Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                I.

Informace o průběhu a výsledcích jednání delegace ČR 

vedené předsedou vlády M. Topolánkem  na neformálním summitu EU 

ve dnech 18. – 19. října 2007 v Lisabonu 

Ve dnech 18.-19. října 2007 se v Lisabonu uskutečnilo zasedání neformální Evropské rady, kterého se zúčastnila delegace ČR vedená předsedou vlády Mirkem Topolánkem, místopředsedou vlády pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou a ministrem zahraničních věcí ČR Karlem Schwarzenbergem. Evropské radě předsedal portugalský ministerský předseda  J. Sócrates, jednání se účastnil předseda Evropské komise J.M. Barroso a další členové Komise.

Hlavním bodem neformální Evropské rady bylo jednání v rámci mezivládní konference k dořešení posledních sporných otázek kolem textu Reformní smlouvy; k jejímu podpisu by mělo dojít na prosincové Evropské radě. Jednání proběhlo v konstruktivní atmosféře, k čemuž přispěla i ČR. Panovala obecná shoda na tom, že je třeba ukončit dlouhá jednání kolem institucionálních otázek a úsilí věnovat řešení problémů, které skutečně zajímají obyvatele EU, např. ekonomický růst, bezpečnost EU či energetické problémy. Konečný text je výsledkem maximálně možného kompromisu mezi všemi zúčastněnými.
Dva sporné body byly vyřešeny předem a v rámci Evropské rady o nich nebylo vyjednáváno. Nejprve bylo vyhověno požadavku Bulharska na zachování si názvu pro evropskou měnu v cyrilici – evro. Částečně bylo vyhověno i žádosti Rakouska na ponechání si možnosti omezit přístup zahraničních studentů na své univerzity. Komise odložila řízení o porušení evropského práva s tím, že bude případ opětovně posuzovat, až bude mít k dispozici statistiky za delší období. Samotné jednání se věnovalo primárně následujícím otevřeným bodům:

- Požadavek Polska zakotvit Ioaninský kompromis v závaznější podobě, než jen v prohlášení. Členské státy souhlasily s připojením nového protokolu, který odkazuje na existující deklaraci a uvádí, že ustanovení v ní uvedená lze měnit jen jednomyslně. 

- Nesouhlas Itálie s počtem křesel v Evropském parlamentu, který jí byl přidělen. Byl akceptován kompromisní návrh předsednictví, kterým je celkový počet poslanců stanoven na 751 (750 + předseda EP); počet poslanců EP volených za Itálii byl navýšen o jednoho.

- Dále bylo přijato prohlášení o zapojení Evropského parlamentu do přípravných prací předcházejících jmenování vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku, k němuž má dojít dnem vstupu Reformní smlouvy v platnost. Funkční období jmenované osoby by mělo trvat do skončení funkčního období Komise, tj. do listopadu 2009.

- Návrh ČR na doplnění Prohlášení č. 28, za účelem akcentovat možnost zpětného přenosu pravomocí z Unie na členské státy a maximalizovat tak účinek deklarace o oboustranné flexibilitě, kterou se české delegaci podařilo vyjednat na červnové Evropské radě. Požadavek vznesený ČR byl plně v souladu jak s mandátem na červnovou Evropskou radu, tak i s mandátem této rady pro mezivládní konferenci. Byl i v souladu s linií, kterou ČR zastávala v průběhu celé mezivládní konference, jeho prosazování bylo navíc podpořeno usnesením Senátu PČR. Po opakovaných jednáních s Komisí, která návrhu nejprve nebyla nakloněna, se podařilo do textu deklarace prosadit politický závazek Komise, že žádostem Rady na předložení návrhu na zrušení určitého legislativního aktu bude věnovat zvláštní pozornost.

Na neformální Evropské radě v Lisabonu byla další otevřenou kapitolou Lisabonská strategie, zejména v návaznosti na aktuální diskusi o posilování její vnější dimenze, jako klíčový prvek vnímaný Evropou v kontextu aktuálních výzev globalizace. Členské státy byly při vlastním projednávání rozděleny na dvě skupiny, tj. na státy s liberálním přístupem v otázkách mezinárodních obchodních vztahů, a na státy, jež požadují zavádění částečných ochranářských opatření. Celkově pak byla zdůrazněna potřeba vnímat globalizaci jako příležitost, nikoli hrozbu. Důležitými tématy v rámci diskuzí nad přípravou nového lisabonského cyklu byly otázky lepší regulace a snižování administrativní zátěže a zejména problematika výzkumu, vývoje a inovační politiky. V této souvislosti byl kladen důraz na posilování tzv. páté svobody – volného pohybu znalostí.

Související debata nad otázkami stability finančních trhů se týkala nastavení lepších měřítek používaných ratingovými agenturami a zvýšení transparentnosti používaných metod. Problematika klimatických změn byla projednávána zejména v souvislosti s přípravou konference na Bali, která by měla představovat důležitý krok v nastavení strategického přístupu pro období po roce 2012 (tzv. post-Kjótské období). Hlavy států a vlád členských zemí celkově přivítaly zapojení široké veřejnosti do diskuse o změnách klimatu. Potvrdily přitom, že tyto otázky je třeba řešit nákladově efektivním způsobem, zejména pak s ohledem na posilování tržních mechanismů a technologického pokroku a vývoje. Současně bylo opět diskutováno téma celkového snížení emisí škodlivých plynů a potřeba dosažení 50% úrovně v porovnání s rokem 1990 do poloviny tohoto století.

V rámci zahraniční politiky byly na Evropské radě ministry zahraničních věcí projednávány tyto témata. 

Diskutován byl aktuální vývoj situace a připravovaná konference o Blízkém východě konaná pod záštitou  USA, jejíž přesné datum ještě nebylo stanoveno. EU by se měla výrazně podílet na mírovém procesu a pomoci palestinské samosprávě, aby dokázala fungovat v základních funkcích státu, a podporovat ekonomický rozvoj Palestinských autonomních území. 

Znepokojující je zhoršování bezpečnostní situace v Libanonu. EU odsoudila atentáty na poslance, zejména pak poslední ze série na Antoina Ghanena. 

Ministři se dále shodli na tom, že je důležité, aby Srbsko plnilo závazky ve vztahu k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Na druhou stranu EU by měla pomoci Srbsku na jeho cestě do Evropy.

Dalším tématem byla otázka ustanovení zvláštního zmocněnce pro Barmu, jehož úkolem by bylo zejména podporovat aktivity OSN ze strany EU a analyzovat situaci v zemi, abychom získali dostatečně přesný obraz o skutečném stavu. Mělo by se jednat o osobu významnou na mezinárodní scéně, zároveň s dostatečnými zkušenostmi. Touto otázkou se bude rovněž zabývat ASEAN na summitu v listopadu 2007.

V souvislosti se vzrůstajícím napětí mezi Tureckem a Irákem vyjádřili ministři znepokojení nad rozhodnutím Turecka, které dalo pokyn k vyslání jednotek do severního Iráku, aby zde zakročily proti kurdským základnám.

PAGE  
1