Č. j.: S 129/01-152/3047/01-jl
V Brně dne 25. července 2001
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 29.6.2001 z vlastního podnětu podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. v návaznosti na § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 229/2000 Sb., ve věci přezkoumávání rozhodnutí a úkonů zadavatele - města Rájec-Jestřebí, Blanenská 84, 679 02 Rájec-Jestřebí, zastoupeného Ing. Petrem Klimkem, starostou, učiněných ve veřejné zakázce "RÁJEC JESTŘEBÍ VEŘEJNÁ KANALIZACE", zadávané výzvou více zájemcům o veřejnou zakázku ze dne 1.3.2001 podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb., rozhodl takto:
Zadavatel - město Rájec-Jestřebí - porušil:
§ 49 odst. 4 písm. d) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb. v návaznosti na § 49 odst. 7 cit. zákona tím, že jako obligatorní podmínku zadání veřejné zakázky nestanovil lhůtu, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni,
§ 49 odst. 9 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb. a § 2e cit. zákona, neboť doklady a údaje předložené uchazečem VAPIS BOSKOVICE, spol. s r. o., nevyhodnotil podle § 2c cit. zákona a nevyloučil jmenovaného uchazeče, který v plném rozsahu neprokázal kvalifikační předpoklad stanovený v § 2b odst. 1 písm. f) zákona, z další účasti na veřejné zakázce,
§ 49 odst. 10 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb. v návaznosti na § 6 cit. zákona, neboť nabídky uchazečů nehodnotil podle kritérií stanovených v zadání veřejné zakázky,
opakovaně § 49 odst. 10 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb. tím, že výběr nejvhodnější nabídky neoznámil všem uchazečům o veřejnou zakázku.
Rozhodnutí zadavatele - města Rájec-Jestřebí - o výběru nejvhodnější nabídky, oznámené uchazečům dopisem ze dne 5.4.2001, se podle § 59 písm. a) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. ruší a podle téhož ustanovení posledně cit. zákona se současně ruší zadání veřejné zakázky.
Odůvodnění
Město Rájec-Jestřebí, Blanenská 84, 679 02 Rájec-Jestřebí, zastoupené Ing. Petrem Klimkem, starostou (dále jen "zadavatel"), zaslalo písemnou výzvu více zájemcům podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb. (dále jen "zákon") k podání nabídek na veřejnou zakázku "RÁJEC JESTŘEBÍ VEŘEJNÁ KANALIZACE" (dále jen "výzva").
V podmínkách výzvy byl uveden tento způsob hodnocení nabídek:
"Způsob hodnocení nabídek - dle více kritérií:
Posouzení kvalifikačních předpokladů:
Materiální a technické vybavení firmy použitelné pro zakázku
kanalizační laser
hutnící válec do výkopu s dálkovým ovládáním
zařízení na provedení otvorů do skruží a trub dle ČSN
řezačka asfaltu
vybavení pro dopravní značení včetně osvětlení
Počet a profesní skladba realizačních pracovníků
Reference o podobných stavbách stejného nebo vyššího finančního objemu
Nabídková cena - zohledňující jednak požadovaný objem prací a termín provádění
Výhodnost nabídky pro zadavatele :
Záruční doba
Platební podmínky"
Z protokolu sepsaného dne 30.3.2001 "při otevírání obálek" vyplývá, že zadavatel do konce lhůty pro podání nabídek obdržel nabídky šesti uchazečů o veřejnou zakázku a že tři z nich byly vyřazeny z další účasti na veřejné zakázce; zadavatel příslušné uchazeče vyloučil z další účasti na veřejné zakázce.
Ze "zprávy o hodnocení nabídek…" ze dne 2.4.2001 vyplývá, že komise jmenovaná zadavatelem stanovila pořadí nabídek uchazečů takto:
ARROW, spol. s r. o.,
VAPIS BOSKOVICE, spol. s r. o.,
AQUAVITA, spol. s r. o.
Zadavatel se s pořadím navrženým komisí ztotožnil a dopisy ze dne 5.4.2001 oznámil výběr nejvhodnější nabídky uchazečům, kteří nebyli z další účasti na veřejné zakázce vyloučeni.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "orgán dohledu") obdržel dne 24.5.2001 návrh společnosti VAPIS BOSKOVICE, spol. s r. o., na přezkoumání rozhodnutí zadavatele ze dne 27.4.2001, o námitkách ze dne 13.4.2001, proti jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, oznámenému uchazečům dopisem ze dne 5.4.2001, a ve správním řízení zahájeném dnem obdržení návrhu vyměřil jmenované společnosti správní poplatek, který však nebyl ve stanovené lhůtě ani později uhrazen, a tudíž zahájené správní řízení muselo být podle § 6 odst. 3 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů zastaveno.
Orgán dohledu, v jehož kompetenci je přezkoumávání všech úkonů zadavatele, však přezkoumal dokumentaci o zadání veřejné zakázky a z předložených materiálů zjistil skutečnosti, které ho vedly k zahájení správního řízení z úřední povinnosti.
Účastníky řízení podle § 58 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. a podle § 14 správního řádu jsou:
Město Rájec-Jestřebí, Blanenská 84, 679 02 Rájec-Jestřebí, zastoupené Ing. Petrem Klimkem, starostou,
ARROW, spol. s r. o., Jevíčská 55/2, 571 01 Moravská Třebová, za niž jedná Marcela Khýrová, jednatelka společnosti, jejíž nabídka byla zadavatelem vybrána jako nejvhodnější,
VAPIS BOSKOVICE, spol. s r. o., Havlíčkova 26, 680 01 Boskovice, za niž jedná Pavel Veselý, jednatel společnosti, jejíž nabídka se umístila jako druhá v pořadí,
AQUAVITA, spol. s r. o., Dolní Újezd u Litomyšle 14, 569 61 Dolní Újezd, za niž jedná Ing. Josef Láznička, jednatel společnosti, jejíž nabídka se umístila jako třetí v pořadí.
Zahájení řízení oznámil orgán dohledu účastníkům řízení dopisem č. j. S 129/01-152/2671/01-jl ze dne 28.6.2001, v němž uvedl skutečnosti, které budou podkladem pro vydání rozhodnutí, a stanovil lhůtu, ve které se účastníci řízení mohli k podkladům pro rozhodnutí vyjádřit. Ve stanovené lhůtě se k podkladům pro rozhodnutí vyjádřil zadavatel dopisem ze dne 3.7.2001, jímž odkázal na své stanovisko ze dne 30.5.2001 k návrhu společnosti VAPIS BOSKOVICE, spol. s r. o., a sdělil, že nenavrhuje doplnění šetření. Ostatní účastníci správního řízení se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům pro rozhodnutí nevyjádřili.
V dopise č. j. S 129/01-152/2671/01-jl ze dne 28.6.2001 orgán dohledu mj. uvedl následující.
Začátek citace:
1. Podle § 49 odst. 9 zákona "Nabídku uchazeče zadavatel posoudí podle § 2c a podle dalších požadavků stanovených v zadání nebo v zadávací dokumentaci. Neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů nebo nesplní-li další požadavky stanovené zadavatelem, zadavatel ho z další účasti na veřejné zakázce vyloučí. Rozhodnutí o vyloučení uchazeče z další účasti na veřejné zakázce je zadavatel povinen bezodkladně oznámit příslušnému uchazeči."
Podle § 2b odst. 1 písm. f) zákona kvalifikační předpoklady pro plnění veřejné zakázky splňuje uchazeč, který "nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti".
Nabídka společnosti VAPIS BOSKOVICE, spol. s r. o., obsahovala čestné prohlášení, ve kterém bylo k § 2b odst. 1 písm. f) zákona uvedeno následující: "uchazeč nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném na sociální zabezpečení nebo na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti".
2. Podle § 49 odst. 10 zákona "Hodnocení nabídek zadavatel provede podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v § 6. Zadavatel je povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.…"
V podmínkách výzvy zadavatel stanovil tento způsob hodnocení nabídek:
"Způsob hodnocení nabídek - dle více kritérií:
Posouzení kvalifikačních předpokladů:
Materiální a technické vybavení firmy použitelné pro zakázku
kanalizační laser
hutnící válec do výkopu s dálkovým ovládáním
zařízení na provedení otvorů do skruží a trub dle ČSN
řezačka asfaltu
vybavení pro dopravní značení včetně osvětlení
Počet a profesní skladba realizačních pracovníků
Reference o podobných stavbách stejného nebo vyššího finančního objemu
Nabídková cena - zohledňující jednak požadovaný objem prací a termín provádění
Výhodnost nabídky pro zadavatele :
Záruční doba
Platební podmínky"
Ve zprávě "o hodnocení nabídek …" ze dne 2.4.2001 je mj. uvedeno:
"4. Hodnocení jednotlivých nabídek
materiálně technické vybavení firmy
cena
záruční lhůta
profesní obsazení pracovníky
reference o obdobných stavbách
Bodování jednotlivých uchazečů podle vyjádření komise:
za první pořadí 1 bod
za druhé pořadí 2 body
za třetí pořadí 3 body"
Dále je v tomto bodu zprávy uvedena "srovnávací tabulka vyhodnocení…", která obsahuje body přidělené nabídkám hodnocených uchazečů.
V bodě 5. zprávy je pak mj. uvedeno, že "Komise se po hlasování shodla na následujícím pořadí…"
3. Podle § 49 odst. 7 zákona "Lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni a ve které zadavatel rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky, činí nejvíce 30 kalendářních dnů a začíná běžet dnem následujícím po skončení lhůty pro podání nabídek. Uchazeči, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, se lhůta, po kterou je svojí nabídkou vázán, prodlužuje do uzavření smlouvy, nejvíce však o 30 dnů."
V podmínkách výzvy zadavatel mj. uvedl:
"Zadávací lhůta:
Vybraní uchazeči budou svojí nabídkou vázáni 90 dnů od vyhodnocení a vyrozumění o výsledku výběrového řízení."
4. Podle § 49 odst. 10 zákona "… Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel oznámí všem uchazečům ve lhůtě stanovené v odstavci 7 a zároveň uchazeče poučí o možnosti podat námitky."
Dokumentace o zadání veřejné zakázky neobsahuje doklady, které by svědčily o tom, že výběr nejvhodnější nabídky byl oznámen všem uchazečům o veřejnou zakázku (tedy i uchazečům vyloučeným z další účasti na veřejné zakázce)." (konec citace).
Po přezkoumání dokumentace o zadání veřejné zakázky orgán dohledu k podáním účastníků správního řízení a k celému případu uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Jak vyplývá z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 5/99 ze dne 4.11.1999, závazný postup zadavatelů a uchazečů musí být vždy posuzován podle zákona o zadávání veřejných zakázek účinného v době jejich zadání, avšak řízení před orgánem dohledu musí být posuzováno vždy podle předpisů platných v době rozhodování, neboť hlava III a IV části čtvrté zákona má charakter zvláštního procesního předpisu, kterým se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže řídí, a na nějž přechodná ustanovení novelizací nedopadají.
Podle § 57 odst. 5 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. "orgán dohledu je oprávněn přezkoumat napadené rozhodnutí v celém rozsahu a není přitom vázán návrhem uchazeče."
Z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci (např. č. j. 2 A 2/99 ze dne 24.6.1999) lze dovodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nového výběru (resp. pro zrušení zadání veřejné zakázky) je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod.
K případu dále orgán dohledu konstatuje následující.
1.
Pokud se jedná o postup zadavatele při posouzení nabídek, je třeba konstatovat, že podle § 49 odst. 9 zákona "Nabídku uchazeče zadavatel posoudí podle § 2c a podle dalších požadavků stanovených v zadání nebo v zadávací dokumentaci. Neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů nebo nesplní-li další požadavky stanovené zadavatelem, zadavatel ho z další účasti na veřejné zakázce vyloučí.…"
Podle § 2b odst. 1 písm. f) zákona kvalifikační předpoklady pro plnění veřejné zakázky splňuje uchazeč, který "nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti".
Orgán dohledu zjistil, že nabídka společnosti VAPIS BOSKOVICE, spol. s r. o., obsahovala čestné prohlášení, ve kterém bylo k § 2b odst. 1 písm. f) zákona uvedeno následující: "uchazeč nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném na sociální zabezpečení nebo na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti"; čestné prohlášení tedy nepokrývá skutečnost, že jmenovaná společnost nemá splatný nedoplatek na penále na veřejné zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení. Vzhledem k výše uvedenému nezbývá než konstatovat, že jmenovaná společnost neprokázala kvalifikační předpoklady v souladu se zákonem a měla být zadavatelem vyloučena z další účasti na veřejné zakázce.
2.
Z podmínek výzvy vyplývá, že zadavatel pro hodnocení nabídek stanovil způsob hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek a v takovém případě je povinen nabídky hodnotit v souladu s kritérii stanovenými v zadání veřejné zakázky (viz § 49 odst. 4 písm c) zákona v návaznosti na § 49 odst. 10 zákona a § 6 zákona). V šetřeném případě však orgán dohledu zjistil, že zadavatel nehodnotil nabídky podle kritérií zveřejněných v podmínkách výzvy (viz skutečnosti uvedené v oznámení o zahájení správního řízení - str. 4 bod 2). Nabídkám uchazečů byly přidělovány body a o výsledném pořadí rozhodla komise jmenovaná zadavatelem hlasováním. Takto provedené hodnocení však nic nevypovídá o výhodnosti nabídek v jednotlivých kritériích, není transparentní a průkazné. Zpráva "o hodnocení nabídek …" ze dne 2.4.2001 neobsahuje ani zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.
Posouzení a hodnocení nabídek po odborné stránce (zda a jak nabídky splňují požadavky zadavatele uvedené v zadání veřejné zakázky) náleží podle zákona zadavateli veřejné zakázky (u obchodní veřejné soutěže také komisi pro posouzení a hodnocení nabídek) a je třeba dodat, že uvedený princip aplikuje orgán dohledu i ve své rozhodovací praxi, přičemž se opírá o precedentní druhostupňová rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a rovněž o rozsudek Vrchního soudu v Olomouci, např. č. j. 2 A 1/99 či 2 A 7/2000. Orgán dohledu nemůže zadavatele, resp. členy komise pro posouzení a hodnocení nabídek v odborném hodnocení nabídek zastoupit a nařídit zadavateli, jak má nabídky v jednotlivých kritériích hodnotit, případně nač má klást důraz. Hodnocení nabídek v objektivně měřitelných kritériích (např. nabídková cena) však logicky musí být provedeno přesně podle údajů uvedených v nabídkách jednotlivých uchazečů (např. nejnižší cena musí být hodnocena nejlépe).
Hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek (zadavatel by měl zvolit kritéria, která umožní přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek s ohledem na předmět a rozsah veřejné zakázky) je klíčovou etapou celého procesu výběru nejvhodnější nabídky. Základním problémem hodnocení nabídek je pak odvození určité celkové výsledné užitnosti nabídky, do které se promítají výsledky hodnocení nabídek podle jednotlivých kritérií. Konečné pořadí hodnocených nabídek se pak stanoví podle výsledné užitnosti jednotlivých nabídek.
Stanovení prosté užitnosti nabídek při hodnocení pomocí více kritérií je založeno na převedení různých hodnot kvalitativních a kvantitativních kritérií na "společného jmenovatele" (podobně jako při sčítání zlomků o nestejném jmenovateli, např. 1/3 +1/4 = 7/12). V různých veřejných zakázkách je hodnocení nabídek prováděno pomocí různých kritérií (např. nabídková cena, lhůta výstavby, způsob provádění úklidu, reference, parametry přístroje, záruky za jakost), která mohou být vyjádřena v různých měrných jednotkách (např. koruny, měsíce, procenta) nebo nejsou vyjádřena v žádných jednotkách, takže v původní formě se nedají početně slučovat. Prostředkem k převedení hodnot různých kritérií na "společného jmenovatele" může být např. bodování, klasifikování ap. nabídek v jednotlivých kritériích. Prosté užitnosti však nevyjadřují přesně výslednou užitnost nabídek, neboť jednotlivá kritéria jsou v zadání veřejné zakázky seřazena z hlediska jejich důležitosti (významu) pro zadavatele, a tudíž nemají při hodnocení nabídek stejný význam, resp. váhu. Je proto nutné rozlišit kritéria podle jejich významu, a hodnocením dospět k vážené užitnosti nabídek, které dosáhneme např. přiřazením odpovídající váhy k jednotlivým sestupně seřazeným kritériím a poté vynásobením přidělených bodů příslušnou vahou.
3.
Zadavatel je povinen podle § 49 odst. 4 písm. d) zákona jako jednu z obligatorních podmínek výzvy stanovit lhůtu, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni. Podle § 49 odst. 7 zákona lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni a ve které zadavatel rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky, činí nejvíce 30 kalendářních dnů a začíná běžet dnem následujícím po skončení lhůty pro podání nabídek. V šetřeném případě zadavatel lhůtu, po kterou jsou uchazeči svými uchazeči vázáni v podmínkách výzvy nestanovil, čímž se dopustil zásadního pochybení již při tvorbě podmínek výzvy. V podmínkách výzvy stanovil pouze to, že "vybraní uchazeči budou svojí nabídkou vázáni 90 dnů od vyhodnocení a vyrozumění o výsledku výběrového řízení." Ustanovení § 49 zákona však takovou lhůtu neupravuje, stejně jako ji ve znění uvedeném v podmínkách výzvy neupravuje žádný ze způsobů zadávání veřejných zakázek a ani není zřejmé od jaké doby by se měl odvíjet její počátek, zda od vyhodnoceníči od vyrozuměnívýsledku výběrového řízení.
4.
Jak vyplývá z dokumentace o zadání veřejné zakázky výběr nejvhodnější nabídky nebyl oznámen všem uchazečům o veřejnou zakázku což je v rozporu s § 49 odst. 10 zákona podle kterého rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel oznámí všem uchazečům ve lhůtě stanovené v odstavci 7 a zároveň uchazeče poučí o možnosti podat námitky (na rozdíl od dikce § 39 odst. 1 zákona). Shodný právní názor zastává i Vrchní soud v Olomouci což mj. vyplývá i z rozsudku č. j. 2 A 7/99.
S ohledem na nezbytnou transparentnost celého procesu zadávání veřejné zakázky, v případě, kdy absenci jedné z obligatorních podmínek výzvy nelze zhojit tím, že by zadavateli bylo uloženo pouze provedení nového výběru nejvhodnější nabídky, nezbývá orgánu dohledu než zadavateli uložit nové zadání veřejné zakázky.
Stanovení přesných a transparentních podmínek zadání veřejné zakázky považuje za prioritní rovněž Vrchní soud v Olomouci např. ve svém rozsudku č. j. 2 A 4/2000 ze dne 29.6.2000, ve kterém je mj. uvedeno: "…S výjimkou přezkoumávání úkonů zadavatele orgánem dohledu nejde o správní řízení, tedy zákon neobsahuje procesní normu, jíž by se mělo zadávání veřejných zakázek řídit, nýbrž o postup závazný stejnou měrou pro zadavatele i pro uchazeče. Uvádění příslušných ustanovení zákona upravujících tento postup do praxe přináší s sebou úskalí potřeby výkladu. Jelikož výklad zákona působící toliko inter partes nemůže podat zadavatel, lze jej očekávat od správního orgánu realizujícího svou dohledovou pravomoc. Při jeho úvahách o zákonnosti rozhodnutí zadavatele by mělo být vůdčí směřování k co největší průhlednosti aplikovaných postupů. Výklad zákona nemůže abstrahovat od požadavku transparentnosti procesu zadávání. V posuzovaném případě to znamená, že zadání zadávacích a soutěžních podmínek musí být jednoznačné a srozumitelné".
Zásada transparentnosti je spolu se zásadou nediskriminace a právem na přezkum, jedním ze základních principů, které je nutné dodržovat při výběrových řízeních, přičemž tyto zásady aplikuje a hájí i Evropský soudní dvůr ve své rozhodovací praxi v oblasti zadávání veřejných zakázek.
Orgán dohledu, aplikujíc zásadu vyšetřovací za účelem vydání rozhodnutí v souladu se zásadou materiální pravdy, posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a na základě všech zjištěných a uvedených skutečností rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Petr Hanák
ředitel odboru dohledu
nad zadáváním veřejných zakázek v Brně
Obdrží:
Město Rájec-Jestřebí, Blanenská 84, 679 02 Rájec-Jestřebí, zast. Ing. Petrem Klimkem
ARROW, spol. s r. o., Jevíčská 55/2, 571 01 Moravská Třebová, zast. Marcelou Khýrovou
VAPIS BOSKOVICE, spol. s r. o., Havlíčkova 26, 680 01 Boskovice, zast. Pavlem Veselým
AQUAVITA, spol. s r. o., Dolní Újezd u Litomyšle 14, 569 61 Dolní Újezd, zast. Ing. Josefem Lázničkou
V šetřeném případě se navíc ani zvolená kritéria nejeví jako příliš vhodná a transparentní, která zadavateli umožní výběr nejvhodnější nabídky - v kritériu č. 1 je zaměněn pojem "kvalifikační předpoklady"(viz § 2b zákona) s pojmem "další předpoklady pro plnění veřejné zakázky" (viz § 2f zákona) a dále je rovněž otázkou jak by zadavatel postupoval se v tomto kritériu jeví písm. a) a b) č. 1 se hovoří o posouzení kvalifikačnícj hodnocení nejsou ze strany zadavatele hodnocení , c Zjištěné porušení zákona stanovena tak, že nelze .
|