Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam UVLEHFG0L1RN najdete zde
ODŮVODNĚNÍ
ODŮVODNĚNÍ
A. OBECNÁ ČÁST
1) Účel vymezení ptačí oblasti
Ptačí oblasti jsou území, jejichž vymezení je nezbytné pro naplnění požadavků vyplývajících ze směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (dále jen „směrnice o ptácích“), konkrétně jejího článku 4 odst. 1 a 2. Ptačí oblasti se zřizují pro druhy z přílohy I směrnice o ptácích a pro stěhované druhy, které se na území ČR pravidelně vyskytují. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany. Stav druhu z hlediska ochrany je považován za příznivý, jestliže údaje o populační dynamice příslušného druhu naznačují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního stanoviště, přirozený areál rozšíření druhu není a pravděpodobně nebude v dohledné budoucnosti omezen a existují dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací.
Klíčové pro zachování populací druhů ptáků je zejména zachování, případně zlepšení ekologického stavu biotopů, na které jsou tyto druhy vázány.
2) Odůvodnění vymezení hranic.
S ohledem na požadavky čl. 2 směrnice o ptácích navrhuje Ministerstvo životního prostředí vymezení těchto území tak, aby bylo možné vhodně skloubit požadavky vyplývající z ekologických nároků jednotlivých druhů ptáků, pro které je oblast vymezena, s cílem zachování jejich populací v příznivém stavu z hlediska jejich ochrany, se zájmy hospodářskými, rekreace i dalšími zájmy v území. Z těchto důvodů jsou území vymezována tak, aby pokrývala dostatečnou plochu biotopů, významných pro druhy ptáků, které jsou předmětem ochrany, byla zachována možnost pro realizaci různých projektů jak veřejné správy, tak soukromé sféry a zároveň umožněna realizace kompenzačních opatření, bude-li to nezbytné v souladu s požadavky článku 6 odst. 2–4 směrnice Rady 92/43/EHS.
Území odpovídá kriteriím pro vymezení ptačích oblastí, na základě několikaletého monitoringu je možné konstatovat, že se zde vyskytuje 16 párů bukáčka malého, 20–35 párů ledňáčka říčního a 16–25 párů slavíka modráčka.
3) Zhodnocení současného stavu.
Navrhovaná ptačí oblast má rozlohu cca 3 186 ha, na jejím území leží 2 maloplošná zvláště chráněná území. Pro navrženou ptačí oblast jsou charakteristická velice pestrá vodní a mokřadní stanoviště, zahrnující různě velké vodní toky, slepá ramena a tůně, rybniční soustavy, zaplavená štěrkoviště, zatopené důlní propadliny, bažiny, mokré louky a další. Značná část oblasti leží v říční nivě, jejíž původní ekosystém byl zcela přizpůsoben záplavám. S mokřady jsou spojeny všechny druhy přílohy I, pro které je oblast navržena, i celá řada dalších druhů přílohy I a druhů z Červeného seznamu ptáků ČR, neuvedených v příloze I. Oblast je rovněž důležitou tahovou lokalitou a nejvýznamnějším zimovištěm vodních ptáků na severní Moravě. Hranice ptačí oblasti vymezují takový prostor, který je schopen jak všem zájmovým druhům, tak i druhům doprovodným, zabezpečit všechny jejich potřeby po celou dobu jejich přítomnosti. Jde o soběstačné území, které se skladbou biotopů i jejich rozsáhlostí, výrazně odlišuje od okolní hustě obydlené a zastavěné krajiny průmyslového Ostravska a Karvinska. Ornitologicky nejlépe prozkoumanou lokalitou je Heřmanský stav, kde bylo dosud zjištěno 249 druhů ptáků. Na druhé straně se v oblasti zřejmě nacházejí cenné ornitologické lokality, kterým dosud nebyla věnována potřebná pozornost. Páteř ptačí oblasti tvoří dvě řeky, Odra a její přítok Olza (Olše), dva menší přítoky Odry – Vrbická a Bohumínská Stružka, které spolu s Rychvaldskou Stružkou tvoří systém vodotečí, na kterých byly vybudovány rybniční soustavy, a přítoky Olzy – Lutyňka, Mlýnka a meandrující Petrůvka. Oblast je dále protkána sítí menších toků, z nichž řada jsou umělé vodoteče. Celková délka vodních toků, jejich pestrost a skutečnost, že jich část ani v silné zimě nezamrzá, umožňuje celoroční výskyt ledňáčka říčního (Alcedo atthis), který je jedním ze tří druhů přílohy I, pro které je ptačí oblast navržena. Těžiště hnízdění představují úseky řek Odry a Olzy a říček Stružky a Petrůvky se zachovaným přirozeným charakterem s dynamickými říčními procesy. Lovišti ledňáčka jsou nejen vodní toky, ale také rybníky, zatopené štěrkovny, tůně, lesní rybníčky, slepá říční ramena a další. Řeky Odra a Olza jsou jediným pravidelným hnízdištěm morčáka velkého (Mergus merganser) v České republice a rovněž jedním z největších zimovišť druhu u nás. Charakteristickými druhy na vodních tocích jsou také pisík obecný (Actitis hypoleucos) a břehule říční (Riparia riparia), ale běžně hnízdí také na stanovištích vzniklých činností člověka. Vodní nádrže jsou zastoupeny několika rybničními soustavami u Karviné a v prostoru mezi Ostravou, Bohumínem a Orlovou a štěrkopískovnami v nivě řeky Odry. V rybničních soustavách a v jejich okolí jsou nejdůležitější velké rákosiny, které jsou ve svém úhrnu největší na Moravě a ve Slezsku a představují vynikající stanoviště pro hnízdění a průtah celé řady druhů ptáků. Hnízdí v nich dva druhy přílohy I, pro které je ptačí oblast navržena: bukáček malý (Ixobrychus minutus), zřejmě v největší populaci v ČR a slavík modráček (Luscinia svecica), který zde má jediné pravidelné hnízdiště ve Slezsku. Charakteristickými druhy rákosin jsou dále bukač velký (Botaurus stellaris) a moták pochop (Circus aeruginosus), tj. druhy přílohy I a dva druhy z Červeného seznamu (neuvedené v příloze I), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) a cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides). Na rybnících v Karviné-Starém Městě se v kolonii racka chechtavého (Larus ridibundus) na ostrůvcích vzniklých vyhrnutím rybničního dna nachází jediné pravidelné slezské hnízdiště racka černohlavého (Larus melanocephalus). Na stejné lokalitě a dále na štěrkových ostrůvcích zatopených štěrkopískoven jsou v současnosti jediná pravidelná hnízdiště rybáka obecného (Sterna hirundo) na severní Moravě a ve Slezsku. Mokřadní louky nebo bažiny s nižším vegetačním krytem, tj. s ostřicemi a sítinami, jsou hnízdním biotopem chřástala kropenatého (Porzana porzana). Tento typ stanovišť je v oblasti jedním z nejvíce ohrožených a vyskytuje se již jen ve zbytcích na okrajích rákosových komplexů a na mokřadních loukách s bažinami. Celoročně se vyskytuje orel mořský (Haliaeetus albicilla), v zimě v počtu 5–10 jedinců.
4) Ochrana území.
Při zajištění ochrany druhů ptáků, které jsou předmětem ochrany ptačích oblastí a s ohledem na cíle ochrany těchto území vychází Ministerstvo životního prostředí ze stávajícího stupně ochrany území a navrhuje jako ochranné podmínky pouze takové činnosti, u nichž je pravděpodobný vliv na biotopy druhů ptáků z přílohy I směrnice o ptácích a stěhovavých druhů, které se na území ČR pravidelně vyskytují. Druhou skupinou jsou pak činnosti, u kterých je nezbytné zohlednit požadavky jednotlivých druhů na zajištění klidu, zejména v období hnízdění. Obecně je potřebné volit takový způsob jejich realizace, který nebude znamenat negativní vliv na stav populací druhů, pro které je oblast zřízena. Pro řadu konkrétních činností MŽP předpokládá využití možnosti uzavírat dohody a smlouvy mezi orgány ochrany přírody a vlastníky, případně nájemci pozemků.
Při formulování ochranných podmínek bylo přihlédnuto rovněž k ochraně druhů ptáků, vyplývající z ustanovení § 5 a § 50 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
5) Dopady na státní rozpočet a jiné veřejné rozpočty
Navrhovaná právní úprava nevyvolá dopady na státní rozpočet nad rámec odhadů uvedených v důvodové zprávě k novele zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Jestliže na základě rozhodnutí vydaného na základě tohoto nařízení vlády dojde k omezení nebo ke ztížení zemědělského nebo lesnického hospodaření, případně hospodaření na rybnících, má vlastník nebo nájemce nárok na finanční náhradu ve smyslu § 58 odst. 2 zákona. Protože v ptačí oblasti nejsou zákonem žádné činnosti zakázané, mohl by vzniknout nárok na finanční náhradu pouze v případě, že souhlas k některé z činností, uvedených v § 3 odst. 1 tohoto nařízení vlády, nebude vydán, protože by jejich realizace mohla způsobit významné negativní ovlivnění stavu druhů z hlediska ochrany, a následně by mohlo být ohroženo naplnění cíle ochrany ptačí oblasti. Není ovšem možné odhadnout na několik let dopředu, kolik žádostí o vydání souhlasu bude podáno na příslušné orgány ochrany přírody a případně kolik z nich nebude vyřízeno kladně. Nárok na náhradu za ztížení hospodaření by mohl vzniknout i na základě plnění podmínek pravomocného rozhodnutí, vydaného orgánem ochrany přírody podle § 3 odst. 1 tohoto nařízení vlády, jejichž formulace bude zajišťovat požadavky dané cílem ochrany ptačí oblasti (dle článku 2 směrnice o ptácích). Ani v tomto případě nelze odhadnout, jaké podmínky budou tato rozhodnutí obsahovat a v jakém rozsahu bude při respektování těchto podmínek uplatněn nárok na finanční kompenzace. Postup při uplatnění nároku vlastníků, příp. nájemců pozemků bude vycházet z ustanovení § 58 zákona a prováděcí vyhlášky k tomuto ustanovení. Odhad zvýšení nákladů ze státního rozpočtu, vyvolaný nezbytností hradit náhrady za omezení hospodaření v důsledku omezení vyplývajícího z části 3–5 zákona nebo rozhodnutí vydaného na základě zákona nebo prováděcích předpisů k němu, byl obsažen v důvodové zprávě k novele zákona ve výši 399 milionů korun českých ročně. V případě ptačích oblastí může požadavky na finanční náhrady ovlivnit i možnost uzavřít dohody ve smyslu § 45e odst. 4 zákona, úprava režimu hospodaření při zapojení vlastníků, příp. nájemců pozemků do některého z dotačních programů s vazbou na uvedené typy hospodaření. V těchto případech nebude uplatněn postup podle § 58 zákona.
Cílená péče o území ptačích oblastí, která by byla povinně zajišťována orgány ochrany přírody na základě zpracovávaných plánů péče, se nepředpokládá. Ptačí oblasti jsou území chráněná v režimu obecné ochrany, stav populací druhů ptáků, které jsou předmětem ochrany, je ovlivněn stávajícím způsobem využívání území, a proto by žádné výrazné změny stávajícího způsobu užívání území, vyvolané zřízením ptačí oblasti, neměly nastat. Bude-li potřebné upravit způsoby, a konkrétní postupy hospodaření, v zájmu naplňování cíle ochrany ptačích oblastí, je možné a vhodné využívat různé ekonomické nástroje, např. dotační tituly resortu životního prostředí, resortu zemědělství, ze zdrojů EU pak fond LIFE – Nature, strukturální fondy a fond soudržnosti, fond rozvoje venkova apod.
Jiné nároky na navýšení výdajů státního rozpočtu nebyly v rámci projednání ptačí oblasti uplatněny.
Dopad na jiné veřejné rozpočty se nepředpokládá.
6) Soulad s platnou právní úpravou.
Tento návrh je v souladu s Ústavním pořádkem České republiky a je jím naplňován jeden z cílů zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Svým cílem souvisí s mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána (konkrétně např. slouží k naplnění Úmluvy o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť a Úmluvy o biologické rozmanitosti).
Návrh je v souladu se zásadami obsaženými v předpisech Evropské unie, které s předmětnou problematikou souvisí. Slouží k plnění požadavků vyplývajících ze směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků.
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K § 1
Zřizuje se ptačí oblast a stanoví se předmět a cíl ochrany této oblasti. Jde o ochranu druhů ptáků uvedených v příloze č. 1 ke směrnici o ptácích.
K § 2
Vymezení ptačí oblasti je učiněno územím příslušného kraje a katastrálním územím, bližší údaje jsou přílohách.
K § 3
Stanoví se ochranné podmínky (OP) ve smyslu § 45e odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.
a) OP řeší požadavek na ochranu nezbytné plochy biotopů důležitých pro hnízdění ptáků vázaných na vodní a mokřadní ekosystémy,
b) OP je navržena pro zajištění klidu v období hnízdění,
c) OP řeší požadavek na ochranu přírodního charakteru extenzivně užívaných mokrých luk a litorálu, nezbytných pro zachování populace druhů, které jsou předmětem ochrany ptačí oblasti. Zohledňuje existenci schválených manipulačních řádů vodních děl,
d) OP je navržena pro zajištění potřebné minimální rozlohy a způsobu užívání biotopů druhů ptáků, které jsou předmětem ochrany ptačí oblasti, jako základní podmínka pro zachování jejich populace,
e) OP je navržena s cílem umožnit stanovení podmínek zajišťujících zachování, příp. obnovu struktury a funkce ekosystémů, zejména potravních řetězců, jako základní podmínka pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany,
f) OP řeší potřebu zachování (obnovení) takové struktury ekosystému, která zohlední ekologické nároky druhů ptáků, které jsou předmětem ochrany ptačí oblasti,
g) OP je navržena pro zajištění ochrany biotopu ledňáčka říčního,
h) OP řeší ochranu ptáků v období hnízdění, kdy by rychlý pokles hladiny, nebo její nárůst mohl znamenat významné negativní ovlivnění populací ptáků.
K § 4
Účinnost nařízení vlády se navrhuje dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Důvodem takto navržené úpravy je to, že je nutno ptačí oblasti vyhlásit co nejdříve s poukazem na závazky České republiky plynoucí z obou výše uvedených směrnic.