Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam RACK8T2J8EGY najdete zde
III
- 20 -
Odůvodnění
I. Obecná část
1. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace
Důvod předložení a cíle
Cíle
Návrh vyhlášky, kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele (dále jen „vyhláška“) se předkládá na základě zmocňovacího ustanovení uvedeného v § 159 odst. 3 zákona č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Definice problému
Zákon vychází ze dvou evropských směrnic, které upravují oblast zadávání zakázek – směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, a směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2004/17/ES, o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb.
Zákon stanoví dva základní způsoby uveřejňování povinných informací o veřejných zakázkách, a to ve Věstníku veřejných zakázek, který je součástí Informačního systému
o veřejných zakázkách (dále jen „ISVZ“) a v Úředním věstníku EU. Pro uveřejňování na národní úrovni, a to nadlimitních i podlimitních veřejných zakázek je nutno použít ISVZ, jehož správcem je Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR ČR“), resp. jeho informační subsystém, který je provozován externím provozovatelem na základě koncesní smlouvy. Novela zákona pro tento informační subsystém zavádí termín Věstník veřejných zakázek. V případech, které stanoví zákon, jsou informace o veřejných zakázkách současně uveřejňovány v Úředním věstníku EU.
Vzory formulářů, které je nutno použít pro uveřejňování jsou uvedeny v nařízení Komise (ES) č. 842/2011, ze dne 19. srpna 2011, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES)
č. 1564/2005 a toto nařízení je přímo aplikovatelné ve všech členských státech EU.
Nad rámec formulářů, které jsou uvedeny v uvedeném nařízení, existují formuláře „národní“, které jsou součástí předkládané vyhlášky. Tyto formuláře byly zavedeny k provádění příslušných ustanovení zákona a pro usnadnění přístupu zadavatelů a dodavatelů
k informacím o veřejných zakázkách a zároveň mají sloužit jako prostředek ke snížení administrativních nákladů. Navrhovaná vyhláška rovněž blíže specifikuje, které údaje je povinné do formulářů uvést a současně i možnost jejich opravy v již uveřejněných formulářích.
Předkládaná vyhláška dále upřesňuje způsob, jakým jsou informace do Věstníku veřejných zakázek doručovány.
Vzhledem k tomu, že zmíněná novela zákona o veřejných zakázkách významným způsobem snižuje limity u veřejných zakázek malého rozsahu (u dodávek a služeb na Kč 1 mil.
a u staveb na Kč 3 mil.), očekává se, že počet veřejných zakázek naroste čtyřnásobně. V této souvislosti je nutné zmínit, že novela rozšiřuje i seznam informací, které musí být uveřejněny na profilu zadavatele (§ 17). Dále novela stanoví povinnost uveřejňovat předběžné oznámení o zakázce včetně jejího ekonomického zdůvodnění. Nově bude zavedena povinnost uveřejňovat na profilu zadavatele v souladu s § 48 v otevřeném řízení, zjednodušeném podlimitním řízení, užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním, s výjimkou postupu sektorového zadavatele podle § 33, alespoň textovou část zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení či výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek, pokud by uveřejněním nedošlo k vyzrazení nebo ohrožení utajovaných informací.
Dále je v § 147a zákona pro veřejného zadavatele stanovena povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, jejichž cena dosahuje 500 000 Kč bez DPH a vyšší, výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky, kteří dodavateli
za plnění subdodávky uhradili více než 10% nebo více než 5% v případě významné veřejné zakázky. V § 156 zákona je rovněž stanovena povinnost veřejného zadavatele uveřejnit
na profilu zadavatele odůvodnění účelnosti veřejné zakázky, přiměřenosti požadavků
na technické kvalifikační předpoklady, vymezení obchodních a technických podmínek veřejné zakázky ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele, stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele.
Zhodnocení platného právního stavu
Současná platná právní úprava – zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů, je účinný od 1. 7. 2006 a obsahuje komplexní úpravu zadávání veřejných zakázek v ČR. Tento zákon provádí transpozici evropských zadávacích směrnic 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek.
Dosud byl zákon šestnáctkrát novelizován. Poslední novela zákona, která přináší rozšíření povinností zadavatele při uveřejňování informací o veřejných zakázkách, byla schválena Poslaneckou sněmovnou a Senátem a budu účinná od 1. dubna 2012. Schválená novela zákona, která je plně v souladu se Strategií vlády boje proti korupci ze dne
5. 1. 2011, zvyšuje transparentnost zadávání veřejných zakázek, čímž dojde k omezení korupčního prostředí.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Předmětem navrhované právní úpravy je stanovit základní principy uveřejňování veřejných zakázek, ať na národní úrovni prostřednictví Věstníku veřejných zakázek nebo na evropské úrovni prostřednictvím Úředního věstníku EU. Vyhláška upravuje způsob uveřejnění informací prostřednictvím formulářů, stanovuje, které druhy formulářů se použijí v případech, kdy informace uveřejňuje zadavatel, resp. veřejný zadavatel či sektorový zadavatel. Dále jsou popsány způsoby doručování vyhlášení provozovateli Věstníku veřejných zakázek k uveřejnění a vyjmenovány možné vady, které znemožňuji uveřejnění vyhlášení a způsoby odstranění vad ve vyhlášení. V souvislosti s poslední novelou zákona jsou definovány požadavky na náležitosti profilu zadavatele a stanovena strukturu údajů, které jsou na profilu zadavatele uveřejněny.
Identifikace dotčených subjektů
Skupiny dotčené regulací (vyhláškou) dle právní subjektivity lze rozdělit na veřejnoprávní subjekty (Organizační složky státu, příspěvkové organizace centrálně řízené, veřejné vysoké školy, územní samosprávné celky a jimi řízené příspěvkové organizace), soukromě subjekty (fyzické a právnické osoby uskutečňující ekonomickou činnost) a ostatní (veřejnost).
Do skupiny přímo dotčenou regulací lze zařadit zadavatele, dodavatele, popř. subdodavatele.
Popis cílového stavu
Dílčí cíle navrhované vyhlášky jsou:
· upravit uveřejňování informací o veřejných zakázkách ve Věstníku veřejných zakázek,
· upřesnit způsob, jakým jsou informace do Věstníku veřejných zakázek doručovány,
· upravit požadavky na náležitosti profilu zadavatele a strukturu údajů pro uveřejnění
‚na profilu zadavatele.
Návrh variant řešení
Nulová varianta: nerealizovat přijetí vyhlášky
MMR ČR bylo zmocněno ke zpracování vyhlášky § 159 odst. 3 novelou zákona o veřejných zakázkách, kterou se provádí ustanovení § 17 odst. 1, písm. x), § 108,
§ 146 odst. 3 a 6 a § 147a odst. 8 zákona. Nepřijetí navrhované vyhlášky by bylo porušením povinnosti MMR ČR, kterou ji stanovuje zákon, což je v českém právním řádu nepřípustné. S ohledem na tuto skutečnost nepřipadá v úvahu nulová varianta, tedy ponechání současného stavu, ani regulace mimoprávní cestou.
Doporučený návrh řešení: přijetí vyhlášky v navržené podobě.
Vyhodnocení nákladů a přínosů doporučeného řešení
Přínosy:
V souladu se zmocňovacím ustanovením zákona tato vyhláška detailněji popisuje a určuje, které informace a jakou formou budou uveřejněny ve Věstníku veřejných zakázek, Úřednímu věstníku EU, a které informace budou uveřejněny na profilu zadavatele. Jednoznačným přínosem navrhované právní úpravy je zvýšení transparentnosti, zajištění vyšší informovanosti dodavatelů i zadavatelů, posílení kontrolních mechanismů při zadávání veřejných zakázek. Přímé finanční přínosy nelze vyčíslit, lze však očekávat vyšší počet nabídek v zadávací řízení v souvislosti se zvýšením informovanosti dodavatelů
o zahajovaných veřejných zakázkách. Jak dokládají některé publikované studie, zvýšením počtu nabídek v zadávacím řízení dochází ke snížení nabídkových cen v průměru o 5-10 %.
Náklady:
V souvislosti s novelou zákona, je nutné, aby veřejný zadavatel či zadavatel měl svůj profil zadavatele, na kterém bude zveřejňovat informace nebo dokumenty ve smyslu konkrétních ustanovení zákona, např. písemnou výzvu u zjednodušeného podlimitního řízení, zadávací dokumentaci nebo část zadávací dokumentace. Počet zadavatelů, kteří v ČR zadávají veřejné zakázky je cca 2 000 organizací, ne všichni zadavatelé však budou touto úpravou dotčeni – povinnost uveřejňovat informace na profilu zadavatele se nevztahuje např. na sektorové zadavatele. Zadavatel, na něhož se povinnost uveřejňovat informace na profilu zadavatele bude vztahovat, má dvě možnosti, jakým způsobem svoje povinnosti plnit. Zadavatel má možnost buď zajistit vytvoření profilu zadavatele vlastními prostředky (popř. pořízení softwaru jako dodávky) a provozovat vytvořený nebo pořízený software (elektronický nástroj) na své infrastruktuře nebo může zvolit zajištění svých povinností formou služby dodavatele elektronického nástroje – tj. dodavatel poskytne nejenom software, ale i infrastrukturu,
na které bude software provozován a příslušnou servisní podporu.
K dnešnímu dni době je v ISVZ – uveřejňovacím subsystému evidováno více než 700 profilů zadavatelů, z nichž ne všechny profily budou odpovídat požadavkům stanoveným vyhláškou. V současné době nelze predikovat, jaké řešení zadavatelé budou upřednostňovat – zda zřízení a správu profilu zadavatele vlastními prostředky a na vlastní infrastruktuře či formou nákupu služby. Dosavadní aplikační praxe ukazuje, že větší část zadavatelů volí zajištění provozu profilu zadavatele formou služby. Náklady na zajištění takové služby se pohybují od několika set do několika tisíc korun za rok na jeden profil zadavatele. V případě, že zadavatel zvolí vytvoření profilu zadavatele vlastními silami – vytvoření či pořízení elektronického nástroje a provozu aplikace na vlastní infrastruktuře, náklady lze očekávat vyšší – několik tisíc až desítek tisíc korun za rok na jeden profil. Náklady spojené s rozšířením uveřejňovacích povinností na profilu zadavatele a uvedení profilů zadavatele do souladu s navrhovanou právní úpravou lze odhadnout v prvním roce na 10 – 15 mil. Kč
a v dalších letech 5 – 10 mil. Kč.
Další náklady lze očekávat s rozšířením uveřejňovacích povinností v návaznosti
na ustanovení § 86 zákona, který ukládá veřejnému zadavateli povinnost uveřejnit formou předběžného oznámení nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky, jehož součástí je odůvodnění účelnosti veřejné zakázky. Tato povinnost se nevztahuje na veřejné zakázky zadávané
ve zjednodušeném podlimitním řízení, na veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení
s uveřejněním podle § 22 odst. 1 a 2, na veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 1, § 23 odst. 4 písm. b), § 23 odst. 5 písm. c) až e), § 23 odst. 6
až 9, § 23 odst. 10 písm. a) a c) nebo § 23 odst. 11 a nebo na případ, kdy zadavatel předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem zrušil podle § 84 odst. 1 písm. e). Při stanovení finančních nákladů na zavedení tohoto opatření lze vycházet z počtu veřejných zakázek, které zadali veřejní zadavatelé za předchozí sledovaná období – tj. přibližně 8000 zakázek ročně.
Vzhledem ke snížení limitů je očekáván nárůst veřejných zakázek v režimu zákona troj
až čtyřnásobný – tj. přibližně 30 000 zakázek ročně. Jak je uvedeno shora povinnost uveřejňovat předběžné oznámení se na některé zakázky v režimu zákona nevztahuje, počet takových zakázek je asi jedna třetina z celkového počtu. Při průměrné ceně za uveřejnění jednoho formuláře 330 Kč s DPH (dle současně platného ceníku provozovatele ISVZ – uveřejňovacího subsystému 252 Kč za podání v elektronické podobě a 660 Kč za listinné podání a poměr elektronického podání činí 80 % všech podání) je možno očekávat finanční náklady spojené s povinným uveřejňováním předběžných oznámení pro podlimitní
a nadlimitní zakázky 6–7 mil. Kč ročně.
Návrh řešení
Konzultace a zdroje dat
Navrhovaná právní úprava byla průběžně konzultována s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, provozovatelem ISVZ – uveřejňovacího subsystému a některými provozovateli elektronických nástrojů zejména s ohledem na profil zadavatele. Výsledky konzultací byly zohledněny při zpracování návrhu vyhlášky.
Při zpracování tohoto dokumentu byly hlavním zdrojem dat statistické údaje získané z ISVZ.
Implementace vyhlášky
Vydáním vyhlášky MMR ČR zajistí implementaci novely zákona v oblasti uveřejňování veřejných zakázek.
MMR ČR bude poskytovat metodickou podporu zadavatelům či dodavatelů prostřednictvím Portálu o veřejných zakázkách a koncesích.
Pro podporu administrace navrženého řešení budou využity komunikační a informační technologie pro zveřejňování informací o veřejných zakázkách. Nedojde k rozšíření povinností zadavatelů a dodavatelů poskytovat informace o veřejných zakázkách,
resp. nedochází k přidání „kolonek“ do existujících formulářů.
Vynucování vyhlášky
Výkon dohledu nad dodržováním zákona o veřejných zakázkách včetně prováděcích předpisů, při kterém se přezkoumává zákonnost úkonů zadavatele s cílem zajistit zachování zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, zůstává nadále v kompetenci ÚOHS.
Přezkum účinnosti
Bude probíhat vyhodnocení účinnosti právního předpisu ve spolupráci s dotčenými subjekty na národní úrovni, formou vyhodnocování námětů a připomínek. Výsledkem přezkumu pak může být, prokáže-li neplnění stanovených cílů, návrh na další úpravu právního předpisu.
Účinnost vyhlášky lze v praxi ověřit běžnými metodami správní kontroly a dozoru
a pravidelným vyhodnocováním základních ukazatelů, kterými mohou být celkový objem veřejných zakázek a komplexnost uveřejněných údajů o veřejných zakázkách.
2. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejich hlavních principů
Dne 30. dubna 2004 byly v Úředním věstníku EU publikovány dvě směrnice o zadávání veřejných zakázek, které nahradily původní zadávací směrnice (92/50/EHS, 93/36/EHS, 93/37/EHS, 93/38/EHS, 97/52/ES, 98/4/ES). Jedná se o:
· směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb
· směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.
Za účelem transpozice těchto dvou směrnic do právního řádu ČR byl přijat zákon
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
Na základě zmocňovacího ustanovení v § 159 odst. 3 zákona č. / 2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, připravilo MMR ČR vyhlášku o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách
a náležitostech profilu zadavatele, která nahradí vyhlášku č. 339/2010 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách
Principy uveřejňování informací o veřejných zakázkách
Uveřejňování informací o veřejných zakázkách ve Věstníku veřejných zakázek
Zákon stanoví dva základní způsoby uveřejňování povinných informací o veřejných zakázkách, a to ve Věstníku veřejných zakázek, který je součástí ISVZ, a v Úředním věstníku EU. Uveřejňování nadlimitních veřejných zakázek v Úředním věstníku EU je zabezpečováno Úřadem pro publikace Evropské unie a způsob uveřejňování, jakož i vzory příslušných formulářů, které je nutno pro toto uveřejňování používat, jsou stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie. Jedná se o nařízení Komise (ES) č. 842/2011 ze dne 19. srpna 2011, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564/2005.
Pro uveřejňování na národní úrovni, a to nadlimitních i podlimitních veřejných zakázek je nutno použít ISVZ, jehož správcem je MMR ČR a jehož část Věstník veřejných zakázek provozuje externí provozovatel na základě koncesní smlouvy. Jelikož formuláře
pro uveřejňování informací o veřejných zakázkách jsou již stanoveny na úrovni EU, zákon
a vyhláška na ně pouze odkazují a specifikují jejich použití i na vnitrostátní úrovni, a to i pro podlimitní veřejné zakázky. Vyhláška dále upřesňuje způsoby doručování údajů do Věstníku veřejných zakázek, bližší specifikaci povinných údajů, které je nutno ve formulářích vyplňovat (na úrovni EU tyto údaje stanoví příloha směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES)
a možnosti oprav údajů v publikovaných formulářích.
Vzory formulářů
Citované nařízení Komise (ES) č. 842/2011, které stanoví vzory formulářů pro publikaci
na úrovni Úředního věstníku EU, neobsahuje formulář pro zrušení zadávacího řízení a soutěže
o návrh.
Z praktických důvodů (ke zrušení dochází a je potřeba tuto skutečnost zohlednit
i ve Věstníku veřejných zakázek) je potřeba také tyto údaje strukturovaně zahrnout
do Věstníku veřejných zakázek, proto je v příloze v návaznosti na § 146 odst. 3 zákona stanoven vzor formuláře Oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, který je nutno použít na národní úrovni pro uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek. Zároveň tato vyhláška v souladu s § 146 odst. 3 zákona stanoví vzory formulářů, které vycházejí z požadavků zákona, a to vzor formuláře Oznámení profilu zadavatele, Zrušení profilu zadavatele a Souhrn oznámení o zadání zakázek. Tyto formuláře usnadňují zadavatelům uveřejňování informací o veřejných zakázkách a zároveň se minimalizuje administrativní proces uveřejňování těchto informací.
Uveřejňování informací o veřejných zakázkách na profilu zadavatele
Zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,
ve znění pozdějších předpisů, dochází k výraznému posílení role profilu zadavatele v procesu zadávání veřejných zakázek. Zákon stanoví v § 48 zadavateli v otevřeném řízení, zjednodušeném podlimitním řízení, užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním, s výjimkou postupu sektorového zadavatele podle § 33, uveřejnit na profilu zadavatele alespoň textovou část zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení či výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek, pokud by uveřejněním nedošlo k vyzrazení nebo ohrožení utajovaných informací
a § 147a zákona je pro veřejného zadavatele stanovena povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, jejichž cena dosahuje 500 000 Kč bez DPH a vyšší, výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky.
V § 156 zákona je rovněž stanovena povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele odůvodnění účelnosti veřejné zakázky, přiměřenosti požadavků na technické kvalifikační předpoklady, vymezení obchodních a technických podmínek veřejné zakázky‚
ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele, stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele. Návrh vyhlášky zohledňuje shora uvedené skutečnosti a stanoví požadavky na náležitosti profilu zadavatele, strukturu údajů uveřejněných na profilu zadavatele. V příloze č. 5 vyhlášky je stanoven rozsah a technický popis struktury dat pro zpřístupnění základních informací
o veřejné zakázce uveřejněné na profilu zadavatele dle § 147a zákona, četnost předávání informací a aktualizace tak, aby byl umožněn sběr a vyhodnocení informací, které byly uveřejněny na profilu zadavatele.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonným zmocněním v ustanovení § 159
odst. 3 zákona a směřuje k provedení § 17 odst. 1 písm. x), § 108, § 146 odst. 3 a 6, § 147a odst. 8 zákona.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s akty práva Evropské unie
Předkládaná vyhláška je plně v souladu s akty práva Evropské unie.
Navrhované právní úpravy se týkají tyto sekundární právní akty Evropské unie:
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb;
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby;
· směrnice Komise 2005/51/ES ze dne 7. září 2005, kterou se mění příloha XX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a příloha VIII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o veřejných zakázkách;
· nařízení Komise č. 842/2011 ze dne 19. srpna 2011, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564/2005
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009
o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 1989/665/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1992/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady a dopady na životní prostředí
Předkládaná vyhláška nemá žádné dopady na vztah rovnosti mužů a žen, na sociálně slabé osoby, na specifické skupiny obyvatel, na osoby se zdravotním postižením a na národnostní menšiny, na životní prostředí. V souvislosti s novelou zákona je nutné, aby veřejný zadavatel
či zadavatel měl svůj profil zadavatele, na kterém bude zveřejňovat informace nebo dokumenty ve smyslu konkrétních ustanovení zákona, např. písemnou výzvu
u zjednodušeného podlimitního řízení, zadávací dokumentaci nebo část zadávací dokumentace. Výčet informací a dokumentů, které je veřejný zadavatel či zadavatel povinen ve smyslu zákona uveřejnit na profilu zadavatele, je uveden v této vyhlášce.
Počet zadavatelů, kteří v ČR zadávají veřejné zakázky je cca 2 000 organizací, ne všichni zadavatelé však budou touto úpravou dotčeni – povinnost uveřejňovat informace na profilu zadavatele se nevztahuje např. na sektorové zadavatele. Zadavatel, na něhož se povinnost uveřejňovat informace na profilu zadavatele bude vztahovat, má dvě možnosti, jakým způsobem svoje povinnosti plnit. Zadavatel má možnost buď zajistit vytvoření profilu zadavatele vlastními prostředky, (popř. pořízení softwaru jako dodávky) a provozovat vytvořený nebo pořízený software (elektronický nástroj) na své infrastruktuře nebo může zvolit zajištění svých povinností formou služby dodavatele elektronického nástroje
– tj. dodavatel poskytne nejenom software, ale i infrastrukturu, na které bude software provozován a příslušnou servisní podporu.
V současné době nelze predikovat, jaké z řešení bude v budoucnu majoritní, dosavadní aplikační praxe ukazuje, že větší část zadavatelů volí zajištění provozu profilu zadavatele formou služby. Náklady na zajištění takové služby se pohybují od několika set do několika tisíc korun za rok na jeden profil zadavatele.
II. Zvláštní část
K § 1
Toto ustanovení vymezuje předmět a působnost vyhlášky v souladu se zákonným zmocněním k jeho vydání.
K § 2
V souladu s tímto ustanovením zadavatel uveřejní údaje o veřejných zakázkách prostřednictvím formulářů uvedených v § 3 ve Věstníku veřejných zakázek.
Ustanovení specifikuje způsob, jakým jsou příslušné údaje předávané prostřednictvím formulářů uveřejňovány a jak dlouho musí být takto zveřejněny, aby byly již publikované údaje dohledatelné. Tato doba je stanovena na 5 let, což je doba dostatečná i s přihlédnutím k velikosti objemu dat, které je nutno uchovávat na záznamových médiích.
K § 3
Ustanovení popisují jednotlivé druhy formulářů, které jsou používány pro uveřejnění
ve Věstníku veřejných zakázek.
První odstavec stanoví devět formulářů, které použije zadavatel. Dále je zde uveden formulář „Souhrn oznámení o zadání zakázek na základě rámcové smlouvy“, jehož vzor je v příloze 2 k vyhlášce.
Druhý odstavec stanoví tři formuláře, které použije veřejný zadavatel a třetí stanoví tři formuláře, které použije sektorový zadavatel.
Nový čtvrtý odstavec stanoví formuláře, které je nutno použít pro uveřejnění, pokud se veřejná zakázka týká obrany či bezpečnosti.
Poslední odstavec se týká formuláře, který použije vybraný uchazeč pro oznámení
o subdodávce, týká-li se veřejná zakázka obrany či bezpečnosti.
V tomto paragrafu jsou uvedeny formuláře, které vychází z národní legislativy a současně formuláře, které jsou uvedeny v nařízení Komise, které je přímo aplikovatelné pro uveřejňování nadlimitních veřejných zakázek v Úředním věstníku EU, a proto je u těchto formulářů v poznámce pod čarou uveden odkaz na příslušné nařízení Komise.
Podle ustanovení směrnice 2009/81/ES, musí být některé zakázky na stavební práce, dodávky a služby zadávané v oblasti obrany a bezpečnosti, uveřejněny v Úředním věstníku EU. Novela nařízení Komise č. 842/2011 proto stanoví čtyři nové formuláře, které je nutno v daných případech používat k uveřejnění – Oznámení předběžných informací k zakázkám v oblasti obrany a bezpečnosti, Oznámení o zakázce v oblasti obrany a bezpečnost, Oznámení o zadání zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti a Oznámení o subdodávce.
Vzory formulářů, které vycházejí z národní legislativy, jsou uvedeny v přílohách k této vyhlášce.
V souvislosti s převzetím evropských formulářů je třeba zdůraznit, že některé názvy položek v těchto formulářích přesně nekorespondují s terminologií použitou v zákoně. Tento nesoulad je vyložen v metodických pokynech, které slouží zadavatelům jako instruktážní pomůcka
pro snazší vyplňování formulářů.
K § 4
Ustanovení popisuje tři základní formy doručování vyhlášení provozovateli k uveřejnění v listinné podobě, elektronickými prostředky a faxem, který zákon nepovažuje za elektronický prostředek (§ 149 odst. 1 zákona). Formy doručování prostřednictvím elektronických prostředků jsou čtyři, a to podepsané platným zaručeným elektronickým podpisem odeslané prostřednictvím elektronické pošty, prostřednictvím dálkového přístupu s přímým vyplněním vyhlášení v informačním systému nebo prostřednictvím dálkového přístupu s pomocí datového rozhraní v informačním systému. Poslední formou elektronického doručení je doručení prostřednictvím Informačního systému datových schránek v souladu s ustanovením zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů,
v platném znění. Vyhláška stanoví formát, ve kterém budou vyhlášení přijata k automatizovanému zpracování.
Dále ustanovení upravuje, jaký druh podpisů musí být použit u jednotlivých forem doručování.
K § 5
Ustanovení popisuje vady vyhlášení, pro které není možné vyhlášení doručené zadavatelem provozovateli k uveřejnění uveřejnit ve Věstníku veřejných zakázek a pohlíží se na něj,
jako by nebylo doručeno. Tyto vady jsou v zásadě dvojího druhu. Kdy zadavatel buď neprovede dostatečnou autorizaci vyhlášení anebo nevyplní některou z povinně vyplňovaných položek vyhlášení. Tyto vady budou součástí validačních pravidel, jež budou uvedeny v Provozním řádu provozovatele, který byl dle § 146 odst. 5 zákona schválen MMR ČR. Validační pravidla vycházejí z xsd schémat vydávaných Úřadem pro publikace Evropské unie. Nově tento paragraf upravuje neuveřejnění vyhlášení v situaci, kdy bude vyhlášení doručeno provozovateli k uveřejnění prostřednictvím datové schránky ve formátu,
který neodpovídá požadavkům stanoveným touto vyhláškou.
Dále je zde upraven postup provozovatele při doručení vyhlášení, které obsahuje výše popsané vady, např. odeslání oznámení o této skutečnosti zadavateli, resp. vybranému uchazeči.
Je upraven postup v případě vad plnění ze strany provozovatele a stanoven způsob nápravy.
K § 6
Ustanovení upravuje postup zadavatele při změně již uveřejněného vyhlášení. Tento postup blíže stanoví § 147 odst. 8 zákona, který zadavateli takové jednání umožňuje provést
za podmínky dodržení základních zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dále ustanovení upravuje postup provozovatele při uveřejnění upraveného vyhlášení, kde je kladen důraz především na transparentnost, která je dodržena současným uveřejněním obou údajů, z původního i upraveného vyhlášení.
K § 7
Toto ustanovení vymezuje povinně vyplňované údaje, které musí zadavatel či vybraný uchazeč uvést ve vyhlášení pro jeho uveřejnění. Z důvodu možných právních sporů je zde uveden odkaz přímo na příslušné směrnice Evropských společenství. Údaje, které musí být obsaženy ve vyhlášeních, jsou v těchto směrnicích uvedeny v přílohách XIII, XV A, XV B
a XVI směrnice č. 2004/17/ES. V praxi budou zadavateli používány metodické pokyny pro kompletní vyplňování jednotlivých položek ve formulářích, kde jsou rovněž uvedeny položky, které má zadavatel povinnost vyplnit.
K § 8
Ustanovení uvádí výčet dokumentů, které je zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele. Zadavatel však může v souladu s ustanovením tohoto paragrafu uveřejnit na svém profilu zadavatele i údaje jdoucí nad rámec taxativního výčtu. Ustanovení zároveň definuje odpovědnost zadavatele za správnost, přesnost a včasnost informací uveřejněných na profilu zadavatele
K § 9
Toto ustanovení upravuje náležitosti profilu zadavatele, který vymezuje § 17 písm. x) zákona. K uveřejnění profilu zadavatele použije zadavatel formulář Oznámení profilu zadavatele
a ke zrušení profilu zadavatele formulář Zrušení profilu zadavatele, jejichž vzory jsou přílohou vyhlášky.
Bude zajištěno, aby se každý mohl ujistit o identitě zadavatele, resp. identitě provozovatele profilu zadavatele. Záznamy o stavu profilu zadavatele budou ochráněny proti změně, zničení či neoprávněnému přístupu; stejně budou chráněny i uveřejňované dokumenty.
Dále ustanovení upravuje obsah záznamů, např. identifikaci osoby, která uveřejnila dokument
či dobu uveřejnění dokumentu a popis toho, jakým způsobem mají být uváděny časové údaje a jakou mají mít přesnost. Přesný rozsah a technický popis struktury dat, která budou uveřejněna na profilu zadavatele, je popsán v příloze č. 5 vyhlášky.
Doba, po kterou bude dokument uveřejněn a rovněž doba, po kterou budou všechny dokumenty a informace bezplatně k dispozici, je stanovena na 5 let, což je doba dostatečná,
i s přihlédnutím k velikosti objemu dat, které je nutno uchovávat na záznamových médiích.
K § 10
V tomto paragrafu je uveden seznam dokumentů, které musí být opatřeny elektronickým podpisem, založeném na kvalifikovaném certifikátu poskytovatele dokumentu. Tímto seznamem není dotčeno uveřejnění dalších údajů, které již nepodléhají povinnosti být podepsány výše uvedeným způsobem. Je zde upraveno, že formát všech dokumentů je otevřený formát, dokumenty musí být uspořádány v logickém celku a označeny jednoznačným identifikátorem veřejné zakázky.
Přesná podoba a struktura informací o veřejné zakázce je uvedena v příloze č. 5 vyhlášky.
K § 11
Ustanovení zrušuje vyhlášku č. 339/2010 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách.
K § 12
Vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího ode dne jejího vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 10 odst. 5 vyhlášky, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Odklad účinnosti shora uvedeného ustanovení - tj. požadavku, aby vybrané informace o veřejné zakázce uveřejněné na profilu zadavatele měly podobu strukturovaných dat, poskytuje zadavateli přiměřenou dobu upravit svůj profil tak, aby odpovídal požadavkům vyhlášky.
K příloze č. 1
Jelikož zrušení zadávacího řízení, resp. soutěže o návrh, navazuje na již uveřejněné oznámení
o zahájení zadávacího řízení, resp. oznámení soutěže o návrh, je třeba dodržet stejnou terminologii v obou těchto formulářích. Z tohoto důvodu vychází obsah formuláře Zrušení zadávacího řízení/soutěže o návrh ze standardního vzoru formulářů upraveného nařízením Komise.
V souvislosti s převzetím evropských formulářů dochází u některých položek
ve formuláři Zrušení zadávacího řízení/soutěže o návrh k použití rozdílné terminologie než jaká je použita v zákoně, (např. v bodě 5.1. Druh zadávacího řízení veřejné zakázky jsou uvedeny pojmy urychlené užší, resp. urychlené jednací, kterými je dle
§ 40 a 42 zákona míněno použití zkrácených lhůt), k osvětlení těchto rozdílností slouží výše zmíněné metodické pokyny.
V úvodu formuláře jsou uvedeny identifikační údaje o zadavateli, které plně přebírají formulaci celoevropských formulářů. Jádrem formuláře jsou údaje týkající se samotného předmětu a důvodu zrušení veřejné zakázky či soutěže o návrh. V příloze
k formuláři zadavatel uvádí údaje týkající se zrušené veřejné zakázky rozdělené na části, přičemž zde uvede údaje nezbytné pro identifikaci této části a důvody pro její zrušení.
K příloze č. 2
Formulář „Souhrn oznámení o zadání zakázek na základě rámcové smlouvy“ použije zadavatel v souladu s § 83 odst. 2 zákona při odesílání souhrnného oznámení o smlouvách uzavřených na základě rámcové smlouvy provozovateli informačního systému
za předcházející kalendářní čtvrtletí, a to do 30 dnů od konce příslušného kalendářního čtvrtletí. Dochází tím k výraznému zjednodušení administrativního úkonu – dosud pro tyto účely používaný formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl z pohledu zadavatelů složitý
a rozsáhlý a navíc nezohledňoval dostatečným způsobem některé případy v zadávacím řízení.
Týkalo se to zejména případů, kdy na základě jednoho zadávacího řízení děleného na části (dle § 98 zákona) bylo uzavřeno několik dílčích rámcových smluv. Zároveň dojde ke zvýšení transparentnosti výsledků zadávacího řízení, neboť nový formulář bude v informačním systému, na rozdíl od současné praxe, navázán přímo k původní zakázce, na základě které byla zadána rámcová smlouva a bude možno získat přehled o čerpání finančních prostředků za celou dobu trvání rámcové smlouvy. Formulář „Souhrn oznámení o zadání zakázek
na základě rámcové smlouvy“ je společný pro veřejné i sektorové zadavatele.
K příloze č. 3
Na profilu zadavatele má zadavatel povinnost uveřejnit výzvu v případě, že využije zjednodušeného podlimitního řízení a zajistí tak uveřejnění výzvy vhodným způsobem dle
§ 38 odst. 2 zákona.
Uveřejnit profil zadavatele má zadavatel povinnost i v případě, že hodlá při svých zadávacích řízení použít zjednodušené podlimitní řízení a profil musí být v informačním systému již uveřejněn před zahájením řízení. V případě, že zadavatel nehodlá použít zjednodušené podlimitní řízení, je uveřejnění profilu zadavatele v informačním systému pro zadavatele dobrovolné.
K příloze č. 4
Zasláním formuláře „Zrušení profilu zadavatele“ do ISVZ zadavatel zneplatní odkaz na svůj profil zadavatele v ISVZ. Důvodem zavedení tohoto formuláře je udržení aktuálnosti přehledu profilů zadavatelů v ISVZ. K zániku profilu zadavatele může například dojít v případě zrušení zadavatele.
K příloze č. 5
Tato příloha podrobně popisuje strukturu dat, které musí být uvedeny na profilu zadavatele, pokud jsou uveřejňovány dokumenty uvedené v § 9 odst. 3 vyhlášky tak, aby byly naplněny podmínky § 147a zákona a rovněž internetový odkaz na technickou specifikaci předávaných dat. Požadavky na strukturu dat uveřejněných na profilu zadavatele vycházejí z potřeby shromažďovat a vyhodnocovat pro statistické účely informace o veřejných zakázkách, které nejsou součástí povinně uveřejňovaných formulářů ve Věstníku veřejných zakázek.
Ve Věstníku veřejných zakázek bude zveřejněn seznam profilů zadavatele, ve kterém budou uvedeny základní údaje o profilu zadavatele – zejména název profilu zadavatele a jeho internetová adresa.