Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                I

Předkládací zpráva
V souvislosti s přijetím zákona č. 55/2012 Sb. (dále jen „novela zákona“), který nabyl účinnosti dne 1. dubna 2012 a kterým byl novelizován zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“), předkládá Ministerstvo pro místní rozvoj na základě zmocnění uvedeného v ustanovení § 159 odst. 3 novely zákona k provedení § 86 odst. 2 novely zákona a § 156 odst. 8 novely zákona tuto vyhlášku:
· Vyhláška, o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky pro účely zákona o veřejných zakázkách
Ustanovení § 86 odst. 1 zákona veřejnému zadavateli ukládá povinnost uveřejnit formou předběžného oznámení nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky. Zadavatel je oprávněn zadávací řízení zahájit nejdříve jeden měsíc od odeslání předběžného oznámení. Součástí předběžného oznámení musí být odůvodnění účelnosti veřejné zakázky. Podrobnosti rozsahu tohoto odůvodnění stanoví předkládaný prováděcí právní předpis.
Veřejným zadavatelům, kteří zadávají nadlimitní či podlimitní veřejnou zakázku, je dále na základě ustanovení § 156 zákona ukládána povinnost uveřejnit na profilu zadavatele do tří pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení odůvodnění účelnosti veřejné zakázky, odůvodnění přiměřenosti požadavků na technické kvalifikační předpoklady, odůvodnění vymezení obchodních podmínek veřejné zakázky ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele a odůvodnění stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele. Veřejný zadavatel dle § 2 odst. 2 písm. a) a b) zákona je, zadává-li významnou veřejnou zakázku, dále povinen předložit ke schválení vládě spolu s odůvodněním dle předchozí věty také odůvodnění stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Podrobnosti rozsahu odůvodnění stanoví předkládaný prováděcí právní předpis.
Předkládaná vyhláška vznikla na základě zákonného zmocnění a má za cíl vymezit rozsah odůvodnění, které jsou zadavatelé nově povinni vyhotovit. Součástí předkládané vyhlášky jsou také tabulky, které zadavatel k odůvodnění dle předkládané vyhlášky využije a do kterých bude požadované informace vpisovat, toto by mělo zajistit jednotnou formu a přehlednost odůvodnění.
Podle Legislativních pravidel vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra pro místní rozvoj dne 20. března 2012, s termínem dodání stanovisek do 27. března 2012, zkrácení termínu bylo povoleno dopisem místopředsedkyně vlády a předsedkyně Legislativní rady vlády č. j. 4165/2012-RSL ze dne 19. března 2012.
K materiálu bylo uplatněno 51 zásadních a 48 doporučujících připomínek. Při jednání k vypořádání připomínek meziresortního připomínkového řízení byly zásadní připomínky akceptovány, popř. vysvětleny, s výjimkou

· zásadní připomínky ČNB spočívající požadavku na vypuštění § 4 odst. 2 s tím, že v případě odůvodnění každé další obchodní podmínky vymezené nad rámec obchodních podmínek obsažených v § 4 odst. 1 by znamenalo pro zadavatele nepřiměřené administrativní zatížení; MMR k tomu uvádí, že návrh vychází ze znění zákona a není možné podzákonnou normou zužovat rozsah povinností, které zákon výslovně ukládá,

· zásadní připomínky Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, který nesouhlasí s požadavkem na odůvodnění vymezení technických podmínek tak, jak je v původním i v upraveném návrhu vymezen; MMR k tomu uvádí, že návrh vychází ze znění zákona a není možné podzákonnou normou zužovat rozsah povinností, které zákon výslovně ukládá,

· zásadní připomínky Krajského úřadu Moravskoslezského kraje spočívající požadavku na vypuštění § 4 odst. 2 a 3; MMR k tomu uvádí i v tomto případě, že návrh vychází ze znění zákona a není možné podzákonnou normou zužovat rozsah povinností, které zákon výslovně ukládá,

· zásadní připomínky Ministerstva financí spočívající v požadavku na přidání „zcela nového odst. 2 v § 6, který by ve smyslu zákonného zmocnění z § 156 odst. 8 definoval § 156 odst. 1 písm. d) ve vztahu k § 78 odst. 4 – vztah užitné hodnoty a ceny. Ze zkušeností Ministerstva financí a ze zkušeností správců dotačních a výdajových titulů je pro hospodaření s prostředky veřejných rozpočtů tato krátká pasáž zákona velmi důležitá. Zadavatelé často dávají ostatním dílčím hodnotícím kritériím, nežli je cena, značnou váhu, ale nedokáží obhájit vztah užitné hodnoty a ceny. Potom například zvítězí dodavatel nabídkou v kritériu „termín realizace“ tím, že dílo zrealizuje podstatně rychleji, nežli podstatně levnější dodavatelé, kteří nabídli delší termín realizace. Požadujeme, aby byl doplněn nový odstavec 2 následujícího znění či obsahu: „Pokud zadavatel použije hodnotící kritérium ekonomická výhodnost nabídky, u dílčích hodnotících kritérií vždy odůvodní vztah užitné hodnoty a ceny dle § 78 odst. 4 věta prvá, aby ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele byla zřejmá užitná hodnota v případě, že zvítězí nabídka s vyšší nabídkovou cenou.“Připouští-li zadavatel takovýto výsledek, musí jej umět obhájit již při vypsání soutěže. To předpokládá § 78 odst. 4 věta prvá, ale je potřeba napomoci důsledné realizaci tohoto ustanovení v praxi.“; MMR k tomu uvádí, souhlasí s připomínkou v tom smyslu, že by zadavatelé měli vymezovat kritéria tak, aby vyjadřovala nejlepší vztah užitné hodnoty a ceny, tento požadavek však jde nad rámec zmocnění, přičemž považuje naopak za dostačující, když zadavatel bude povinen odůvodnit nastavení dílčích hodnotících kritérií.

Blíže v tabulce vypořádání připomínek.
1