Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam RACK973ETWFY najdete zde
III.
Odůvodnění návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb.
A. Obecná část
1. Důvod předložení a cíle
Návrh novely vyhlášky je reakcí na novelu zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákonem č. 198/2012 Sb.), která zakotvila některá nová studia k získání kvalifikačních předpokladů pedagogických pracovníků, jejichž rozsah a obsah je třeba podobně jako u ostatních studií zakotvit přímo ve vyhlášce. Novela zákona také rozšířila okruh realizátorů některých vzdělávacích programů (studium pedagogiky, studium pro asistenty pedagoga) a u některých z nich současně vypustila minimální délku trvání – také tyto změny je třeba zohlednit ve vyhlášce č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb.
1.1 Název
Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb.
1.2 Definice problému
Zákonem č. 198/2012 Sb. došlo k odstranění podrobnější úpravy studia pedagogiky ze zákona o pedagogických pracovnících, kterou je nutné doplnit do vyhlášky č. 317/2005 Sb. Zákon č. 198/2012 Sb. dále zavedl do zákona o pedagogických pracovnících nové druhy studia, a to doplňující studium k rozšíření odborné kvalifikace a doplňující didaktické studium příslušného cizího jazyka. Zákon o pedagogických pracovnících stanoví, že doplňující studium k rozšíření odborné kvalifikace musí být uskutečňováno v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, a proto je nutné stanovit bližší podrobnosti tohoto studia, zejména délku a způsob ukončování. Není stanoven základní obsah, délka o doklad o vzdělání doplňujícího didaktického studia příslušného cizího jazyka akreditovaného v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Ve školách a školských zařízeních se jeví jako vhodné zvýšit úroveň logopedické činnosti a navrhuje se proto rozšířit okruh specializovaných činností o specializovanou činnost v oblasti školské logopedie.
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb., je vydána na základě zmocnění v § 24 odst. 6, § 28 odst. 2 a § 29 odst. 5 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 563/2004 Sb. stanovuje některé požadavky na vzdělávací programy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Novelou tohoto zákona (zákonem č. 198/2012 Sb.) došlo k vypuštění některých ustanovení s tím, že budou upravena ve vyhlášce č. 317/205 Sb. V současnosti proto právní úprava některých programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků chybí.
1.4. Identifikace dotčených subjektů
Dotčenými subjekty v návrhu novely vyhlášky jsou pedagogičtí pracovníci škol a školských zařízení.
1.5 Popis cílového stavu
Úprava nových studií získání kvalifikačních předpokladů pedagogických pracovníků podle platného znění zákona č. 563/2004 Sb. a vytvoření nového studia k výkonu specializovaných činností.
1.6 Zhodnocení rizik
Při zachování stávajícího znění vyhlášky by nebylo možné realizovat některá kvalifikační studia pedagogických pracovníků předvídaná zákonem č. 563/2004 Sb.
2. Návrh variant řešení
S ohledem na uvedené skutečnosti je navržena předložená varianta úpravy vyhlášky, která řeší nutné změny a doplnění. Jinou možností by byla pouze tzv. nulová varianta, jež by neumožnila realizaci uvedených studií.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
Navrhovaná vyhláška nebude mít žádný bezprostřední dopad na státní rozpočet. Zvýšené náklady ze státního rozpočtu vyvolá pouze poskytování specializačního příplatku podle § 133 zákoníku práce speciálním pedagogům-logopedům, kteří budou vykonávat specializovanou činnost v oblasti školské logopedie. Nezbytným předpokladem pro poskytování specializačního příplatku je absolvování studia podle § 9 vyhlášky v rozsahu 250 vyučovacích hodin (cca 4 semestry) - tato studia (vzdělávací programy) však nejsou dosud akreditována, takže lze předpokládat, že první výdaje ze státního rozpočtu přinese aplikace nové právní úpravy až v druhé polovině roku 2015. Za předpokladu, že specializovanou činnost v oblasti školské logopedie bude vykonávat maximálně 300 logopedů, odhadují se celkové roční náklady na poskytování specializačního příplatku ve výši cca 7 200 tisíc Kč. Výdaje spojené s poskytováním specializačního příplatku budou hrazeny v rámci stanovených výdajových limitů kapitoly 333 – MŠMT i v rámci stanovených objemů prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci.
Přínosem v této oblasti bude zlepšení logopedické péče ve školách a školských zařízeních.
Další navrhované změny nebudou mít žádné hospodářské dopady ani dopady na veřejné rozpočty. Přínosem bude dosažení, tj. zvýšení, kvalifikace pedagogických pracovníků.
4. Návrh řešení
Navrhuje se postupovat podle předloženého návrhu na vydání novelizace vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb.
5. Implementace
Pro implementaci navržených opatření jsou v resortu školství, mládeže a tělovýchovy zajištěny odpovídající podmínky.
6. Přezkum účinnosti regulace
Konzultováno se zástupci školských asociací a poradními orgány MŠMT.
7. Konzultace a zdroje dat
Konzultace proběhly podle předpisů upravujících přípravu legislativních materiálů v působnosti MŠMT.
8. Kontakt na zpracovatele RIA Pavel.Simacek@msmt.cz
B. Soulad návrhu se zákonem č. 563/2004 Sb. včetně zákonného zmocnění
Návrh je v souladu se zákonným zmocněním v § 24 odst. 6, § 28 odst. 2 a
§ 29 odst. 5 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jakož i se zákonem č. 563/2004 Sb. jako celkem.
C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právem EU a mezinárodními smlouvami, jimiž je česká republika vázaná
Právní předpisy Evropské unie se na oblast, kterou vyhláška upravuje, nevztahují. Návrh vyhlášky není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh není v rozporu s právem EU.
Navrhovaná novela nebude mít žádný dopad na hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele. Nepředpokládají se ani sociální dopady a dopady na životní prostředí.
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady z hlediska rovnosti mužů a žen.
D. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy
Navrhovaná vyhláška nebude mít žádný bezprostřední dopad na státní rozpočet. Zvýšené náklady ze státního rozpočtu vyvolá pouze poskytování specializačního příplatku podle § 133 zákoníku práce speciálním pedagogům-logopedům, kteří budou vykonávat specializovanou činnost v oblasti školské logopedie. Nezbytným předpokladem pro poskytování specializačního příplatku je absolvování studia podle § 9 vyhlášky v rozsahu 250 vyučovacích hodin (cca 4 semestry) - tato studia (vzdělávací programy) však nejsou dosud akreditována, takže lze předpokládat, že první výdaje ze státního rozpočtu přinese aplikace nové právní úpravy až v druhé polovině roku 2015. Za předpokladu, že specializovanou činnost v oblasti školské logopedie bude vykonávat maximálně 300 logopedů, odhadují se celkové roční náklady na poskytování specializačního příplatku ve výši cca 7 200 tisíc Kč.
E. Zhodnocení ve vztahu k zákazu diskriminace
Na další vzdělávání pedagogických pracovníků se v plné míře vztahují zásady rovného zacházení a zákaz diskriminace, jež jsou definovány jako zásadní zásady pracovněprávních vztahů v § 1a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
F. Zhodnocení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Z hlediska zhodnocení dopadů ve vztahu k uvádění osobních údajů lze uvést, že na osvědčení o absolvování programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků se uvádí údaje nezbytné pro identifikaci konkrétní osoby, konkrétně jméno, příjmení a datum narození. Předloženým návrhem se stávající úprava nemění.
G. Zhodnocení korupčních rizik
Z hlediska zhodnocení korupčních rizik souvisejících s možným zneužitím institutu akreditace vzdělávacích programů v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků lze uvést, že tato rizika jsou minimální. Žádosti vzdělávacích institucí posuzuje nejprve akreditační komise Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a následně samo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které také vykonává kontrolu činnosti vzdělávacích institucí a uskutečňování vzdělávacích programů akreditovaných v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ze svého rozpočtu neposkytuje akreditovaným institucím žádné finanční ani jiné materiální prostředky.
H. Zvláštní část
Čl. I
K bodu 1:
Ze zákona o pedagogických pracovnících byl na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu poslední novelou zákona vypuštěn rozsah studia pedagogiky pro jednotlivé kategorie pedagogických pracovníků. Návrh proto v § 3 upravuje minimální dobu trvání tohoto studia ve stejné podobě, jako byla upravena v zákoně. Nově je upravena minimální doba trvání pouze u pedagoga volného času, kterému byly novelou zákona zcela nově stanoveny způsoby získávání odborné kvalifikace. Pedagogovi volného času, který podle § 17 odst. 1 zákona vykonává přímou pedagogickou činnost v komplexním rozsahu (tj. ve všech formách zájmového vzdělávání, připravuje a zodpovídá za veškerou pedagogickou dokumentaci, včetně tvorby školního vzdělávacího programu, plánu činnosti a další související administrativy), je délka studia pedagogiky vzhledem k náročnosti jeho práce navržena v rozsahu 120 hodin. Pedagogovi volného času podle § 17 odst. 2 zákona, který vykonává pouze dílčí přímou pedagogickou činnost pod metodickým vedením pedagoga volného času podle § 17 odst. 1 zákona, je minimální délka studia pedagogiky navržena v rozsahu 40 vyučovacích hodin.
K bodu 2:
Poslední novela zákona o pedagogických pracovnících rozšířila okruh realizátorů studia pro asistenty pedagoga (kromě zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovník mohou toto studium nově realizovat také vysoké školy). Jelikož je u tohoto studia upraven okruh jeho poskytovatelů přímo v zákoně o pedagogických pracovnících, navrhuje se jeho vypuštění z vyhlášky.
K bodu 3:
Poslední novela zákona upravila dvě nová studia k získání kvalifikačních předpokladů pedagogických pracovníků, konkrétně doplňující studium k rozšíření odborné kvalifikace a doplňující didaktické studium příslušného cizího jazyka. Stejně jako u ostatních studií je třeba bližší specifikaci a základní parametry těchto vzdělávacích programů zakotvit ve vyhlášce č. 317/2005 Sb.
Doplňující studium k rozšíření odborné kvalifikace je dvojího typu – pro učitele, kteří budou mít novou (podstatně kratší a efektivnější) možnost získat odbornou kvalifikaci pro výuku na jiném stupni nebo druhu školy, než na který byl zaměřen jejich magisterský studijní program, a pro nekvalifikované speciální pedagogy, kteří budou moci absolvováním tohoto studia získat odbornou kvalifikaci (jedná se však jen o absolventy zákonem specifikovaných magisterských studijních programů v oblasti pedagogických věd). Zatímco doplňující studium k rozšíření odborné kvalifikace vedoucí k získání odborné kvalifikace pro výuku na jiném stupni nebo druhu školy navrhuje vzhledem k příbuznosti jako relativně krátké (60 hodin), navrhuje se délka doplňujícího pedagogického studia vedoucí k získání odborné kvalifikace speciálního pedagoga minimálně 650 hodin, neboť se jedná o velice specializovanou profesi.
Součástí náplně práce speciálních pedagogů je mimo jiné i diagnostika a spolupráce na vytváření individuálních vzdělávacích programů. Pokud speciální pedagog nemá dostatečné znalosti, může dojít k poškození žáka a/nebo ovlivnění jeho vzdělávacího procesu, a to i s nevratnými důsledky.) Oba typy studia budou moci realizovat pouze vysoké školy v programech celoživotního vzdělávání.
Doplňující didaktické studium příslušného cizího jazyka, kterým si jeho absolventi doplní znalosti a dovednosti v oblasti oborové didaktiky, bude akreditováno v minimálním rozsahu 60 vyučovacích hodin.
K bodu 4:
Na základě požadavků z praxe se navrhuje rozšířit okruh specializovaných činností uvedených v § 9 odst. 1 vyhlášky o specializovanou činnost v oblasti školské logopedie. Po absolvování předepsaného studia v minimální délce trvání 250 vyučovacích hodin, budou mít speciální pedagogové vykonávající tuto specializovanou činnost nárok na specializační příplatek podle § 133 zákoníku práce. Specializovaná činnost v oblasti školské logopedie povede ke zvýšení úrovně poskytované logopedické péče ve školách a školských zařízeních.
K bodu 5:
Podle stávající právní úpravy v § 11 je možné vykonávat funkci člena akreditační komise nejdéle ve dvou po sobě následujících funkčních obdobích. Tato úprava se v praxi ukazuje jako neefektivní a nadbytečná, a proto se navrhuje toto ustanovení vypustit. Činnost člena akreditační komise je velmi náročná a specifická - jako žádoucí se jeví využít zkušeností a potenciálu osvědčených členů akreditační komise a zachovat tak kontinuitu její činnosti.
Čl. II.
Účinnost novely se navrhuje dnem vyhlášení, aby vzdělávací instituce mohly začít uskutečňovat návrhem upravené vzdělávací programy v nejkratším možném termínu.