Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam UVLICGM5WEDT najdete zde
D Ů V O D O V Á Z P R Á V A
1
D ů v o d o v á z p r á v a
A. OBECNÁ ČÁST
I. Zhodnocení platného právního stavu
Předkládaný návrh zákona zahrnuje novelizaci celkem šesti zákonů.
Zákonem č. 53/2004 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel, a zákonem č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony, byly provedeny novelizace skupiny zákonů, upravujících podmínky výkonu státní správy a plnění úkolů některých dalších subjektů tak, aby pro tyto činnosti mohly být v potřebném a účelném rozsahu využívány údaje z informačního systému evidence obyvatel, a to za podmínek stanovených § 8 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon
o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, tedy v rozsahu a způsobem stanoveným příslušnými zákony. I přesto, že přípravě návrhu uvedených zákonů před jejich předložením do legislativního procesu předcházela v obou případech analýza potřeb poskytování údajů z informačního systému evidence obyvatel jako základního zdrojového informačního systému veřejné správy v jednotlivých resortech, byla opomenuta úprava poskytování údajů Ministerstvu financí pro účely zjišťování a ověřování údajů o fyzických osobách potřebných pro posouzení oprávněnosti uplatněného nároku na finanční náhradu podle zákona
č. 231/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích, a dále Národnímu bezpečnostnímu úřadu.
K nevhodné úpravě podmínek pro poskytování údajů z informačního systému evidence obyvatel a užívání rodného čísla došlo naopak nabytím účinnosti novely zákona
č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (novela č. 226/2006 Sb.) k 1. červenci 2006. Tato novela stanovila poskytování osobních údajů soukromým podnikatelským subjektům, přičemž poskytnutí těchto údajů by mělo být realizováno na základě zcela nevěrohodného ztotožnění nositele údajů v informačním systému evidence obyvatel s fyzickou osobou, která je účastníkem hromadné dopravy. Zákon o silniční dopravě navíc předpokládá užívání rodného čísla zcela mimo pravidla jeho užívání, stanovená zákonem o evidenci obyvatel, a to bez zajištění ochrany jejich zpracovávání. Provedení této úpravy nebylo konzultováno se správcem informačního systému evidence obyvatel, resp. správcem registru rodných čísel, kterým je Ministerstvo vnitra, a vzhledem k rozporu předmětné úpravy s právním kontextem podmínek využívání údajů z informačních systémů veřejné správy a ochrany osobních údajů je nutné úpravu zrušit.
II. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
V části první (změna zákona č. 231/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky
v mimosoudních rehabilitacích) se stanoví rozsah údajů a podmínky, za nichž jsou Ministerstvu financí poskytování údaje z informačního systému evidence obyvatel pro účely zjišťování a ověřování údajů o fyzických osobách potřebných pro posouzení oprávněnosti uplatněného nároku na finanční náhradu ve smyslu § 1 uvedeného zákona.
V části druhé (změna zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě) navrhované právní úpravy dochází k odstranění nežádoucího stavu v § 18a zákona o silniční dopravě v úpravě užívání rodného čísla v rozporu se zásadami stanovenými zákonem o evidenci obyvatel, včetně zajištění ochrany jeho dalšího zpracovávání; odstranění užití rodného čísla v případě definování osobních údajů pro provedení ztotožnění cestujícího nepředstavuje žádné omezení v identifikaci fyzické osoby, protože dosavadní znění § 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě používá rodné číslo variantně jako alternativu data narození. Současně je navrhováno zrušení poskytování osobních údajů z informačního systému evidence obyvatel jako informačního systému veřejné správy ve prospěch podnikatelských subjektů; toto poskytování obchází koncepci účelu informačních systémů veřejné správy a navíc je stanoveno za velmi nejednoznačných podmínek ochrany osobních údajů, zejména pak ochrany práv soukromého a osobního života subjektu údajů.
V části třetí (změna zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky) se provádějí novelizace takových ustanovení, které vyplývají z právní úpravy obsažené v zákoně o evidenci obyvatel (např. se jedná o novou úpravu položkového údaje, která se týká registrovaného partnerství).
V části čtvrté (změna zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu) je navrhováno provedení terminologických úprav, resp. legislativně technických úprav v těch částech uvedeného zákona, které se týkají podmínek poskytování údajů z informačního systému evidence obyvatel a kde v rámci předcházejících legislativních činností došlo k chybnému uvedení názvu příjemce poskytovaných údajů (místo České národní banky je stále uvedena zaniklá Komise pro cenné papíry), což v praxi znemožňuje poskytování údajů z informačního systému evidence obyvatel pro stanovený účel.
V části páté (změna zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností) je provedena legislativně technická úprava v zákoně o ochraně utajovaných skutečností související s rozdílnými časovými podmínkami legislativního procesu k zákonu
č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel
a některé další zákony, a k zákonu č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Návrh na změnu zákona o ochraně utajovaných skutečností byl předkládán zcela legitimně, avšak v době publikování zákona č. 342/2006 Sb. ve Sbírce zákonů již byla prováděna změna zrušeného ustanovení zákona č. 148/1998 Sb. Navrhovaná právní úprava tento nestandardní právní stav napravuje.
V části šesté (změna zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací) navrhované právní úpravy jsou stanoveny podmínky poskytování a rozsah údajů, poskytovaných Ministerstvem vnitra Národnímu bezpečnostnímu úřadu pro plnění úkolů podle uvedeného zákona. Absence této právní úpravy pro Národním bezpečnostním úřad znamená, že každá jejich žádost o poskytnutí údajů z informačního systému evidence obyvatel je Ministerstvem vnitra posuzována individuálně a je stanoven rozsah údajů, které jsou pro plnění konkrétního úkolu úřadu poskytnuty; v praxi tento postup, který odpovídá ustanovení § 8 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel, činí problémy a zejména prodlužuje dobu poskytování vyžádaných údajů. Podle § 8 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel jsou totiž údaje z informačního systému evidence obyvatel poskytovány za podmínek stanovených zákonem
o evidenci obyvatel nebo za podmínek stanovených zvláštním zákonem, jinak o každém individuálním poskytnutí údajů rozhoduje Ministerstvo vnitra jako správce uvedeného informačního systému. Pro plnění úkolů veřejné správy je pak pochopitelně efektivnější, existuje-li zákonná úprava dálkového, tedy okamžitého přístupu k požadovaným údajům z informačního systému evidence obyvatel, a stanovení rozsahu údajů, které je možné
pro plnění úkolů v dané působnosti využívat.
III. Hlavní principy navrhované právní úpravy
K části první – změna zákona č. 231/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky
v mimosoudních rehabilitacích
V zákoně o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích se stanoví rozsah údajů a podmínky, za nichž jsou Ministerstvu financí poskytování údaje z informačního systému evidence obyvatel pro účely zjišťování a ověřování údajů o fyzických osobách potřebných pro posouzení oprávněnosti uplatněného nároku na finanční náhradu podle § 1 uvedeného zákona.
K části druhé – změna zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě
· je stanovena zásada neužívání rodného čísla pro identifikaci cestujícího v hromadné dopravě tam, kde plně postačuje údaj o datu narození a zákon o silniční dopravě ho jako postačující sám stanoví; užití rodného čísla pro tyto účely je tedy nadbytečné
a neodpovídá zásadám jeho užití a ochrany podle zákona o evidenci obyvatel;
· ruší se možnost poskytování osobních údajů soukromoprávním podnikajícím subjektům z informačního systému evidence obyvatel, tedy možnost užití informačního systému veřejné správy mimo plnění úkolů veřejné správy.
K části třetí – změna zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky
V zákoně je nově vymezen rozsah údajů, které poskytuje Ministerstvo vnitra
z informačního systému evidence obyvatel zpravodajským službám.
K části čtvrté – změna zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu
Provedení změny oprávněného subjektu, kterému pro plnění úkolů podle zákona
o dohledu v oblasti kapitálového trhu je Ministerstvo vnitra povinno poskytovat údaje z informačního systému evidence obyvatel, a to v souladu se stanoveným předmětem tohoto zákona, kterým je upravena působnost a pravomoci České národní banky při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem a stanoví některá práva a povinnosti subjektů, které na tomto trhu působí.
K části páté – změna zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností
Je provedena náprava nestandardního právního stavu, kdy došlo k novelizaci již zrušeného ustanovení § 8 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností
a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
K části šesté – změna zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací
V zákoně o ochraně utajovaných informací jsou ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel stanoveny podmínky a rozsah údajů, které jsou pro plnění úkolů podle tohoto zákona poskytovány Národnímu bezpečnostnímu úřadu.
IV. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právním řádem České republiky
Předkládaný návrh zákona je v souladu s právním řádem České republiky, jehož smyslem je zejména naplnění podmínek stanovených § 8 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel („Ministerstvo, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností poskytují údaje
z informačního systému v rozsahu nezbytně nutném a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem. Údaje z informačního systému mohou poskytovat i způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.“).
V. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právem ES a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, se na danou oblast nevztahují, neboť předkládaný návrh zákona se vzhledem k účelu a rozsahu prováděných úprav v již existujících zákonech nedotýká povinnosti zajišťování souladu s uvedenými oblastmi práva.
Z aktů práva Evropské unie se návrhu zákona dotýká směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Podle názoru předkladatele je předkládaný návrh zákona v souladu s citovaným sekundárním předpisem práva ES/EU.
VI. Předpokládané ekonomické dopady navrhované právní úpravy
Předkládaný návrh zákona nemá finanční dopady na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty.
Předkládaný návrh zákona zasahuje do výkonu práv a povinností subjektů podnikatelské sféry ve smyslu provedení změny v poskytování údajů z informačního systému evidence obyvatel subjektům z jedné oblasti podnikatelské sféry, a to z oblasti provozování hromadné dopravy fyzických osob. Toto poskytování údajů jednak vytváří výraznou asymetrii pro zdrojové možnosti jednotlivých podnikatelů, především však je zcela v rozporu se zákonem založenou koncepcí zpracovávání údajů v informačních systémech veřejné správy. Tato koncepce současně stanoví podmínky pro ochranu poskytovaných osobních údajů, což zákon o silniční dopravě vzhledem k podnikatelským subjektům v požadovaném rozsahu negarantuje (zpracování údajů, kde primární osobní údaj je získáván z ne vždy jednoznačného zdroje a kde jedním z nositelů požadovaných údajů je třetí osoba – tedy nikoliv osoba povinná).
Předkládaný návrh zákona nemá žádné dopady na rovné postavení mužů a žen. Návrh zákona nevyvolává žádné sociální dopady a dopady na životní prostředí.
VII. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení
Překladatel navrhované právní úpravy navrhuje, aby při projednávání návrhu zákona bylo postupováno v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, tedy aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.
Uvedený postup je navrhován vzhledem k nezbytnosti poskytovat příslušným orgánům veřejné moci údaje z informačního systému evidence obyvatel. V souladu s § 8 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel mohou být údaje z informačního systému evidence obyvatel poskytovány v rozsahu nezbytně nutném a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.
Zákonem č. 53/2004 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel, a zákonem č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony, byly provedeny novelizace skupin zákonů, které upravují podmínky poskytování údajů z informačního systému evidence obyvatel, v podobě taxativního výčtu údajů, které se poskytují příslušným orgánům veřejné moci pro výkon jejich působnosti z tohoto informačního systému.
Citované zákony však nepostihly v celém rozsahu jednotlivé správní činnosti,
pro jejichž výkon je nezbytné poskytovat údaje z informačního systému evidence obyvatel.
Za účelem odstranění tohoto nedostatku se proto předkládá soubor zákonů, ve kterých je upraven rozsah poskytovaných údajů jednotlivým orgánům veřejné moci.
Důvodem pro zkrácené projednávání předloženého zákona je rovněž skutečnost, že informační systém evidence obyvatel slouží jako zdrojový informační systém pro další informační systémy veřejné správy a pro plnění úkolů v celé řadě oblastí veřejné správy,
a proto jednoznačnost stanoveného rozsahu poskytovaných údajů je nanejvýš naléhavá.
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K ČÁSTI PRVNÍ – Změna zákona č. 231/1991 Sb., působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích
K čl. I
V zákoně o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích se stanoví rozsah údajů a podmínky, za nichž jsou Ministerstvu financí poskytování údaje z informačního systému evidence obyvatel pro účely zjišťování a ověřování údajů o fyzických osobách potřebných pro posouzení oprávněnosti uplatněného nároku na finanční náhradu podle § 1 uvedeného zákona. I z takto stanoveného rozsahu údajů, odpovídajícího účelu prověření oprávněnosti uplatněného nároku, lze vždy pro konkrétní případ využít jen ty údaje, které je jsou nezbytné k rozhodování v tomto jedinečném případě.
K ČÁSTi DRUHÉ – Změna zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě
K čl. II
K bodu 1
Navrhovaná úprava je legislativně technickým úkonem provedeným ve vztahu
k bodu 2.
K bodu 2
Zrušuje možnost podnikatelských subjektů, provozujících hromadnou dopravu,
na využívání údajů z informačního systému evidence obyvatel.
Informační systém evidence obyvatel je informačním systémem veřejné správy
ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; podle § 3 uvedeného zákona slouží informační systémy veřejné správy pro výkon veřejné správy, za nějž v žádném případě nelze považovat podnikání v oblasti provozování hromadné dopravy cestujících. V tomto smyslu je zrušení § 18a odst. 2 zákona o silniční dopravě nutné považovat za zajištění souladu mezi jednotlivými zákony, tvořícími právní řád České republiky.
Navrhované zrušení ustanovení § 18a odst. 2 zákona o silniční dopravě se současně dotýká rovněž zajištění povinností správce informačního systému evidence obyvatel
na garanci ochrany osobních údajů při jejich zpracování (tedy i poskytování) a na garanci soukromého a osobního života subjektu údajů. V daném případě není ochrana dalšího zpracování osobních údajů, které by měly být případně předávány, zajištěna, neboť nelze s absolutní jistotou potvrdit, že dopravce vždy vychází z osobních údajů cestujícího, resp. požaduje pro tuto osobu údaje o jejím zákonném zástupci, u něhož zahájil řízení o úhradě jízdného (věrohodnost identifikace fyzické osoby např. u osoby mladší 15 let je zpochybnitelná a dopravce by pak mohl požadovat osobní údaje subjektu údajů, který v dané situaci nebyl cestujícím, ale jehož osobní údaje byly sděleny). V kontextu uvedených skutečností je pak pochopitelně nemyslitelné, aby byly podnikatelskému subjektu sdělovány osobní údaje ještě další fyzické osoby, tedy údaje o požadovaném zákonném zástupci.
K bodu 3
Navrhovanou úpravou se ruší užití rodného čísla pro účely, které jsou v rozporu se zákonem o evidenci obyvatel, a kde sám zákon o silniční dopravě považuje za postačující užití údaje o datu narození (zákon umožňuje identifikaci cestujícího na základě stanovení variantního užití osobního údaje „rodné číslo nebo datum narození“).
Současně se z důvodů uvedených v odůvodnění k bodu 2 ruší identifikace zákonného zástupce cestujícího, který nedosáhl věku 18 let.
K bodu 4
Navrhovaná úprava je pouze legislativně technickou úpravou související s bodem 2.
K ČÁSTI TŘETÍ – Změna zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky
K čl. III
Zákon definuje v návaznosti na zákon o evidenci obyvatel rozsah údajů, které poskytuje Ministerstvo vnitra z informačního systému evidence obyvatel zpravodajským službám.
K ČÁSTI ČTVRTÉ – Změna zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu
K čl. IV
Navrhovaná úprava provádí změnu oprávněného subjektu, kterému je pro plnění úkolů podle zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu Ministerstvo vnitra povinno poskytovat údaje z informačního systému evidence obyvatel, a to v souladu se stanoveným předmětem tohoto zákona, kterým je upravena působnost a pravomoci České národní banky při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem a stanovení některých práv a povinností subjektů, které
na tomto trhu působí (viz § 1 zákona č. 15/1998 Sb.).
K ČÁSTI PÁTÉ – Změna zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností
K čl. V
Navrhovaná úprava napravuje právně nestandardní stav novelizace provedené
ve zrušeném ustanovení § 8 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností
a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb., přičemž věcné zajištění právní úpravy rušeného textu je provedeno v částí šesté (změna zákona o ochraně utajovaných informací).
K ČÁSTI ŠESTÉ – Změna zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací
K čl. VI
Navrhovaná úprava v souladu s ustanovením § 8 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel stanoví rozsah a podmínky poskytování údajů z informačního systému evidence obyvatel Národnímu bezpečnostnímu úřadu pro plnění úkolů podle zákona o ochraně utajovaných informací. Navrhovanou úpravou je stanoveno právo dálkového přístupu k údajům, přičemž vzhledem k povaze plněných úkolů je stanoven plný rozsah údajů, vedených v informačním systému evidence obyvatel.
K ČÁSTI SEDMÉ – účinnost
K čl. VII
Navrhuje se nabytí účinnosti zákona dnem jeho vyhlášení, neboť je nezbytné pokud možno co nejdříve poskytovat příslušným orgánům veřejné moci údaje z informačního systému evidence obyvatel. Vzhledem k připravenosti jednotlivých orgánů veřejné moci, kterých se dotýká tento návrh zákona, není potřebné stanovit žádnou legisvakační lhůtu.
V Praze dne 19. prosince 2007
Ing. Mirek Topolánek v. r.
předseda vlády
¨
MUDr. Mgr. Ivan Langer v. r.
ministr vnitra
PAGE
18