrná dostupnost sítě dlouhodobé péče bude zajišťována prostřednictvím krajů, měst a obcí, a to zejména obcí s rozšířenou působností, které mají za povinnost plánovat dostupnou síť sociálních služeb ve spolupráci s MPSV. Pro tyto účely budou využity výstupy z IP MPSV Podpora procesů v sociálních službách, kde dle výsledků analýz byla odhalena bílá místa, kde jsou nedostupné potřebné sociální služby. Za tvorbu sítě poskytovatelů zdravotních služeb odpovídají zdravotní pojišťovny ve spolupráci s MZ. V důsledku zavedení platby za diagnózu (dále jen DRG) v akutní péči bude motivace ze strany poskytovatelů klienty dříve propouštět do domácího léčení s podporou zdravotních služeb domácí zdravotní péče (dále jen DZP) a také vznikne tlak od samotných klientů na dostupnost této ošetřovatelské péče. Dle výzkumných podkladů je zmapována síť poskytovatelů DZP a byla odhalena bílá místa. Ve spolupráci s MZ a zdravotními pojišťovnami bude zahájeno jednání k rozšíření dostupnosti sítě DZP a alokaci finančních prostředků do této péče. Je nutné upozornit na záměr zdravotních pojišťoven snížit objem poskytované akutní lůžkové péče ve zdravotnických zařízeních a přetransformovat tato lůžka na lůžka dlouhodobé péče
Zvýšení efektivity poskytovaných služeb prostřednictvím nastavených kontrolních mechanismů ze strany zdravotních pojišťoven v oblasti DZP (ošetřující lékař, revizní lékař a klient). Komunitní sestra bude provádět kontrolu kvality péče zejména u neformálně pečujících. Výrazné efektivity se dosáhne tím, pokud bude klient ošetřován ve vlastním sociálním prostředí, neboť se bude jednat o úspory z všeobecného zdravotního pojištění (na 1 měsíc v LDN je vynakládáno cca 36 tisíc) a v pobytových sociálních službách (na 1 měsíc cca 25 tisíc hrazeného z 33% z dotací MPSV a z 51 % spoluúčasti klienta). Pro oba systémy bude velmi výhodné setrvání klienta v domácím prostředí s nastavením podpory a sociálně zdravotní péče. Pokud bude zdravotní stav klienta vyžadovat náročnější dlouhodobou péči, může být tato péče poskytována na pobytových lůžkách dlouhodobé péče.
Rizika spojená s nečinností
Vzrůstající tlak na veřejné rozpočty na úhradu potřebné péče.
Nesplnění závazků Programového prohlášení vlády ze dne 4. srpna 2010.
Snížení úrovně poskytování zdravotně sociálních služeb z hlediska nedostatku finančních prostředků na úrovni obcí, krajů a státu.
Nárůst hospitalizací, které povedou k dalšímu přetrvávání klientů ve zdravotnických zařízeních, a tím k neúčelnému vynakládání prostředků z veřejného zdravotního pojištění a k nevhodnému způsobu poskytování dlouhodobé péče.
Zhoršení lokální dostupnosti péče a nezajištění odpovídajících služeb stále většímu počtu klientů, kteří je v důsledku stárnutí obyvatelstva potřebují.
Návrh variant z hlediska komplexního řešení problematiky
3.1. Nulová varianta
Tato varianta předpokládá, že se nezmění současný stav.
3.2. Varianta 1
Služby v rámci dlouhodobé péče bude zajišťovat pouze kapacita registrovaných sociálních služeb ve smyslu zákona o sociálních službách.
Silné stránky:
Minimální potřeba změn právních předpisů upravujících poskytování sociálních služeb nebo zdravotní péče a zásahu do systému.
Slabé stránky a rizika:
Významná potřeba dotační podpory budování nových kapacit sociálních služeb.
Významná potřeba zvýšení metodické a kontrolní činnosti.
Nevyužití příležitosti vedoucí k modernizaci a vyšší efektivnosti zdravotnického systému i systému sociálních služeb.
Přetrvávající neprovázanost zdravotní a sociální komponenty dlouhodobé péče.
Přetrvávající rozdílné finanční a další podmínky pro klienty ve zdravotnických zařízeních a u poskytovatelů pobytových sociálních služeb povedou k přetrvávajícímu neefektivnímu poskytování služeb.
Dopady na státní rozpočet.
3.3. Varianta 2
Bude vytvořen systém dlouhodobé péče integrující potřebné zdravotní a sociální služby podle zvláštních právních předpisů s efektivním využitím stávajících kapacit v systému zdravotnictví a sociálních služeb.
Silné stránky:
Optimalizace a sjednocení poskytování dlouhodobé péče.
Včasné poskytnutí podpory potřebným obyvatelům v místě jejich přirozeného prostředí.
Významné zvýšení dostupnosti dlouhodobé péče.
Zvýšení efektivnosti využití stávajících zdrojů financování.
Stimulace růstu efektivity navazujícího zdravotnického a sociálního systému.
Podpora vzniku nových profesí v komunitní péči, rozvoj terénních a ambulantních služeb a péče.
Zvýšení zaměstnanosti v konkrétním regionu a rozvoj pracovních pozic v terénních a ambulantních službách.
Podpora vzniku nového typu pobytové služby, zaměřené na zdravotně sociální potřeby klienta.
Podpora tzv. „sdílené péče “, kdy stát podporuje stanovenou sociální politikou kombinaci formální a neformální péče ve snaze udržet osoby se sníženou soběstačností závislé na cizí pomoci v jejich přirozeném prostředí.
Podpora poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí klienta.
Slabé stránky a rizika:
Možné problematické implementování nových postupů do stávajících systémů péče.
Nutnost změny chování řady institucí a jejich klientů.
Nutnost nové právní úpravy, byť úzce navazující na zákon o sociálních službách a zákon o zdravotních službách.
Návrh variant z hlediska legislativního řešení
Z legislativního hlediska by řešení problematiky podle varianty 1 nevyžadovalo zásadní změny právních předpisů. Variantu 2 je možné řešit přijetím samostatného zákona, nebo pouhou úpravou stávajících právních předpisů.
Přijetí samostatného zákona navrhujeme z následujících důvodů:
Potřeba jasného vymezení dlouhodobé péče jako zvláštní a svébytné oblasti péče kombinující zdravotní a sociální služby, a tedy vyžadující úzkou spolupráci MPSV a MZ.
Provázání terminologie a postupů vymezených dnes významně odlišným způsobem v zákonech v gesci MPSV a MZ.
Nutnost zcela nové (dnes neexistující) úpravy definující klienta a posuzování nároku na status klienta.
Vedle oblastí, které vyžadují novou úpravu, bude navrhovaný zákon sestávat z novel stávajících zákonů v gesci MPSV i MZ, zejména zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Zdravotní výkony poskytované v rámci dlouhodobé péče budou upraveny v rámci zdravotnických předpisů (seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami).
Dotčené subjekty
Dotčené subjekty jsou především:
Ministerstvo práce a sociálních věcí,
Ministerstvo zdravotnictví,
Úřad práce České republiky,
OSSZ,
kraje,
krajské úřady
obce,
obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
poskytovatelé sociálních služeb,
poskytovatelé zdravotních služeb,
osoby s potřebou dlouhodobé péče,
zdravotní pojišťovny.
Vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant
5.1. Východiska současného stavu a prognóza trendů vývoje mandatorních výdajů v oblasti příspěvku na péči
Předkládaný materiál ve svých návrzích vytváří systém, který reaguje na současné změny v oblasti poskytování sociálních služeb a zdravotních služeb v době ekonomické krize a na jí vynucených sociálních reformách. Predikce vývoje tak, jak ji vidí realizační tým MPSV a MZ v této oblasti, je stručně popsána v příloze č. 1.
5.2. Varianta 0 je nevhodná pro všechny zúčastněné subjekty a dlouhodobě neudržitelná z důvodu stárnutí obyvatelstva. Existující poskytování dlouhodobé péče rozdrobené mezi resorty MPSV ČR a MZ ČR je nevyhovující z hlediska dostupnosti a kvality služeb pro klienty, z hlediska ekvity a transparentnosti i z hlediska efektivity vynakládání veřejných prostředků. Tento fakt byl opakovaně zdokumentován a dlouhodobě je usilováno o zásadní změnu současného systému.
Systém, který je již dnes významně nefunkční, zjevně nemůže obstát v situaci, kdy dlouhodobou péči bude z důvodu stárnutí obyvatelstva potřebovat významně větší počet obyvatel. Stávající systém nedisponuje kapacitami ani finančními zdroji k zajištění potřebné péče.
Z finančního pohledu je nutno zdůraznit, že nulová varianta povede k významně vyšším výdajům ze státního rozpočtu, které ale nezajistí vyšší dostupnost ani kvalitu péče, a nebudou ani částečně kompenzovány zvýšením efektivity poskytování služeb ani interní realokací výdajů zdravotních pojišťoven.
K dodatečným nárokům na státní rozpočet dojde v důsledku zvýšené potřeby dotací poskytovatelům pobytových sociálních služeb, ke kterým patří zdravotnická zařízení poskytující sociální služby podle § 52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Zároveň ale nedojde ke zvýšení dostupnosti zdravotních služeb poskytovaných v domácím prostředí. Výsledkem bude zbytečně vysoká poptávka po dlouhodobé péči poskytované v institucionálním prostředí a tedy další tlak na dotační výdaje ze státního rozpočtu.
Zvýšený tlak na nárůst dotací se dá odhadnout na základě dnešního objemu dotací poskytovatelům sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních (cca 60 000 Kč na lůžko) v průměru o 0,6 mld. Kč ročně od roku 2012 do roku 2013 (10 000 lůžek ročně) a 1 mld. Kč v roce 2014 (16 000 lůžek).
5.3. Varianta 1 nezohledňuje provázanost zdravotní a sociální komponenty dlouhodobé péče. Potřeba dlouhodobé péče není řešitelná bez koordinace poskytování zdravotních a sociálních služeb. Z hlediska zatížení státního rozpočtu stejně jako ve variantě nula platí, že nedostatečná podpora zdravotních služeb v pobytových zařízeních a v domácím prostředí klienta povede k významnému tlaku na státní rozpočet.
Navíc oproti variantě nula ještě hrozí požadavky na investiční dotace z veřejných rozpočtů. Část navýšení kapacit by se sice mohla realizovat cestou přeměny dnešních provozovatelů zdravotnických zařízení (nově poskytovatelů zdravotních služeb) na poskytovatele pobytových sociálních služeb. Vzhledem k neexistující koordinaci mezi oběma rezorty ale nelze předpokládat plné pokrytí nově vzniklých potřeb z tohoto zdroje. Navýšení současné kapacity poskytovatelů pobytových sociálních služeb o pouhých 20% by představovalo navýšení investičních výdajů o více než 2 mld. ročně v letech 2012 a 2013 a 3 mld. Kč v roce 2014. Současně bude vyvíjen tlak na navýšení dotací pro tyto poskytovatele, srovnatelný jako ve variantě 0, tedy celkový předpokládaný nárůst nákladů státního rozpočtu je celkem 9,2 mld. Kč.
Jedinými subjekty, které by měly prospěch z varianty 1, by tak byly zdravotní pojišťovny díky snížení jejich výdajů na zdravotní péči a přenesení těchto výdajů na státní rozpočet.
5.4. Varianta 2 jako jediná reflektuje přirozený zdravotně-sociální charakter dlouhodobé péče, vytváří transparentní a provázaný systém jejího poskytování a financování, který je schopen zareagovat na vzrůstající potřebu této péče v důsledku stárnutí obyvatelstva.
Na rozdíl od ostatních variant varianta 2 vede k účelnějšímu poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí klienta. Vede také k realokaci peněz vydávaných zdravotními pojišťovnami v rámci zdravotnictví a k zabránění zvýšených nároků na ostatní veřejné rozpočty. Na rozdíl od varianty 0 a 1 tedy neexistují dodatečné požadavky na státní, krajské a obecní rozpočty plynoucí ze zvýšených potřeb provozních dotací a výstavby nových zařízení. Ke vzniku těchto nákladů buď vůbec nedochází díky účelnějšímu poskytování péče v domácím prostředí, nebo jsou pokryty realokací výdajů zdravotních pojišťoven mezi jednotlivými segmenty zdravotní péče.
Varianta 2 vytváří jednotné prostředí pro poskytování dlouhodobé péče, stanoví jasně způsob posuzování potřeby této péče a vytváří podmínky pro poskytnutí služeb ekonomicky nejvýhodnějším způsobem, tedy pokud je to možné v domácím prostředí klienta při zapojení rodinných příslušníků.
Varianta 2 je tedy jednoznačně preferována z hlediska zajištění dostupnosti a kvality dlouhodobé péče. Jak je ukázáno v následujícím vyčíslení dopadů, je varianta 2 preferována i z hlediska finančního.
Na rozdíl od ostatních vede varianta 2 k účelnějšímu poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí klienta a také k realokaci peněz vydávaných zdravotními pojišťovnami v rámci zdravotnictví a tedy k zabránění zvýšených nároků na ostatní veřejné rozpočty. Na rozdíl od varianty 0 a 1 tedy neexistují dodatečné požadavky na státní, krajské a obecní rozpočty plynoucí ze zvýšených potřeb provozních dotací a výstavby nových zařízení. Ke vzniku těchto nákladů buď vůbec nedochází díky účelnějšímu poskytování péče v domácím prostředí, nebo jsou pokryty realokací výdajů zdravotních pojišťoven mezi jednotlivými segmenty zdravotní péče.
Zdůvodnění dopadů na státní rozpočet a na systém veřejného zdravotního pojištění
Část pacientů hospitalizovaných v dnešních zdravotnických zařízeních (zejména v léčebnách dlouhodobě nemocných, odborných léčebných ústavech a na ošetřovatelských i akutních lůžkách v lůžkových zařízeních) se stane klienty dlouhodobé péče. Zároveň se předpokládá změna statusu řady dnešních zdravotnických zařízení a jejich postupná přeměna na poskytovatele dlouhodobé péče. Zejména dnešní léčebny dlouhodobě nemocných a odborné léčebné ústavy (a některé nemocnice) se tak na základě místní poptávky po následné a dlouhodobé péči a schopnosti získat kvalifikovaný zdravotnický personál rozhodnou, kterou část své lůžkové kapacity věnují poskytování následné péče a kterou část poskytování dlouhodobé péče.
Na základě analýzy dat týkajících se hospitalizací pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR v oblasti následné péče (viz graf č. 3) a předpokladu, že její podíl u těchto pojištěnců je 80% jejich počtu v ČR, odhadujeme, že status klienta dlouhodobé péče by mohlo získat cca 36 000 pojištěnců reprezentujících 4 miliony ošetřovacích dnů (80% pacientů hospitalizovaných v následné péči déle než 90 dní a 25% pacientů hospitalizovaných 30-90 dní). Lze předpokládat, že zhruba 10 000 osob se přesune do domácí péče (zejména osoby v kategoriích pacienta 1 a 2) a 26 000 osob do pobytových institucí dlouhodobé péče.
Graf č. 3: Struktura počtu ošetřovacích dnů a počet ࠈ ࠊ ࠠ ࠢ ࡈ ࡊ ࡌ ࡸ ࡼ ࢎ ࢘ ࢚ ࢸ ࢺ ࢼ ࣌ ࣎ 웓ꪸ뢜뢜뢎災也㵟 ᘡ⑨ᅈ㸀*䩃 䩏䩑䩞䡭Ѕ䡳Ѕᘡ衐㸀*䩃 䩏䩑䩞䡭Ѕ䡳Ѕᘡᵨ㸀*䩃 䩏䩑䩞䡭Ѕ䡳Ѕᘙ⑨ᅈ㸀*䩃 䩏䩑䩞ᔠḯᘀ⑨ᅈ䌀⑊伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀⁊ ᘚ鱨娓䌀⑊伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀⁊ ᘚ뽨Ἡ䌀⑊伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀⁊ ᘚ衐䌀⑊伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀⁊ ᘚ遐䌀⑊伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀⁊ ᘙ遐㔀脈䩏䩑䩞䩡ᘚ遐䌀⡊伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀⑊ ᔠ㽨ᘀ遐䌀伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀 ᘚ뱨ᅴ䌀伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ሀ ࠊ ࠌ ࠠ ࠢ ࡊ ࢘ ࢚ ࣎ ࣐ ऀ ं ഠ ဨ ᆺ ዂ ዄ ዸ ÷ ï ï å � ß � å 츀 Æ 였 » 묀 » 묀 » � Ú ̤̀☊ె愀̤摧䠤܀ ␃愃̤摧䠤̤̀㠀$⑈愀̤摧䠤Ѐ摧䠤㰆䀀&摧䠤Ѐ 摧䠤Ѐ 摧僡܀ ␃愁Ĥ摧僡܀ ␃愂Ȥ摧僡ᔀ ⬈Ⱄⱦþ Ắ࣎ ࣐ ऀ घ ू ॐ ० চ জ ૐ ୲ ୴ ౌ ಆ ഔ ച ജ ഞ ഠ ഢ ല 쯕쯁럕럕馪貪羪쭵柕핚핐僋Fᘒը⽸伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ衐伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ驨⌡ᘀ⑨ᅈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔛ儿ᘀ⑨ᅈ㔀脈䩏䩑䩞ᘒ땨ᅴ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ衐ᘀ땨ᅴ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ衐ᘀ筳伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔡ衐ᘀ⑨ᅈ䈀Ī䩏䩑䩞桰㌳3ᔘ衐ᘀ⑨ᅈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ筳伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒィ큡伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ⑨ᅈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ儿ᘀ⑨ᅈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔐ儿ᘀ⑨ᅈ帀Ɋ ᔧ⡨ሰᘀ衐㸀*䩃 䩏䩑䩞䡭Ѕ䡳Ѕᬀല ഼ ീ ൘ ൚ ൜ ൪ ൶ ൺ ග ຄ ຈ ຜ ຶ ໂ ဤ ဦ ဨ ဪ Ⴤ ᆶ ᆸ ᆺ ᆼ ᇊ ᇌ ᇨ ሖ ቘ ቜ ቾ ኂ ኼ ኾ ዂ ዄ ዸ ጠ �틳믒믳믳믳뮮뮮뮮뮮鶮뮮뮮뮮뮮貮皃 ᔘ儿ᘀ⑨ᅈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔐ表陱ᘀ⑨ᅈ帀Ɋ ᔠꑨ阍ᘀꑨ阍䌀ᑊ帀Ɋ愀ᑊ洀Ո猄Ոᔡꑨ阍ᘀ⑨ᅈ䈀ت䩏䩑䩞桰ÿ ᔘꑨ阍ᘀ⑨ᅈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ衐伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘꑨ阍ᘀѨ魬伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘꑨ阍ᘀ奨※伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒᥨ̭伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒը⽸伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘꑨ阍ᘀᵨ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ⸀ዸ ዺ ᛆ ᧐ Ა ↢ ▌ ⡘ ⡚ ⢄ ⢈ Ⲧ Ⲩ ㉚ ㉜ ㊎ 㙄 㙆 㚚 㱺 䂎 䂐 䃌 䏮 䛾 䜀 ÷ ò ÷ ÷ ÷ ò ÷ ÷ í í ÷ ÷ ÷ ÷ Ѐ摧䠤Ѐ 摧䠤Ѐ摧䠤܀ ␃愃̤摧䠤ᬀጠ ፖ ፴ ᐖ ᑾ ᔒ ᔔ ᕞ ᖞ ᖮ ᗂ ᗄ ᗸ ᗼ ᛆ ᝈ ៖ ៚ ᠺ ᡸ ᢊ ᢎ ᤪ ᪖ ᪬ ᮊ ᮔ ᮜ ᮞ ᮢ ᮤ ᮦ ᮨ Ა ᵔ ᵖ Ṗ Ṝ ⑼ ⡖ ⡘ 엌������ꟶ觶糶 ᔘ�⼜ᘀ⑨ᅈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ땨ᅴ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ침鸨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒᵨ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ퍨ୈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ筳伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ⡨ሰ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔌ表陱ᘀ⑨ᅈ ᔐ表陱ᘀ⑨ᅈ帀Ɋ ᘒ衐伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ儿ᘀ⑨ᅈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ묃伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ⑨ᅈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ⸀⡘ ⡚ ⢄ ⢆ ⢈ ⢎ ⢐ ⢢ ⧔ ⧲ ⨴ ⩆ ⪚ ⪜ Ⳗ ⳤ ⶨ ⷊ ⺸ ⻲ ⼂ ⽼ 〾 ま ゚ マ 탚탚탆킼킲颥颊顽颊顰曐䭙Ðᘛ⑨ᅈ䈀ت䩏䩑䩞桰ÿ ᔘ嬆ᘀ⑨ᅈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ침鸨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘᡨ�ᘀ絨頮伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘᡨ�ᘀᵨ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔛᡨ�ᘀ⑨ᅈ㔀脈䩏䩑䩞ᔘᡨ�ᘀ⑨ᅈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘᡨ�ᘀィ큡伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ筳伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ묃伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒᵨ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ⑨ᅈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ끨ᘀ⑨ᅈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔌ驨⌡ᘀ⑨ᅈ ᘆ⑨ᅈ ᘊ⑨ᅈ帀Ɋ ᘎ⑨ᅈ帀Ɋ愀ᡊᴀマ ヾ ㉜ ㉰ ㉾ ㊌ ㊎ ㋪ ㎐ ㎬ 㐶 㒘 㓖 㖚 㖜 㖰 㗐 㙄 㙆 㚚 㣦 㣨 㣼 㤄 㤜 㱦 㱶 㱸 䂌 탛탛龬銬龬讬걽겒晰峩 ᘒﵨ╴伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ묃伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ침鸨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘᡨ�ᘀ침鸨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔛᡨ�ᘀ⑨ᅈ㔀脈䩏䩑䩞ᔌᡨ�ᘀ⑨ᅈ ᔘᡨ�ᘀ텨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘᡨ�ᘀ뉨ꅰ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘᡨ�ᘀ⑨ᅈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒᵨ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ譨�ᘀ⑨ᅈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘕ⑨ᅈ㔀脈䩏䩑䩞ᔛ捨騙ᘀ⑨ᅈ㔀脈䩏䩑䩞ᘒ⑨ᅈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ畨絤ᘀ⑨ᅈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋᰀ䂌 䂎 䂐 䃌 䇤 䇺 䈘 䈲 䒚 䒞 䗼 䘎 䘐 䘢 䚈 䛾 䜀 䞆 䞈 䢦 䣘 䧬 䨬 䯌 䯎 䯐 䯢 䲔 䲖 䲘 䲜 쯕쯁쮷쮭쮣馷賋粃쭯쭯敯쭯敯呯 ᘡ⑨ᅈ㸀*䩃 䩏䩑䩞䡭Ѕ䡳Ѕᘒ歀伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘꉨ砧ᘀ⑨ᅈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔌ㽨ﴦᘀ⑨ᅈ ᔐ㽨ﴦᘀ⑨ᅈ帀Ɋ ᔘ儿ᘀ幨Ḝ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ⍨焎伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ≨兜伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ뉨ꅰ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ絨頮伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒѨ魬伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ⑨ᅈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔛ虨扬ᘀ⑨ᅈ㔀脈䩏䩑䩞ᔞḯᘀ⑨ᅈᜀ쭨蠒伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ儿ᘀ⑨ᅈ伀Ɋ儀Ɋ帀ɊḀ䜀 䞆 䞈 䦚 䨮 䭐 䯐 䲘 䲚 䲜 䲞 䲠 䲢 䲤 䲦 䲨 䲪 䲬 䲮 䲰 䲲 䲴 䲶 䲸 䲺 䲼 䲾 ú ê ê ê ä ä ä ä ä ä ä ä ä 㰆䀀&摧砜ṳ̀☊ె愀̤摧䠤Ѐ 摧䠤Ѐ摧䠤ᨀ䲾 䳀 䳂 䳄 䳆 䳈 䳊 䳌 䳎 䳐 䳒 䳔 䳖 䴴 䴶 䵦 䵪 冖 冘 圴 圶 娴 娶 娸 娺 娼 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ù 豈 ñ à � Ø � Ø � Ø � Ø ܀ ␃愃̤摧砜ṳ̀㠀$⑈愀̤摧砜uЀ 摧砜uȈ&䘋 摧砜u㰆䀀&摧砜uᤀ䲜 䳖 䴲 䴴 䴶 䵤 䵦 䵨 䵪 䶀 ䷀ 侮 侰 偈 偌 冔 冖 冘 冬 冮 凎 剈 剌 剖 剘 剚 劬 샔ꦶꦟ閶螶螶皶幨閶䩔䩔䩔 ᘒ묃伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒﵨ╴伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ᠕伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔛḯᘀ腨�㔀脈䩏䩑䩞ᔠḯᘀ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᘛ腨�䈀Ī䩏䩑䩞桰㌳3ᘒ��伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ酃伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘḯᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔧ⑨ᅈᘀ⑨ᅈ㸀*䩃 䩏䩑䩞䡭Ѕ䡳Ѕᘡ腨�㸀*䩃 䩏䩑䩞䡭Ѕ䡳Ѕᘙ腨�㸀*䩃 䩏䩑䩞ᘙ幨Ḝ㸀*䩃 䩏䩑䩞ᨀ劬 匴 區 午 半 厘 厚 吞 吤 呤 咨 咪 咮 咰 咺 哨 哬 啐 啒 啼 圲 圴 坶 坸 堶 堸 娴 婌 婎 婐 媺 媾 嫸 嫺 嬰 嬲 嬴 守 宊 嶖 ���췢쏢쎹ꊯ쎔쎊썽白絩à ᔘ筳ᘀ腨�䌀ᡊ帀Ɋ愀ᡊ ᔌḯᘀ腨� ᔘḯᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ扨餅伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔛḯᘀ腨�㔀脈䩏䩑䩞ᔘḯᘀ䕭伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ䕭伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒᩨ㘀伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘕ᠕㔀脈䩏䩑䩞ᘒﵨ╴伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ᠕伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ筳伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ♨䱔伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ✀娼 娾 婀 婂 婄 婆 婈 婊 婌 婎 婐 婒 嫺 嬲 嬴 守 宊 嶘 嶚 愴 押 曔 曖 杒 杔 桤 ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ò ß Ú ÷ ÷ ÷ Ú ÷ Ѐ摧砜uȈĦ䘋 摧砜uȋ̤̀☊ॆ愀̤摧砜uЀ 摧砜u܀ ␃愃̤摧砜uᤀ嶖 嶘 嶚 愲 愴 斊 斌 曒 曔 曖 杒 杔 枞 枠 枦 柢 柼 柾 格 桎 桢 桤 桦 桾 梀 梂 梨 棤 棦 췗냀鲩迡辂轵辂迗桭季季 ᔏᡨ襕ᘀ腨�㔀脈ᘉ腨�㔀脈ᘉ扨餅㔀脈ᔏ㭨ᘀ腨�㔀脈ᔘᡨ�ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ硨᠕ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ㭨ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ筳ᘀ腨�䌀ᡊ帀Ɋ愀ᡊ ᔌḯᘀ腨� ᔞḯᘀ腨�ᜀ쭨蠒伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ酃ᘀ굨뉿伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ酃伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘḯᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔡ୨䍥ᘀ腨�䈀ت䩏䩑䩞桰ÿ ᰀ桤 桦 棦 棴 棸 椼 榈 槒 ÷ Ñ 숀 ¶ 똀 ¶ ԀĤ␆ᘁĤ晉 摧率.̤̀␅Ĥ␖䤁Ŧ 愀̤摧率.̀Ĥ␅Ĥ萎q萏q␖䤁Ŧ 崀熄帀熄愀Ĥ摧率.␅Ĥ萏 搒ð葞 摧砜u܀ ␃愃̤摧砜u܀棦 棲 棴 棶 棸 椺 椼 榆 榈 槐 槒 槔 槤 槦 樲 樴 橂 橄 橈 橊 橌 橎 橐 橒 檞 檠 檬 檮 檴 檶 櫂 櫄 櫆 櫈 欔 欖 欢 欤 欬 欮 欺 欼 款 歀 殌 殎 殚 殜 殤 殦 殲 殴 殶 毈 毊 氀 氂 氘 氚 氦 氨 뻏뻯뻯뻯겾겾겾랾겾겾겾랾겾겾겾랾겾겾겾랾뻯黯뻯뺬 ᘚ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᔔ酨�ᘀ腨�帀Ɋ愀ᑊ ᔌḯᘀ腨� ᔠḯᘀ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᔠ硨᠕ᘀ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᔜḯᘀ腨�䌀ᑊ伀͊儀͊愀ᑊ ᔠ㭨ᘀ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ㰀槒 槔 槦 樴 橄 橊 橎 m 嘀 J 㬀 ; 㬀 ̀Ĥ␅Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧率.ԀĤ␆ᘁĤ晉 摧率.̀Ĥ␅Ĥ萎q萏q␖䤁Ŧ 崀熄帀熄愀Ĥ摧率.鄀 摫 ␖ᜁĤ晉 阂F㐃܁잔ࠃ狖Ԁǹઌሴↄ⚌ȈĄ Ą Ą Ą ✀Ą Ą Ą ܀ިĄ Ą Ą ܀ިĄ Ą Ą ܀ިĄ Ą Ą 錃ᔡĶ᠀϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ÿ ᯿ᓖ 혜 ÿ ÿ ÿ ÿ ᷿ᓖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃昀Ĵ瑹率.橎 橐 橒 檠 檮 檶 櫄 o 堀 L 㴀 = 㴀 ̀Ĥ␅Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧率.ԀĤ␆ᘁĤ晉 摧率.̀Ĥ␅Ĥ萎q萏q␖䤁Ŧ 崀熄帀熄愀Ĥ摧率.欀� ᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ䚖̀Ĵ鐇ȝ혈r刺谁㐊�萙氡ࠆ"ӿЀЀ 錇(ӿЀ ꠧ'ӿЀ ꠧ'ӿЀ ꠧ'ӿЀ᐀϶↓㘕ᜁ϶ ᨀᓖ혛 ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ䘃愀϶7瑹率.櫄 櫆 櫈 欖 欤 欮 欼 o 堀 L 㴀 = 㴀 ̀Ĥ␅Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧率.ԀĤ␆ᘁĤ晉 摧率.̀Ĥ␅Ĥ萎q萏q␖䤁Ŧ 崀熄帀熄愀Ĥ摧率.欀졤ᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ䚖̀Ĵ鐇ȉ혈r刺谁㐊�萙ꀡࠆ"ӿЀЀ 錇(ӿЀ ꠧ'ӿЀ ꠧ'ӿЀ ꠧ'ӿЀ᐀϶↓㘕ᜁ϶ ᨀᓖ혛 ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ䘃愀϶7瑹率.欼 款 歀 殎 殜 殦 殴 o 堀 L 㴀 = 㴀 ̀Ĥ␅Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧率.ԀĤ␆ᘁĤ晉 摧率.̀Ĥ␅Ĥ萎q萏q␖䤁Ŧ 崀熄帀熄愀Ĥ摧率.欀녤ᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ䚖̀Ĵ鐇Ş혈r刺谁㐊�萙ꀡࠆ"ӿЀЀ 錇(ӿЀ ꠧ'ӿЀ ꠧ'ӿЀ ꠧ'ӿЀ᐀϶↓㘕ᜁ϶ ᨀᓖ혛 ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ䘃愀϶7瑹率.殴 殶 毊 氚 氨 氰 氼 o 堀 L 㴀 = 㴀 ̀Ĥ␅Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧率.ԀĤ␆ᘁĤ晉 摧率.̀Ĥ␅Ĥ萎q萏q␖䤁Ŧ 崀熄帀熄愀Ĥ摧率.欀驤ᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ䚖̀Ĵ鐇Ɲ혈r刺谁㐊�萙ꀡࠆ"ӿЀЀ 錇(ӿЀ ꠧ'ӿЀ ꠧ'ӿЀ ꠧ'ӿЀ᐀϶↓㘕ᜁ϶ ᨀᓖ혛 ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ䘃愀϶7瑹率.氨 氬 氮 氰 氲 水 永 氺 氼 氾 汀 沖 沘 沢 沤 沬 沮 沸 沺 沼 沾 洜 洞 洪 洬 洮 洰 洲 洴 浀 浂 浄 浆 浾 涀 涌 涎 涒 涔 涖 涢 涤 润 涨 涪 涶 �볍볟볭��볍볟볭��볍벫볭췟讛y ᔣ㭨ᘀ腨�㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᔟḯᘀ腨�㔀脈䩃䩏䩑䩡ᔟ硨᠕ᘀ腨�㔀脈䩃䩏䩑䩡ᔠ㭨ᘀ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᔠḯᘀ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᔌḯᘀ腨� ᔔ酨�ᘀ䱨팸帀Ɋ愀ᑊ ᘚ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᔔ酨�ᘀ腨�帀Ɋ愀ᑊ ᘎ䱨팸帀Ɋ愀ᑊⴀ氼 氾 汀 沘 沤 沮 沺 o 挀 c 吀 T 吀 ̀Ĥ␅Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧率.ԀĤ␆ᘁĤ晉 摧率.欀荤ᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ䚖̀Ĵ鐇ʙ혈r刺谁㐊�萙氡ࠆ"ӿЀЀ 錇(ӿЀ ꠧ'ӿЀ ꠧ'ӿЀ ꠧ'ӿЀ᐀϶↓㘕ᜁ϶ ᨀᓖ혛 ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ䘃愀϶7瑹率.沺 沼 沾 洞 洬 洴 浂 o 挀 c 吀 T 吀 ̀Ĥ␅Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧率.ԀĤ␆ᘁĤ晉 摧率.欀汤ᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ䚖̀Ĵ鐇Dz혈r刺谁㐊�萙ꀡࠆ"ӿЀЀ 錇(ӿЀ ꠧ'ӿЀ ꠧ'ӿЀ ꠧ'ӿЀ᐀϶↓㘕ᜁ϶ ᨀᓖ혛 ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ䘃愀϶7瑹率.浂 浄 浆 涀 涎 涖 涤 o 挀 c 吀 T 吀 ̀Ĥ␅Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧率.ԀĤ␆ᘁĤ晉 摧率.欀啤ᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ䚖̀Ĵ鐇Ƙ혈r刺谁㐊�萙ꀡࠆ"ӿЀЀ 錇(ӿЀ ꠧ'ӿЀ ꠧ'ӿЀ ꠧ'ӿЀ᐀϶↓㘕ᜁ϶ ᨀᓖ혛 ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ䘃愀϶7瑹率.涤 润 涪 涸 涼 淀 淐 o 昀 Z 一 N 䈀 ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧䚄É̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧率.ԀĤ␆ᘁĤ晉 摧率. ᘀĤ晉 摧率.欀㹤ᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ䚖̀Ĵ鐇ǣ혈r刺谁㐊�萙ꀡࠆ"ӿЀЀ 錇(ӿЀ ꠧ'ӿЀ ꠧ'ӿЀ ꠧ'ӿЀ᐀϶↓㘕ᜁ϶ ᨀᓖ혛 ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ䘃愀϶7瑹率.涶 涸 涺 涼 涾 淀 淎 淐 淒 溸 溺 溼 溾 漂 潆 潈 潊 潤 潦 濒 濨 瀎 瀐 炾 烀 焊 焌 焒 ��짭낷躟膟橴橴橴橴嵴嵴䵴t ̟j ᘀ腨� Ὂ伀Ɋ儀Ɋ唀Ĉ䩞ᔘ硨᠕ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ㭨ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘘ絨杢㔀脈࠶侁Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔠ蕨ᴛᘀ幨Ḝ䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᔠ蕨ᴛᘀ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᔌḯᘀ腨� ᔣ흨챱ᘀ腨�㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᔣᡨ�ᘀ䱨팸㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᔣ硨᠕ᘀ腨�㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᔣḯᘀ腨�㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᬀ淐 淒 溼 溾 焔 瑠 瑢 瑤 瓪 p 栀 ` 栀 h 栀 h 儀 ␅Ĥ萏 搒ð葞 摧砜u܀ ␃愃̤摧㈃î܀ ␃愃̤摧砜u踀 摫ࠧ ␖ᜁĤ晉 阂F鐇œ혈r刺谁㐊�萙!ࠧ"ӿЀЀ 錧(ӿЀ ꠧ'ӿЀ ꠧ'ӿЀ ꠧ'ӿЀ᐀϶↓㘕ᜁ϶ ᨀᓖ혛 ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ䘃愀϶7瑹率.ࠀ焒 焔 爂 犆 犈 犊 狊 狸 狺 猖 猦 猪 猲 猺 瑂 瑄 瑞 瑤 瓨 瓪 瓶 瓸 田 甲 畠 疀 疂 疺 疼 痲 瘆 瘈 瘊 瘚 瘜 癦 癨 癲 癴 発 發 皆 皈 皊 皌 皮 皰 皼 皾 盄 盆 쟳뇂놠놠ꂒꂱ높讠ꂱꂱꂀꂀꂀꂋꂱꂀꂀ ᔔ镨︃ᘀ腨�帀Ɋ愀ᑊ ᔌḯᘀ腨� ᘚ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᔠḯᘀ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᔠ㭨ᘀ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᘉ腨�㔀脈ᔏ㭨ᘀ腨�㔀脈ᔘ硨᠕ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ㭨ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘḯᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ㈀瓪 瓸 甲 疂 疼 瘈 瘊 瘜 癨 癴 ó ó ó 愀 R R ̀Ĥ␅Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧率.鄀 摫ं ␖ᜁĤ晉 阂F㐃܁鎔ࠃ狖Ԁˣዹ᥍ử⒍،˲Ą Ą Ą Ą ܀ဖĄ Ą Ą ܀ٔĄ Ą Ą ܀֠Ą Ą Ą ܀֠Ą Ą Ą 鰃ᔤĶ᠀϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ÿ ᯿ᓖ 혜 ÿ ÿ ÿ ÿ ᷿ᓖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃昀Ĵ瑹率.ԀĤ␆ᘁĤ晉 摧率.ऀ癴 發 皈 皊 皌 皰 皾 盆 盔 ð ` 吀 T ð ԀĤ␆ᘁĤ晉 摧率.欀 ᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ沖̀Ĵ鐇Ɣ혈r車䴒贞氤ЂЀЀЀ耀ᘆАЀЀЀ耀否ІЀЀЀ耀ꀦЅЀЀЀ耀ꀦЅЀЀЀ᐀϶⒜㘕ᜁ϶ ᨀᓖ 혛 ÿ ÿ ÿ ÿ ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ氃愀϶7瑹率.̀Ĥ␅Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧率.ࠀ盆 盒 盔 盖 盘 眦 眨 眲 眴 眺 眼 睆 睈 睊 睌 睲 睴 睾 瞀 瞆 瞈 瞒 瞔 瞖 瞨 瞪 矠 矢 矸 矺 砄 砆 砌 砎 砘 砚 砜 砞 磺 磼 礆 礈 礐 礒 礜 礞 礠 礢 秆 秈 秎 秐 秖 秘 秜 秢 秤 秦 秨 稔 稖 稠 稢 稨 稪 稴 稶 稸 稺 穲 穴 穾 窀 쳝쳤첾�쳤�쳤뛤ᘎ腨�帀Ɋ愀ᑊ ᘚ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᔠ㭨ᘀ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᔌḯᘀ腨� ᔠḯᘀ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᔔ镨︃ᘀ腨�帀Ɋ愀ᑊ䠀盔 盖 盘 眨 眴 眼 睈 o 挀 c 吀 T 吀 ̀Ĥ␅Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧率.ԀĤ␆ᘁĤ晉 摧率.欀Ꝥ
ᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ沖̀Ĵ鐇ť혈r車䴒贞․ЂЀЀЀ耀ᘆАЀЀЀ耀否ІЀЀЀ耀ꀦЅЀЀЀ耀ꀦЅЀЀЀ᐀϶⒜㘕ᜁ϶ ᨀᓖ 혛 ÿ ÿ ÿ ÿ ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ氃愀϶7瑹率.睈 睊 睌 睴 瞀 瞈 瞔 o 挀 c 吀 T 吀 ̀Ĥ␅Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧率.ԀĤ␆ᘁĤ晉 摧率.欀敤ᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ沖̀Ĵ鐇œ혈r車䴒贞․ЂЀЀЀ耀ᘆАЀЀЀ耀否ІЀЀЀ耀ꀦЅЀЀЀ耀ꀦЅЀЀЀ᐀϶⒜㘕ᜁ϶ ᨀᓖ 혛 ÿ ÿ ÿ ÿ ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ氃愀϶7瑹率.瞔 瞖 瞪 矺 砆 砎 砚 o 怀 T 怀 ` 怀 ԀĤ␆ᘁĤ晉 摧率.̀Ĥ␅Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧率.欀⍤ᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ沖̀Ĵ鐇Ş혈r車䴒贞․ЂЀЀЀ耀ᘆАЀЀЀ耀否ІЀЀЀ耀ꀦЅЀЀЀ耀ꀦЅЀЀЀ᐀϶⒜㘕ᜁ϶ ᨀᓖ 혛 ÿ ÿ ÿ ÿ ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ氃愀϶7瑹率.砚 砜 砞 磼 礈 礒 礞 o 挀 c 吀 T 吀 ̀Ĥ␅Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧率.ԀĤ␆ᘁĤ晉 摧率.欀ᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ沖̀Ĵ鐇ŧ혈r車䴒贞氤ЂЀ Ѐ耀ᘆАЀЀЀ耀否ІЀЀЀ耀ꀦЅЀЀЀ耀ꀦЅЀЀЀ᐀϶⒜㘕ᜁ϶ ᨀᓖ 혛 ÿ ÿ ÿ ÿ ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ氃愀϶7瑹率.礞 礠 礢 秈 秐 秘 秤 o 昀 f 娀 Z 娀 ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧率. ᘀĤ晉 摧率.欀콤
ᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ沖̀Ĵ鐇ɶ혈r車䴒贞․ Ѐ Ѐ耀ᘦАЀЀЀ耀否ІЀЀЀ耀ꀦЅЀЀЀ耀ꀦЅЀЀЀ᐀϶⒜㘕ᜁ϶ ᨀᓖ 혛 ÿ ÿ ÿ ÿ ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ氃愀϶7瑹率.秤 秦 秨 稖 稢 稪 稶 o 昀 f 娀 Z 娀 ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧率. ᘀĤ晉 摧率.欀ꥤᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ沖̀Ĵ鐇ɶ혈r車䴒贞․ Ѐ Ѐ耀ᘦАЀЀЀ耀否ІЀЀЀ耀ꀦЅЀЀЀ耀ꀦЅЀЀЀ᐀϶⒜㘕ᜁ϶ ᨀᓖ 혛 ÿ ÿ ÿ ÿ ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ氃愀϶7瑹率.稶 稸 稺 穴 窀 窈 窔 o 昀 f 娀 Z 娀 ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧率. ᘀĤ晉 摧率.欀荤ᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ沖̀Ĵ鐇Ƶ혈r車䴒贞․ Ѐ Ѐ耀ᘦАЀЀЀ耀否ІЀЀЀ耀ꀦЅЀЀЀ耀ꀦЅЀЀЀ᐀϶⒜㘕ᜁ϶ ᨀᓖ 혛 ÿ ÿ ÿ ÿ ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ氃愀϶7瑹率.窀 窆 窈 窌 窒 窔 窖 窘 竂 竄 竎 竐 竒 竔 竖 竘 竚 竜 竢 竤 竦 竨 竴 競 竸 竼 笂 笄 笆 헤쓤볤�꧵헤薗摳喅핳 ᘝᵨ紥㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᘝ腨�㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᔣḯᘀ腨�㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᔣ㭨ᘀ腨�㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᔣ硨᠕ᘀ腨�㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᘎ葨쥆帀Ɋ愀ᑊ ᔔ镨︃ᘀ葨쥆帀Ɋ愀ᑊ ᘎᵨ紥帀Ɋ愀ᑊ ᔠ㭨ᘀ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᔌḯᘀ腨� ᘎ腨�帀Ɋ愀ᑊ ᔠḯᘀ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᔔ镨︃ᘀ腨�帀Ɋ愀ᑊᰀ窔 窖 窘 竄 竐 竘 竤 o 昀 f 娀 Z 娀 ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧率. ᘀĤ晉 摧率.欀嵤ᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ沖̀Ĵ鐇ŝ혈r車䴒贞․ Ѐ Ѐ耀ᘦАЀЀЀ耀否ІЀЀЀ耀ꀦЅЀЀЀ耀ꀦЅЀЀЀ᐀϶⒜㘕ᜁ϶ ᨀᓖ 혛 ÿ ÿ ÿ ÿ ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ氃愀϶7瑹率.竤 竦 競 笄 o 昀 Z ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧┝} ᘀĤ晉 摧率.欀㝤ᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ沖̀Ĵ鐇Ś혈r車䴒贞․ ЀЀЀ耀ᘦАЀЀЀ耀否ІЀЀЀ耀ꀦЅЀЀЀ耀ꀦЅЀЀЀ᐀϶⒜㘕ᜁ϶ ᨀᓖ 혛 ÿ ÿ ÿ ÿ ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ氃愀϶7瑹率.̀笄 笆 箤 箦 置 肖 腖 腘 腚 腞 腠 舤 苔 苖 苘 袊 © ꄀ ¡ ꄀ ¡ 鈀 鈀 蜀 ¡ ꄀ ¡ ꄀ ¡ ␃ԃĤ␆愁̤摧砜u␅Ĥ萏 搒ð葞 摧砜u܀ ␃愃̤摧砜u唀 摫ሟ ␖ᜁĤ晉 阂F鐇ő혈0贞耤ﰦОЀЀЀ耀ꀦЅӿЀ᐀϶⒜㘕ᜁ϶ ᨀࣖ 혛 ࣖ 혝 ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ䘃愀϶7瑹率.ༀ笆 筨 筪 箠 箢 箤 箦 箨 箪 簰 簲 糔 糖 糪 紀 紤 綦 綨 綪 綬 綺 綼 罬 置 耠 耢 聼 聾 肐 肒 肔 肖 肦 肪 脨 脴 腔 腘 腚 腜 腠 ��퓯뫇뫇뫇쟔쟔잰잰잺잣잺잺잖躣躉躉膉ꍪ ̬왪ᔀ捨縡ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ唀Ĉ䩞䡭Ѐ䡮Ѐࡵᔏḯᘀ腨�㔀脈ᘉ腨�㔀脈ᔏ㭨ᘀ腨�㔀脈ᔘⱨ䐻ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘḯᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ蕨ᴛ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ硨᠕ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ㭨ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔠ蕨ᴛᘀ蕨ᴛ䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᔠ蕨ᴛᘀ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ⠀腠 膈 膊 舌 舎 舠 舢 舤 苐 苒 苔 苘 苚 茎 茠 葀 葂 葺 蒺 蔔 蔖 薄 薆 藀 藂 藬 藮 藼 袈 袊 袢 裞 褺 襈 襐 覈 覊 覎 覐 覒 ��탯뿐ꮵꮞ醞떞떞醞醞醞떞羄罷潷罷罷w ᔏ扨餅ᘀ腨�㔀脈ᔏཨ录ᘀ腨�㔀脈ᘉ腨�㔀脈ᔘཨ录ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ硨᠕ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ㭨ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ蕨ᴛ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔠḯᘀ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᘚ蕨ᴛ䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᔠ硨᠕ᘀ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᔠ㭨ᘀ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ✀袊 覐 覒 視 觸 觺 觼 觾 詴 詶 軒 鄌 闪 麌 ꉌ ꉐ ꑤ ꑦ ꓦ ꓪ ꔴ ꕴ ꗢ ꗰ ð ë ë æ Þ � Þ 혀 Þ � Þ � Þ Í 촀 Í 촀 Í ᘀĤ晉 摧率.܀ ␃愃̤摧R܀ ␃愃̤摧砜uЀ摧砜uЀ 摧砜u␅Ĥ萏 搒ð葞 摧砜uᜀ覒 覔 視 觴 觶 觸 觺 觾 詴 諌 謜 謞 謪 謾 讞 订 询 诪 賂 賄 跊 踊 踌 踎 軐 軒 輌 輎 鄌 鄎 짗뻗ꆲ螔蝺蝰蝰蝰蝺蝰蝺捰捖L ᘒᕨ䕠伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ楦ᘀᵨ紥伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ楦ᘀ읨䨀伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ硨᠕ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ㭨ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ蕨ᴛᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔡ蕨ᴛᘀ腨�䈀Ī䩃䩞䩡桰 ᘗ腨�䈀Ī䩞䩡桰 ᔔ蕨ᴛᘀ腨�䌀ᑊ愀ᑊ ᘚ蕨ᴛ䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᔠ蕨ᴛᘀ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᔌ蝨䐼ᘀ腨� ̠ᙪºᔀ汨朩ᘀ腨�唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵᴁ鄎 釈 释 釲 鈄 銎 銠 錄 錆 錤 錨 鍐 鍒 鎚 鐐 鐔 鑌 鑎 鑐 鑨 鑪 针 钊 钒 钔 钺 铆 铦 锒 闌 闒 门 闪 间 闶 韜 飌 飢 飰 飺 餤 饠 �����틳죜����뻳뇳鷳莐鶐v ᔘ楦ᘀ楦伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘᡨ�ᘀ奨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘᡨ�ᘀ楦伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ楦伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒѨ魬伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘḯᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ剨蘀伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ豨씯伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒը⽸伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ硨᠕ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ㭨ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ⤀饠 饺 饾 馄 騆 騔 騖 騤 騨 驦 驨 马 骂 骖 髎 鬤 鬪 魴 鶒 鶔 鷊 鷬 麈 麊 麌 麞 鿈 ꃾ ꇸ ꈐ ꈤ ꈦ ꉊ ꉌ ꉎ ꉐ ꊢ ꊴ ꋆ 쿙싙��鎠粉籲糏糏籲籥籲 ᔘḯᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ㭨ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ쵨᜶伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘘ써㔀脈࠶侁Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘕ楦㘀脈䩏䩑䩞ᔘ䵬ᘀᕨ䕠伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ�偩伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ깨桚ᘀ�偩伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ奨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ䵬ᘀ楦伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ楦ᘀ楦伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ楦ᘀᕨ䕠伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ☀ꋆ ꋈ ꎀ ꎂ ꐜ ꐞ ꐺ ꐾ ꑢ ꑦ ꑾ ꒀ ꓦ ꓨ ꔒ ꔲ ꕐ ꕒ ꕲ ꕴ ꖄ ꖆ ꗀ ꗠ ꗰ ꗲ Ꙓ Ꙕ 쟏뫂鲫鲐邀鱭鲫鲐鱦U ఠܪ栕斞§栖ẁß⩂企Ɋ儀Ɋ瀀h ᔌḯᘀ腨� ᔥ艨戚ᘀ腨�䈀Ī䩏䩑䡭Љ桰 䡳Љᘟ腨�䈀Ī䩏䩑䡭Љ桰 䡳Љᘗꁨ䈀Ī䩏䩑桰 ᔝ㭨ᘀ腨�䈀Ī䩏䩑桰 ᔝ硨᠕ᘀ腨�䈀Ī䩏䩑桰 ᔏᡨ襕ᘀ腨�㔀脈ᘉ奨㔀脈ᔏ㭨ᘀ腨�㔀脈ᔘḯᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ豨씯伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ㭨ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ硨᠕ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋᬀꗰ ꗲ Ꙁ Ꙓ Ꙕ Ꙩ s 樀 j 樀 j 愀 ᘀĤ晉 摧⛆ ᘀĤ晉 摧率.欀聤ÑᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ䚖܀㮔ࠁ狖Ԁୀრហẇ⒞✀Ą Ą Ą Ą ⚀֠Ą Ą Ą ⚀ؠĄ Ą Ą ⚀ۧĄ Ą Ą ⚀ؗĄ Ą Ą ̃ᔤĶᨀᓖ 혛 ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ䘃愀϶A瑹率.Ꙕ Ꙡ Ꙩ Ꙫ ꛐ ꛒ ꛘ ꛚ ꛠ ꛦ ꛮ ꛰ Ꜻ Ꜽ Ꝃ Ꝅ Ꝋ Ꝏ Ꝗ Ꝙ Ꝛ ꠜ ꠞ ꠬ ꡢ ꡰ ꢒ ꢾ ꣀ ꧆ ꧌ 괰 쯚쮼쯚쮼鲫鲐�볋蓋蓋�敳坳坥ᘚ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᘚ豨씯䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᔠ㭨ᘀ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᘗ腨�䈀Ī䩏䩑桰 ᘗ왨ᠦ䈀Ī䩏䩑桰 ᔝ鹨ꝥᘀ腨�䈀Ī䩏䩑桰 ఠܪ栕斞§栖ẁß⩂企Ɋ儀Ɋ瀀h ᔝ硨᠕ᘀ腨�䈀Ī䩏䩑桰 ᔝ㭨ᘀ腨�䈀Ī䩏䩑桰 ᔌḯᘀ腨� ᔝ왨ᠦᘀ腨�䈀Ī䩏䩑桰 ᔝ왨ᠦᘀ왨ᠦ䈀Ī䩏䩑桰 ∀Ꙩ Ꙫ ꚲ ꛆ ꛘ ꛚ ꛮ s 樀 j 樀 j 愀 ᘀĤ晉 摧⛆ ᘀĤ晉 摧率.欀橤ÒᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ䚖܀㮔ࠁ狖Ԁୀრហẇ⒞✀Ą Ą Ą ⚀֠Ą Ą ⚀ؠĄ Ą ⚀ۧĄ Ą ⚀ؗĄ Ą ̃ᔤĶᨀᓖ혛 ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ䘃愀϶A瑹率.ꛮ ꛰ ꜜ ꜰ Ꝃ Ꝅ Ꝙ s 樀 j 樀 j 愀 ᘀĤ晉 摧⛆ ᘀĤ晉 摧率.欀扤ÓᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ䚖܀㮔ࠁ狖Ԁୀრហẇ⒞✀Ą Ą Ą ⚀֠Ą Ą ⚀ؠĄ Ą ⚀ۧĄ Ą ⚀ؗĄ Ą ̃ᔤĶᨀᓖ혛 ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ䘃愀϶A瑹率.Ꝙ Ꝛ ꠈ ꠚ ꢘ ꢪ ꢾ s 樀 j 樀 j 樀 ᘀĤ晉 摧率.欀婤ÔᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ䚖܀㮔ࠁ狖Ԁୀრហẇ⒞✀Ą Ą Ą ⚀֠Ą Ą ⚀ؠĄ Ą ⚀ۧĄ Ą ⚀ؗĄ Ą ̃ᔤĶᨀᓖ혛 ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ䘃愀϶A瑹率.ꢾ ꣀ ꧐ 갴 괴 괶 뉰 뉲 담 뜚 s 欀 k 欀 k 欀 k 挀 [ ܀ ␃愃̤摧恥jȈĦ䘋 摧砜u܀ ␃愃̤摧砜u欀剤ÕᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ䚖܀㮔ࠁ狖Ԁୀრហẇ⒞✀Ą Ą Ą ⚀֠Ą Ą ⚀ؠĄ Ą ⚀ۧĄ Ą ⚀ؗĄ Ą ̃ᔤĶᨀᓖ혛 ᓖ 혝 ÿ ÿ ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ䘃愀϶A瑹率.ऀ괰 괲 괴 괶 굤 굦 궄 귄 꺜 껚 껜 꼈 꼊 꼌 꼢 꼤 꼪 꿶 낊 낌 넜 넞 뇰 뇲 눺 눼 뉮 뉰 뉲 뉺 담 댈 뎶 쟔잺잰잦ꚜ잏잰입잺잺잺잺풰牽彪 ᔔ湨ᘀᅀ伀Ɋ儀Ɋ ᘎ橨ꔚ伀Ɋ儀Ɋ ᔔ湨ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ ᘎ腨�伀Ɋ儀Ɋ ᘒ魨촬伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘᑨᥐᘀᑨᥐ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒᑨᥐ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ㕨왑伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ硨᠕ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ㭨ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘḯᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔠḯᘀ腨�䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ ᘚ豨씯䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊ 뎶 도 돒 돢 됂 되 됞 될 됦 됶 됺 둎 둞 듌 듎 듐 뜘 뜚 뜜 렬 렮 로 롞 론 롢 뢆 룊 륪 릪 리 릮 먔 먖 먾 멄 몬 뫨 뵒 뵔 빦 빨 쁈 삈 삊 삶 샂 샄 �ퟵퟏ쟏볗듏곏뒡듗듗쿗駗듗듗쿗듗쿗釗纆뒆蚑蚬 ᘎ杨둶伀Ɋ儀Ɋ ᔔ屨ᘀᅀ伀Ɋ儀Ɋ ᘎ奨伀Ɋ儀Ɋ ᘎը⽸伀Ɋ儀Ɋ ᔔ湨ᘀ敨橠伀Ɋ儀Ɋ ᘎ敨橠伀Ɋ儀Ɋ ᘎ�伀Ɋ儀Ɋ ᔔ湨ᘀᅀ伀Ɋ儀Ɋ ᘎ٨畦伀Ɋ儀Ɋ ᘎ��伀Ɋ儀Ɋ ᘎᅀ伀Ɋ儀Ɋ ᔔᡨ�ᘀ٨畦伀Ɋ儀Ɋ ᔔᡨ�ᘀ텨伀Ɋ儀Ɋ ᔔᡨ�ᘀᅀ伀Ɋ儀Ɋ⸀뜚 뵔 삈 삊 젂 전 츬 츮 � � � � ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ã � Ø � Ø � Í 쐀 ࠀ萏 葞 摧砜uȋ̤̀☊ॆ愀̤摧ç̤̀☊ц愀̤摧çȈĦ䘋 摧ç옍栁搒ð摧ç܀ ␃愃̤摧ñᘀ샄 샖 샸 섢 섮 섰 솘 솚 솞 솤 솦 쇆 쇼 숀 숐 숒 순 쉜 쉼 슂 쐐 쐚 쑢 쑤 쑰 쒬 쓦 쓨 쓲 쓴 얊 얌 옚 옜 오 음 잊 쟾 저 젂 전 줒 줔 줖 줘 짐 짒 쪘 쪨 쪸 쫤 쮪 쮮 찼 췦 츤 츬 츮 칂 췅역역떽��역�췭ꫭꪟ钵 ᔔ䵬ᘀɨ휰伀Ɋ儀Ɋ ᔔ䵬ᘀ杨둶伀Ɋ儀Ɋ ᔔ䵬ᘀᅀ伀Ɋ儀Ɋ ᘎ奨伀Ɋ儀Ɋ ᘎɨ휰伀Ɋ儀Ɋ ᘎ杨둶伀Ɋ儀Ɋ ᘎ筳伀Ɋ儀Ɋ ᘎ깨扢伀Ɋ儀Ɋ ᘎ�伀Ɋ儀Ɋ ᘎ敨橠伀Ɋ儀Ɋ ᔔ屨ᘀᅀ伀Ɋ儀Ɋ ᘎᙨ륙伀Ɋ儀Ɋ㨀칂 컰 켎 켮 퀎 퀐 큌 킈 킊 킌 탚 탪 턢 텦 톦 톮 톰 톲 퇂 퇌 퇎 퇐 퇢 툜 툠 틘 틞 팊 파 햸 헢 흼 힊 � � � � � � � � � � � � � � � � ��쫢���닊싊싚싚틚ꋚ髚싚싚迚�� ᔔ칾ᘀᅀ伀Ɋ儀Ɋ ᔔ湨ᘀᅀ伀Ɋ儀Ɋ ᘎɨ휰伀Ɋ儀Ɋ ᘎ奨伀Ɋ儀Ɋ ᘎᩨ桎伀Ɋ儀Ɋ ᘎ唃伀Ɋ儀Ɋ ᘎ敨橠伀Ɋ儀Ɋ ᘎ깨扢伀Ɋ儀Ɋ ᘎ筳伀Ɋ儀Ɋ ᘎ�晕伀Ɋ儀Ɋ ᘎᅀ伀Ɋ儀Ɋ ᘎ杨둶伀Ɋ儀Ɋ ᔔ䵬ᘀ杨둶伀Ɋ儀Ɋ ᔔ䵬ᘀᅀ伀Ɋ儀Ɋ � � � � � � � � � � � � � ����링뇁뇁솩솩馡ꦡ송ꆙꇁꇁꇁ링솑솑솉솉솉 ᘎᩨ桎伀Ɋ儀Ɋ ᘎ唃伀Ɋ儀Ɋ ᘎ됷伀Ɋ儀Ɋ ᘎ렁伀Ɋ儀Ɋ ᘎ艨᭡伀Ɋ儀Ɋ ᘎ깨扢伀Ɋ儀Ɋ ᘎ杨둶伀Ɋ儀Ɋ ᘎ�晕伀Ɋ儀Ɋ ᘎᅀ伀Ɋ儀Ɋ ᔔ䵬ᘀ�晕伀Ɋ儀Ɋ ᔔ䵬ᘀ艨᭡伀Ɋ儀Ɋ ᔔ䵬ᘀᅀ伀Ɋ儀Ɋ ᔔᡨ�ᘀ䍨瑆伀Ɋ儀Ɋ ᔔᡨ�ᘀᅀ伀Ɋ儀Ɋ⼀ �쟒놼����ꧥ綊絰噣 ᔘཨᥦᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘḯᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ硨᠕ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘ㭨ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔌḯᘀ腨� ᘎᩨ桎伀Ɋ儀Ɋ ᘎ艨᭡伀Ɋ儀Ɋ ᘎ�晕伀Ɋ儀Ɋ ᘎ��伀Ɋ儀Ɋ ᔔᙨ륙ᘀᅀ伀Ɋ儀Ɋ ᔔ왨ᠦᘀ唃伀Ɋ儀Ɋ ᔔ왨ᠦᘀᙨ륙伀Ɋ儀Ɋ ᔔ렁ᘀ虨伀Ɋ儀Ɋ ᘎ虨伀Ɋ儀Ɋ ᘎᅀ伀Ɋ儀Ɋ ᔔ칾ᘀᅀ伀Ɋ儀Ɋ ᘎ奨伀Ɋ儀Ɋ �엒뒾ꎪ뺟颴醣颣膉ꍼu ᔌཨᥦᘀ腨� ᘉ腨�㸀Īᔏ㭨ᘀ腨�㸀Īᔏḯᘀ腨�㸀Īᔌ硨᠕ᘀ腨� ᔌḯᘀ腨� ᘆ腨� ᔌ㭨ᘀ腨� ᔒḯᘀ腨�㔀脈⨾ᔒ㭨ᘀ腨�㔀脈⨾ᘌ腨�㔀脈⨾ᔘと堺ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔒ硨᠕ᘀ腨�㔀脈ᔘ칾ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᔘཨᥦᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ ᘒ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋⴀ 賂 了 益 נּ ﳊ ﴀ ﴂ ﴨ ﴪ ö ö ê � Ö 쬀 ö 봀 ² 눀 ² 눀 ² 눀 ö ꘀ ¦ 萏 搒ð葞 摧拤'ᘋ&䘋搒ð摧砜uᘎༀᄀ梄䀁&葞