Č.j. VP/S 10/02-160
V Brně dne 4. dubna 2002
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 25.1. 2002 na základě žádosti České republiky - Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ze dne 24.1. 2002, č.j. 3587/02/2040/0100, o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory pro společnost Rieter CZ a.s. podle § 6 odst. 1 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře ve spojení s § 18 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, rozhodl podle § 6 odst. 3 písm. b) zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře takto:
Výjimka ze zákazu veřejné podpory formou investiční pobídky pro společnost Rieter CZ a.s., a to slevou na dani z příjmů podle § 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění
se povoluje
za těchto podmínek:
Celková výše veřejné podpory formou investiční pobídky, a to slevou na dani z příjmů podle § 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění nepřekročí 40 % celkové výše investičních nákladů vhodných na poskytnutí podpory a vztahujících se k investičnímu projektu uvedenému v podkladech Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro posouzení záměru získat investiční pobídky společnosti Rieter CZ a.s. ze dne 24.1. 2002, č.j. 3587/02/2040/0100. Náklady vhodné na poskytnutí veřejné podpory jsou tvořeny náklady na nákup pozemků a přípravu staveniště, náklady na výstavbu budov a náklady na nákup strojů a jejich instalaci. K nákladům vhodným na poskytnutí podpory lze připočítat náklady na nákup nehmotných aktiv, která jsou tvořena nepatentovaným technickým know-how, licencemi, patenty a softwarem včetně pořizovacích nákladů. Náklady na nákup nehmotných aktiv lze ve výši 25 % hodnoty nákladů vhodných na poskytnutí podpory započítat za podmínek, že tato nehmotná aktiva budou využívána výhradně příjemcem veřejné podpory, bude na ně pohlíženo jako na amortizovatelné statky, budou zahrnuta do aktiv příjemce veřejné podpory, budou užívána v podniku, který obdržel veřejnou podporu a budou zakoupena od třetích subjektů za tržní cenu. Současně nesmí celková výše veřejné podpory formou investiční pobídky přesáhnout částku 421,2 mil. Kč.
Investice bude zachována po dobu skutečného čerpání slevy na dani z příjmů dle § 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, nejméně však 5 let ode dne právní moci kolaudačního rozhodnutí na první stavbu nebo část stavby, jíž se investiční pobídka týká nebo ode dne vydání protokolu o předání prvního zařízení do provozu, jichž se investiční pobídka týká.
Odůvodnění:
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") obdržel dne 25.1. 2002 žádost o povolení výjimky (dále jen "žádost") podle § 6 odst. 1 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře (dále jen "zákon o veřejné podpoře") pro společnost Rieter CZ a.s. (dále jen "společnost"), kterou podalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
I. Podklady pro rozhodnutí
Při posuzování žádosti vycházel Úřad z následujících podkladů:
žádosti o povolení výjimky podle § 6 odst. 1 zákona o veřejné podpoře
popisu investičního projektu
posudku investičního záměru z hlediska splnění zákonných podmínek dle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách
návrhu nabídky na poskytnutí investičních pobídek
kopie tiskopisu pro uplatnění záměru získat investiční pobídky
kopie stanov společnosti
kopie výpisu z německého obchodního rejstříku společnosti
hospodářských výsledků společnosti za roky 2000, 1999, 1998
obchodního plánu společnosti
kopie zakladatelské smlouvy společnosti
dopisu Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 19.2. 2002, č.j. 8518/02/2040/0251 ve věci doplnění údajů k investičnímu záměru společnosti
II. Údaje získané z žádosti o povolení výjimky
- poskytovatelem veřejné podpory je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
ministerstvem odpovědným za poskytnutí veřejné podpory je Ministerstvo financí ČR
kontaktní osobou je Mgr. Martin Turnovský, pověřený řízením odboru podpory průmyslových investic /2040/ Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
název veřejné podpory je "Nabídka na poskytnutí investičních pobídek společnosti Rieter CZ a.s."
základem pro poskytnutí veřejné podpory v podobě uvedené investiční pobídky je zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů
jako druh veřejné podpory jsou uvedeny investiční pobídky dle § 1 odst. 2 zákona o investičních pobídkách
jako forma poskytnutí veřejné podpory jsou uvedeny daňové úlevy.
III. Vymezení účastníka řízení
Jediným účastníkem řízení o povolení výjimky je v souladu s § 3 písm. c) ve spojení s § 6 odst. 1 zákona o veřejné podpoře Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
IV. Vymezení pojmu
Malým a středním podnikem se rozumí podnik, který podniká a má sídlo na území České republiky a který má méně než 250 zaměstnanců, má čistý obrat za poslední účetně uzavřený kalendářní rok nepřesahující 1450 mil. Kč nebo celková aktiva nepřesahující 980 mil. Kč a který splňuje podmínky nezávislosti. Nezávislostí se rozumí stav, kdy žádný jiný subjekt, který nesplňuje definici malého a středního podniku, nemá 25 % nebo vyšší podíl hlasovacích práv v podniku. Při výpočtu výše uvedených hodnot se sčítají všechny hodnoty podniků a osob, které podnik přímo nebo nepřímo ovládá prostřednictvím 25 % nebo vyššího podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech těchto osob.
V. Charakteristika příjemce veřejné podpory
Příjemcem veřejné podpory je společnost Rieter CZ a.s (dále jen "společnost"). Podle výpisu z obchodního rejstříku ze dne 25.10. 2001 společnost vznikla dnem 1.2. 1994 jako dceřinná společnost společnosti Rieter Holding Ltd., se sídlem Winterthur, PSČ 8406, Švýcarská konfederace. Sídlem společnosti je Ústí nad Orlicí, Čs. Armády č.p. 1181. Identifikační číslo společnosti je 60112301. Předmětem podnikání společnosti je mimo jiné výroba nástrojů, výroba protihlukových izolačních materiálů a výzkum a vývoj v oblasti strojírenství.
Mezi hlavní konkurenty společnosti v oblasti výroby LFT (technologie lisování plastových dílů na bázi polypropylenu a skelného vlákna) patří společnosti Menzolit-Fibron GmbH (SRN) a Polymerchemie AG (SRN). Současný podíl společnosti na evropském trhu je odhadován přibližně na (…).
Společnost ve finančním roce 2000 dosáhla obratu (…) Kč, suma aktiv této společnosti činila (…) Kč a počet zaměstnanců činil 1140 osob. Mateřská společnost, Rieter Holding Ltd. dosáhla ve finančním roce 2000 na trhu EEA obratu (…) Kč (na světovém trhu (…) Kč) a počet jejích zaměstnanců pracujících ve společnostech, jež mají sídlo v jednotlivých státech EEA činil 8325 osob (celosvětově 12 232 osob).
Vzhledem k tomu, že společnost nenaplňuje znaky malého a středního podniku tak jak jsou vymezeny v části IV. odůvodnění tohoto rozhodnutí, nejedná se tudíž o malý a střední podnik.
VI. Údaje o investici
Společnost hodlá investovat v České republice celkovou částku (…) Kč do vybudování nového výrobního závodu v Hnátnicích, okres Ústí nad Orlicí, do rozšíření výrobního závodu v Chocni, okres Ústí nad Orlicí, a do vytvoření vývojového centra pro automobilové díly v lokalitě v Hnátnicích, okres Ústí nad Orlicí, z toho do technologií (…) Kč. Z předložených podkladů vyplývají následující hodnoty týkající se předpokládané výše investice:
pozemky a příprava staveniště (1. rok (…) Kč, 2. rok (…) Kč)
budovy (1. rok (…) Kč, 2. rok (…) Kč)
instalace, stroje (1. rok (…) Kč, 2. rok (…) Kč, 3. rok (…) Kč)
nehmotná aktiva (1. rok (…). Kč, 2. rok (…) Kč, 3. rok (…) Kč)
Společnost hodlá investovat finanční prostředky ve výši (…) Kč do vybudování nového závodu na výrobu prototypových dílů pro automobilový průmysl, s možností zakázkové kusové výroby, technologií lisování plastových dílů na bázi polypropylenu a skelného vlákna (technologie výroby LFT), vybudování krytého skladu, pomocných provozů a sociálně provozního přístavku v Hnátnicích, okrese Ústí nad Orlicí. V těchto provozech bude zaměstnáno cca 400 nových pracovníků. Stavba bude situována na volných pozemcích společnosti, které jsou upraveny a připraveny pro stavební činnost. Výroba bude řešena v rámci 4 provozních souborů technologie: lisování kovových materiálů, lisování bitumenových dílů, lisování výrobků z polypropylenu a lisování výrobků z taky.
Společnost dále hodlá investovat finanční prostředky ve výši (…) Kč do rozšíření výrobní kapacity v oblasti výroby dílů pro automobilový průmysl technologií LFT, spočívající ve zvýšení výrobní kapacity v oblasti strojního obrábění forem, do vybudování výrobní linky na výrobu prototypových dílů pro různé technologie, které se používají v rámci koncernu Rieter a vybudování konstrukčního centra pro vývoj a upravování forem vyráběných lisováním v lokalitě Choceň, okres Ústí nad Orlicí.
Společnost dále hodlá investovat finanční prostředky ve výši (…) Kč na vytvoření vývojového centra pro automobilové díly vyráběné na bázi plastu a průmyslových textilií, resp. pro nové směry v oblasti technologie lisování. Investice do vývojového centra spočívá především v nákupu hardwaru a softwaru a částečně v nákupu měřícího a strojního zařízení. Vývoj bude probíhat na základě konkrétního požadavku zákazníka. Výstupem bude návrh konstrukce dílu (ve formě funkční dokumentace či prototypových dílů), který bude vyráběn buď v závodech koncernu Rieter nebo u třetích firem.
Společnost hodlá vytvořit v okrese Ústí nad Orlicí v období 3 let 380 přímých pracovních míst, z toho 22 pracovních míst s vysokoškolským vzděláním, 75 pracovních míst se středoškolským vzděláním a 313 pracovních míst se základním vzděláním.
Nová produkce dílů vyráběných technologií LFT v závodu v Chocni nalezne odbyt především u společností koncernu Rieter a u významných evropských automobilek (VW, Audi, Mercedes, BMW, Chrysler, GM, Rower), prototypové díly a formy vyráběné v závodu Nástrojárna Hnátnice budou dodávány do sesterských závodů koncernu Rieter, jejichž prostřednictvím bude organizována sériová výroba a prodej.
VII. Právní analýza
V § 1 odst. 1 zákona o veřejné podpoře je stanoveno, že tento zákon upravuje postup při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky vyplývajícími z Evropské dohody (sdělení č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Českou republikou na straně druhé). Čl. 64 odst. 1 bod (iii) Evropské dohody stanoví, že neslučitelná s řádným působením této dohody, v míře, jíž může být dotčen obchod mezi ČR a Společenstvím, je jakákoliv veřejná podpora, která narušuje soutěž nebo hrozí jejím narušením v důsledku zvýhodňování některých podnikatelských jednotek nebo výroby určitého zboží. Čl. 64 odst. 3 Evropské dohody stanoví, že Rada přidružení přijme do tří let od vstupu této dohody v platnost nezbytná pravidla pro provádění odstavců 1 a 2. Tato pravidla byla přijata dne 24. 6. 1998 s účinností od 11. 7. 1998 (sdělení č. 225/1998 Sb., o sjednání Rozhodnutí č. 1/98 Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a ČR na straně druhé ze dne 24. 6. 1998 o přijetí prováděcích pravidel pro uplatnění ustanovení o státní podpoře uvedených v čl. 64 odst. 1 bodu (iii) a odst. 2, podle čl. 64 odst. 3 Evropské dohody zakládající přidružení mezi ES a jejich členskými státy na straně jedné a ČR na straně druhé, a v čl. 8 odst. 1 bodu (iii) a odst. 2 Protokolu 2 k této Dohodě o výrobcích ESUO (dále jen "Prováděcí pravidla")).
V čl. 2 Prováděcích pravidel se stanoví, že posouzení slučitelnosti jednotlivých rozhodnutí o podpoře a programů veřejných podpor s Evropskou dohodou bude probíhat na základě kritérií vyplývajících z uplatnění pravidel článku 92 Smlouvy o založení Evropského společenství, včetně současné a budoucí sekundární legislativy, systémů, směrnic a dalších příslušných administrativních nařízení platných v ES, jakož i precedenčního práva Soudu první instance a Soudního dvora ES a zvláštních pokynů, které budou vypracovány podle článku 4 odst. 3 Prováděcích pravidel.
V § 3 písm. a) zákona o veřejné podpoře je stanoveno, že veřejnou podporou se rozumí jakákoliv forma podpory, včetně programů veřejné podpory nebo výhod zvýhodňujících podnikání nebo odvětví výroby poskytovaná Českou republikou, ministerstvem, jiným správním orgánem, orgánem samosprávy nebo poskytovaná z veřejných prostředků. V § 2 odst. 1 zákona o veřejné podpoře je stanoveno, že veřejná podpora poskytovaná způsobem narušujícím nebo hrozícím narušení soutěže tím, že zvýhodňuje určité podnikání nebo odvětví výroby, v míře, jíž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a členskými státy Evropské Unie, je neslučitelná se závazky České republiky vyplývajícími z Evropské dohody a je zakázána. V § 2 odst. 2 zákona o veřejné podpoře je stanoveno, že zákaz veřejné podpory podle odst. 1 platí, pokud tento zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nepovolil výjimku.
Vzhledem k tomu, že:
se jedná o výhodu poskytovanou Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, které je poskytovatelem veřejné podpory v souladu s § 3 písm. c) zákona o veřejné podpoře,
tato výhoda zvýhodňuje určité podnikání, neboť poskytnutá veřejná podpora umožní příjemci této podpory snížit náklady na realizaci investice, které by musel vynaložit, čímž je mu poskytnuta výhoda na úkor jiných konkurujících společností (k tomuto závěru obdobně dospěla Evropská komise v rozhodnutí č. 2000/524/EC ze dne 18.1. 2000, publikovaném v Official Journal L 211/10, týkajícím se společnosti Linde AG),
dojde k narušení hospodářské soutěže, neboť z předložených podkladů vyplývá, že příjemce veřejné podpory disponuje (…) podílem na trhu střední a západní Evropy specializovaných dílů z plastů pro automobilový průmysl a po dokončení investičního projektu se předpokládá jeho navýšení na (…),
produkce z nového závodu bude též exportována do členských států Evropské unie, čímž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie,
jde o veřejnou podporu splňující znaky uvedené v § 2 odst. 1 zákona o veřejné podpoře, která je obecně zakázaná, pokud není povolena výjimka.
Při posuzování slučitelnosti výše uvedené veřejné podpory se závazky vyplývajícími z Evropské dohody je třeba postupovat v souladu s příslušným předpisem ES, jimiž jsou Pravidla pro národní regionální podporu - publikovaná v Official Journal C 74, 10.3. 1998 (dále jen "Pravidla")
Pravidla v čl. 1 stanoví, že regionální podpora je určena méně rozvinutým regionům. Je realizována podporou investic a vytvářením pracovních příležitostí. Dle § 5 písm. a) zákona o veřejné podpoře Úřad může povolit výjimku ze zákazu veřejné podpory podle § 2 odst. 1 u veřejných podpor, které mají napomoci hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo vysokou nezaměstnaností, tj. veřejné podpory regionálního charakteru.
Čl. 2 Pravidel stanoví, že rozhodovat o slučitelnosti veřejné podpory lze pouze v případech, kdy je zajištěna vyváženost mezi výsledným a narušením soutěže a výhodami vyplývajícími z veřejné podpory. Uvedená investice má být uskutečněna v okrese Ústí nad Orlicí, tj. v regionu NUTS II Severovýchod, který spadá pod vymezení regionů dle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o založení Evropského společenství, jelikož zde HDP na jednoho obyvatele (měřeno kupní silou) dosáhl v období 1996-98 54,1 % průměru HDP na jednoho obyvatele v Evropské unii a dle čl. 3.5. Pravidel se za oblast, kde je životní úroveň mimořádně nízká, považuje taková jednotka NUTS II, kde HDP na jednoho obyvatele je nižší než 75 % průměru HDP na jednoho obyvatele v Evropské unii. Čl. 4.8. Pravidel stanoví, že míra veřejné podpory u oblastí vymezených v čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o založení Evropského společenství nesmí přesáhnout 50 % investičních nákladů vhodných na poskytnutí podpory a musí být stanovena v závislosti na regionálním přínosu konkrétního investičního projektu. Úřad posuzoval regionální přínosy uvedeného investičního projektu tak, že při stanovování míry veřejné podpory vycházel z výše nezaměstnanosti v okrese Ústí nad Orlicí a z vlivu investičního projektu na region. V okrese Ústí nad Orlicí míra nezaměstnanosti podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR dosáhla v lednu roku 2002 výše 8,1 %, tj. 86,2 % průměru celé České republiky. Výše investičních nákladů je důležitá z hlediska posouzení účinku veřejné podpory daného projektu na hospodářskou soutěž, neboť právě tyto náklady jsou základem pro určení míry veřejné podpory. S růstem hodnoty investice se v důsledku procentuálního určení míry veřejné podpory zvyšuje její výše, tedy i konkurenční výhoda investora, a tím také deformační účinky této podpory na hospodářskou soutěž. V případě tohoto projektu je výše investičních nákladů relativně vyšší, investice však předpokládá vytvoření 380 přímých pracovních míst. Podle předložených podkladů se v rámci investičního projektu předpokládá, že dojde dodatečným vytvořením pracovních míst u dodavatelů materiálů a odběratelů též k vytvoření nepřímých pracovních míst - na 1 přímé pracovní místo má připadat vytvoření 0,5 a méně nepřímého pracovního místa. Důsledkem investice bude také pozitivní vliv na obchodní bilanci České republiky, jelikož většina produkce z nového výrobního závodu a rozšíření výrobních kapacit bude exportována především na evropský trh (závody koncernů VW, GM, BMW, Mercedes), a to v případě dílů vyráběných technologií LFT 90 %, v případě prototypových dílů 100 % a v případě nástrojů - forem 90 %. Okres Ústí nad Orlicí patří do regionu NUTS II Severovýchod, který dle Českého statistického úřadu patří, v porovnání s ostatními regiony NUTS II v České republice, k regionům s nižším HDP na hlavu na 1 obyvatele měřeno kupní silou vůči průměru HDP na 1 obyvatele Evropské unie a s relativně nízkou mírou nezaměstnanosti. Úřad v důsledku uvedených skutečností dospěl k závěru, že je zajištěna vyváženost mezi narušením soutěže a výhodami vyplývajícími pro Českou republiku z uvedené investice. Vzhledem k výše uvedenému, zejména k vytvoření přímých a nepřímých pracovních míst, lze stanovit maximální míru veřejné podpory na 40 % hodnoty celkových investičních nákladů vhodných na poskytnutí podpory.
Čl. 4.1. Pravidel stanoví, že předmětem regionální podpory je zajistit tzv. počáteční investici nebo vytvořit pracovní příležitosti, které souvisí s investicí. Za počáteční investici se dle článku 4.4. Pravidel rozumí investice do fixního kapitálu týkajícího se založení nového podniku, rozšíření stávajícího podniku nebo zahájení činnosti související se zásadní změnou výrobku nebo výrobního procesu u existujícího podniku (cestou racionalizace, diverzifikace nebo modernizace). V případě společnosti jde o výstavbu nového závodu na výrobu prototypových dílů (lisovaných dílů pro automobilový průmysl) a rozšíření stávajících výrobních kapacit.
Čl. 4.2. Pravidel požaduje, aby podíl příjemce na financování podporované investice činil minimálně 25 %. Vzhledem k tomu, že v podmínce výroku tohoto rozhodnutí je uvedeno, že výše celkové veřejné podpory nepřekročí 40 % celkových vhodných nákladů na poskytnutí podpory, a vzhledem k tomu, že příjemce veřejné podpory použije k financování investičního projektu vlastní finanční prostředky a půjčky, je tato podmínka splněna.
Čl. 4.6. Pravidel stanoví, že k nákladům vhodným na poskytnutí podpory lze připočítat hodnotu investice do nehmotných aktiv, která jsou tvořena patenty, operativními nebo patentovanými licencemi na know-how a nepatentovanými know-how, za podmínek, že tato nehmotná aktiva budou využívána výhradně příjemcem veřejné podpory, bude na ně pohlíženo jako na amortizovatelné statky, budou zakoupena od třetích subjektů za tržní cenu, budou zahrnuta do aktiv příjemce veřejné podpory a budou užívána v podniku, který obdržel veřejnou podporu, po dobu nejméně 5 let. Podle uvedeného článku lze hodnotu investice do výše uvedených nehmotných aktiv připočítat do výše maximálně 25 % hodnoty hmotných nákladů vhodných na poskytnutí podpory. Z předložených podkladů vyplývá, že příjemce veřejné podpory splňuje podmínky stanovené v Pravidlech, aby hodnota nehmotných aktiv mohla být ve shora uvedené výši připočítána k hodnotě investice do hmotných nákladů vhodných na poskytnutí podpory.
Čl. 4.10. Pravidel obsahuje podmínku, že investice musí být zachována po dobu nejméně 5 let. Rovněž je nutné, aby období čerpání slevy na dani podle § 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, souviselo s investičním projektem, proto je příslušná podmínka obsažena ve výroku.
VIII. Druh a forma veřejné podpory
Navrhovaná veřejná podpora má být poskytnuta formou slevy na dani z příjmů dle § 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Z podkladů vyplývá, že společnost splňuje všeobecné podmínky dle § 2 odst. 2 zákona o investičních pobídkách a zvláštní podmínky dle § 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění.
Předpokládaný hospodářský výsledek společnosti se očekává ve výši: 1. rok (…) Kč, 2. rok (…) Kč, 3. rok (…) Kč, 4. rok (…) Kč, 5. rok (…) Kč. Předpokládaná výše daňové povinnosti společnosti v prvních čtyřech letech od předpokládaného zahájení investice bude dle předložených podkladů činit: 1. rok (…) Kč, 2. rok (…) Kč, 3. rok (…) Kč, 4. rok (…) Kč, slevu na dani z příjmů dle § 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, lze však uplatňovat po dobu 5 po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze uplatnit slevu, je zdaňovací období, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, nebo byl vydán souhlas stavebního úřadu se zahájením zkušebního provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí na první stavbu nebo část stavby, jíž se investiční pobídka týká nebo byl vydán protokol o předání prvního zařízení do provozu, jichž se investiční pobídka týká.
Dle podkladů by měla výše daňové povinnosti v období 1.- 4. roku celkově činit cca. (…) Kč.
Předmětem regionální podpory je zajištění počáteční investice nebo vytvoření pracovních míst. Veřejná podpora formou slevy na dani z příjmů dle § 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění se počítá jako procentuální vyjádření skutečné celkové výše nákladů vhodných na poskytnutí podpory, které tvoří (jde o předpokládanou výši uvedených nákladů):
pozemky a příprava staveniště (…) Kč
budovy (…) Kč
nákup strojů a jejich instalace (…) Kč
nehmotná aktiva (…) Kč
Celkový odhad hmotných nákladů vhodných na poskytnutí podpory činí 988 mil. Kč.
Z předložených podkladů vyplývá následující předpokládaná hodnota investice do nehmotných aktiv, která jsou tvořena:
softwarem (implementace systému a licence) ve výši (…) Kč
Podle předložených podkladů činí celková předpokládaná hodnota investičních nákladů vhodných na poskytnutí podpory (výše investice do hmotných nákladů vhodných na poskytnutí podpory a výše investice do nehmotných aktiv) (…) Kč.
Vzhledem k tomu, že příjemce veřejné podpory nesplňuje definiční znaky pro střední podnik, činí maximální povolená míra intenzity veřejné podpory formou slevy na dani v souladu s čl. 4.8. a 4.9. Pravidel 40 % hodnoty celkových investičních nákladů vhodných na poskytnutí veřejné podpory. Celková hodnota veřejné podpory současně nesmí přesáhnout částku 421,2 mil. Kč.
IX. Závěr
Dne 14.3. 2002 bylo účastníku řízení doručeno vyrozumění o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, případně navrhnout jeho doplnění. Tohoto práva účastník řízení ve stanovené lhůtě nevyužil.
Ze všech shora uvedených důvodů bylo možno žádosti o povolení výjimky vyhovět, povolení však bylo nutno podmínit tak, aby byl zajištěn soulad s výše uvedenými předpisy.
Poučení o opravném prostředku:
Proti tomuto rozhodnutí v souladu s § 6 odst. 5 zákona o veřejné podpoře nelze podat rozklad.
Ing. Josef Bednář
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky
k rukám Mgr. Martina Turnovského
pověřeného řízením odboru podpory průmyslových investic /2040/
Na Františku 32
110 15 Praha
|