Č. j.: VZ S 178/02-152/5823/02-jl
V Brně dne 2.12.2002
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 30.9.2002 podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 424/2002 Sb., v návaznosti na § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 226/2002 Sb., na základě návrhu ze dne ze dne 26.9.2002 uchazeče SaM silnice a mosty a. s., Máchova 1129, 470 01 Česká Lípa, za niž jedná Ing. Dušan Drahoš, místopředseda představenstva, na přezkoumání rozhodnutí města Česká Lípa, náměstí T. G. Masaryka 1, 470 36 Česká Lípa, zastoupeného Petrem Skokanem, starostou města, ze dne 17.9.2002, o námitkách ze dne 9.9.2002, proti jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 2.9.2002 ve veřejné zakázce "Odstavná a parkovací plocha ul. Hradecká v České Lípě" zadávané výzvou ze dne 17.6.2002 více zájemcům o veřejnou zakázku podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb. a zákona č. 211/2002 Sb. změněnou přípisem ze dne 3.7.2002., rozhodl takto:
Zadavatel - město Česká Lípa - porušil
§ 49 odst. 4 písm. c) posledně citovaného zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 téhož zákona tím, že jako jedno z kritérií hodnocení stanovil obecné kritérium kvalifikace uchazečů, aniž by předem v podmínkách zadání veřejné zakázky stanovil, jaké ukazatele budou v jeho rámci hodnoceny, a tudíž nebylo zřejmé, jak mají uchazeči o veřejnou zakázku zpracovat své nabídky, aby byly v rámci tohoto kritéria transparentně hodnotitelné,
§ 49 odst. 10 posledně citovaného zákona, neboť "Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek" ze dne 12.8.2002 neobsahuje zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, a tudíž rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky není transparentní a přezkoumatelné.
Rozhodnutí zadavatele - města Česká Lípa - o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 2.9.2002, se podle § 59 písm. a) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 424/2002 Sb., ruší a podle téhož ustanovení cit. zákona se zadavateli ukládá provést nový výběr, a to do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
Město Česká Lípa, náměstí T. G. Masaryka 1, 470 36 Česká Lípa, zastoupené Petrem Skokanem, starostou města (dále jen "zadavatel"), vyzvalo podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb. a zákona č. 211/2002 Sb. (dále jen "zákon") písemnou výzvou ze dne 17.6.2002 změněnou přípisem ze dne 3.7.2002 více zájemců o veřejnou zakázku k podání nabídek na veřejnou zakázku "Odstavná a parkovací plocha ul. Hradecká v České Lípě" (dále jen "výzva").
V podmínkách výzvy byl stanoven následující způsob hodnocení nabídek:
"Nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické vhodnosti v souladu s těmito kritérii sestavenými v sestupném pořadí podle stupně důležitosti, kterou jim zadavatel přisuzuje:
Kvalifikace uchazeče (váhová hodnota 27 %)
Cena díla (váhová hodnota 26 %)
Termín dodání (váhová hodnota 24 %)
Záruky za dílo (váhová hodnota 23 %)".
Ze "zprávy o posouzení a hodnocení nabídek" ze dne 12.8.2002 vyplývá, že zadavatel do konce lhůty pro podání nabídek obdržel čtyři nabídky a že žádná z nich nebyla vyřazena z dalšího posuzování a hodnocení. Po provedeném hodnocení zadavatel rozhodl, že nejvhodnější nabídku předložila společnost Ingstav DOKSY společnost s ručením omezeným což uchazečům oznámil dopisy ze dne 2.9.2002.
Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, oznámenému uchazečům dopisy ze dne 2.9.2002, podal uchazeč SaM silnice a mosty a. s. dopisem ze dne 9.9.2002 námitky, které zadavatel obdržel téhož dne, a kterým po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl, což uchazeči SaM silnice a mosty a. s. oznámil podle § 56 odst. 2 zákona dopisem ze dne 17.9.2002, který jmenovaný uchazeč převzal podle doručenky dne 18.9.2002. Vzhledem k tomu, že uchazeč SaM silnice a mosty a. s. nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za správné, podal dopisem ze dne 26.9.2002 návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "orgán dohledu") obdržel návrh uchazeče SaM silnice a mosty a. s. dne 30.9.2002 a tímto dnem bylo podle § 57 odst. 1 zákona zahájeno správní řízení ve věci přezkoumávání rozhodnutí zadavatele o námitkách. Zadavatel obdržel návrh dne 26.9.2002. Příslušný správní poplatek uchazeč SaM silnice a mosty a. s. uhradil dne 14.10.2002 v této souvislosti orgán dohledu poznamenává, že podle § 6 odst. 4 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené zvláštními předpisy (tedy v daném případě správním řádem) neběží v době od zaslání platebního výměru k zaplacení správního poplatku až do prokázání jeho zaplacení.
Účastníky řízení podle § 58 zákona jsou:
Město Česká Lípa, náměstí T. G. Masaryka 1, 470 36 Česká Lípa, zastoupené Petrem Skokanem, starostou města,
SaM silnice a mosty a. s., Máchova 1129, 470 01 Česká Lípa, za niž jedná Ing. Dušan Drahoš, místopředseda představenstva (dále jen "SaM"),
Ingstav DOKSY společnost s ručením omezeným, Lesní 664 472 01 Doksy, za niž jedná Ing. Václav Nebřenský, jednatel společnosti, jejíž nabídka byla vybrána jako nejvhodnější (dále jen "Ingstav").
Zahájení řízení oznámil orgán dohledu jeho účastníkům dopisem č. j. VZ/S 178/02-152/4888/02-jl ze dne 10.10.2002 a stanovil lhůtu, ve které se účastníci řízení mohli vyjádřit ke skutečnostem, které budou podkladem pro rozhodnutí. K podkladům pro rozhodnutí se ve stanovené lhůtě ani později žádný z účastníků správního řízení nevyjádřil.
V návrhu na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách uchazeč SaM uvedl, že výběr nejvhodnější nabídky podle kritérií uvedených ve výzvě nebyl proveden v souladu se zákonem. Na podporu svého tvrzení zpracoval tabulku, v níž uvedl srovnání své nabídky s nabídkou uchazeče Ingstav:
Váhová hodnota
SaM a.s.
INGSTAV
1. Kvalifikace uchazeče
27%
ISO 9002
0
2. Cena díla
26%
6,041.450,-
6,171.397,-
3. Termín dodání
24%
13 týdnů
16 týdnů
4. Záruka za dílo
23%
36 měsíců
60 měsíců
Uchazeč SaM žádá o přezkoumání dané situace, tedy postupu zadavatele při výběru nejvhodnější nabídky.
Zadavatel k návrhu uchazeče SaM uvedl, že hodnocení nabídek prováděla komise ustanovená za tímto účelem. Nabídky byly hodnoceny metodou vážené užitnosti nabídek, přičemž v případě prvního kritéria "kvalifikace uchazeče" byly každé nabídce přiděleny jednotlivými členy komise body v rozmezí od 0 do 20 bodů. Součet přidělených bodů pro každou jednotlivou nabídku byl zadán jako výchozí hodnota pro výpočet užitnosti nabídky v tomto kritériu. Pro ostatní kritéria byla pro výpočet zadána absolutní hodnota údaje uvedeného v nabídkách, tzn. u 2. kritéria "cena díla" byla zadána cena zakázky v tis. Kč, u 3. kritéria "termín dodání" byla zadána doba trvání stavby v týdnech a u 4. kritéria "záruky za dílo" doba trvání záruky v měsících. Tyto hodnoty byly zpracovány počítačovým programem firmy VERLAG DASHÖFER s. r. o. se zadáním stanovené váhové hodnoty kritérií a byla stanovena užitnost nabídek v každém kritériu. Součtem užitností v jednotlivých kritériích pak byla stanovena užitnost každé nabídky a podle této užitnosti stanovila komise nevýhodnější nabídku, resp. sestavila pořadí nabídek dle jejich užitnosti.
Uchazeč SaM nevyužil možnosti, kterou zadavatel dal všem uchazečům tím, že organizoval otevírání obálek jako přístupné pro uchazeče, kteří podali nabídku, a otevírání obálek se nezúčastnil. Pravděpodobně proto ve své námitce srovnává pouze nabídku svoji a nabídku vítězného uchazeče. Zadavatel však posuzoval nabídky čtyři a nabídka uchazeče SaM měla maximální užitnost pouze v jediném kritériu (cena díla) a v celkovém hodnocení vážené užitnosti nabídek se umístila jako čtvrtá v pořadí.
Hodnocení kritéria "kvalifikace uchazeče" vycházelo z doložených dalších předpokladů pro plnění veřejné zakázky a ze zkušeností zadavatele, resp. členů komise pro hodnocení nabídek s prací uchazečů na jiných zakázkách zadávaných městem Česká Lípa. Zadavatel nepožadoval jako další předpoklad pro plnění veřejné zakázky doložit od uchazečů certifikát ISO a z toho důvodu k němu přihlížel pouze jako k pomocnému údaji při hodnocení uvedeného kritéria. S uchazečem SaM má zadavatel zkušenosti z provádění jiných veřejných zakázek a v poslední době nebyl spokojen s kvalitou prací prováděných uchazečem na jiné zakázce, kde bylo zjištěno, že uchazeč (i přesto, že je držitelem certifikátu ISO) deklaruje jinou kvalitu použitých materiálů a provedených prací, než bylo stanoveno posudkem provedeným státní zkušebnou na dokončené stavbě. Přesto uchazeče vyzval k předložení nabídky a umožnil mu tak účast na předmětné veřejné zakázce. Zadavatel se nedomnívá, že uchazeče SaM poškodil, resp. poškozuje i v jiných soutěžích a je přesvědčen, že při zadávání veřejných zakázek a ve vztahu k uchazeči postupuje v souladu se zákonem. V případě vítězného uchazeče považuje zadavatel za potřebné uvést, že tento uchazeč v roce 2002 nezískal žádnou veřejnou zakázku zadávanou městem Česká Lípa výzvou více zájemcům nebo obchodní veřejnou soutěží dle zákona.
Po přezkoumání dokumentace o zadání veřejné zakázky orgán dohledu k podáním účastníků správního řízení a k celému případu uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Podle ustanovení § 49 odst. 10 zákona "Hodnocení nabídek zadavatel provede podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v § 6. Zadavatel je povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.…".
Ze dvou možností pro hodnocení nabídek stanovených v § 6 odst. 1 zákona zvolil zadavatel hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek. S ohledem na tento způsob hodnocení nabídek zadavatel stanovil v podmínkách výzvy kritéria pro hodnocení nabídek takto:
Kvalifikace uchazeče (váhová hodnota 27 %)
Cena díla (váhová hodnota 26 %)
Termín dodání (váhová hodnota 24 %)
Záruky za dílo (váhová hodnota 23 %).
Zadavatel tedy již v podmínkách výzvy stanovil stupeň významu jednotlivých kritérií, což nepochybně svědčí o jeho snaze provést výběr nejvhodnější nabídky transparentním a objektivním způsobem. Pokud se jedná o vlastní kritéria hodnocení, pak nepochybně kritéria 2 a 3 jsou kritéria zcela srozumitelná, objektivně a transparentně vyhodnotitelná, přiměřená rozsahu a charakteru veřejné zakázky. Kritérium č. 4 by sice mělo být formulováno precizněji (zda se jedná jen o délku záruky či např. i podmínky záruky apod.), avšak s ohledem na skutečnost, že zadavatel hodnotil u všech uchazečů shodně délku záruky za dílo lze i toto kritérium akceptovat jako objektivně a transparentně vyhodnotitelné, přiměřené rozsahu a charakteru veřejné zakázky.
Jinak je tomu ovšem u kritéria č. 1 Kvalifikace uchazeče, jehož hodnocení zpochybňuje i uchazeč SaM, kterému zadavatel přisoudil nejvyšší stupeň významu, a které tudíž výrazně ovlivnilo stanovení pořadí uchazečů. O předmětném kritériu nelze říci, že je kritériem srozumitelným, jednoznačně a transparentně vyhodnotitelným, neboť potřebuje následné upřesnění v tom, o jakou kvalifikaci se má jednat. V podmínkách výzvy je totiž pojem kvalifikace dále používán v souvislosti s kvalifikačními předpoklady uchazeče a rovněž v souvislosti s kvalifikačními předpoklady subdodavatelů uchazeče. V této souvislosti orgán dohledu poznamenává, že problematiku nejednoznačně stanovených kritérií řešil např. i Vrchní soud v Olomouci v rozsudku č. j. 2 A 4/2000 ze dne 29.6.2000 - kopie rozsudku viz správní spis.
V právní úpravě zadávání veřejných zakázek je otázka kvalifikace uchazečů upravena v § 2a zákona a dále pak v § 2b zákona (kvalifikační předpoklady), v § 2c zákona (prokazování kvalifikačních předpokladů), v § 2d zákona (změny v kvalifikaci) a v § 2e zákona (důsledky nesplnění kvalifikačních předpokladů). Za součást kvalifikace lze v širším slova smyslu považovat rovněž další předpoklady pro plnění veřejné zakázky (§ 2f zákona), které jsou však jak svým charakterem, tak i svým obsahem odlišné od kvalifikačních předpokladů. Kvalifikační předpoklady jsou obligatorní náležitostí podmínek obchodní veřejné soutěže či výzvy a jsou stanoveny zcela konkrétně zákonem včetně způsobu prokázání jejich splnění. Oproti tomu další předpoklady pro plnění veřejné zakázky může vymezit sám zadavatel s ohledem na předmět a rozsah zakázky včetně požadovaného způsobu jejich splnění (v ust. § 2f zákona jsou stanoveny pouze příkladmo). Obě součásti širšího pojmu kvalifikace je tedy nutno rozlišovat jak při stanovení podmínek zadání veřejné zakázky, tak i při vlastním posuzování a hodnocení nabídek.
U kvalifikačních předpokladů nelze hodnotit míru jejich splnění, lze pouze posoudit, zda uchazeči ve svých nabídkách prokázali jejich splnění či nikoliv. Oproti tomu další předpoklady pro plnění veřejné zakázky mohou mít jak charakter podmínek, jejichž splnění je podmínkou účasti v řízení o veřejné zakázce (např. předložení určitého dokladu) a nelze tedy hodnotit míru jejich splnění, tak i podmínek, u kterých lze rozlišit míru jejich významu pro plnění veřejné zakázky (např. počet zaměstnanců odborných profesí, materiální a technické vybavení pro plnění veřejné zakázky…).
Zadavatel tedy tím, že jako jedno z kritérií hodnocení stanovil kritérium kvalifikace uchazečů, které je kritériem obecným, postupoval v rozporu s § 49 odst. 4 písm. c) zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 zákona. V důsledku toho pak při hodnocení nabídek v tomto kritériu nebyla naplněna zásada transparentnosti při provádění výběru nejvhodnější nabídky, neboť k předmětnému kritériu nebylo v podmínkách výzvy předem stanoveno, jaké ukazatele budou v jeho rámci hodnoceny, a tudíž nebylo patrné, jak má vypadat nabídka, aby tomuto kritériu vyhověla. Rovněž členové komise jmenované zadavatelem pro posouzení a hodnocení nabídek si kritérium kvalifikace uchazeče vyložili různým způsobem a tudíž došlo k tomu, že v rámci tohoto kritéria hodnotili odlišné údaje, a to (příkladmo uvedeny některé komentáře členů komise obsažené v jimi zpracovaných tabulkách k hodnocení kritéria kvalifikace uchazeče dokreslující co bylo členy komise chápáno pod tímto kritériem):
dobrá zkušenost, dobrá spolupráce, reference
malá zkušenost ve spolupráci s městem, dostatečné technické vybavení
dobré zkušenosti, adekvátní vybavení, kvalifikovaní pracovníci (autorizace)
nová firma malá zkušenost, dobrá spolupráce, známá firma z více akcí na městě
dobré zkušenosti z několika akcí pro město.
Zadavatel ve svém stanovisku k hodnocení kriteria "kvalifikace uchazeče" uvedl, že jeho hodnocení vycházelo z doložených dalších předpokladů pro plnění veřejné zakázky a ze zkušeností zadavatele resp. členů komise pro hodnocení nabídek s prací uchazečů na jiných zakázkách zadávaných městem Česká Lípa a že zadavatel nepožadoval jako další předpoklad pro plnění veřejné zakázky doložit od uchazečů certifikát ISO a z toho důvodu k němu přihlížel pouze jako k pomocnému údaji při hodnocení uvedeného kriteria. K vysvětlení zadavatele orgán dohledu uvádí, že k tomuto částečnému upřesnění kritéria kvalifikace uchazeče došlo až po provedeném hodnocení (resp. po podání námitek a návrhu na přezkoumání rozhodnutí zadavatele) a že takto stanovené kritérium mělo být jednoznačně upřesněno již podmínkách výzvy, a to zejména s ohledem na naplnění zásady transparentnosti a přezkoumatelnosti postupu zadavatele při výběru nejvhodnější nabídky.
Z výše uvedeného je zřejmé, že kritérium kvalifikace uchazeče je natolik obecné, že v jeho rámci došlo k hodnocení odlišných údajů, což je z hlediska transparentnosti a objektivity hodnocení nepřípustné. Pokud zadavatel použije obecné kritérium, je namístě, aby jej v zadání veřejné zakázky náležitým způsobem upřesnil, příp. aby v jeho rámci stanovil podkritéria, která obecné kritérium zpřesní tak, aby bylo jasné, co bude v jeho rámci hodnoceno. Při přezkoumávání postupu zadavatele orgán dohledu zjistil, že ostatní tři kritéria byla hodnocena objektivně podle údajů uvedených uchazeči v nabídkách. Hodnocení prvního kritéria kvalifikace uchazeče s nejvyšším stupněm významu však ovlivnilo pořadí uchazečů stanovené komisí a tedy i výběr nejvhodnější nabídky, neboť zadavatel komisí stanovené pořadí akceptoval. Proto bylo nutno rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky zrušit.
V souvislosti se zpracovanou zprávou o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.8.2002 je dále nutno konstatovat, že tato zpráva neobsahuje zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, které úzce souvisí s popisem hodnocení nabídek (viz § 49 odst. 10 zákona).
K výše uvedenému lze konstatovat, že popisem hodnocení se při hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek rozumí vedle stanovení stupně významu jednotlivých kritérií hodnocení rovněž objasnění principu přidělování bodů nabídkám v jednotlivých kritériích spolu se slovním vysvětlením, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší.
Je tedy nezbytné, aby záznam (zpráva o posouzení a hodnocení nabídek) obsahoval nikoliv pouze bodové (číselné) hodnocení jednotlivých nabídek, ale rovněž patřičný písemný slovní komentář, z něhož bude vyplývat proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů. Z takto zpracovaného výsledku hodnocení jednotlivých nabídek pak zadavatel vychází i při zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, které je obligatorní náležitostí záznamu (zprávy). Jen takovýmto způsobem pořízený záznam spolu s dalšími písemnostmi tvořícími dokumentaci o zadání veřejné zakázky umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem.
Vzhledem k tomu, že na základě zjištěných skutečností bylo nutno rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky zrušit, musel orgán dohledu zvážit, zda bude zadavateli uloženo nové zadání veřejné zakázky, nebo zda lze pochybení zadavatele spočívající v nesprávném hodnocení napravit provedením nového výběru nejvhodnější nabídky.
Po zvážení všech okolností případu dospěl orgán dohledu k závěru, že k dosažení nápravy postačí uložení nového výběru, a to za předpokladu, že v kritériu kvalifikace uchazeče budou všichni uchazeči hodnoceni shodně, neboť v případě takto obecně formulovaného kritéria je nutno vyjít ze skutečnosti, že všichni uchazeči svou kvalifikaci prokázali splněním kvalifikačních předpokladů, jsou tedy kvalifikováni pro realizaci předmětné veřejné zakázky, a tudíž musí být hodnoceni shodně. Pokud se jedná o ostatní kritéria hodnocení, nemá orgán dohledu k jejich způsobu hodnocení výhrad. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že v daném případě provedení nového výběru postačuje k nápravě pochybení zadavatele při hodnocení nabídek, a orgán dohledu tudíž nemusel přistoupit ke zrušení zadání veřejné zakázky.
Orgán dohledu posoudil důvodnost návrhu a postup zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky ze všech hledisek a na základě všech zjištěných a uvedených skutečností rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Miroslav Šumbera
vrchní ředitel
Obdrží:
Město Česká Lípa, náměstí T. G. Masaryka 1, 470 36 Česká Lípa, zast. Petrem Skokanem
SaM silnice a mosty a. s., Máchova 1129, 470 01 Česká Lípa, zast. Ing. Dušanem Drahošem
Ingstav DOKSY společnost s ručením omezeným, Lesní 664 472 01 Doksy, zast. Ing. Václavem Nebřenským
|