Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace
Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 24500


Číslo jednací 14168/2026/890
Instance I.
Věc
Spojení soutěžitelů, společnosti Loacker Recycling GmbH / SAKER spol. s r.o.
Účastníci Loacker Recycling GmbH pan J. S. SAKER spol. s r.o.
pan F. K. pan J. K., paní K. P. K.
Typ řízení Spojování soutěžitelů (fúze)
Typ rozhodnutí Spojování soutěžitelů (fúze)
Nabytí právní moci 17.04.2026
Související řízení
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-24500.html
Rozhodnutí
                          
Spisová značka: ÚOHS-S0196/2026/KS Číslo jednací: ÚOHS-14168/2026/890 Brno 17. 4. 2026 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0196/2026/KS zahájeném dne 20. 3.2026 podle § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a § 15 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s § 21 odst. 1 téhož zákona, na základě návrhu účastníků řízení, společnosti Loacker Recycling GmbH, se sídlem Rakouská republika, Götzis, Lustenauerstraße 33, pana F. K., pana J. K. a paní K. P. K., zastoupených společností HAVEL & PARTNERS, s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Praha 1, Nové Město, Na Florenci 2116/15, IČO 26454807, na povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. téhož zákona, vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů toto rozhodnutí: I. Spojení soutěžitelů, společnosti Loacker Recycling GmbH, se sídlem Rakouská republika, Götzis, Lustenauerstraße 33, a pana J.K., na jedné straně, a společnosti SAKER spol. s r.o., se sídlem Kroměříž, Na Sádkách 3475/4c, IČO 46960830, na druhé straně, ve smyslu § 12 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ke kterému má dojít na základě na základě „Rámcové akviziční smlouvy“ uzavřené dne [ … obchodní tajemství … ] mezi společností Loacker Recycling GmbH, jako kupujícím, a panem J. S., panem F. K., panem J. K., a paní K. P. K., jako prodávajícími, v jejímž konečném důsledku mají společnost Loacker Recycling GmbH a pan J. K. získat možnost společně kontrolovat společnost SAKER spol. s r.o., se podle § 16 odst. 2 téhož zákona POVOLUJE. II. Nabytí společné kontroly nad společností SAKER spol. s r.o., se sídlem Kroměříž, Na Sádkách 3475/4c, IČO 46960830, ze strany pana F. K., a paní K. P. K., ke kterému má dojít na základě „Rámcové akviziční smlouvy“ uzavřené dne [ … obchodní tajemství … ] mezi společností Loacker Recycling GmbH, Loacker Recycling GmbH, se sídlem Rakouská republika, Götzis, Lustenauerstraße 33, jako kupujícím, a panem J. S., panem F. K., panem J. K., a paní K. P. K., jako prodávajícími, není spojením soutěžitelů ve smyslu § 12 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a z tohoto důvodu povolení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže NEPODLÉHÁ. Odůvodnění 1. Při posuzování spojení soutěžitelů vycházel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) zejména z návrhu na povolení spojení, dotazníku k povolení spojení, listiny zakládající spojení, výpisů z obchodního rejstříku nebo obdobného zahraničního registru, výročních zpráv, jakož i dalších skutečností týkajících se spojujících se soutěžitelů. Úřad zohlednil rovněž svoji předchozí rozhodovací praxi a přihlédl k rozhodovací praxi Evropské komise (dále jen „Komise“) ve spojením dotčených oblastech. 2. Skutečnost, že se Úřad spojením zabývá, byla v souladu s § 16 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“) zveřejněna v Obchodním věstníku č. OV11369184 ze dne 24. 3. 2026. Tato skutečnost byla rovněž dne 20. 3. 2026 zveřejněna na internetových stránkách Úřadu. Ve stanovené lhůtě 5 dnů pro podání případných připomínek ani později v průběhu správního řízení Úřad neobdržel žádnou námitku proti uvedenému spojení soutěžitelů. I. Notifikační podmínky I.1 Transakce 3. K navrhované transakci má dojít následujícími kroky. 4. Zaprvé, společnost Loacker Recycling GmbH, se sídlem Rakouská republika, Götzis, Lustenauerstraße 33 (dále jen „Loacker Recycling“), má na základě „Rámcové akviziční smlouvy“ (dále jen „Smlouva“) uzavřené dne [ … obchodní tajemství … ] mezi společností Loacker Recycling, jako kupujícím, a panem J. S. (dále jen „pan J. S.“), panem F. K. (dále jen „pan F. K.“), panem J. K. (dále jen „pan J. K.“), a paní K. P. K. (dále jen „paní K. P. K.“), jako prodávajícími, nabýt od pana J. S. obchodní podíl představující 6 % na základním kapitálu a hlasovacích právech ve společnosti SAKER spol. s r.o., se sídlem Kroměříž, Na Sádkách 3475/4c, IČO 46960830 (dále jen „SAKER“).[1] 5. Zadruhé, společnost Loacker Recycling nabude na základě Smlouvy od pana F. K., pana J. K. a paní K. P. K. (tyto fyzické osoby tvoří rodinu Klementových) obchodní podíly představující celkem 44 % na základním kapitálu a hlasovacích právech ve společnosti SAKER. 6. Zatřetí, před realizací transakce převedou pan F. K., pan J. K. a paní K. P. K. své zbývající obchodní podíly ve společnosti SAKER na společnost, která bude nově založena (dále jen „SPV“)[2], [ … obchodní tajemství … ]. 7. Po realizaci výše uvedených převodů obchodních podílů ve společnosti SAKER bude společnost Loacker Recycling držet obchodní podíl představující 50 % na základním kapitálu a hlasovacích právech ve společnosti SAKER, zatímco výše uvedené tři fyzické osoby (tj. pan F. K., pan J. K. a paní K. P. K.) budou držet prostřednictvím společnosti SPV zbývající obchodní podíl představující 50 % na základním kapitálu a hlasovacích právech ve společnosti SAKER. 8. Společnost Loacker Recycling, na jedné straně, a uvedené tři fyzické osoby (tj. pan F. K., pan J. K. a paní K. P. K.) prostřednictvím společnosti SPV, na druhé straně, mají společně kontrolovat společnost SAKER, přičemž tato společná kontrola má plynout nejen z rozložení obchodních podílů a jim odpovídajících hlasovacích práv ve společnosti SAKER, ale rovněž z následujících skutečností. 9. Zaprvé, [ … obchodní tajemství … ].[3] [ … obchodní tajemství … ]. 10. Zadruhé, [ … obchodní tajemství … ].[4] 11. [ … obchodní tajemství … ]. I.2 Posouzení transakce I.2.1 Právní úprava 12. K tomu, aby daná transakce byla spojením soutěžitelů, které podléhá povolení Úřadu, se vyžaduje splnění dvou notifikačních kritérií: zaprvé, transakce musí představovat některou z forem spojení vymezených v § 12 zákona, a zadruhé, transakce musí přesahovat prahové hodnoty obratů spojujících se soutěžitelů stanovené v § 13 zákona. 13. Podle § 12 odst. 2 zákona se za spojení soutěžitelů považuje situace, kdy jeden nebo více podnikatelů anebo jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují alespoň jednoho soutěžitele, získá možnost přímo či nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele nebo jeho část, zejména nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů anebo smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožňují takového soutěžitele nebo jeho část kontrolovat. 14. Kontrolou se podle § 12 odst. 4 zákona rozumí možnost vykonávat na základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na činnost jiného soutěžitele, zejména na základě a) vlastnického práva nebo práva užívání k podniku kontrolovaného soutěžitele nebo jeho části, anebo b) práva nebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolovaného soutěžitele. 15. Pojem kontroly je blíže vysvětlen v Oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o konceptu spojení soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže (dále jen „Oznámení o konceptu spojení“).[5] 16. Pokud se jedná o společnou kontrolu, Oznámení o konceptu spojení uvádí, že „obdobně jako v případě výlučné kontroly, také získání společné kontroly může být rovněž založeno na právním nebo faktickém základě. O společnou kontrolu pak jde tehdy, pokud akcionáři či společníci musí dosáhnout dohody o nejdůležitějších rozhodnutích týkajících se soutěžního chování kontrolovaného soutěžitele, a mají tak možnost vykonávat rozhodující vliv na jiného soutěžitele“.[6] Dále platí, že „rozhodující vliv v tomto smyslu obvykle znamená přinejmenším možnost zablokovat rozhodnutí, která určují strategické obchodní chování soutěžitele. Na rozdíl od výlučné kontroly, která uděluje určitému akcionáři či společníkovi možnost (pravomoc) určovat samostatně strategická rozhodnutí kontrolovaného soutěžitele, společná kontrola je v případech, kdy se akcionáři či společníci nedohodnou na společném postupu (například akcionářskou smlouvou) typicky charakterizována tím, že v kontrolované společnosti může nastat patová situace, plynoucí ze shodného podílu na hlasovacích právech dvou nebo více akcionářů či společníků, respektive schopnosti odmítnout navrhovaná strategická rozhodnutí. Z toho tedy plyne, že tito akcionáři se musí shodnout na obchodní politice společně kontrolovaného podniku.“[7] 17. Dále Oznámení o konceptu spojení uvádí, že „nejzřetelnější formou společné kontroly je situace, kdy jsou pouze dva akcionáři, kteří se dělí rovným dílem o hlasovací práva společného podniku. V tomto případě není třeba, aby mezi nimi byla formální dohoda. Pokud však formální dohodu uzavřeli, tato nesmí být v rozporu se zásadou rovnoprávnosti mezi mateřskými společnostmi (dle této zásady například mají obě nárok na stejný počet zástupců v řídících orgánech).“ [8] 18. Nicméně, společná kontrola může být dána „i v případě, kdy neexistuje rovnoprávnost mezi oběma akcionáři či společníky v poměru hlasů nebo v zastoupení v rozhodovacích orgánech nebo tam, kde jsou více než dva akcionáři. Menšinoví akcionáři mohou totiž mít další práva, která jim umožňují vetovat rozhodnutí, která jsou zásadní pro strategické obchodní chování společně kontrolovaného soutěžitele.“ [9] Následně pak Oznámení o konceptu spojení v bodech 34. a násl. vyjmenovává záležitosti týkající se strategického obchodního chování soutěžitele, s nimiž je spojována otázka kontroly daného soutěžitele. Mezi tyto záležitosti se řadí rozhodování o (i) jmenování a odvolání členů orgánů soutěžitele (například jmenování členů představenstva), (ii) rozpočtu soutěžitele, (ii) detailním obchodním plánu soutěžitele či (iv) jeho hlavních investicích. I.2.2 Získání společné kontroly ve společnosti SAKER 19. Pokud se jedná o posouzení, zda předmětná transakce povede k získání možnosti společné kontroly ve společnosti SAKER, Úřad uvádí následující. Po realizaci předmětné transakce budou společnosti Loacker Recycling i SPV (a jejím prostřednictvím uvedené tři fyzické osoby, tedy pan F. K., pan J. K. a paní K. P. K.) každá držet obchodní podíl představující 50 % na základním kapitálu a hlasovacích právech ve společnosti SAKER. 20. Společnosti Loacker Recycling i SPV (a jejím prostřednictvím uvedené tři fyzické osoby) budou schopny [ … obchodní tajemství … ]. 21. Kromě toho společnosti Loacker Recycling i SPV (a jejím prostřednictvím uvedené tři fyzické osoby) [ … obchodní tajemství … ].[10] 22. Úřad tak uzavírá, že předmětná transakce povede k získání možnosti společné kontroly ve společnosti SAKERze strany společností Loacker Recycling a SPV (přičemž jejím prostřednictvím se budou na této společné kontrole podílet pan F. K., pan J. K. a paní K. P. K.). I.2.3 Fyzická osoba jako nabyvatel kontroly v jiném soutěžiteli 23. Dále Úřad posoudil otázku, u kterých fyzických osob (resp. za splnění jakých předpokladů) je získání možnosti kontrolovat jiného soutěžitele považováno za spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 2 zákona. 24. Z výše citovaného § 12 odst. 2 zákona vyplývá požadavek, aby se jednalo buď o (i) fyzickou osobu, která je podnikatelem, nebo (ii) fyzickou osobu, která není podnikatelem, ale kontroluje alespoň jednoho soutěžitele. 25. Požadavek, aby fyzická osoba jako nabyvatel kontroly, který není podnikatelem, kontrolovala alespoň jednoho soutěžitele, je v rozhodovací praxi Úřadu vykládán tak, že se musí jednat o jiný subjekt, než je ten, v němž v důsledku posuzované transakce dochází k získání kontroly.[11] 26. K tomu Úřad uvádí následující. 27. Pan J. K., první ze tří fyzických osob, které mají v důsledku posuzované transakce (prostřednictvím společnosti SPV) získat možnost kontrolovat společnost SAKER, je nepodnikající fyzickou osobou, která, kromě 20% obchodního podílu ve společnosti SAKER, která je nabývanou společností v rámci navrhované transakce, výlučně kontroluje „jiného soutěžitele“, společnost KOLOVNA KM s.r.o., se sídlem Kroměříž, Husovo náměstí 272/9, IČO 05780608 (dále jen „KOLOVNA KM“). Pan J. K. je tedy soutěžitelem – osobou, jejíž získání možnosti kontroly v jiném soutěžiteli (v posuzovaném případě společnosti SAKER) je třeba považovat za spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 2 zákona. Tomuto soutěžiteli, tj. panu J. K., vznikla podle § 15 odst. 2 zákona povinnost podat návrh na povolení předmětného spojení soutěžitelů. 28. Pokud se jedná o pana F. K. a paní K. P. K., kteří mají v důsledku posuzované transakce (prostřednictvím společnosti SPV) získat možnost kontrolovat společnost SAKER, jedná se o nepodnikající fyzické osoby, které kromě 54% obchodního podílu (pan F. K.), resp. 20% obchodního podílu (paní K. P. K.) ve společnosti SAKER, která je nabývanou společností v rámci navrhované transakce, nekontrolují „jiného soutěžitele“. Nesplňují tedy výše popisovaný požadavek § 12 odst. 2 zákona kladený na soutěžitele, který má v důsledku transakce získat možnost kontroly a nejsou tedy soutěžiteli – osobami, jejichž získání možnosti kontroly v jiném soutěžiteli (v posuzovaném případě společnosti SAKER) lze považovat za spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 2 zákona. Panu F. K. ani paní K. P. K. tak nevznikla podle § 15 odst. 2 zákona povinnost podat návrh na povolení předmětného spojení soutěžitelů. 29. K tomu Úřad doplňuje, že „rodina K.“, zahrnující podle podaného návrhu na povolení spojení soutěžitelů pana F. K., pana J. K. a paní K. P. K., není právním subjektem a není tedy způsobilá podat návrh na povolení předmětného spojení soutěžitelů. 30. Pro úplnost Úřad dodává, že společnost Loacker Recycling, první ze subjektů, který má v důsledku posuzované transakce získat možnost kontrolovat společnost SAKER, je právnickou osobou a je tedy soutěžitelem, jehož získání možnosti kontroly v jiném soutěžiteli (v posuzovaném případě společnosti SAKER) je třeba považovat za spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 2 zákona. Tomuto soutěžiteli, tj. společnosti Loacker Recycling, tedy vznikla podle § 15 odst. 2 zákona povinnost podat návrh na povolení předmětného spojení soutěžitelů. I.2.4 Závěr Úřadu k otázce, zda posuzovaná transakce představuje spojení soutěžitelů 31. Vzhledem k výše uvedenému Úřad uzavírá, že nabytí společné kontroly nad společností SAKER ze strany společnosti Loacker Recycling a pana J. K. je spojením soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 2 zákona. 32. Naopak, nabytí společné kontroly nad společností SAKER ze strany ze strany pana F. K. a paní K. P. K. není spojením soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 2 zákona. I.3 Obratová notifikační kritéria 33. Dále se Úřad zabýval otázkou, zda předmětné spojení, které spočívá v získání společné kontroly společnosti Loacker Recycling a pana J. K. ve společnosti SAKER, splňuje také druhé notifikační kritérium, stanovené v § 13 zákona. Vzhledem k tomu, že celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední ukončené účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, je notifikační podmínka stanovená v § 13 písm. a) zákona splněna, a spojení soutěžitelů tak podléhá povolení Úřadu. II. Charakteristika spojujících se soutěžitelů 34. SpolečnostLoacker Recycling[12]a její dceřiné společnosti (dále také společně jen „Skupina Loacker“)působí v odvětví recyklace kovů a zaměřuje se na sběr, třídění a zpracování recyklovatelných materiálů, přičemž její hlavní činností je zpracování šrotu (železo), neželezných kovů a dalších recyklovatelných materiálů (papír, sklo, plasty, zbytkový odpad, biogenní odpad a další). Skupina Loacker provozuje 47 zařízení v sedmi zemích, přičemž se zaměřuje zejména na Rakousko, Německo a Švýcarsko a má další provozovny v Maďarsku, na Slovensku, v Itálii a Lichtenštejnsku. Skupina Loacker se rovněž zabývá (i) na území České republiky sběrem (výkupem) a zpracováním šrotu ze železných a neželezných kovů (jedná se přitom o sběr prostřednictvím jiných sběrných společností registrovaných v České republice, nikoli o sběr přímo od průmyslových zákazníků), a (ii) na území Evropského hospodářského prostoru (dále jen „EHP“), resp. v rámci rozsáhlých geografických oblastí zahrnujících i Českou republiku, prodejem zpracovaného šrotu ze železných a neželezných kovů. 35. Pan J. K. je fyzická osoba, která kromě 20% obchodního podílu ve společnosti SAKER výlučně kontroluje společnost KOLOVNA KM, která se zabývá prodejem a servisem jízdních kol. Další z fyzických osob, které tvoří rodinu K. a jsou v době před transakcí společníky společnosti SAKER, nedrží kromě podílu v nabývané společnosti SAKER kontrolní podíl v žádném jiném subjektu. 36. Společnost SAKER působí v oblasti zpracování železných a neželezných kovů na území České republiky.[13] Společnost SAKER se zabývá následujícími činnostmi: (i) sběrem a nákupem šrotu ze železných kovů především v České republice, (ii) sběrem a nákupem šrotu z neželezných kovů[14] především v České republice a v určité míře i v dalších zemích, jako jsou Rakousko, Polsko, Maďarsko, Nizozemsko, Velká Británie nebo Ukrajina, (iii) prodejem šrotu ze železných kovů v rámci EHP, (iv) prodejem šrotu z neželezných kovů v rámci EHP a (v) výrobou a prodejem hliníkových ingotů (slitiny hliníku) v rámci EHP.[15] III. Dopady spojení 37. Za účelem zjištění, zda navrhované spojení soutěžitelů nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že by jím vzniklo nebo bylo posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, Úřad vymezuje relevantní trh, kterým je v souladu s § 2 odst. 2 zákona trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. 38. Při vymezování relevantních trhů v jednotlivých případech spojení soutěžitelů, k nimž dochází podle § 12 odst. 2 zákona, se Úřad zaměřuje na činnosti, které na území České republiky provozuje nabývaný soutěžitel, a z nich pak zejména na ty, které se zároveň překrývají s činnostmi navrhovatele či na ně vertikálně navazují nebo jim předcházejí. 39. Jak vyplývá z výše podaného popisu aktivit spojujících se soutěžitelů, nabývaná společnost SAKER i společnost Loacker Recycling (jako soutěžitel nově získávající možnost společné kontroly ve společnosti SAKER) se zabývají (i) výkupem (sběrem) železného a neželezného kovového šrotu a (ii) prodejem železného a neželezného kovového šrotu. Kromě toho se společnost SAKER (nikoli však společnost Loacker Recycling) zabývá výrobou a prodejem hliníkových ingotů. 40. K tomu Úřad dodává, že pan J. K. je již v době před spojením společníkem nabývané společnosti SAKER (společně s dalšími fyzickými osobami - členy rodiny K.), přičemž jiné aktivity v oblasti výkupu (sběru) a prodeje železného a neželezného kovového šrotu nemá. III.1 Relevantní trhy Železný a neželezný šrot 41. Trhy v oblasti sběru kovového šrotu fungují jako obstarávací trhy, na kterých provozovatelé soutěží o zabezpečení dodávek šrotu od průmyslových výrobců, komerčních subjektů a jiných zdrojů. Sběrné společnosti zde tedy nesoutěží o zákazníky v tradičním smyslu, ale o dodavatele šrotu. Společnosti, u nichž vzniká šrot jako vedlejší produkt výroby, si vybírají sběrné společnosti na základě výkupních cen (obvykle navázaných na komoditní indexy či referenční hodnoty), logistické dostupnosti a kvality služeb. Z tohoto pohledu lze právě tyto dodavatele chápat jako „zákazníky“ na sběrných trzích, neboť oni rozhodují o tom, komu bude šrot prodán. 42. Trhy prodeje kovového šrotu fungují jako komoditní trhy, které se vyznačují rozsáhlým přeshraničním obchodem, standardizovanými specifikacemi výrobků a cenami vázanými na mezinárodní referenční hodnoty. Průmysloví odběratelé (ocelárny, hutě, výrobci) nakupují šrot od více dodavatelů v rámci EHP. Produktový relevantní trh 43. Úřad se oblastí výkupu (sběru) a prodeje kovového šrotu zabýval ve své předchozí rozhodovací praxi[16], přičemž rozlišuje mezi sběrem kovového šrotu a prodejem kovového šrotu. Současně pak Úřad rozlišuje (jak na úrovni sběru, tak na úrovni prodeje) mezi kovovým šrotem železným a neželezným, a to s ohledem na rozdíly ve způsobu využití a v cenách předmětných komodit. 44. Dále, oblast sběru (výkupu) železného a neželezného šrotu[17] by mohla být členěna podle typu zákazníka, od nichž soutěžitelé vykupující kovový odpad odebírají předmětné produkty, a to na výkup od drobných dodavatelů a výkup od průmyslových odběratelů. Obchodní podmínky pro tyto typy dodavatelů železného a neželezného šrotu se totiž liší, a to v řadě faktorů, jako jsou objem dodávek kovového odpadu, četnost jejich dodávek, cena, existence písemného smluvního vztahu, resp. jeho délka apod. 45. Obdobně v oblasti prodeje železného a neželezného šrotu existují rozdíly, které vedou k možné segmentaci této oblasti na prodej koncovým zpracovatelům a prodej jiným obchodníkům. Tyto rozdíly spočívají v odlišných potřebách uvedených odběratelů. Koncoví zpracovatelé nakupují pouze materiál potřebný k jejich vlastní výrobě, tudíž si vybírají pouze konkrétní typy železného a neželezného odpadu. Naopak obchodníci jsou ochotni nakupovat od soutěžitelů vykupujících kovový odpad více jeho druhů, pro které pak hledají zákazníky – konečné zpracovatele. 46. Uvedené kategorie odběratelů železného a neželezného odpadu lze odlišit i z hlediska délky smluvního vztahu, neboť s koncovými zpracovateli jsou smluvní vztahy obvykle dlouhodobější s ohledem na nutnost zajištění kontinuity dodávek pro plynulost jejich výrobního procesu. Oproti tomu smluvní vztahy s jinými obchodníky jsou obvykle kratší, přičemž realizace konkrétního obchodu závisí na aktuální situaci a vývoji cen na trhu. Rozdíly pak je možné pozorovat i ve způsobu zajištění dopravy prodávané komodity, přičemž při dodávkách koncovému zpracovateli dopravu obvykle zajišťuje obchodník nebo soutěžitel vykupující kovový odpad, v případě dodávky jinému obchodníkovi je doprava zajišťována ad hoc, neboť neexistuje převažující pravidlo, který ze smluvních partnerů má zajistit dopravu předmětné komodity. 47. Nicméně posuzované spojení soutěžitelů nevzbuzuje obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže při jakékoli definici věcného relevantního trhu v oblastech sběru a prodeje kovového šrotu. V této souvislosti Úřad vzal do úvahy i skutečnost, že se aktivity spojujících se soutěžitelů výrazněji nepřekrývají, neboť společnost SAKER vykupuje kovový šrot zejména od jeho producentů, zatímco společnost Loacker Recycling na území České republiky nakupuje kovový šrot především od sběrných společností (mezi které patří mimo jiné společnost SAKER[18]), nikoli přímo od průmyslových zákazníků (coby producentů kovového šrotu). Úřad proto ponechal otázku vymezení produktového relevantního trhu otevřenou a zabýval se možnými dopady předmětného spojení soutěžitelů v oblastech (i) sběru železného šrotu a neželezného šrotu a (ii) prodeje železného šrotu a neželezného šrotu. Geografický relevantní trh 48. Z pohledu geografického v oblastech sběru železného a neželezného šrotu Úřad ve své předchozí rozhodovací praxi[19] vymezil geografický relevantní trh územím jednotlivých krajů České republiky, neboť s ohledem na přepravní náklady bylo hospodárné železný a neželezný šrot dopravovat do míst výkupu v rámci jejich regionů. Úřad ve svých předchozích případech (viz zejména rozhodnutí Úřadu vydané ve správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0054/2023/KS TSR Czech Republic / Barko) zjistil, že v případě výkupu kovového šrotu od drobných dodavatelů pocházejí zákazníci sběren kovového odpadu obvykle z relativně omezeného území, jež odpovídá maximálně jednotlivým krajům České republiky. Naproti tomu v případě průmyslových dodavatelů a obchodníků by dotčené území mohlo být širší, zahrnující vícero krajů České republiky, neboť větší objemy dodávaného materiálu obvykle kompenzují zvýšené náklady na dopravu kovošrotu z větší vzdálenosti od výkupních míst. Vymezení geografického relevantního trhu pro trhy sběru kovového šrotu jako trhu národního se objevuje v rozhodovací praxi Komise (viz např. rozhodnutí Komise v případu M.10249 Derichebourg Environnement / Groupe Ecore Holding, kde Komise uvedla, že ačkoli některé orgány vymezují trhy sběru na lokální úrovni, pro účely kontroly koncentrací je vhodné vymezení trhu na národní úrovni, zejména pokud aktivity účastníků koncentrace zasahují do více lokálních oblastí). 49. V oblastech prodeježelezného a neželezného šrotu z předchozí rozhodovací praxe[20] Úřadu vyplynulo, že za geografické relevantní trhy by bylo možné považovat území minimálně celé České republiky, neboť všichni významní soutěžitelé, včetně spojujících se soutěžitelů, nabízejí své služby na tomto území za shodných podmínek. S přihlédnutím ke skutečnostem, že (i) železný a neželezný odpad je prodáván často velkým, zpravidla nadnárodním společnostem provozujícím hutě, slévárny a obdobné provozy, (ii) cena železného a neželezného šrotu je určována celosvětovou nabídkou a poptávkou po tomto zboží a rovněž komoditními burzami, na kterých se s tímto zbožím obchoduje, (iii) významné objemy železného a neželezného šrotu jsou dodávány v rámci celého EHP, přičemž tomuto obchodu nebrání žádné tarifní a netarifní překážky či přepravní náklady, a (iv) odběratelé si tyto komodity obstarávají na celoevropské či celosvětové bázi, přičemž rovněž nabývaná společnost SAKER prodává většinu svého šrotu do zahraničí, má Úřad za to, že by geografické relevantní trhy v oblasti prodeje kovového odpadu mohly být vymezeny i územím širším, než je Česká republika, a to územím EHP.[21] 50. Protože však posuzované spojení soutěžitelů nevzbuzuje obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže při jakékoli definici geografického relevantního trhu v oblastech sběru a prodeje kovového šrotu, Úřad ponechal otázku vymezení geografického relevantního trhu otevřenou. 51. Pokud jde o sběr železného a neželezného šrotu, Úřad se zabýval možnými dopady předmětného spojení soutěžitelů v oblasti sběru na území celé České republiky, přičemž přihlédl k tomu, že se Skupina Loacker působí v oblasti sběru v České republice v omezeném rozsahu (a nemá v České republice žádné provozovny). Skupina Loacker přitom na území České republiky nesbírá kovový šrot od průmyslových podniků a jiných zákazníků, ale nakupuje kovový šrot od primárních sběrných společností, zejména prostřednictvím společnosti SAKER, a to za účelem jeho zpracovaní a následného prodeje. 52. Oproti tomu nabývaná společnost SAKER je v oblasti sběru kovového šrotu aktivní téměř výlučně v České republice. 53. Pokud jde o prodej železného a neželezného šrotu, Úřad se zabýval dopady předmětného spojení soutěžitelů v této oblasti na území EHP, přičemž přihlédl k tomu, že Skupina Loacker i nabývaná společnost SAKER vystupují jako prodejci a soutěží o dodávky zákazníkům v rámci rozsáhlých geografických oblastí. Obchodování se železnými a neželeznými kovy probíhá v rámci celé EHP (nebo potenciálně na celém světě) a obě uvedené společnosti si konkurují na trzích prodeje v rámci EHP, kde dodávají zpracovaný šrot průmyslovým zákazníkům ve více zemích. Nabývaná společnost SAKER je však pouze omezeně aktivní v oblasti prodeje železného šrotu, když se u společnosti SAKER jedná pouze o doplňkovou činnost a primárně koncentrovanou na území České republiky. V případě neželezného šrotu je rovněž nabývaná společnost SAKER činná celoevropsky. Výroba a prodej hliníkových ingotů Produktový relevantní trh 54. Uvedený trh zahrnuje výrobu a prodej hliníkových ingotů (označovaných také jako hliníkové slitiny) vyrobených z recyklovaného hliníkového šrotu prostřednictvím procesů tavení, rafinace a odlévání nebo přímým smísením čistého hliníku s legujícími prvky, jako jsou křemík, mangan, železo a titan. Tyto ingoty se prodávají výrobcům na výrobu hliníkových výrobků (např. automobilových komponentů, průmyslových odlitků). 55. Při posuzování dopadů spojení podniků působících v oblasti výrobků z hliníkových sléváren Komise ve své rozhodovací praxi[22] zvažovala samostatné relevantní trhy s výrobky podle různých použití/tvarů, ve kterých se tyto výrobky vyrábějí (např. standardní ingoty, bloky na extrudování, válcované desky, válcované dráty a slévárenské slitiny), nebo slitiny na bázi primárního nebo sekundárního hliníku, ale nakonec tuto otázku nechala otevřenou. 56. Protože však ze spojujících se soutěžitelů je v oblasti výroby a prodeje hliníkových ingotů činná pouze nabývaná společnost SAKER, Úřad ponechal otázku vymezení produktového relevantního trhu v oblasti výroby a prodeje hliníkových ingotů otevřenou. Geografický relevantní trh 57. Z pohledu geografického rozhodovací praxe Komise[23] vymezuje relevantní trh pro výrobu a prodej hliníkových ingotů území, které zahrnuje až celou EHP. 58. Protože však je ze spojujících se soutěžitelů v oblasti výroby a prodeje hliníkových ingotů činná pouze nabývaná společnost SAKER, Úřad ponechal otázku vymezení geografického relevantního trhu v oblasti výroby a prodeje hliníkových ingotů otevřenou. III.2 Tržní podíly spojujících se soutěžitelů v jednotlivých oblastech 59. V oblasti sběru neželezného kovového šrotu na území České republiky dosáhli spojující se soutěžitelé v roce 2024 společného tržního podílu, který se pohyboval v rozmezí 10–20 %, přičemž podíl Skupiny Loacker činil [0 – 5] %, zatímco nabývaná společnost SAKER dosáhla podílu ve výši 10–20 %. V důsledku navrhovaného spojení dochází pouze k zanedbatelnému nárůstu tržního podílu tržního podílu spojením vzniklého soutěžitele v oblasti sběru neželezného kovového šrotu na území Česka, protože Skupina Loacker působí v Česku v uvedené oblasti pouze v omezeném rozsahu, přičemž navíc téměř veškeré množství nakoupeného neželezného kovového šrotu nakoupila od společnosti SAKER. 60. Spojením vzniklý subjekt bude v oblasti sběru neželezného kovového šrotu na území Česka i nadále vystaven tlaku konkurentů, z nichž mezi nejvýznamnější patří společnost TSR Czech Republic, s.r.o., jejíž tržní podíl v uvedené oblasti činí přibližně 15–25 %, či společnost KOVOŠROT GROUP CZ s.r.o., jejíž tržní podíl v uvedené oblasti činí přibližně 5–15 %. 61. V oblasti sběru železného kovového šrotu na území Česka dosáhli spojující se soutěžitelé v roce 2024 společného podílu [0 – 5] %, přičemž podíl Skupiny Loacker činil [0 – 5] %, zatímco nabývaná společnost SAKER dosáhla podílu ve výši [0 – 5] %. Společný podíl spojujících se soutěžitelů v oblasti sběru železného kovového šrotu na území Česka je velice nízký, přičemž v důsledku navrhovaného spojení dochází pouze k zanedbatelnému nárůstu podílu spojením vzniklého soutěžitele v uvedené oblasti. 62. V oblastech prodeje neželezného a železného kovového šrotu na území EHP se společný tržní podíl spojujících se soutěžitelů pohybuje [5 – 15] %. 63. V oblasti výroby a prodeje hliníkových ingotů na území EHP dosahuje nabývaná společnost SAKER tržního podílu [0 – 5] %, zatímco společnost Loacker Recycling v této oblasti nepůsobí, v důsledku posuzovaného spojení tak nedojde k nárůstu tržního podílu tržního podílu spojením vzniklého soutěžitele v uvedené oblasti. 64. Úřad shrnuje, že s ohledem na relativně nízké tržní podíly spojujících se soutěžitelů v oblastech (i) sběru železného i neželezného kovového šrotu, (ii) prodeje železného a neželezného šrotu a (iii) výroby a prodeje hliníkových ingotů, minimální nárůst podílu spojením vzniklého soutěžitele v oblastech sběru neželezného šrotu, sběru železného šrotu, prodeje železného a neželezného šrotu a neexistenci horizontálního překryvu aktivit spojujících se soutěžitelů v oblasti výroby a prodeje hliníkových ingotů předmětné spojení soutěžitelů nebude mít v žádné ze zkoumaných oblastí za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. IV. Závěr 65. Po zhodnocení všech skutečností dospěl Úřad k závěru, že předmětné spojení soutěžitelů, které spočívá v získání možnosti společně kontrolovat společnost SAKER ze strany společnosti Loacker Recycling a pana Jakuba Klementa, nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto rozhodl o povolení tohoto spojení soutěžitelů v souladu s § 16 odst. 2 zákona tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a ve stanovené lhůtě toto rozhodnutí vydává. 66. Pokud jde o získání společné kontroly ve společnosti SAKER ze strany společnosti Loacker Recycling a pana Filipa Klementa a paní Kateřiny Pickové Klementové, Úřad dospěl k závěru, že tato transakce není spojením soutěžitelů ve smyslu § 12 zákona, a z tohoto důvodu rozhodl, že tato transakce jeho povolení nepodléhá, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, a ve stanovené lhůtě toto rozhodnutí vydává. Poučení Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení v souladu s § 152 odst. 1 a 5, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho oznámení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek. otisk úředního razítka Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D. místopředseda Rozhodnutí nabylo právní moci dne 23. 4. 2026. Obdrží HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář JUDr. Robert Neruda, Ph.D., advokát Na Florenci 2116/15 110 00 Praha 1, Nové Město ID DS: zz79uga Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy [1] V době před transakcí má společnost SAKER následující společníky: (i) pana J. S., který drží 6% obchodní podíl ve společnosti SAKER, (ii) pana F. K., který drží 54% obchodní podíl ve společnosti SAKER, (iii) pana J. K., který drží 20% obchodní podíl ve společnosti SAKER, a (iv) paní K. P. K., která drží 20% obchodní podíl ve společnosti SAKER. [2] Tato nová společnost doposud nebyla založena. [3] Viz článek 5. návrhu Smlouvy mezi společníky, která má být sjednána mezi společností SPV, společností Loacker Recycling a společností SAKER (dále jen „návrh Smlouvy mezi společníky“) a který je přílohou Smlouvy. [4] Viz článek 5. návrhu Smlouvy mezi společníky. [5] Oznámení o konceptu spojení je dostupné na webových stránkách Úřadu: https://uohs.gov.cz/cs/hospodarska-soutez/spojovani-soutezitelu/guidelines-ke-spojeni-soutezitelu.html. [6] Bod 30. Oznámení o konceptu spojení. [7] Bod 31. Oznámení o konceptu spojení. [8] Bod 32. Oznámení o konceptu spojení. [9] Bod 33. Oznámení o konceptu spojení. [10] Viz k tomu bod 34. Oznámení o konceptu spojení, který mezi vyjmenovává záležitostmi týkajícími se strategického obchodního chování soutěžitele, s nimiž je spojována otázka kontroly daného soutěžitele, řadí mimo jiné otázku jmenování a odvolání členů orgánů soutěžitele (například jmenování členů představenstva). [11] Viz zejména rozhodnutí Úřadu vydané ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S029/2010/KS BEST, a.s. (potvrzeno v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R 72/2011/HS), které bylo vedeno ve věci porušení zákazu uskutečňování spojení před jeho pravomocným povolením (§ 18 odst. 1 zákona). Viz k tomu zejména odstavec 17. odůvodnění uvedeného rozhodnutí, v němž se uvádí následující: „Případy, kdy v důsledku dané transakce budou vlastnit dva subjekty každý 50% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech jiného subjektu, byly podle § 12 odst. 5 ve spojení s § 12 odst. 3 zákona platného a účinného ke dni 22.9.2008, kdy došlo ke zkoumané transakci, považovány za vznik společné kontroly nad společně kontrolovaným soutěžitelem. Zákon v § 12 odst. 3 však v době realizace předmětného převodu akcie požadoval a stále požaduje u transakcí, které spočívají v nabytí účastnických cenných papírů a které vedou k získání možnosti kontroly, mají-li být považovány za spojení soutěžitelů ve smyslu zákona, aby kontrolu získávající subjekt byl podnikatel (jeden či více), nebo osoba (jedna či více), která není podnikatelem, ale kontroluje již alespoň jednoho soutěžitele. Zatímco společnosti BEST i BETA byly a jsou jako osoby zapsané do obchodního rejstříku podnikateli, pak z Úřadem učiněných zjištění vyplývá, že Ing. O. nebyl ke dni 22.9.2008 ani podnikatelem, ani nepodnikající osobou, která by již kontrolovala jiného soutěžitele než společnost BETA, nad kterou je v důsledku předmětné transakce získávána kontrola. Z tohoto důvodu pak nelze Ing. O. považovat za osobu, jejíž získání možnosti kontroly by bylo možné považovat za spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 zákona.“ [12] Společnost Loacker Recycling je výlučně kontrolovaná společností [ … obchodní tajemství … ]. [13] Společnost SAKER výlučně kontroluje společnosti (i) KOVOŠROT KROMĚŘÍŽ, s.r.o. (dále jen „KOVOŠROT KROMĚŘÍŽ“), která má provozovnu v Kroměříži (ve Zlínském kraji), a (ii) SAKER Pečky spol. s.r.o. (dále jen „SAKER Pečky“), která má provozovnu v Pečkách (ve Středočeském kraji). [14] Šrot z neželezných kovů zahrnuje měď (kusovou měď, měděné třísky či měděné dráty), bronz (CuSn5-8 plech, červený bronz či hliníkový bronz), mosaz (kusovou mosaz, mosazné třísky či mosaz z chladičů), hliník, olovo, zinek, cín, materiály z nerezové oceli a měděné a hliníkové kabely. [15] Společnost SAKER sbírá kovový šrot, a tento dále zpracovává. Část materiálu společnost SAKER používá jako vstupní surovinu pro svou slévárnu (která se specializuje se na výrobu hliníkových ingotů pro elektrotechnický a automobilový průmysl), kterou provozuje ALUSAK, odštěpný závod společnosti SAKER, a část prodává třetím stranám primárně z průmyslového sektoru. [16] Viz např. rozhodnutí Úřadu vydaná ve správních řízeních sp. zn. ÚOHS-S0054/2023/KS TSR Czech Republic / Barko, sp. zn. ÚOHS-S295/2009/KS Scholz / Scholz Holding, sp. zn. ÚOHS-S131/2008/KS Scholz / HEIM Trade / Scholz Holding, sp. zn. ÚOHS-S340/2008/KS MORAVIA STEEL / Moravskoslezský kovošrot, sp. zn. S 56/05 KOVOŠROT GROUP / FIREMET / KOVOŠROT PRAHA nebo sp. zn. S 59/07 Scholz Holding / FIREMET / KOVOŠROT GROUP. [17] Úřad k tomu uvádí, že tam, kde je v dalším textu tohoto rozhodnutí zmíněn neželezný šrot či odpad, je tím vždy myšlen kovový šrot či odpad, a nikoli odpad z jiných materiálů (papíru, skla atd.). [18] Společnost Loacker Recycling přitom na území České republiky nakupuje výraznou část kovového šrotu od společnosti SAKER. [19] Viz např. rozhodnutí Úřadu vydaná ve správních řízeních sp. zn. ÚOHS-S0054/2023/KS TSR Czech Republic / Barko, sp. zn. ÚOHS-S295/2009/KS Scholz / Scholz Holding, či sp. zn. ÚOHS-S131/2008/KS Scholz / HEIM Trade / Scholz Holding. [20] Viz např. rozhodnutí Úřadu vydaná ve správních řízeních sp. zn. ÚOHS-S0054/2023/KS TSR Czech Republic / Barko, sp. zn. S 56/05 KOVOŠROT GROUP / FIREMET / KOVOŠROT PRAHA. nebo sp. zn. S 59/07 Scholz Holding / FIREMET / KOVOŠROT GROUP. [21] Viz např. rozhodnutí Úřadu vydané ve správních řízeních sp. zn. ÚOHS-S340/2008/KS MORAVIA STEEL / Moravskoslezský kovošrot, ÚOHS-S0054/2023/KS TSR Czech Republic / Barko, sp. zn. ÚOHS-S295/2009/KS Scholz / Scholz Holding či sp. zn. ÚOHS-S131/2008/KS Scholz / HEIM Trade / Scholz Holding nebo rozhodnutí Komise vydaná např. v případech M.4469 Scholz / voestalpine / Scholz Austria, M.5714 Scholz /Scholz Austria / Kovosrot nebo M.10157 AURUBIS / TSR RECYCLING / JV.. [22] viz např. rozhodnutí Komise v případu M.7342 ve věci Alcoa/Firth Rixson. [23] viz např. rozhodnutí Komise v případu M.10658 ve věci Norsk Hydro/Alumetal.

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/24500
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, napište nám.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.