Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                쿐놡>￾	¦က¨
￾￿¤¥￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿ꗬÁ恱Ѕደ¿က؀힎橢橢偱偱Ѕ㨓
㨓
奒2￿￿￿¤ࡾࡾࡾࡾࡾࡾࡾ࢒ᩞᩞᩞ8᪖œᬲ,࢒㌔ì᭪᭪4ᮞᮞᮞᱹᱹᱹ㇇㇉㇉㇉㇉㇉㇉$㐀ɨ㙨>㇭áࡾᶑᱹᱹᶑᶑ㇭ࡾࡾᮞᮞÛ㋎⎧⎧⎧ᶑĤࡾᮞࡾᮞ㇇⎧ᶑ㇇⎧⎧V⢳xࡾࡾ⥧ᮞ᭞㪠闥壗Ljᩞẵ͌⤫㇇㋤0㌔⤷0㚦∁ł㚦⥧㚦ࡾ⥧ࡠᱹ0Ჩ"⎧᳋᳧ªᱹᱹᱹ㇭㇭⍃dᱹᱹᱹ㌔ᶑᶑᶑᶑ࢒࢒$ࢶતፚ܄࢒࢒ࢶፚ࢒࢒࢒ࡾࡾࡾࡾࡾࡾ￿￿ČD Ů V O D O V Á  Z P R Á V A
I. Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Současná platná právní úprava neřeší důsledně případné prosazení realizace protipovodňové ochrany ve veřejném zájmu, tj. nenabízí vhodné nástroje v situacích nesouhlasu vlastníků dotčených pozemků s řešením v soukromoprávní rovině, kdy není jiné východisko pro získání pozemku (kromě dohody připadá v úvahu pouze pozemková úprava) pro stavbu protipovodňového opatření ve veřejném zájmu. Mezi nově upravené účely vyvlastnění [zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů] jsou sice v oblasti protipovodňové ochrany výslovně zahrnuta veřejně prospěšná opatření, ta jsou však nestavební povahy [§ 170 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 2 odst. 1 písm. m)]. Zařazení staveb na ochranu před povodněmi si lze představit v demonstrativním výčtu definice veřejně prospěšných staveb technické infrastruktury [§ 2 odst. 1 písm. l) ve spojení s písm. k) bod 2 stavebního zákona], pro něž lze provést vyvlastnění. Právní základ případné použitelnosti je však tímto značně nejistý (zejména s ohledem na čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod). Je zde nutné zdůraznit, že systém protipovodňové ochrany v komplexním měřítku nelze zcela ideálně upravit tak, aby nežádoucím způsobem, byť jen třeba okrajově, nezasahoval do vlastnických vztahů. Na tuto skutečnost reagovala vláda usnesením ze dne 10. května 2006 č. 496, kterým bylo uloženo ministru zemědělství ve spolupráci s ministry životního prostředí a pro místní rozvoj zjednat legislativní nápravu. Řešení je žádáno též z důvodu bezproblémového a hospodárného čerpání úvěru od Evropské investiční banky, který si Česká republika za účelem výstavby protipovodňové ochrany vyjednala.
Se schválením plánů oblastí povodí (ve smyslu ustanovení čl. II bodu 5 zákona č. 20/2004 Sb. s termínem do 22. prosince 2009) přestane být uplatňováno územní hájení lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod podle dosavadních předpisů. Původně se počítalo se zajištěním jejich územní ochrany zařazením do Plánu hlavních povodí České republiky, z důvodu předběžné opatrnosti a v rámci adaptace na klimatické změny, který však byl v konečném znění schválen 23. května 2007 bez jejich seznamu. Proto je navrhováno řešení přímo v zákoně se zmocněním pro jejich vymezení opatřením obecné povahy jako území chráněných pro akumulaci povrchových vod.
Některými změnami vodního zákona došlo k nevhodným a matoucím posunům v kompetencích vodoprávních úřadů, na což reagovalo s úkolem pro řešení do konce roku 2007 usnesení vlády ze dne 22. listopadu 2006 č. 1325.  Dále dne 1. ledna 2007 nabylo účinnosti ustanovení § 20 odst. 1 vodního zákona s povinností zápisu stanovených vodních děl do katastru nemovitostí (do 1. ledna 2011). Vzhledem k jejich počtu přes 20 000 na straně jedné a nízkému počtu katastrálních úřadů na straně druhé je nutné tuto povinnost vhodně časově rozložit.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
V mnoha případech je při realizaci nejen staveb na ochranu před povodněmi, ale celého systému účinné protipovodňové ochrany, velmi obtížné získat práva k pozemkům a stavbám. Ne vždy totiž dochází k bezproblémovému smluvnímu vypořádání příslušných práv a vyřešení majetkoprávních vztahů. Ne vždy lze také v území aplikovat vhodnou pozemkovou úpravu. Přesto je třeba účinně a systematicky realizovat záměry podpory prevence před povodněmi, které sníží počet povodněmi ohrožených obyvatel a omezí ohrožení majetku, kulturních, přírodních a historických hodnot.
Z důvodu analýzy současného stavu a hledání cest pro usnadnění realizace protipovodňových opatření a pro jejich prosazení ve veřejném zájmu byla podle bodu II/4 usnesení vlády ze dne 10. května 2006 č. 496 zřízena expertní pracovní skupina, která doporučila řešení problému zavedením nového účelu vyvlastnění novelizací vodního zákona. Z důvodů zachování vlastnických práv však předchozí návrh počítal s povinností vlastníků pozemků stavby na ochranu před povodněmi pouze strpět za náhradu odpovídající výši odkupu. Při projednávání tohoto řešení ve vládě bylo ze strany většiny jejích členů doporučeno použít standardní postup podle zákona o vyvlastnění [zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)]. Totéž předtím doporučila ve svém stanovisku i Legislativní rada vlády.
Záměrem navrhované právní úpravy je zajistit včasnou investorskou přípravu a průběžný proces realizace protipovodňových opatření návazně na navržené finanční zabezpečení celého procesu (zejména prostřednictvím programu Ministerstva zemědělství Prevence před povodněmi II kombinujícího prostředky získané úvěrem od Evropské investiční banky s prostředky národními). Návrh zákona zavádí nový účel vyvlastnění pro veřejně prospěšné stavby na ochranu před povodněmi. Základním předpokladem pro jeho využití je neúspěch řešení situace jiným způsobem, zejména získáním práv k pozemkům a stavbám dohodou nebo směnou pozemků vhodnou pozemkovou úpravou (§ 3 odst. 1 zákona o vyvlastnění).
Z důvodu předpokládaných klimatických změn a ve vztahu k dlouhodobé ochraně významných vodohospodářsky využitelných území návrh zákona zavádí institut území chráněných pro akumulaci povrchových vod, a to v souladu s cíly Plánu hlavních povodí České republiky. Předním z důvodů je i časové zajištění procesu příprav, kdy dosavadní ochrana končí v roce 2009. Je počítáno se zmocněním pro jejich vymezování opatřením obecné povahy, které zajistí jejich územní ochranu. Jde především o vhodnou kombinaci základní ochrany (obdobnou územním rezervám ve smyslu ustanovení § 36 odst. 1 stavebního zákona) s minimálním zásahem do nutného rozvoje v územích.
Úpravou dosud nevyužívaného ustanovení § 68 vodního zákona je založen v zátopách veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi – území určených k řízeným rozlivům povodní – zákonný nárok osob hospodařících v nich na náhradu škody, která jim řízeným rozlivem vznikne. Základním předpokladem vymezení takového území je, že v něm bylo smluvně nebo rozhodnutím vyvlastňovacího úřadu v rámci nově zaváděného účelu vyvlastnění omezeno za účelem umožnění řízeného rozlivu vlastnické právo. Obsahem omezení vlastnického práva by však mělo být i stanovení vhodného způsobu obhospodařování pozemků z důvodu předcházení nadměrných škod způsobených řízeným rozlivem. Důvodem zavedení je posílení ochrany vlastnických práv, tedy snaha neodnímat je v zátopách veřejně prospěšných staveb suchých nádrží – poldrů ve větším rozsahu, než je nutné, ale pouze je vhodně omezit. Jelikož však náhrada za omezení vlastnického práva činí u zemědělských a lesních pozemků zhruba 5% jejich hodnoty a jedná se o veřejně prospěšnou stavbu, stát se zavazuje uhradit náhrady škod vzniklé řízeným rozlivem. Při realizaci suché nádrže – poldru nedochází k odnětí půdy v zátopě ze zemědělského půdního fondu, nebrání se tedy její realizací dalšímu zemědělskému obhospodařování dotčených území, včetně příjmu dotací na hospodaření.
V souvislosti se Souhrnnou analýzou působností vykonávaných orgány územních samosprávných celků bylo mj. i ministru zemědělství uloženo usnesením vlády ze dne 22. listopadu 2006 č. 1325 za účelem optimalizace výkonu veřejné správy orgány územních samosprávných celků upravit ve vodním zákoně některé kompetenční nejasnosti. 
Při přípravě vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky, se ukázalo jako nevyhnutelné, vzhledem k vysoké administrativní náročnosti plnění požadavku, časově rozložit zápis vymezených vodních děl do katastru nemovitostí, původně nejpozději do 1. ledna 2011. Významnější vodní díla, tj. vodní díla I. až III. kategorie podle technickobezpečnostního dohledu, budou zapsána ve lhůtě stanovené současnou právní úpravou do 1. ledna 2011. U zbývajících vodních děl je vhodné, vzhledem k jejich počtu přesahujícímu 20 000, posunout lhůtu pro zápis o deset let do roku 2021. 
Předkládaný návrh novely vodního zákona nenarušuje rovnost mužů a žen a nemá negativní dopady na životní prostředí.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s akty práva Evropské unie
Předkládaná novela vodního zákona je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky; je také v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a Dodatkového protokolu k této Úmluvě, kterou je Česká republika vázána a které se předkládaná novela vzhledem k omezení vlastnického práva dotýká. Z dalších mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, se dané oblasti dotýká pouze Evropská charta místní samosprávy, s níž však návrh v rozporu není. Akty práva Evropské unie se na danou oblast nevztahují. Návrh novely se nedotýká oblasti veřejných podpor ve smyslu právních předpisů Evropské unie.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy
Realizací vhodných protipovodňových opatření dojde k výraznému snížení povodňových rizik a povodňových škod. To se významně projeví ve snížení negativního dopadu povodní na ohrožení životů a zdraví obyvatelstva a jejich majetku. Zároveň tím bude zajištěno, že nedojde ke zhoršení podnikatelského prostředí ani životního prostředí. 
Náhrady za vyvlastnění bude vždy vyplácet konkrétní vyvlastnitel vystupující jako osoba soukromoprávních vztahů, tj. bez dopadu na státní rozpočet. Za prokázanou škodu vzniklou řízeným rozlivem povodně na zemědělském a lesnickém obhospodařování pozemků v územích určených k řízeným rozlivům povodní bude vyplácena náhrada ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva zemědělství, jejíž rozsah bude záviset na výskytu a četnosti povodňových situací, pro které bude území pro řízený rozliv povodně využito. Předmětem náhrady celkové škody bude také kompenzace případné ztráty nároku na dotační prostředky vyplácené na zemědělskou půdu ve vymezených územích, a to především z důvodu nemožnosti uplatnění výjimky vyšší moci při řízeném rozlivu. Půjde o náhrady vydávané podle pravděpodobnosti výskytu povodně, které se několikanásobně zhodnotí snížením povodňových škod v ochráněných územích. Odhaduje se, že do roku 2015 bude realizováno asi 10 000 ha území určených k řízeným rozlivům povodní; výše vyplácených náhrad za škody, s ohledem na vyplacené náhrady za škody na zemědělské produkci při povodni 2006, se odhaduje podle pravděpodobnosti výskytu jednotlivých povodní v řádech několika desítek milionů Kč. 
Vymezení území chráněných pro akumulaci povrchových vod, vyjasnění kompetencí vodoprávních úřadů a úprava přechodných a závěrečných ustanovení se státního rozpočtu ani rozpočtů územních samosprávných celků nedotkne. 
II. Zvláštní část
K čl. I bodu 1
Územní ochrana výhledových nádrží vyplývající ze směrného vodohospodářského plánu zanikne se schválením plánů oblastí povodí v předpokládaném termínu  ke konci roku 2009 (čl. II bod 5 zákona č. 20/2004 Sb.). S ohledem na předpokládané klimatické změny v dlouhodobém výhledu se zvýšenou extremitou výskytu povodňových situací a suchých období je třeba účinně zajistit pokračování jejich územní ochrany před nenávratným znehodnocením. V souvislosti s absencí seznamu lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod s určením jejich územní ochrany v Plánu hlavních povodí České republiky schváleném usnesením vlády ze dne 23. květ؀࠴࠶࠸࠺ࡘࣤू॔०নਊਢੲલ૨૰ଚଜଞବୌ୘୺௨௶ఒశഔഞന൪ඎෆ෌ූ෠ข๸๼ຐຖຘຜຠຮະ໐ဪၮႈႼᅼᆀᆆᆎረሴዜዞገጐጔጘጮጾፀፊፌ�󈫖틖컖쫖�웪싖싪훪뻪뻪뫪뻪���닪닂닦닦����ᘆꍨ�ᘆɨꀷᘆ쐧ᘆ潨ᘆᑨ㜼ᘆ表︔ᘆ๨㐁ᘆ깨蘒ᘆ걨ꉱᘆᵨ큛ᘆ彨ᠶᘆ票孻ᘆ띨氭ᘆ絨ꅀᘆ孨렬ᘆ끨ᘌ끨㔀脈࡜ᘉ卨衅㔀脈ᘉ끨㔀脈䐀؀࠺ࡘࣦᘞᬬὒι␚⪪⿺㔊㼼䇆䛀䞨䤮ùÏ쀀À쀀¤鄀À鄀‘鄀À鄀Àꐀ༓̤̀␅ഀ׆Āᄆ梄ጁ碤怀梄愁̤摧ᓋtᬀ␃ԃ$☊଀ņഀ߆퀁Ă༆斄ᄁ鮄᏾梤币斄态鮄懾̤摧众༏̤̀␅ᄀ梄ጁ碤怀梄愁̤摧ᓋt༝̤̀␅਀&䘋
옍Ċː异棴؁ༀ„ᄀ„ጀ梤币„怀„愀̤摧众ఀ␃ԃ$ꐓð♀愀̤摧䨿ãဆ䀀&摧䕓ˆက؀휨힌﷽ЄĀȁፌፎ።፶፸ᎨᎶᏀᏄ᏶ᏸᒮᔌᔐᖴᖺᗈᘈᘜᘞᛎᛐᛘᛮᝦᝨោ៾ᠨᡂᡐᡞᡮᢈᣒᣖᤦᤸ᤾ᥐᥒᥜᥞᥢ᥾ᦀᦢᦺᦼ᧜᧸ᩀᩂᩎᩲ᪊᪌᫊ᬊᬨᬪᬬ�퓼ﳐ�짤믂믂믂ﳤﳤ돤ﳤ풯ꢯꆯœᘉꥨᬢ㸀Īᔌ롨ᘀ띨氭ᔌ띨氭ᘀꍨ�ᘆ顨㔮ᘆ硣ᘆ饛ᔌ홨ﬖᘀ㑨ᔌ홨ﬖᘀ⩨习ᔌ⩨习ᘀ⩨习ᘆ롨ᘆ깨蘒ᘆ驨䈱ᘆ፨⑱ᘆ걨ꉱᘆ�呋ᘆ孨ᘆ表︔ᘆ彨ᠶᘆ孨렬ᘆ띨氭ᘆꍨ�㴀ᬬᬮᭀ᭎᭐᭺ᮒᮦᮨ᯺ᰔᰞᰲ᰺᱈᱌ᱎᱮ᳒ᴌᴎᴐᴠᴢᴤᴺᴼᴾᵰᵴᶖᶘᶚᶪ᷐᷊᷸ḠḢṪẌẞỒỦỲἄἢἬἮἰἺἼἾὊ὎ὐὒᾼῨ₸₾⃂№℘↸죌쓌쳀별죌쓌료룄쓌듌ꮯꮧꮣꮧᘆ⭨簣ᘆ쑨눶ᘆ끨ᘉ끨㔀脈ᘆ쩨एᘆ❵ᘆ㑨ᘆᘆ潨ᘆ表︔ᘆ㕨偨ᘆꍨ�ᔌꍨ�ᘀ�呋ᘆᝨᙏᘆ깨蘒ᘆ፨⑱ᘆ�呋ᔌ띨氭ᘀ�呋ᔌ띨氭ᘀ፨⑱ᔌ띨氭ᘀꥨᬢ䀀↸↺⇼∮≂≸⏒⏪␚␬③┲╈╎═▪▮▶◄◪◸☞♎♐♠♬♺⚂⚸⚺⛠✄✮❀❂❔❖➠➪➾⟊⟖⠎⠐⠞⤞⤠⤶⥨⥪⥬⧼⧾⨔⨘⪪⪸⭂⭄Ⱊ⳺ⴊ⵬⵾ⶀⶄⶬⷠ⸄⸌ﳬ퓘쳐탼ﳔﳔ탔ﳔﳈ�쓔쒽쒽쒽뗸뇴ôᘆ晨bᘆ塨༣ᘆ捨﹙ᔌ䉨Iᘀ깨蘒ᘆ깨蘒ᘆ䍨Ѓᘆ흨홑ᘆ㑨ᘆ꩷ᘆ침ᄙᘆ潨ᘆꥨᬢᘆ䙨蹙ᘆ�ᘆɨꀷᘆᝨᙏᘆ彨ᠶᘆ끨ᘆ表︔䔀⸌⸎⹆⹈⹊⹘⹚⹰⺞⺪⺰⺾⻾⼌⼎⽄⽞⽼⾌⾰⾲⾴⿌⿖⿘⿜⿞⿴⿶⿸⿺「ぎぐをモㄈㄎㄔㄨㅊㅒㅢㅤㅦㅾㆄㇾ㈀㈂㈒㈖㈤㈮㋀㋂㋈㋊㋾㍐㍾㎌㎚���퇕짍뻅뫅뫠뫅뛅엑얲얮꫑ꫠ뚦뚪뚢ꊞᘆ彨襱ᘆ顨㔮ᘆ❵ᘆ쭨쀞ᘆ難ਫᘆ❨ᘆꥨᬢᘆ鉨㱙ᔌ홨ﬖᘀ孨ᘆ孨ᘆ끨ᘆ㱨老ᘆ奨뤬ᔌ䉨Iᘀ�㵞ᘆ�㵞ᘆ깨蘒ᘆᝨᙏᘆ摨̟ᘆⅨ砗ᘆ塨༣ᘆ坨丰ᘆ彨ᠶᘆ硣㸀㎚㎼㎾㐄㐺㑀㒤㒦㓌㓒㓔㓤㓦㔈㔊㕂㕚㕜㕾㘖㘘㘚㙲㚮㚲㚴㚺㛀㛂㛠㛢㛲㛺㜨㜪㝜㞐㞚㞜㞦㟊㠌㠎㡢㡲㢺㣜㣞㨶㩆㩘㩞㩰㩼㩾㪨㪮㪰㫐㫖㫬㬢㬾㭂㭐㭒��탔탉엔쇔쇅탔엔탔뷔쇔풽퓐풹풽붵붵붵뷰뇰뗰뗰떭떭¦ᔌ奨뤬ᘀ奨뤬ᘆ硨笃ᘆ쐧ᘆ㕨ᘆ彨襱ᘆ침ꜝᘆ㡨鈈ᘆ䱨獪ᔌը┟ᘀը┟ᘆը┟ᘆ晨bᘆ끨ᘆ赨驪ᘆ難ਫᘆᝨᙏᘆ걨儙ᘆ㽨ᘆ奨뤬ᘆͨ☠ᘆ쭨쀞ᘆꥨᬢ䄀㭒㭴㭶㮐㮮㮼㯄㯆㰾㱀㲴㳆㳊㵌㵼㵾㶀㶂㷈㷜㹘㺆㻮㼸㼺㼼䀆䀒䅢䆄䇂䇄䇆䇌䇜䇞䇠䋀䋂䋄䋊䋚䋤䋼䋾䌎䌖䌤䍄䍺䍼䏜䏞䐆䑐䒊䒌䒬䒮䔚䔤䔮䔴䕜䖎䖒䖔䖚䖤䗪䗸䙶ﳰﳸﳸﳸﳸ�퓘쳐쳬죐탬ﳄ죐쓬쓬샬볬볬룬듬쓬ìᘆ癨㍖ᘆ奨謽ᘆ慨塐ᘆը┟ᘆ䅨頙ᘆ텨퐎ᘆ鉨�ᘆ❵ᘆ텨嵩ᘆ穨롧ᘆと촴ᘆ㽨ᘆ�㵞ᘆɨꀷᘆ끨ᘆ硨笃ᘆ㕨ᘆ침ꜝᘆ奨뤬䜀䙶䚌䚎䚢䚦䚮䚰䚺䚼䚾䛀䛖䝊䝌䞤䞦䞨䤮䥔䧜䧠䧦䧰䧲䧴䩰䩲䩴䫌䫒䭐䭒䮖䮘䮮䯂䯆䰘䳜䵈䵊䶌䶘䶞䶮䶲䶴䷨一丄�퓸퓍짍싍춾춺췉꾳꾫꾫풫龧龚趒袟„ᘆ䱵ᘉ罨ﰼ崀脈ᘉ奨謽崀脈ᔏ왨�ᘀ奨謽崀脈ᘉ驨뜃崀脈ᔏ왨�ᘀ䱵崀脈ᘆ驨뜃ᘆ⵨㼽ᘆ奨뤬ᔌ⵨㼽ᘀ⵨㼽ᘆ罨ѿᘆ੨潗ᔌࡨ搶ᘀ੨潗ᘆࡨ搶ᔌࡨ搶ᘀࡨ搶ᘆ⡃ᘆ≨ᘉ끨㔀脈ᘆ捨蘝ᔌ聨艖ᘀ䱨獪ᘆ癨㍖ᘆꅨㄓᘆ䱨獪ᘆ끨ᘆ䅨頙㄀䤮丄二儤媢屔屺岘羠藠趶逆逤陨隆鞚鱰ꈈꈦð퐀ðð윀º꼀¯꼀¯먀¯먀¯꼀£鬀ጀ梤䀁&摧ᓋtᄀ梄ጁ碤㄀$葠Ũ摧ᓋt਀萑Ũꐓx葠Ũ摧ᓋtఀ␃ጃ梤⨁Ĥ♀愀̤摧ᓋtఀ␃ԃ$ꐓx♀愀̤摧㍩ᬀ␃ԃ$☊଀ņഀ߆퀁Ă༆斄ᄁ鮄᏾梤币斄态鮄懾̤摧众༏̤̀␅ᄀ梄ጁ碤怀梄愁̤摧ᓋtሀ丄亊二亠亲仦佦佶侄俠俦倶偖偦傎傔傤催傺僰儠儢儤儰儲儴儸児典削剌劆劖劸劾匞卺叐吢呀呞呠呮呰呴咆哎哠哮唠喊喜喪喾嗠嗢�헙췑짝집엑립붹놵귵�ꖩ꧵ꇵꆝ궙ꆙꖕ醕釭醍ᘆ䱨獪ᘆ쐇ᘆ둨㼥ᘆ煨鄦ᘆꙨ⍈ᘆ鹨簥ᘆͨ☠ᘆ蝨퉼ᘆꩨ穄ᘆ孨ᘆ蝨浨ᘆ텨嵩ᘆ≨舎ᘆը晅ᘆ晨戙ᘆ聨塲ᘆ⍨漺ᘆ䡨〴ᘆ漉ᘆ剨丱ᘆ奨뤬ᘆ൨奕ᘆ⸗ᘆ硨ᱯᘆ䅨頙ᘆ㱨ፙᘆ끨ᘌ끨㔀脈࡜㞁嗢嗴嗶嘢嘺噊嚨嚸围囶囸固圄坶坸埶堎堞堠塀塤墄墊墘墤墸墺壄壈壊壪声夈夎夐夤央夰夲如委姸娘媠媢嫖嫞嬖寪専�쿖쯖샄볤룀내뒸뒸ꢬꢬꢬꢤ꒠閜躜蚊‚ᘆը┟ᘆɨ뱟ᘆͨ☠ᔌ慨塐ᘀﭨ쌼ᔌ≨ᘀ饨뤏ᘆ饨뤏ᘆ�ᘆㅨ赙ᘆᡨ堔ᘆ饪ᘆ륨䕜ᘆⱨ�ᘆ驨촟ᘆ콨렯ᘆɨᔌɨᘀ㡨ሔᘆ㡨ሔᔌ≨ᘀ䅨頙ᔌ≨ᘀ᭨ᜒᔌ≨ᘀ㡨ሔᘆ蝨ᔕᘆ쁨무ᘆ푨舶ᘆ蝨浨ᘆ䅨頙ᘆ䱨獪ᘆ쐇㄀専射尼尾屐屒屔屖屺岖岘崼嵌嶐嶒巄巠巪帴彤徎徜徺忺悺惈慼縀红纤羞羠翈翖聞胖胨脊脲腔腘腼膚膞膰膲膼荒蒆蒈蒌蒰蒲蓖蓤蓪蔲藜藞藠藢蘄�쳓쓈뷈쓈쓈마마쓈쒹쒷쒳좯좫ꟄꟄꟄ죄좧죄죄ꏄꎟꎟꎟꎛ꿈Èᘆ饨밢ᘆ╨簖ᘆ♨ꜥᘆ�屭ᘆ⍨ᵐᘆṨ戏ᘆ器䴒唃Ĉᘆ獨蔝ᔌ器带ᘀ楨ሳᘆﵨ瘽ᘆ楨ሳᘍ楨ሳ㔀脈䩡ᔓ酨ܑᘀ楨ሳ㔀脈䩡ᘉ楨ሳ㔀脈ᘆ⡨สᘆ⑨윊ᘆɨ뱟ᘆը┟ᔌ幨昭ᘀը┟ᔌը┟ᘀը┟㴀na 2007 č. 562 je nutné upravit tuto problematiku přímo zákonem (to odráží i jedno z opatření v ochraně před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod v Plánu hlavních povodí České republiky v bodě 2.3.9.). 
Proto je navrhována územní ochrana vymezených chráněných lokalit pro akumulaci povrchových vod – území chráněných pro akumulaci povrchových vod kopírující obsahově nejbližší způsob ochrany území podle stavebního zákona – územní rezervy. Při rozhodování o změnách v území, tj. při rozhodování o změně využití území nebo prostorového uspořádání, včetně umisťování staveb a jejich změn ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, nelze v těchto územích povolit stavby a činnosti, které by mohly danou lokalitu zásadně poškodit, a tato by potom nemohla být dále při možné budoucí akumulaci povrchových vod využita. Nejedná se o omezení staveb a činností potřebných k běžnému rozvoji dotčených lokalit, ale např. o stavby dopravní infrastruktury nadmístního významu, průmyslové zóny atd.
Návrh na vymezení jednotlivých území chráněných pro akumulaci povrchových vod bude pořizován, jak již bylo zmíněno výše, na základě širokého konsenzu zúčastněných – Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a dotčených obcí opatřením obecné povahy. Vzhledem k lepšímu zajištění práv dotčených osob byly pro tento účel krátké lhůty nastavené obecně správním řádem pro opatření obecné povahy adekvátně prodlouženy. Z důvodu sdílených kompetencí ústředních vodoprávních úřadů Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí k vodnímu zákonu je pro vypracování návrhu opatření obecné povahy vymezujícího území chráněné pro akumulaci povrchových vod závazným podkladem stanovisko Ministerstva životního prostředí. Proces je doplněn předběžnou ochranou totožnou s předběžnou ochranou při vyhlašování zvláště chráněných území a vymezování zón národních parků a chráněných krajinných oblastí (§ 40 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů).
Z důvodů časového zajištění dostatečné diskuse a přezkoumání podkladů pro vymezení jednotlivých území a dále v souvislosti s problematikou protipovodňové ochrany je úprava území chráněných pro akumulaci povrchových vod vkládána již do tohoto návrhu s odložením účinnosti ke dni 1. července 2009.
K čl. I bodu 2
Z důvodu lepšího koncepčního zajištění protipovodňové ochrany je navrhována povinnost pro správce povodí evidovat v rámci příslušné oblasti povodí snižování retenčních schopností záplavových území vlivem změn v území [§ 2 odst. 1 písm. a) stavebního zákona], zejména však realizací staveb na ochranu před povodněmi. V rámci již stávajících povinností daných vodním zákonem, zejména ustanoveními § 25 odst. 2 (plány oblastí povodí) a § 54 odst. 4 (vyjadřovací činnost) bude zabezpečeno u vodních děl, která mohou zhoršit průběh povodně v dotčeném povodí, že tento úbytek bude vhodně kompenzován, resp. jeho negativní účinky prostřednictvím vhodných opatření vyloučeny nebo omezeny. Správci povodí tímto nabudou v rámci realizace protipovodňové ochrany v komplexním měřítku zcela novou, důležitou úlohu.
K čl. I bodu 3
Z důvodu usnadnění realizace veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi je v jejich prospěch navržen nový vyvlastňovací titul. 
Zákon o vyvlastnění předpokládá účely vyvlastnění obsažené v jiných zákonech [§ 2 písm. a)]. První zákon využívající této nové úpravy byl, s účinností od 1. ledna 2007, nový stavební zákon č. 183/2006 Sb., procházející legislativním procesem současně se zákonem o vyvlastnění. Ustanovení § 170 obsahuje celou řadu vyvlastňovacích titulů svým významem zdaleka nepřevyšujících stavby na ochranu před povodněmi (např. čistírny odpadních vod). V oblasti protipovodňové ochrany pak výslovně uvádí pouze veřejně prospěšná opatření, která jsou ale nestavební povahy [§ 170 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 2 odst. 1 písm. m)].
Postup podle zákona o vyvlastnění při nuceném odnětí, resp. omezení vlastnických práv jako jediný zaručuje plné zachování a uplatnění základních práv vyvlastňovaného ve smyslu ustanovení čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, tzn. že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Dále obsahuje další zajišťující instituty, jako např. že nebylo možné dosáhnout dotčených pozemků jinak (§ 3 odst. 1), stejně jako Listinou deklarované důkladné prověřování veřejného zájmu na požadovaném účelu vyvlastnění v rámci vyvlastňovacího řízení (§ 4 odst. 2). Veřejně prospěšný charakter stavby zaručuje její soulad s územně plánovací dokumentací.
K čl. I bodu 4
Současné znění ustanovení § 68 vodního zákona nebylo dosud z důvodu nejasných finančních náhrad ve stanovených územích v praxi vůbec využíváno. Zároveň původní znění počítalo spíše s jeho rezervním využitím pro případy nemožnosti vyhlašování záplavových území. Návrh počítá se závazkem státu uhradit škody v těchto územích vzniklé řízeným rozlivem s předpokladem souvislosti s veřejně prospěšnou stavbou a omezením vlastnických práv.
Ve většině případů nebude nutné pro stavby suchých nádrží – poldrů získávat úplná práva k pozemkům v zátopě a jeví se jako vhodnější postup jejich omezení věcným břemenem založeným buď dohodou, nebo rozhodnutím vyvlastňovacího úřadu v rámci nově zaváděného účelu vyvlastnění v § 55a (v tomto ohledu je nutné připomenout i ustanovení § 4 odst. 1 zákona o vyvlastnění). Obsahem omezení by mělo být i stanovení vhodného způsobu obhospodařování v územích s  řízeným rozlivem z důvodu předcházení nadměrných škod a i z důvodů spekulativních, kdy se stát zavazuje takové škody uhradit.
Důvodem garance státu jsou i nízké úhrady za omezení vlastnického práva (§ 18 zákona č. 151/1997 Sb.) ve výši zhruba 5% hodnoty zemědělských a lesních pozemků.  
Návrh proto dále obsahuje zákonný nárok poškozeného na náhradu škody, která mu řízeným rozlivem povodně vznikne. Postup při zjišťování škody a způsob výpočtu náhrad stanoví vláda nařízením. 
Využití pozemků v územíCH určených k řízeným rozlivům povodní mimo povodně má vycházet ze současného užívání území. Pokud je území ekologicky stabilní a nejsou důvody pro výrazné změny užívání vyvolané jinými vlivy a potřebami, navrhnou se pouze změny vyvolané změnou vodohospodářských poměrů diferencovaně podle míry ovlivnění v různých částech území. Pozemky v územích určených k řízeným rozlivům povodní mají být nadále zemědělsky nebo lesnicky obhospodařovány způsobem, který byl dosud obvyklý. Pokud takovému obhospodařování brání občasné zatopení pozemků, např. je-li prokázána vyšší četnost jejich zatopení než při přirozeném průtoku povodně, je třeba způsob jejich obhospodařování přizpůsobit novým podmínkám. Pozemky v územích určených k řízeným rozlivům povodní zůstávají, jak již bylo uvedeno výše, předmětem zemědělských dotačních titulů pro zajištění obhospodařování a v případě pozbytí nároku na dotaci v důsledku řízených rozlivů bude v rámci náhrady škody nahrazena i taková ztráta.
Při vyplacení náhrady škody ve stanoveném území je třeba zajistit, aby za stejným účelem nebyla poskytnuta i náhrada podle zákona o státní pomoci při obnově území. Zákon to tedy přímo vylučuje. Dále z důvodu bezpečnosti při případném rozlivu a následném průchodu povodně návrh upravuje zánik nároku na náhradu škody při porušení stanoveného způsobu užívání.
K čl. I bodům 5, 6 a 7
V aktuálním znění kompetence krajských úřadů stanovená pod písmenem u) přináší v praxi problémy s rozsahem výkladu, který umožňuje přesunout kompetence k povolování neúměrně velké skupiny vodních děl umožňujících nakládání s vodami podle písmene k) (např. i stavby dílčích částí kanalizací v délce pouze jednoho či několika metrů) z vodoprávních úřadů obcí s rozšířenou působností na krajské úřady. Podle Souhrnné analýzy působností vykonávaných orgány územních samosprávných celků je tato nežádoucí praxe obvyklá téměř u všech krajských úřadů. Kompetence je v návrhu vyjmuta z písmene u) a zařazena nově pod písmeno x), které zdvojeně obsahuje totožnou kompetenci krajského úřadu, která je již obsažena pod písmenem i). Je navrhováno nové znění obou písmen tak, aby krajské úřady povolovaly jen stavby vodních děl s významným a rozsáhlým dopadem na životní prostředí. 
U staveb čistíren odpadních vod pro zdroje znečištění o velikosti větší než 10 000 ekvivalentních obyvatel vykonává krajský úřad působnost speciálního stavebního úřadu vždy, v ostatních případech jen, pokud si to vzhledem k okolnostem vyhradí. V opačném případě zůstává příslušným vodoprávním úřadem obecní úřad obce s rozšířenou působností. Nově je místo výčtu kompetencí kraje ve věcech stavebního řádu zvolena jednodušší a přesnější formulace, že vykonává působnost speciálního stavebního úřadu.
V souvislosti s tímto je třeba upravit legislativně technickou chybu v písmenu u), kde činnosti krajského úřadu jsou vymezeny prostřednictvím neopraveného odkazu způsobeného přijetím nového stavebního zákona [správně má být odkázáno na písm. k) až n)] zákonem č. 186/2006 Sb. Vložením nového písmene a) došlo k posunu kompetencí bez dostatečné opravy kompetencí, které se na pořadí odkazují.
V souvislosti se zrušením stanovování území určených k rozlivům povodní vodoprávním úřadem dochází k vypuštění zařazení této kompetence do působnosti krajských úřadů.



K čl. I bodu 8
V souvislosti se zabezpečením úlohy Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí sledující zájmy vodního zákona jsou tato nově doplňována do okruhu dotčených orgánů k zásadám územního rozvoje. 
K čl. I bodu 9
Ve výčtu vodoprávních úřadů vykonávajících přenesenou působnost stanovenou jim vodním zákonem chybí pověřený obecní úřad, ač jsou jeho kompetence uvedeny v ustanovení § 105 odst. 2 vodního zákona. Dále je třeba napravit opomenutí stávající právní úpravy a doplnit jejich povodňové komise.
K čl. II bodu 1
Je třeba časově rozložit zatížení orgánů státní správy a vlastníků vodních děl při plnění povinností vyplývajících z ustanovení § 20 odst. 1 vodního zákona. 
Pro vlastníky vodních děl I. až III. kategorie jak z hlediska technickobezpečnostního dohledu vodohospodářsky nejvýznamnějších vodních děl (počet asi 350) tak z hlediska rizika ohrožení lidských životů, možných škod na majetku v přilehlém území a ztrát z omezení funkcí a užitků ve veřejném zájmu, se jeví jako nejvhodnější ponechat lhůtu pro předání podkladů příslušnému katastrálnímu úřadu do data stanoveného ustanovením čl. II bodu 7 zákona č. 20/2004 Sb. 
Pro předání podkladů příslušnému katastrálnímu úřadu pro zápis vlastníky zbývajících vodních děl je, vzhledem k jejich počtu více než 20 000, třeba stanovit lhůtu delší, a to z důvodů výše uvedených dispozic orgánů státní správy, subjektů zabývajících se geodetickými službami, jejich vlastníků a dalších osob do roku 2021.
K čl. II bodu 2
V čl. I bodech 5 a 6 dochází k úpravě kompetencí vodoprávních úřadů a je třeba předejít sporům o příslušnost a stanovit, jaký úřad je po úpravě k řízení příslušný.
K čl. III Účinnost
S ohledem na potřebu tohoto zákona v praxi se navrhuje účinnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou novelizačního bodu č. 1, u nějž je z důvodu stávající územní ochrany výhledových nádrží a potřeby jejich revize navrhována účinnost až ke dni 1. července 2009.
V Praze dne 9. ledna 2008


Ing. Mirek Topolánek v. r. 
předseda vlády

Mgr. Petr Gandalovič v. r.  
ministr zemědělství









PAGE  


PAGE  10


 PAGE 4



蘄蘞蘪蚘蛐蜦蜪蟀蟰蟴衠衾觨觪詔誰諨謤讠认许诰谂谶貀貂貄賂賄賆贀贠财贲贴赸赾趴趶蹊躀逆造逢逤邢酊醊醢醼鉄鉔鉖銬鋰ﳴﳰﳰﳝ죑톿뛈죡ﲲ꒮꒝駰誐誐誐ᘊ쁨섡　Ṋᔐɤᘀ꠩　Ṋᘆ꠩ᘍ멠㔀脈䩡ᔓ쭨琔ᘀ楨ሳ㔀脈䩡ᘆ葨ᘆ♨ꜥᔐ♨ꜥᘀ멠愀ᡊᔐ♨ꜥᘀ⽨愀ᡊᔐ♨ꜥᘀ♨ꜥ愀ᡊᘊ⽨愀ᡊᘊ♨ꜥ愀ᡊᘆ쐧ᘊ멠愀ᡊᔐ腨ᘀ멠愀ᡊᘆ⽨ᘆ楨ሳᘆṨ戏ᘆ멠㘀鋰錌錎錠鏊鏌鐌鑴铆铖铠镄镆镖镢镰镲镴阬阸陂陘陜陦陨隂隄隆隘雀雨霮霰靔鞘鞚韜韾預頴顒顬预颌颖颬颮飨飪餲馔首馨馪駂駄駆駜駤骂骆骲훝쏇떼쎼뇰귰쯇ꗇ쯇뇇ꗇꇇꇇ쯇쯡쮩鷇장�¥ᘆ챨뭍ᘆ⽨ᘆ卨㕛ᘆ쁨㕾ᘆ器䴒ᘆ쁨섡ᘍ쁨㕾㔀脈䩡ᘍ楨ሳ㔀脈䩡ᘆ楨ሳᘆ끨ɉᘆ╨簖ᔌ晨金ᘀ饨밢ᔌ饨밢ᘀ饨밢ᘆﱨ⸿ᘆ饨밢ᘆ葨ᔌ晨金ᘀ꠩ᘆ꠩ᘆṨ戏ᘆⱨ박ᘆ詨섢㴀骲骴髖高鬆鬎鬜魌魔魲鯌鯔鱰鲴鴜鴴鵆鵐鵤鵼鹘鹚鼦鼨鼬鼮鼼龖龠龬龲ꀎꀪꁆꂚꂦꂬꂶꂸꃀꃢꃺꅔꅖꆐꆞꆰꆺꈆꈈꈢꈤꈦꊐꊜꋦꌮꍆꎒ���퇸퇕퇕엍므겲鶦钲ᔐѨ㰋ᘀ⑨윊愀ᡊᔐѨ㰋ᘀ嘀愀ᡊᘊ彨繑愀ᡊᘊꩨꤷ愀ᡊᔐѨ㰋ᘀ楨ሳ愀ᡊᘉ楨ሳ㔀脈ᘉ쁨㕾㔀脈ᔏ恨ꨓᘀ楨ሳ㔀脈ᘆ楨ሳᘆ䍨ᘆ䕨촪ᔌ晨깁ᘀ晨깁ᘆ晨깁ᘆﱨ⸿ᘆ饨밢ᘆ⽨ᘆ끨ɉᘆ쁨섡ᘆ卨㕛ᘆ筨㝱㨀ꎒꎞꏠꏰꐰꖊꝜꟀꡪꩦꩼꬂꬒꭒꭔꭖ꭮ꭸ갸결곒곔곤괂괆괜괮교굪궸궺귨귪긂긄긆긨긪꺞꺠꼖꼘꽼꽾꾨꾪꾴꾺꿎��쿥짥뫃뫃늶骠钠猪覠肠ꂔꁺꂉꂉꂉꃃꃃᘊﱨ⸿愀ᡊᔐ쭨琔ᘀ全ꅎ愀ᡊᔔ쭨琔ᘀ㭨萠一ň愀ᡊᘊ全ꅎ愀ᡊᘊ챨뭍愀ᡊᔐ쭨琔ᘀ㭨萠愀ᡊᔐ器䴒ᘀﱨ⸿愀ᡊᘆ卨衅ᘆ器䴒ᔐ쭨琔ᘀ嘀愀ᡊᘊ뱨⵴愀ᡊᘊ乨�愀ᡊᔐѨ㰋ᘀ䕨촪愀ᡊᘆ彨繑ᔐѨ㰋ᘀ䍨愀ᡊᘊѨ㰋愀ᡊᘊѨᅓ愀ᡊᔐѨ㰋ᘀ⑨윊愀ᡊᘊ絨굎愀ᡊ　ꈦꖊꨒꭖ곔뒢띮랜빨쉎앞욬욮우욲원졲좐쫒쫲찮ôôôÜ케Ï케Ï숀Â숀ººÜ글ᄀ梄ጁ碤㄀$葠Ũ摧ᓋtጀ梤䀁&摧ᓋtဍ̤̀萑Ũ␪态梄愁̤摧䕓ˆဍ̤̀萑Ũ␪态梄愁̤摧ᓋtఀ␃ጃ梤⨁Ĥ♀愀̤摧ᓋt਀萑Ũꐓx葠Ũ摧ᓋt਀萑Ũꐓx葠Ũ摧ᓋt᐀꿎꿠끨끪난남낶낸냠냢넴년뇎뇐뉤뉦늎늒늨늺닮댦돌돪돺돼됔됦됶뒢떦뗦뗼똆띬띮랊랐랒랖래컈귱궞궒粃湵杵ᘍ嘀㔀脈䩡ᘍ⑨윊㔀脈䩡ᘍﵨ䑣㔀脈䩡ᘍ楨ሳ㔀脈䩡ᔜ쭨琔ᘀ楨ሳ䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘖ彨繑䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᔜ⩨噳ᘀ⩨噳䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘖ⩨噳䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘊﵨ䑣愀ᡊᔐ쭨琔ᘀ땨葓愀ᡊᘊ홨⍶愀ᡊᘊᙨ쨗愀ᡊᘊ⩨噳愀ᡊᘊѨ㰋愀ᡊᘊ뱨⵴愀ᡊᔔ쭨琔ᘀ㭨萠一ň愀ᡊᔐ쭨琔ᘀ㭨萠愀ᡊᘊﱨ⸿愀ᡊ⠀래랚랜뭠뭦뭨뭬뭰뮠믞믠믺밌밶밺벂범빦빨뺨뻔뼄뼆뼌뼼쉎쉬싘싰싲쌢쌤썪쎐쎒쎪쏬쏮쏰쑀쑂쑄쑲쑴쑶쒈쒦쒬쒸쓊쓠앜욪욬욲워웎원웮윌윘�헭헥헑헑짍엍�엕쇭뷭맭ꦱꂤ颜ᘆ띨ㄾᘆ偨鑻ᘆ쭨琔ᘉ쭨琔㔀脈ᔏ晨ᘀﵨ䑣㔀脈ᔏ晨ᘀ쭨琔㔀脈ᘆ卨衅ᘆ穨㴖ᘆᝨ쀳ᘆࡨ퐖ᘆ፨⡹ᘆᑨ⩾ᘆ睨㰄ᘆꥨᘆ楨ᘆ䉨㘱ᘆ器⼫ᘆ챨뭍ᘆ彨繑ᘆ楨ሳᘍ楨ሳ㔀脈䩡ᘍ⑨윊㔀脈䩡㰀윘쟎쟖쟘젂젴젶져졲좌좎좐쨘쨶쪬쫐쫒쫲첌첔촬쵬칊칎칾캀퉐퉬퉮퉰튎튐튒튖튘튚펶편폄폞폲폸푞풾퓚퓜픠픢혲ﳴ�틖쟎�����뇀ꣀ馢ꊨ鎙賞賚�ﲁﱽᘆ졨᥁ᘆⱨ박ᔌ셨⌟ᘀ穨㴖ᔌ흨ᘀ楨ሳᘊ楨ሳ愀ᡊᔐ轉ᘀ졨᥁愀ᡊᘊ졨᥁愀ᡊᔐ轉ᘀ楨ሳ愀ᡊᘍ楨㔀脈䩡ᘆ彨繑ᘆ器⼫ᘍ楨ሳ㔀脈䩡ᔌ㵨㽓ᘀ楨ሳᘆ塨뽋ᘆ絨굎ᘆﵨ䑣ᘆ楨ሳᘉ楨ሳ㔀脈ᘉﵨ䑣㔀脈ᔏ恨ꨓᘀ楨ሳ㔀脈ᘆ鹨㈊ᘆ띨ㄾᘆ艨ꔊᘆ쭨琔　찮쿈퉐퉰편폞혴홨홪홬횤훂후훾휦휨휬휮휲휴휸휺휾흀ôíåÛ�Û턀Ñ턀Ñ턀Ñ케Ï케Ï케Ï케ÏĀऀ␃ጁ碤愀Ĥ摧䕓ˆऀ␃ጁ碤愀Ĥ摧紥’ጀ梤䀁&摧ᓋt؀ꐓŨ摧ᓋt਀萑Ũꐓx葠Ũ摧ᓋtᜀ혲혴홨홪홬횤후훼훾휨휪휮휰휴휶휺휼흀흂흎흐흒흖흘흤흦흪희흮흲흴힀힂힄힆힊힌힎ﳴﳰ��탔퓚엚퓚���øᘕ刌　ቊ洀H渄H甄Ĉᘆ챨뭍ᘊ챨뭍　ቊ̓jᘀ챨뭍　ቊ唀Ĉᘆꥨ䌉̏jᘀꥨ䌉唀Ĉᘆ㭨팭ᘆ╨鉽ᘆ卨衅ᘆ鑨ౌ─흀흒흔흖흮흰흲히힊힌힎óïñçï�ऀ␃ጁ碤愀Ĥ摧䕓ˆ܀␃愁Ĥ摧㚑ÂĀĀ଀萘萙
☛⍠Ȥ摧Ⰸß਀<《ᄁİ週Ũ倜瀺㚑Â뀟⺂뀠䇆뀡։뀢։連։逤։뀥뀗˄뀘˄逌˄ʆ!
œF䀀￱F宴ÁNormální␃愃̤䩃䡟Ё䡭Ѕ䡳Ѕ䡴ЅJ䁁￲¡JԌStandardní písmo odstavceZi￳³ZԌNormální tabulka㐀ۖĀ̊l혴ԁ愀϶0k￴Á0ԀBez seznamu2俾
ò2咰õfunkce␃ԁĤ②
0䀾
Ă0咰õNázev␃ጁ碤愀Ĥ4䀠
Ē4Ќ⨨Zápatí
옍렂瀑ģ2䀩¢ġ2Ќ⨨
Číslo stránky6䀟
IJ6Ќ⨨Záhlaví
옍렂瀑ģH™
łHԌ⨨Text bubliny䩃䩏䩑䩞䩡B'¢őBԌ⧠õOdkaz na komentář䩃䩡<
Ţ<Ԍ⧠õText komentáře䩃DjšŢDԌ⧠õPředmět komentáře࠵岁脈dY
ƂdԌ㺴
Rozvržení dokumentu䐭Ġ왍
ÿ耀䩃䩏䩑䩞R俾￱ƒR᪊Â
Text normy␃ᐃ碤愀̤䩏䩑䡟Ё䡭Ѕ䡳Ѕ䡴ЅB俾ƑƢB᪊ÂAbecední seznam	☊଀Ɇ8俾
Ʋ8⧳¨	Text bodu☊ଂՆ䀀ࠦ>俾
ǂ>⧳¨Text písmene☊ଁՆ䀀ܦP俾
ǒP⧳¨
Text odstavce☊଀Նഀ׆Ā͓ጀ碤᐀碤䀀ئP俾¢ǡP⧳¨Text odstavce Char䩃䡟Ё䡭Ѕ䡳Ѕ䡴ЅH俾
H物øNADPIS ČÁSTI␃ԁĤ␆䀁Ħ②
࠵<俾
ǒ<ဈéČlánek ␃ԁĤ␆ጁ䀀Ԧ②
妅￿￿妆š　耀耀耀܀,s܏খன௟ญᅕᏽᚅᮞ᳣ὠ῔ₗ⌂⍆⒒⥑⨪⨽⩌ⶎギ㒙㗁㗐㣲㤁㦋㯶㻂㻑䂃䋇䍩䐨䠏䥵䦌䳲以偭儔儕儖儗儦凷分匧匷叕喢囦囶垚垭壘売壳壴夐够夠夽契奒奔奕套奘奚奛奝奞奧奨奩奵奶奷如妆【耀耀』耀耀˜ 』耀˜』耀˜』耀˜』耀˜ 』
耀˜』耀˜』耀˜』耀˜』耀˜』耀˜』耀˜』耀˜』耀˜ 』耀˜』耀˜ 』耀˜』耀!˜』耀耀˜』耀耀』耀耀【耀耀˜　耀耀˜　耀ⴈ€˜　耀耀˜　耀耀【耀耀˜　耀耀€【耀耀˜　耀耀€˜　耀耀˜　耀䇟€　耀耀˜　耀耀€˜　耀耀€˜　耀䣱€˜　耀耀˜　耀耀˜〙耀耀€【耀耀˜【耀耀˜【耀耀˜【耀耀˜【耀耀˜【耀耀˜【耀耀˜【耀耀　耀耀˜　耀耀　耀耀˜　耀耀【耀耀˜　耀慬€˜　耀耀˜　耀慬€˜　耀慬€˜　耀耀　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀䂘　耀耀܀衉　　
ޭ䂘　耀耀܀衉　　
ޭ䂘　耀耀܀衉　　
ޭ䂘　耀耀܀衉　　
ޭ䂘】耀耀Ā܀䂘】耀耀䂘　耀耀䂘】耀耀ĀĀ䂘】耀耀䂘　耀耀䂘】耀耀Ā衉　　
Ҩޭ,s܏খன௟ญᅕᏽᚅᮞ᳣ὠ῔ₗ⌂⍆⒒⥑⨪⨽⩌ⶎギ㒙㗁㗐㣲㤁㦋㯶㻂㻑䂃䋇䍩䐨䠏䥵䦌以偭儗儦凷分匧匷叕喢囦囶垚垭妆
【耀耀ހ』耀耀€˜ 』耀!€䂚』耀!܀䂚』耀!ހ䂚』耀!ހ䂘 』
耀!ƀ䂘』耀!ƀ䂚』耀!܀䂚』耀!ހ䂚』耀!ހ䂚』耀!ހ䂘』耀!ƀ䂚』耀!ހ䂚』耀!ހ䂘 』耀!ހ䂘』耀!ƀ䂘 』耀!ƀ䂘』耀!ƀ䂚』耀!ހ䂚』耀!ހ䀈』耀耀ހ䀊【耀耀ހ䂚　耀䋝܀䂘　耀䋝Ā䂚　耀䋝ހ䂚　耀䋝ހ䀊【耀耀ހ䂚　耀佒܀䀊【耀耀ހ䂚　耀剦܀䂚　耀剦܀䂘　耀剦ƀ䀊　耀耀ހ졋　〳
܀졋　〳
܀䂘　耀嵽ƀ䂚　耀嵽ހ䂚　耀嵽ހ䂚〙耀嵽ހ䀊【耀耀ހ䂚【耀甴ހ졋　〿
܀䂚【耀甴ހ䀊　耀耀ހ䂚　耀簨ހ䀊　耀耀ހ䂚　耀翫ހ䀊【耀耀ހ䂘　耀胞ƀ䂚　耀胞ހ䂘　耀胞ƀ䂘　耀胞ƀ䂚　耀胞ހ䀈　耀耀Āš　耀耀耀܀	%%14؀ፌᬬ↸⸌㎚㭒䙶丄嗢専蘄鋰骲ꎒ꿎래윘혲힎1456789:<=>lmnoqrsu؀䤮ꈦ찮흀힎2;ptv؀힌3!%,.4ℓ•ℓ４肕ℓ４肕8ࠂ


@￿ÿ肀€÷ကༀȀ鋰ကࠀࣰĀĀༀ̀ヰༀЀ⣰ĀऀჰȀ਀ࣰԀༀЀ䋰ሀ਀ࣰĀ匀଀Ự뼀
က쬀
＀
ࠀЀः㼀ăĀᄀӰĀ＀Ͽ؀꜀㝰ࠀȀ␀‍؃ꠀ㝰ࠀȀ琀ᰚ؀꤀㝰ࠀȀ가ᶈ䈃(蘀IԀW蘀YĀĀĀȀĀ䬀(褀IࠀW蘀YĀȀĀ䌀̀⨀疀湲猺档浥獡洭捩潲潳瑦挭浯漺晦捩㩥浳牡瑴条ཱི涀瑥楲捣湯敶瑲牥耀Ā᭜х	10ﾠ000 ha考‵͡㚀愠耉牐摯捵䥴̈́Ā̀̀Ā̀Ȁ̀Ā̀Ā蔀贀ᄀᤀꈀꠀ똀븀�氀茀䬀%匀%萀0輀0␀@Ⰰ@뼀@씀@儀B夀B쀀C저C㨀D䄀D턀G�GጀT⨀T＀XࠀY㠀Y㤀Y刀Y刀Y吀Y吀Y唀Y唀Y圀Y堀Y娀Y嬀Y崀Y帀Y茀Y蘀Y܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀Ѐ܀Ѐ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ȁᰀᴀ⬀Ⰰ爀猀฀ༀ销	阀	ꠀ꤀��ఀഀ吀唀ﰀﴀ萀蔀鴀鸀开怀팀퐀阀 需 Ā#Ȁ#䔀#䘀#鄀$鈀$倀)儀)⤀*⬀*㰀*㴀*䬀*䰀*贀-踀-관0글0頀4餀4쀀5섀5케5퀀5889Ā9言9謀9;;섀>숀>퀀>턀>舀@茀@였B윀B栀C椀C✀D⠀D฀HༀH琀I甀I謀I谀ILLNN氀P洀PጀQᜀQ─Q☀QQQԀR؀R☀S✀S㘀S㜀S퐀S픀SꄀUꈀUVVVV餀W騀W가W관W휀X�XXXༀYကYḀY Y㠀Y㰀Y㴀Y倀Y刀Y刀Y吀Y吀Y唀Y唀Y圀Y堀Y娀Y嬀Y崀Y帀Y琀Y甀Y茀Y蘀YԀ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀ԀЀ܀Ԁ܀Ѐ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ԁ܀Ȁ㐀㜀吀圀踀3退3ꀀ:ꄀ:㼀D䄀D舀L舀LLLሀM⠀M㸀M㸀M䀀M䄀M䐀M尀M崀M崀M㘀O㜀OЀTࠀTᰀTᰀT㈀T㈀T㌀T㌀T吀T琀T휀X儀Y刀Y刀Y吀Y吀Y唀Y唀Y圀Y堀Y娀Y嬀Y崀Y帀Y脀Y茀Y蘀ỲЀ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀ЀȀЀ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀ЀȀ㠀Y㤀Y刀Y刀Y吀Y吀Y唀Y唀Y圀Y堀Y娀Y嬀Y崀Y帀Y茀Y蘀Y܀Ѐ܀Ѐ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ȁ̀㨀똲䚂ﾼ／／／／／／／／ဏ戀ᝲ恓嚘ᨗĀἀ꼚鉪勒᷑ᰀᬀ＀／／／／／ĀĀ栀
က༁킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预㗾Ĉ⡯蜀h蠀HȀ⸀ĀЀƀ਀ༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀƂ਀ༀ炄ᄈ䲄ᗿ׆Āࡰ帆炄怈䲄蟿h蠀HȀȀ⸀Āƀ਀ༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƀ਀ༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƂ਀ༀᄐ䲄ᗿ׆Āრ帆怐䲄蟿h蠀HȀԀ⸀Āƀ਀ༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƀ਀ༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƂ਀ༀ傄ᄙ䲄ᗿ׆Āᥐ帆傄怙䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀЀĀༀᲄᄁᗾ׆ĀŨ帆ᲄ态˾⤀ĀȄༀ玄ᇿꦄᔁ׆Āʁ帆玄惿ꦄ́⠀⤀ĀЀĀༀꦄᄁ垄ᗾ׆ĀƩ帆ꦄ态垄˾Ā⤀ĀĄༀ劄ᄃ垄ᗾ׆Ā͒帆劄怃垄˾Ȁ⸀ĀȀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预Ͼ⠀̀⤀ĀЀȀༀࢄᄇ预ᗾ׆Ā܈帆ࢄ怇预Ͼ⠀Ѐ⤀ĀȀȀༀ炄ᄈ预ᗾ׆Ā৘帆炄怈预Ͼ⠀Ԁ⤀ĀĀༀ�ᄉ预ᗾ׆Ā৘帆�怉预˾؀⸀ĀЀĀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预˾܀⸀ĀȀĀༀꢄᄌ预ᗾ׆Āฐ帆ꢄ怌预˾ࠀ⸀Ԁ㨀2戀ᝲS戀ᝲS가켨ā戀ᝲS렀켨āἀ꼚j＀￿￿￿￿￿ǿက＀￿ǿကĀ＀￿￿Ͽ＀Ͽሀ頀᤯ԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሀЀࠀᄀ　⤀븀3ᤀZ昀b騀ćȀś茀Ű뀀ɉꄀɦ錀ɸ搀̟䌀Ѓ᠀Ъ쬀Ѭ缀ѿ堀Փ鄀ܑܢ쨀ए切ਫ됀ਾ縀ତ㨀୲鐀ౌ꤀്⠀สื㤀༈堀༣း츀ᄙЀᅓ㠀ሔ椀ሳ㰀ፙ⤀፥꤀ᔃ蜀ᔕ꼀ᕍᜀᙏᬀᜒ伀᝱欀᝿开ᠶᘀᡈ夀᤼萀᥀저᥁言ᥭ꤀ᬢ가ᬺ᐀ᭃ砀ᱯᤀᴦ⌀ᵐ✀㐀ℶᄀ∶≨洀⌀ꘀ⍈혀⍶漀⑟ጀ⑱㈀┉䘀┍Ԁ┟ᴀ┡܀☎̀☠혀✵❜❵嬀⠳⡃ጀ⡹蜀⤧᐀⩾帀⬶尀ⰌЀⱝ᠀ⴚ쨀ⴺᄀⵁ攀ⵎ밀⵴⸗⸡ﰀ⸿嘀⼫輀⽓ᄀ〣䠀〴ꨀ〿ꄀㄓ뜀ㄾ鸀㈊฀㉆ꄀ㌞瘀㍖฀㐁销㔥頀㔮匀㕛쀀㕾✀㘇䈀㘱甀㙆᐀㜼笀㝱䠀㡊㨽嘀㩝輀㩦㬠꤀㬲谀㬴숀㭯眀㰄Ѐ㰋鈀㱙稀㴖�㵞됀㼥礀㼲ⴀ㼽脀䁝㜀䈚騀䈱萀䉩꤀䌉봀䌬대䐩ﴀ䑣뤀䕜글䕮ꘀ䙒뜀䙣贀䝙缀䠶퀀䨆䬀䨝＀䩳⨀䬔ᤀ䭀관䭑ऀ䭼䱵嘀䴒਀䴞䴱�䵼밀丩圀丰刀丱ሀ乑⨀习䴀乩턀倡倡紀値㐀偃먀偖㔀偨偽가儙鴀兼刌夀剝�剮蜀匎�呋猀呬最呷嘀ᘀ嘘⨀噳휀圽␀堊᠀堔愀塐塬耀塲ഀ奕먀奕�娄礀孻�屭一崑㜀崴턀嵩嘀带넀帰쐀幧琀怉䜀恁息䨀恰戅Ḁ戏昀戙䌀戧扏�挈ࠀ搶瀀攉焀敨敶관昳Ԁ晅쨀晓夀朽销桜椕缀橘䘀橥꜀欜㜀欝팀氈뜀氭ᜀ汅瀀洁簀浙蜀浨漉㈀漊ሀ漞⌀漺਀潗圀焺䰀獪쬀琔☀畩ﴀ瘽樀眳�砉℀砗蘀砠硣଀硻㤀礊㸀祄�祘ഀ祛䄀稀ꨀ穄砀笃─簖⬀簣鸀簥℀簲ꀀ簾Ⰰ籗籩嘀紨簀縃开繑繒ἀ缈묀缠㰀老脀耓砀聓☀聨瘀脀猀腲∀舎퐀舶耀艖㜀艴茡⌀荥㬀萠딀葓猀蔝글蘒缀蘚挀蘝伀蠞匀衅鴀褍开襱퐀襲簀詪夀謽㨀谯쐀贓堀贞㄀赙⤀赱䴀踔䘀蹙　蹾焀鄦蜀酓㠀鈈ࠀ鉶─鉽销錝ff鑜倀鑻 镨쨀院저陷܀霬䄀頙昀餅饛饪挀騂騍Ā騐였驏贀驪堀魃�魹䌀鰢�鰩　鰬ﰀ鼙Ȁꀷ紀ꅀ儀ꅎ관ꉓᨀꉝ가ꉱⰀꉲ退ꐦ舀ꔊᘀꕿ츀ꜝ☀ꜥꜳ퐀Ꝏ밀ꠌ꠩ff꠹븀ꡦꨀꤷ切꥘ᄀꨊ氀ꩭ꩷ꭐ︀꭬갩─갲㄀걕䰀괇紀굎昀깁꼀깅케깸대꼁頀꼃匀꽟촀끊猀넯쐀눶�뉍밀뉨謀됯쀀둟땟騀뜃㬀렃嬀렬케렯뜀렱稀롧저롵餀뤏夀뤬글뤳멠쀀무찀뭍묀뭛픀밐�밑Ⰰ박餀밢Ȁ뱟氀봃笀븘渀빜؀뼈堀뽋쬀쀞ᜀ쀳쀀섡言섢딀셄됀셛言숚鄀숶ff쌼蜀썮ꐀ썼쐇Ā쐧쐧樀쐽꤀쑩␀윊Ԁ윐䠀윑윦⬀으䤀젟⠀졔开중ꈀ줚쥧ᘀ쨗᐀쨫∀쬀쬮騀촟䔀촪　촴쵢簀쵻�켺㴀퀌ᴀ큛ᤀ턗넀턢蜀퉼㬀팭�팯堀퐇턀퐎ࠀ퐖豈푐픖픻쨀핆�핍휀홑홿謀�謀�鈀�ఀ�ꌀ�Ⰰ�爀�᠀�ᴀ�騀���ࠀ�一�ff蔀䌀㜀簀嬀̀㼀ᔀ戀렀漀븀ጀ夀⼀쐀昀ࠀ㌀贀준휀꜀뜀萀㔀鼀팀㐀ꀀ萀Ȁ㐀ᤀ�ༀ蘀䌀꼀ᘀ∀꤀騀᠀츀딀뀀꤀唀⼀촀䬀넀椀Ḁ縉ⴀ褐혀ﬖ똀ﭳ똀ﰍ뤀ﰔ缀ﰼ�ﱿ蠀︔봀﹎挀﹙ｘ픀ｬ＀ŀƀ㠀Y㠀Y瀀䉘āĀ㠀Y㠀YȀÜĀȀ̀Ѐ܀଀฀ကሀጀᔀᘀᰀḀ∀⌀Ⲿ妅@ࠀ@਀@ఀ@฀@က@ᘀ@Ḁ@␀@⠀@Ⰰ@⸀@㈀@㐀@䀀@䐀@䰀@一@縀￿
Unknown￿
￿
￿￿￿￿ᙇƐîȂ̆ЅȅЃ窇 耀ǿTimes New RomanᘵƐԅȁ܁Ȇ܅က耀Symbol☳ƐîଂІȂȂЂ窇 耀ǿArial☵ƐîଂІԃЄЂ窇愀耀ǿ
Tahoma"࠱ᢈ˄Ʃ訇蛁訇蛁觨蛁ೱ䱡
-ဃ¢ೱ䱡
-¢ϩ
։։´´膁㐒d夥夥㈈熃塈࿿
㼁Ӣ￿翿￿翿￿翿￿翿￿翿￿翿￿翿咰õ2
￿IVKRALMMZe
￾ą
藠俹ၨ醫✫�0ż
˜ ¬¸ÈÔàô	ĀČ
Ĭĸń
ŐŜŤŬŴӢ噉剋䱁M潎浲污搮瑯婍e2楍牣獯景⁴晏楦散圠牯d@㈀Ꝿ@ 젰壓Lj@舀跈壗Lj@舀跈壗Lj
ೱ䱡￾ą
픂헍⺜ရ鞓Ⱛ껹0ì
hp|„Œ”œ¤¬´
¼ËӢ¢-夥ᗦသ
噉ఀȀḀ؀一竡癥̀Ā
	

 !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvw￾￿yz{|}~€‚ƒ„…†‡ˆ‰Š‹ŒŽ‘’“￾￿•–—˜™š›￾￿žŸ ¡¢£￾￿�￿�￿§￾￿￾￿￾￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿Root Entryą￿￿￿￿आÀ䘀靠闺壗Lj©€1TableĂ￿￿￿￿x㚾WordDocumentĂ
￿￿￿￿SummaryInformation(Ă￿￿”ကDocumentSummaryInformation8Ă￿￿￿￿￿￿œက
CompObj￿￿￿￿￿￿q￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿
￾￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿
￾ਃ￿￿आÀ䘀潄畫敭瑮䴠捩潲潳瑦传晦捩⁥潗摲਀䴀坓牯䑤捯က圀牯⹤潄畣敭瑮㠮눹q