Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud
Studie proveditelnosti
pro projekty pFedklédané v rémci Operaénl'ho programu vyzkum, vyvoj a vzdélévém’,
Prioritnl' 053 1, Investiénl' priorita 1, Specificky CH 2,
vyzva: Pfedaplikaéni vyzkum a Pfedaplikaénivyzkum pro ITI
OBSAH
1. Za’kladni Udaje............................................................................................................................................................. 3
2. Struény popis projektu - abstrakt ................................................................................................................................ 3
3. Profil iadatele a partnerᚏ ........................................................................................................................................... 5
3.1. Struéné charakteristika iadatele projektu ........................................................................................ 5
3.1.1. vyzkumné skupina c) S vékem spojené onemocnénl' ........................................................................ 6
3.1.2. vyzkumné skupina d) Neurovédy ..................................................................................................... 8
3.1.3. vyzkumné skupina e) Klinické a experimentélnl' gastroenterologie ............................................... 10
3.2. Struéné charakteristika partnerᚐ projektu ...................................................................................... 11
4. vyzkumné za'méry..................................................................................................................................................... 14
4.1. vyzkumny zémér 1 Point-of-care testy u pFedEasného porodu: intraamniélm’ komplikace ........... 14
4.1.1. Abstrakt ........................................................................................................................................... 14
4.1.2. SouEasny stav poznénl' .................................................................................................................... 14
4.1.3. Vazba na stévajl'ci vyzkum iadatele a partnerᚐ projektu ................................................................ 16
4.1.4. vyzkumné cile, aktivity a vysledky .................................................................................................. 16
4.1.5. Princip vyVI'jeného zaFI'zenI' .............................................................................................................. 18
4.2. vyzkumny zémér 2 - point-of—care testy u pFedEasného porodu: mateké a fetélnl' komplikace .20
Abstrakt ........................................................................................................................................... 20
4.2.1. SouEasny stav poznénl' .................................................................................................................... 21
4.2.2.
4.2.3. Vazba na stévajl'ci vyzkum iadatele a partnerᚐ projektu ................................................................ 22
4.2.4. vyzkumné cile, aktivity a vysledky .................................................................................................. 22
4.3. vyzkumny zémér 3 - Vaginélnl' mikrobiom a pFedEasny porod ....................................................... 24
4.3.1. Abstrakt ........................................................................................................................................... 24
4.3.2. SouEasny stav poznénl' .................................................................................................................... 25
4.3.3. Vazba na stévajl'ci vyzkum iadatele ................................................................................................ 26
4.3.4. vyzkumné cile, aktivity a vysledky .................................................................................................. 26
4.4. vyzkumny zémér 4 - pFedEasny porod — vliv exogennl'ch a endogennl'ch faktorl‘] .......................... 28
Abstrakt ........................................................................................................................................... 28
4.4.1.
4.4.2. SouEasny stav poznénl' .................................................................................................................... 28
4.4.3. Vazba na stévajl'ci vyzkum iadatele a partnerᚐ projektu ................................................................ 29
4.4.4. vyzkumné cile, aktivity a vysledky ................................................................................................ 30
4.5. vyzkumny zémér 5 - modernl’ zobrazovaci technika a nové technologie v predikci zévainé
neonatélnl' morbidity u pfedéasného porodu ................................................................................................................... 32
4.5.1. Abstrakt ........................................................................................................................................... 32
4.5.2. SouEasny stav poznénl' .................................................................................................................... 32
4.5.3. Vazba na stévajl'ci vyzkum iadatele a partnerᚐ projektu ................................................................ 34
4.5.4. vyzkumné cile, aktivity a vysledky .................................................................................................. 34
4.6. vyzkumny zémér 6 - multimodélnl' zobrazovénl' a vyhodnocovém’ efektu Iééby roztrouéené
sklerézy 36
4.6.1. Abstrakt ........................................................................................................................................... 36
4.6.2. SouEasny stav poznénl' .................................................................................................................... 36
4.6.3. Vazba na stévajl'ci vyzkum iadatele a partnerᚐ projektu ................................................................ 37
1 / 77
EVROPSKA UNiE ”(ᚏr
Evropské strukturéini a investiéni fondy MINFSTEPST'JC EKOLSTVZ.
Operaéni program W'zkum. oj a vzdélévz‘mi
MLA: LIE A ‘ELD'ᚏi‘ZdD-JV
4.6.4. VY/zkumné cile, aktivity a sledky .................................................................................................. 38
4.7. Experimentélm’ ovéFenI' moiného praktického uplatnéniskumnf/ch Wsledkᚏ véetné oéetFenI'
duéevnl'ho v|astnictvi39
4.8. Anala potenciélu praktického uplatnénl' skumnY/ch Wsledkᚏ .................................................. 40
4.9. Navézém’ a rozvoj spolupréce mezi Wzkumai ty a aplikaénl' sférou (vEetné zahraniénl'ch
subjektᚐ) za ᚐéelem ziskénl' podnétᚐ pro dalél' rozvoj a experimentélnl' ovéFenI' skumnVCh zémérᚏ ........................... 41
4.10. VY/zkumnv Wm ................................................................................................................................. 43
4.11. Pofizované infrastruktura a vybavenl', jejl' potFebnost a vyuiitl' ...................................................... 48
5. PFI’prava mezina’rodnl’ch projektch ia’dostl' souvisejl'cich s aktivitami a se zaméfenl’m projektu ............................ 50
6. Odborné vzdéla’va’nl' nezbytné pro realizaci WzkumnVch aktivit projektu .................................................................. 51
7. Aktivity vedouci k él’FenI' Wsledkᚏ spoleéné Wzkumné Einnosti a jejich Wstupᚐ ........................................................ 51
8. Rizenl’ projektu .......................................................................................................................................................... 52
8.1. Plénované organizaénl' struktura v dobé realizace projektu ........................................................... 54
8.2. KOMUNIKACE REALIZAéNI’Ho A ODBORNEHO TY’MU ................................................................................... 56
8.3. Anala rizik .................................................................................................................................... 57
9. Rozpoéet .................................................................................................................................................................. 58
9.1. Zajiéténi spolufinancovénl' v realizaénl' fézi ..................................................................................... 60
10. Udriitelnost .............................................................................................................................................................. 60
10.1. Finanénl' udriitelnost ....................................................................................................................... 61
10.2. Vécné udriitelnost .......................................................................................................................... 62
11. PFI’lohy ...................................................................................................................................................................... 64
2/ 77
EVROPSKA UNiE MINFSTEPSTVC‘ SKOLSTVE.
MLAGEZE A TELD‘JYSHGVV
Ewopské strukturélni a investiéni fondy
096mm program Wzkum. W a Wdémni
Zkratky a vysvétlivky lVysvétlenI'
Informaénl' systém koneéného iadatele/ ph’jemce
‘Zkratka Monitorovaci systém 2014+
IS KP14+ VY/zkum a VVvoj
M52014+
VaV
1. ZAKLADNI’L’JDAJE PERSONMED — Centrum rozvoje personalizované mediciny u
vékem podml'nénych onemocnénl'
‘ Poloika
Fakultnl' nemocnice Hradec Krélové
NéZEV projektu 2
NaZEV zadatele
Poéet partnerᚏ
pFedklédaji projektovou iédost (nézev 1AB6 Lékafstvi
fakulty, vysokoékolského L'Jstavu)
Hlavnl' obor / oborové skupina projektu,
jak je definovéno ve Specificch
pravidlech svy.1
Vedlejél' obor/y projektu, jakje definovéno 1AB6.11 Gynekologie a porodnictVI'
ve Specificch pravidlech Wzvy. 1AB6.8 Neurologie, neurochirurgie, neurovédy
1AB5 Biologie
1ABS.5 Mikrobiologie, virologie
2. STRUéNY' POPIS PROJEKTU - ABSTRAKT
CI’lem projektu je ustavit a stabilizovat systém ziskévém’ a ovérovém’ nadéjnych multioboroch
vyzkumnyIch vilsledkᚏ s vysokflm potenciélem pro aplikaci téchto védeckych VYStUpCI do lééebnyIch a
diagnostickflch postupl'] na poli personalizované mediciny. Déle provérit sadu nadéjm'Ich vysledkl‘] z pohledu
jejich aplikovatelnosti a zajistit jejich ochranu. V neposlednl' radé pak zuroéit kvalitu vy'Izkumny/ch témat
rozvr'jenyIch na zapojenych institucich v mezinérodnl' soutéii, vybudovat odborné konsorcia pro soutéie typu
H2020.
Projekt se specializuje zejména na téhotné zeny se zévainymi komplikacemi téhotenstvi. Projekt mé
dvé oborové vétve, hlavnl'm zamérenl'm projektu je individualizace diagnosticko-terapeutického pristupu u
predéasného porodu, druhym zamérenl'm je pak roztrouéené skleréza, nejéastéjéi neurologické onemocnénl'
komplikujl'ci téhotenstvi. Jak predéasny porod, tak roztrouéené skleréza predstavujl' zdravotnl' problémy se
1 Uva’déjte éislo i na’zev, takjakje uvedeno v SPpZP — speciᚏcké éa’st.
3/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. oj a vzdéléw'ani .'-.1 r :-
zévainym socioekonomickyIm a spoleéenskyIm dopadem nejen na téhotné a jejich rodiny, ale i na region ve
kterém 2iji, a tim i na celou spoleénost.
Kliéové vy'Isledky projektu:
Kliéovym vystupem projektu bude vytvoreni point-of-care testu ke stanoveni proteinovyIch éi
mikrobiélnich markerl‘] v télnich tekutinéch, optimélné neinvazivné odebranych, k individualizaci
managementu pacientek s predéasnYm porodem. Na jejich vytvoieni se budou spolupodilet tymy odbornikL‘]
z Fakultni nemocnice Hradec Krélové a z Univerzity Pardubice.
Ve spolupréci s tyimem VyIzkumnikl‘] z Univerzity Hradec Krélové bude vyvijen unikétni monitorovaci
systém k odhaleni subklinicky se rozvijejici infekce v plodové vodé, u matky a plodu vedouci k predéasnému
porodu na podkladé neinvazivni monitorace a vyhodnoceni zmén vitélni funkci matky a plodu.
Ve spolupréci s tymem z Lékarské fakulty Hradec Krélové bude vytvoren unikétni animélni model
pro infekéni typ predéasného porodu, ktery umoini designovéni experimentl‘] typu zékladniho vyzkumu v
oblasti problematiky predéasného porodu. Ve spolupréci s timto tyImem bude také reéena problematika
téhotenské cholestézy, tedy patologie, které velmi éasto vede k iatrogennimu predéasnému porodu.
Daléim VyIsledkem projektu bude inovativni zpᚐsob multimodélniho neinvazivniho vyhodnocovéni
chl‘ize u pacientek s roztrouéenou sklerézou pomoci 3D skeneru a pohyboch senzorl‘]. Tento pristup zajisti
presnéjéi vy'Isledky vyéetieni motorickych a pohyboch funkci u téhotnflch s roztrouéenou sklerézou.
Kliéové vyistupy projektu:
0 point of care testy vyvinuté iadatelem a partnery projektu
o nové vyvinuté a ovérené metody a postupy v personalizované mediciné
o odborné publikace (min 12) ve spolupréci s partnery (min 3), se zahraniéni VO (min 1),
o plén oéetreni duéevniho vlastnictvi, min. 3 PCT prihlééky,
0 min. 1 prihlééka typu H2020, v konsorciu s partnery (Spanélsko, Svédsko)
o analyza potenciélu daléiho vyuiiti vy'Isledkl‘] projektu
o biobanka pro uchovéni vzorkl‘],
Prinosy projektu:
Klasické provédéni testl‘] u pacientl‘i vyiaduje odebrany materiél odeslat do laboratore a éekat na
vysledky. Moderni technologie, které bude projekt vyvijet a ovéiovat, véak umoir'iuji odeéitat vysledky do
nékolika minut po odbéru piimo v ordinaci a tim umoinit lékari ihned pokraéovat v diagnostice éi zvolit Iéébu.
vystupy projektu (nepublikaéniho charakteru) budou mit vysoky aplikaéni potenciél a prim)? dopad na sektor
vyroby dotéenYch zdravotnicky’lch vyrobkl‘] a prostredkl‘] - testovaci kity, point of care testy, analyzétory,
senzory apod. Béhem projektu budou vy'Izkumné vysledky prezentovény a konzultovény s potenciélnimi
zéjemci z komeréniho sektoru.
Z pohledu medicinského bude hlavnim prinosem projektu sniieni incidence predéasného porodu a
zlepéeni krétkodobé a zejména dlouhodobé morbidity déti z téchto téhotenstvi a s nimi souvisejici negativni
socioekonomické dopady. Projekt prispéje ke zvyéeni kvality iivota nejen téhotnyIch 2en a jejich déti, ale
celého jejich okoli.
V perspektivé operaéniho programu patri mezi kliéové piinosy posileni spolupréce mezi VYZkumnymi
subjekty a aplikaéni sférou v rémci Krélovéhradeckého a Pardubického regionu; dobré jméno vyzkumnyIch
organizaci podilejicich se na projektu a v neposledni radé také moinost realizace daléich synergickych a
komplementérnich projektl‘] v daléich specializovanflch oborech personalizované mediciny.
4/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdéla'vani
3. PROFIL 2ADATELE A PARTNERL°J
3.1. STRUéNA CHARAKTERISTIKA iADATELE PROJEKTU
Fakultni nemocnice Hradec Krélové (FN HK) je §piékovym zdravotnickSIm zai'izenim, které patfi mezi
neiznamnéjéi poskytovatele zdravotni péée vCeské republice. Nemocnice proéla v poslednich letech
etapou rozvoje svych kapacit a piedstavuje bézi poskytujici specializovanou a superspecializovanou pééi, v
fadé piipadl‘ll se spédem celorepublikovym, coi vyplWé z jejiho postaveni jakoito fakultni nemocnice v
systému éeského zdravotnictvi.
Cilem FN HK ve vyzkumu je ve vybranych perspektivnich oblastech s potiebnyIm lidskym
potenciélem a odpovidajici infrastrukturou ziskat postaveni vilzkumného pracoviété se épiékovou kvalitou
vyzkumu, schopného zapojovat se do evropsky’lch vyzkumnych aktivit. V této oblasti FN HK Uzce
spolupracuje 3 LF HK a daléimi vy'Izkumm'Imi institucemi.
Neméné vyznamnYm cilem je vytvéiet vazby se subjekty zaplikaéni sféry tak, aby se zvy'Iéila
Uspéénost komercionalizace ziskanYch vysledkl‘] a prohloubila se spolupréce ve vyzkumnych projektech
financovanyIch privétni sférou.
Navrieny projekt je jednim z néstrojl'] realizace vy'Iée uvedenych cill‘].
V souladu s dlouhodobou strategii vy'Izkumu ve FN HK je ustaveno sedm VYZkumnych
smérᚐ/vyzkumnfmh skupin:
a) Operaéni trauma a nové operaéni postupy
b) VWOj a hodnoceni Iééiv
c) S vékem spojené onemocnéni
d) Neurovédy
e) Klinické a experimentélni gastroenterologie
f) Moderni trendy v onkologii
g) Rozvoj novych diagnostickflch postupl‘]
Véele vy'IzkumnS/ch smérl‘] stoji uznévani odbornici, dosahujici vyiznamnych vy'Isledkl‘i i vevropském
srovnéni. Pii naplᚏovéni vyzkumného zéméru FN HK se uplatr'iuji pracoviété a tm, které vytvéfeji
vyznamné vilzkumné préce a publikuji v mezinérodnich odbornyIch éasopisech, souéasné jejich vy'Isledky,
jsou orientované i prakticky a vytvéi'eji nové doporuéeni a nové metodické postupy, smérnice, patenty,
funkéni a prᚐmyslové vzory atd.
KliéovyIm pracoviétém z pohledu uplatr'iovéni vy'Isledkl‘] VYZkumu je Centrum transferu biomedicinskych
technologii (CTBT). CTBT vzniklo v roce 2012 ve FN HK jako spoleéné pracoviété pro vyzkumniky Fakultni
nemocnice, Univerzity Hradec Krélové a Fakulty vojenského zdravotnictvi Univerzity obrany. Hlavnimi ᚏkoly
centra je ochrana duéevniho vlastnictvi véech zapojenych instituci, uplatnéni vysledkl‘i vyizkumu a VyIvoje v
praxi a zprostfedkovéni smluvniho vyzkumu. Pracoviété zajiét’uje ochranu novych znalosti a Feéeni ziskénim
formélni ochrany vilsledkl‘i vyzkumu a vyvoje, a to formou patentl‘], uiitny'Ich vzori’i nebo utajovaného know-
how. V této oblasti poskytuje jak administrativni, tak prévni podporu, provédi i patentové reéerée. Hlavnim
cilem je komercializace, tedy zhodnoceni duéevniho vlastnictvi napi. prodejem licence k patentu nebo
zaloienim spin-off firmy. | v tomto sméru poskytuje CTBT vyizkumnikl‘im jak administrativni, tak obchodni a
prévni pomoc napf. vyhledéni vhodného investora éi piimo obchodniho partnera se zéjmem o licenci k
technologii, vyjednéni licenénich podminek atd.
5/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdélévani
Centrum je kontaktnim mistem pro firmy, které hledaji vyzkumného partnera a chtéji realizovat smluvni
vyzkum. vyzkumnikl‘im poméha sestavit a sjednat vhodné podminky smluvniho vy'Izkumu s komercnimi
partnery. Vzhledem k rozséhlé siti kontaktl‘] také vyizkumnikl‘im mᚐie zprostredkovat spolupraci s firmami,
které by mély zajem se na daném vyzkumném tématu podilet. Specialisté Centra se pravidelné Licastni
veletrhi’i a konferenci, kde propaguji vy'Isledky vyzkumu a vyvoje vsech partnerskych instituci. Zaméstnanci
jsou cleny mezinarodnich oborové organizace AUTM (Association of University Technology Managers).
Hlavni resitel doc. MUDr. Marian Kacerovsky, Ph.D. je excelentnim vyizkumnikem v oblasti
predcasnyIch porodt‘]. Je resitelem mnoha ᚏspésnYCh vyzkumnych grant] a projektl‘], a to na mezinérodni
l'Jrovni. Je autorem celé rady vysoce hodnocenYch publikaci. Prvni autor 36 publikaci v éasopise 5 IF; senior
autor 22 publikaci v casopise 3 IF, spoluautor 41 v éasopise 3 IF; H-index = 13; citovéno bez autocitaci 474x.
8 aplikaéni sférou ma bohaté zkusenosti ve formé acasti na inickych studiich v oblasti diagnostiky, napr. s
firmami Hologic, Inc. nebo Medix Biochemica. Aktualné probihé studie ,,K|inické validace neinvazivniho
vaginalniho vysetreni pro vyhodnoceni rizika intraamnialniho zanétu a/nebo infekce u téhotnych ien
ohroienyIch predéasnym porodem“ s firmou Hologic, Inc., Vice 0 hlavnim resiteli projektu viz priloha Zédosti
— CV klicovyIch pracovniki’i.
Projekt realizuji zejména vyzkumné skupiny c), d), e) a neprimo také VaV pracovnici vyzkumné
skupiny g), proto jejich profily uvadime bliie. Ostatni vyizkumné sméry a jejich vy'Isledky Ize nalézt na
www.fnhk.cz.
3.1.1. VVzkumna’ skupina c) S vékem spojené onemocném’
Problematika vékem podminényIch onemocnéni zahrnuje veImi heterogenni soubor moinYch
onemocnéni pokryvajici celé spektrum lidského iivota. Problematika tak zahrnuje problematiku poéinajici jii
v prenatalnim obdobi a konéici stérnutim a stéfim. Tato problematika pokry'Ivé zejména dva diléi cile prioritni
oblasti VaVaI 6.5: Zdravé populace. Jedna se 0 tyto prioritni diléi cile: i) onemocnéni vznikajici prenatélné,
perinatalné a v raném détském véku; a ii) etiologie a patogeneze imunitné zprostfedkovanyIch endokrinnich
chorob.
Reseni aspektt’] této problematiky primo navazuje na vyizkumny zémér Fakultni nemocnice Hradec
Krélové MZO 00179906 a na Uspésné vyresené granty GACR (304-09-0494) a IGA (10382-3/2009,
NT13461-4/2012, NT14104-5/2013, NT13599-4/2012) a MSMT (ME10025).
Hlavni obory vilzkumné skupiny
o personalizace diagnosticko-terapeuticch postupt’] u pacientl‘] Iééem'Ich ve Fakultni
nemocnici Hradec Krélové
o zlepseni kratkodobé a dlouhodobé morbidity predéasné narozenYch déti
o zlepseni kvality 2ivota déti s endokrinopatiemi
o zlepseni kvality 2ivota pacientek s vulvovaginélnim dyskomfortem
Specifické cile
Patofyziologie, prevence a predikce pi‘edéasného porodu
o identifikace a charakterizace patofyziologicky'Ich déjfi vedoucich k piedcasnému odtoku plodové
vody a spontannimu predcasného porodu se zachovaIYm vakem blan
o vyuiiti modernich zobrazovacich metod k charakterizaci zmén v plodoch obalech a placenté u
pacientek s predcasnym odtokem plodové vody a se spontannim predéasnYm porodem se
zachovaly'Im vakem blan
o identifikace invazivnich a neinvazivnich ukazatelᚐ pfedéasného odtoku plodové vody a spontanniho
pfedéasného porodu se zachovaly'Im vakem blan
6/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturalni a investiéni fondy
Operabni program Wzkum. vyvoj a vzdéla'vani
o role exosoml'] v etiopatogenezi sponténniho piedéasného porodu
lntra-amniélni zénétlivé a infekéni komplikace
o nalezeni neinvazivnich ukazatell‘] intraamnialnich zénétlivych a infekénich komplikaci;
optimélné s moinosti jejich daisiho komeréniho vyuiiti
o vyuiiti modernich zobrazovacich metod k identifikaci zmén prᚏtoku krve v placenté pii
intraamniélnich zénétlivych a infekcnich komplikaci
o vyuiiti modernich zobrazovacich metod k charakterizaci vztahu mezi zménami na mozku
plodu a zavainymi neurologickymi poruchami v détském véku
Vztah mezi sloienim mikrobiomᚏ v rozdilnych matei‘skych kompartmentech a perinatélnimi
vysledky
o charakterizace stievniho mikrobiomu matky pomoci metod sekvenovéni priéti generace a
jeho vztahu k téhotenskym patologiim a perinatélnim vysledkᚐm
o charakterizace orélniho mikrobiomu matky pomoci metod sekvenovani pristi generace a
jeho vztahu k téhotenskym patologiim a perinatalnim vysledkᚐm
o charakterizace vaginélniho mikrobiomu matky metod sekvenovéni pristi generace a jeho
vztahu k téhotenskym patologiim a perinatélnim vysledkᚐm
Zévainé infekce v novorozeneckém véku
o pomoci metod sekvenovani pristi generace charakterizovat mikrobiom ve vybraném
kompartmentu téhotné 2eny, jei je spjaty s vysokym rizikem rozvoje zévainé infekci
novorozencᚐ
o nalezeni véasnych neinvazivnich markerl‘] zévainé novorozeneckych infekce
Kompozice téla a vyiiva V téhotenstvi u pacientek s rozdilnymi fenotypy predéasného porodu
o méreni kompozice téla spoleéné s extracelulérnimi a intracelularnimi kompartmenty a
méreni energetického vydeje u pacientek s rozdilnymi fenotypy predéasného porodu
o hodnoceni oxidativniho poskozeni a reparace DNA pomoci metody Comet Assay,
celotélového oxidativniho stresu pomoci stanoveni 8-hydroxy-deoxyguanosinu v moéi
Diabetes mellitus a daléi endokrinopatie v détském véku
o optimalizace terapie diabetes mellitus typu 1 v détském a adolescentnim véku
o vliv normo-, hypo- a hyperglykémie na senzorické funkce u déti a adolescentl‘] s diabetem
mellitus typu 1.
Vulvovaginélni dyskomfort a recidivujici vulvovaginélni kandidéza u ien V reprodukénim
véku
o imunologické, endokrinologické a mikrobiologické charakteristika vaginélniho prostredi u 2en
s vulvovaginalnim dyskomfortem
o nové terapeutické postupy u pacientek s vulvovaginélnim dyskomfortem a rekurentni
vulvovaginélni kandidozou na podkladé imunologické, endokrinologické a mikrobiologické
charakteristiky vaginélniho prostredi.
Doméci a zahraniéni spolupréce
Reseni vsech vyzkumnych cilfi probihé v tésné spolupraci s témito domacimi a zahraniénimi pracovisti:
UniverzitninemocnicevBrné, Univerzitni nemocnice vOstravé, Univerzitni nemocnice vOlomouci, The
University of Texas Medical Branch in Galveston, Galveston, USA, University of Goteborg, Sahlgrenska
University Hospital, Goteborg, Svédsko, University of Barcelona, Barcelona Center for Maternal Fetal and
7 / 77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturalni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdéla'vani 7___
Neonatal Medicine, Barcelona, Spanélsko, The Johns Hopkins Hospital, Baltimore, USA, Komenského
Universita v Bratislavé, Bratislava, Slovenska republika
Garantem této vyizkumné skupinyje hlavni reéitel projektu doc. MUDr. Marian Kacerovsky, Ph.D., viz priloha
Zadosti — CV kliéovflch pracovnikl‘]
3.1.2. VVzkumna’ skupina cl) Neurovédy
Neurovédy zahrnuji jednu z nejdynamiétéjéich a nejrozséhlejél'ch oblasti mediciny. Zékladni pilire strategie
vyzkumu ve FN HK budou jii etablované okruhy, které zahrnuji zejména cerebrovaskulérni a
neurodegenerativni onemocnéni, roztrouéenou sklerozu a pokroéilou diagnostiku neurologicch
onemocnéni.
Hlavni V92kumné oblasti skupiny
Oblast cerebrovaskulérnich onemocnéni reéi pét hlavnich cilᚐ:
- diagnostika akutniho stadia ischemického iktu
- mechanické revaskularizace mozkoch a privodnych mozkovych tepen
- diagnostika vzacnéjéich priéin iktl‘]
- posouzeni rizikovosti aterosklerotického plétu pred vy'Ikony na karoticch tepnéch
- posouzeni moinosti redukce vyiskytu ischemickyIch prihod v prᚏbéhu vykonl‘] na karotidéch pomoci
sonoly
Oblast neurodegenerativnich onemocnéni reéi dva hlavni cile:
- diagnostika a lééba Alzheimerovy demence
- nové moinosti diagnostiky a farmakoekonomika terapie Parkinsonovy nemoci
Oblast demyelinizaénich onemocnéni reéi dva hlavni cile:
- diagnostika roztrouéené sklerézy
- dlouhodoba monitorace klinického stavu a hodnoceni vlivu imunomodulaéni terapie u roztrouéené
sklerézy
Oblast objektivizace a kvantifikace vyvoje neurologickych poruch se zaméfuje na tri hlavni cile:
- periferni léze licniho nervu (Bellova obrna)
- paretické postiieni u iktL‘]
- poruchy chᚏze, rovnovéhy a koordinace pohybl‘]
Specifické oblasti vyzkumu
Cerebrovaskularni onemocnéni:
- diagnostika akutniho stédia ischemického iktu pomoci modernich modalit vypoéetni tomografie (CT)
— perfl'izniho CT, CT angiografie s vyéetrenim kolateral — s cilem identifikovat oblasti jadra mozkové
ischémie a ischemického polostl'nu
- zhodnoceni vyisledkl‘] mechanické revaskularizace mozkovych a pfivodnYch mozkovyIch tepen
(pomoci mechanické trombektomie, karotického stentingu a karotické endarterektomie) uiité v akutnim
stadiu ischemického iktu mimo standardni éasové 6h terapeutické okno (napr. u iktl‘] v prednl' mozkové
8/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturalni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum, Who] 3 vzdélavani
cirkulaci mezi 6. a 8. hodinou od rozvoje pfiznaku nebo u iktu p0 probuzeni) na zakladé posouzeni
aktuélniho stavu mozkové tkéné
- diagnostika vzécnéjsich pricin iktu (piedevéim u mladsich pacientCI) s vyuiitim genetického vyéetfeni
- posouzeni rizikovosti aterosklerotického plétu pied vykony na karotickych tepnéch (karotickym
stentingem a karotickou endarterektomii) pomoci magnetické rezonance a ultrazvukového vysetfeni
- posouzeni moinosti redukce vyskytu ischemickych pfihod v prubéhu karotické endarterektomie
pomoci sonolyzy
Neurodegenerativni onemocnéni:
- zlepseni diagnostiky (pomoci zavedeni novych diagnostickych metod — biomarkery) a rozvoj lééby
(pomoci zhodnoceni farmakokinetiky, farmakodynamiky a farmakoenomiky) Alzheimerovy demence
- zlepseni diagnostiky (pomoci zavedeni novych diagnostickych metod — poéitacové vyhodnoceni
chuze a pohybu Kinect II) a zhodnoceni farmakoenomiky terapie Parkinsonovy nemoci
Demyelinizaéni onemocnéni:
- zlepseni diagnostiky roztrousené sklerozy s vyuiitim proteomické analyzy Iikvoru
- dlouhodobé neuroimunologicka monitorace klinického stavu a multimodalni hodnoceni vlivu
imunomodulaéni terapie u pacientu s roztrousenou sklerézou
Oblast objektivizace a kvantifikace vyvoje neurologickych poruch se zaméfuje na ti‘i hlavni cile:
- hodnoceni klinického stavu u periferni Iéze licniho nervu (Bellovy obrny) pomoci klinickych skél,
Kinectu ll, termovize a elektromyografie
- hodnoceni dynamiky paretického postiieni u it pomoci klinickych skal, vypoéetni tomografie,
pohybovych cidel, Kinectu II a bezdrétové elektroencefalografie
- hodnoceni poruch chuze, rovnovéhy a koordinace pohybu pomoci klinickych skal, biochemickych
markeru, magnetické rezonance, pohybovych cidel, Kinectu II a bezdrétové elektroencefalografie
Doméci a zahraniéni spolupréce
2 spoleéné granty s domécimi subjekty, spolupréce se zahraniénimi vyzkumnymi pracovisti (prof. Koizumi —
Department of Health and Environmental Sciences, Kyoto University Graduate School of Medicine, Kjéto,
Japonsko; prof. Rochester a prof. Chambers — Clinical Ageing Research Unit, Institute of Neuroscience,
Newcastle University, Velké Briténie)
Garantem této vyzkumné skupiny je doc. Martin Valis, Ph.D., spiékovy védec se specializaci na
neurodegenerativni onemocnéni, neuroimunologii a likvorologii., je zkusenym fesitelem vyzkumnych zaméru
i grantu, a to i ve spolupréci s aplikaéni sférou. Vice viz pfiloha Zadosti — CV kliéovych pracovniku.
Mezi stéiejni granty této vyzkumné skupiny patfi:
Grantové projekty:
0 Novel diagnostic indicators and therapeutic procedures depending on the age categories with the
emphasis on aging, Co-investigator, Ministry of Healthcare 00179906 (2005 — 2011)
0 Pathophysiology of neuropsychiatric diseases and their clinical application, Co-investigator, Ministry
of Education 0021620816 (2005 — 2011)
0 Grant projects number FNHK 00179906, PRVOUK P37/O7 and PRVOUK: P37/08 (2014-2016)
9/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturalni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum, vyvoj a vzdélavani
3.1.3. VVzkumna’ skupina e) Klinické a experimentélm’ gastroenterologie
Klinické gastroenterologie patri mezi nejvy’lznamnéjéi obory vnitrniho lékaistvi, s vy'IznamnSIm
presahem do daléich odbornosti a s mimoradné velkYm potencialem védecko-vy’lzkumné spoluprace s
teoretickymi, preklinickymi i klinickYmi obory. Experimentalni gastroenterologie, zejména s vyuiitim
animalnich modell‘] velch zvii'at, predstavuje dᚐleiitou zékladnu pro vyzkum fyziologickych a patologickych
stavᚐ v gastroenterologii.
Ve Fakultni nemocnici Hradec Kralové je teZIsté VyIzkumu klinické a experimentalni
gastroenterologie na ||. interni gastroenterologické klinice. Pracoviété v uplynulém obdobi prokazalo, a to
nejen poéitatelnymi scientometrickflmi ukazateli, 2e disponuje VYZnamnYm vyizkumnym potencialem, 2e je
schopno védecké projekty navrhovat, piipravovat a realizovat (dvé tretiny publikaci s impaktovym faktorem),
ale také na vy'Izkumm'Ich projektech jinych pracovi§f smysluplné a hodnotné spolupracovat (tretina publikaci
s impaktom faktorem v uplynulych deseti letech). ||. interni klinika je akreditovanym ékolicim centrem pro
specializaéni pripravu (vnitiniho lékarstvi, gastroenterolgie a revmatologie) a §kolicim centrem doktorsch
studijnich programl‘i. Pracoviété klinické a experimentalni gastroenterologie je personalné, odborné,
metodicky a technologicky vybavené k realizaci prekiinicch a klinickyIch studii a smluvnich projektl‘]
farmaceutického a biomedicinského vy'Izkumu.
Klinické gastroenterologie
Klinicka gastroenterologie ||. interni kliniky je zamérena na nové endoskopické metody
(POEM - peroralni endoskopické myotomie; FTR - "full-thickness resection" - transmuralni endoskopie
kolorektalnich neoplazii) a na vybrana onemocnéni gastrointestinalniho traktu (Barrettl‘iv jicen, infekce
Helicobacter pylori, celiakie, idiopatické strevni zanéty, kolorektalni neoplazie a funkéni poruchy
gastrointestinalniho traktu). Vy'IZkum je zaméren také gastroenterologické komplikace systémoch chorob
pojiva. Z novych vyzkumnych metod se zavadi izolace mRNA ze slin a z biopsii sliznice gastrointestinalniho
traktu a jater (ve spolupraci s Ustavem lékaiské biochemie LF UK) a vyéetreni kondenzatu vydechovaného
vzduchu (ve spolupraci s UKBD a UKIA). Ve spolupraci se IV. interni hematologickou klinikou a
Fingerlandovy'Im listavem patologie se piipravuje vilzkum konfokalni laserové endomikroskopie v éasné
diagnostice reakce étépu proti hostiteli (u nemocnych po transplantaci progenitorovyIch krvetvornYch bunék).
Mezioborové, institucionalni a mezinérodni spolupréce
Kliéova je institucionalni védecko-vyzkumna spoluprace s Lékarskou fakultou UK v Hradci
Kralové. ||. interni klinika se v minulosti podilela na iadé projektl‘] s vyuiitim vyzkumné spoluprace FN a LF.
V letoénim roce naée pracoviété aktivné spolupracovalo pii piipravé podaného projektu "Podpora VyIzkumu a
vyvoje teranosticch metod v mediciné", dotaéni program OP WV.
Klinicka a experimentalni gastroenterologie ||. interni kliniky v souéasné dobé aktivné
spolupracuje na skumnYch projektech s Lékaiskou fakultou MU Brno (kolicinogenie slizniéniho a
luminalniho kolorektalniho mikrobiomu), s Fakultou vojenského zdravotnictvi UO Hradec Kralové (mitoticka a
apoptoticka aktivita kolorektalnich neoplazii) a s Fakultou chemicko-technologickou UP Pardubice (slizniéni
metabolismus mastnYch kyselin u idiopatickych strevnich zanétl‘i).
Pracovi§té se dale spolureéitelsky zapoji do projektu "IT4Bio" (oasti "imaging"), hlavnim
reéitelskym pracoviétém bude FIM UHK, dotaéni program OP VW. Budeme pokraéovat ve védecko-
vyzkumné spolupraci s Ustavem teorie informace a automatizace Akademie véd CR (digitalni zpracovani a
anal3'/za endoskopickych obrazᚐ).
V souéasné dobé probiha také védecko-vyzkumna spoluprace s University College London,
Velka Britanie (prof. R. Hamoudi, vy'Izkum biomarkerl‘i Barrettova jicnu a adenokarcinomu jicnu je slinach) a s
University of loannina, Recko (prof. E. Tsianos, kvalita 2ivota a adherence k farmakoterapii idiopatickflch
stievnich zanétl‘]; tento projekt se realizuje ve spolupraci také s Farmaceutickou fakultou UK). N. interni
gastroenterologické klinika bude usilovat o navazani daléi mezinérodni védecko-vflzkumné spoluprace.
10 / 77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturaini a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. WVO] a vzdélavani
Garantem vilzkumné skupiny je — Dlouholety excelentni
vyzkumny a klinicky pracovnik voboru gastroenterologie s vice nez 20ti Uspééné reéenymi vyzkumnYmi
zaméry a granty a bohatou a vysoce ocenovanou publikaéni éinnosti. Autor vice nez 400 publikaci v
tuzemskyIch a zahraniénich odbornYch recenzovanych éasopisech, z toho 110 publikaci v éasopisech s
impaktovyIm faktorem, 3008 zaznamᚐ dle WoS, a H — index 19. Vice viz priloha Zadosti — CV kliéoch
pracovnikt‘]. Prof. Bureé je lispéénym re§itelem gastroenterologické éasti projektu PRVOUK 37-08 (2012 -
2016), v poslednich 5 letech byl hlavnim re§itelem grantu IGA: IGA NT-14270-3, a dale spoluie§itelem
daléich 5 grantl‘] IGA (NT-13413-4; NT-13532-4; NT-13414-4; NT-13673-4; NT-14383-3).
3.2. STRUENA CHARAKTERISTIKA PARTNERU PROJEKTU
Univerzita Hradec Krélové
Univerzita Hradec Kralové je mladou verejnou vzdélavaci instituci zalozenou v roce 1959. Univerzitu
tvori pét éasti, kterymi jsou Pedagogické fakulta, Fakulta informatiky a managementu, Filosoficka fakulta,
Piirodovédecka fakulta a Ustav sociélni prace. Spoleéné tyto souéasti nabizeji studium ve vice jak stovce
plné akreditovam'Ich bakalarsky'Ich, magisterskyIch a doktorskych programl‘i, které roéné navétévuje okolo
9000 studentl‘].
Partnerem projektu je Prirodovédecka fakulta, Katedra fyziky.
Univerzita Hradec Kralové cilené spolupracuje s aplikaéni sférou, konkrétné z pohledu spoleénych
projektL‘i se v minulosti podilela na piipravé projektovych zadosti ve verejné soutézi TACR APLIKACE,
kontinualné probihaji pripravy projektCI/nabidek v ramci vyizvy lnovaéni vouchery (aktuélné v realizaci 3
inovaéni vouchery a 5 v piipravé), véetné aktualni pripravy projektl‘] VYZvy TACR EPSILON.
V souéasné dobé probihaji licenéni jednani k nékolika technologiim, konkrétné uzavfeni 1 licenéni
smlouvy piedpokladame v nejblizéi dobé. Dale probihaji intenzivni jednani k zalozeni spin-off firmy
akademickyIm pracovnikem Univerzity Hradec Kralové, které bude licencovat a dale rozvijet smérem k
trznimu uplatnéni unikatni technologii Univerzity Hradec Kralové, které byla mj. podpoiena v projektu Gama
TACR. Clenem reéitelského tyImu bude excelentni vyzkumny pracovnik, prof. RNDr. Petr Seba, DrSc., ktery
ma 110 odbornflch publikaci na Wos, 2102 citaci a h-index 26. Vice viz piiloha Zadosti — CV kliéoch
pracovnikt‘].
Mezi nejvy'Iznamnéjéi vysledky VaV na Univerzité Hradec Krélové patri:
0 Monitor pohybové aktivity, Ovérena technologie spoleénosti Linet, spol. s r. 0., 2017, smluvni
vyzkum se spoleénosti Linet, spol. s r. o.
0 Monitor intrakranialniho tlaku, Ovérena technologie spoleénosti Linet, spol. s r. o., 2015,
smluvni v3'Izkum se spoleénosti Linet, spol. s r. o.
0 Bed exit alarm, Ovérena technologie spoleénosti Linet, spol. s r. 0., 2014, smluvni vyzkum
se spoleénosti Linet, spol. s r. o.
o Technologie Vital Monitor ll, Ovérena technologie spoleénosti Linet, spol. s r. o., 2014,
smluvni v3'Izkum se spoleénosti Linet, spol. s r. o.
o Technologie Vital Monitor: know-how, Ovérena technologie spoleénosti Linet, spol. s r. 0.,
2011, smluvni vyzkum se spoleénosti Linet, spol. s r. o.
—vedouci vyzkumné éasti na UHK se dlouhodobé vénuje anale a zpracovani
biomedicinskyIch signalᚏ a studiu invariantl‘] diferencialni geometrie, Je autorem a spoluautorem rady
patentovanych reéeni vy'Izkumnych likolfi, vice viz priloha Zadosti CV kliéovych pracovnikt’].
Internetovy zdroj informaci: www.uhk.cz
Zapojeni projektového partnera, podil UHK na rozpoétu: 5 882 353 Ké, 15% 11/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturalni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdélavani
Univerzita Karlova, Lékai‘ské fakulta v Hradci Krélové (LF UK v HK)
Lékaiské fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Kralové (LF UK v HK, www.lfhk.cuni.cz), soucést
nejstaréi, nejvétsi a nejlépe hodnocené univerzity ve stfedni Evropé, je jednou z prednich instituci v CR v
oblasti vyuky lékai'stvi, védy a v3'Izkumu. Fakulta nabizi studium 1760 studentᚐm (iijen 2016) v bakalaiskych,
magisterskych a doktorskych studijnich programech a je jednou ze sedmi lékarskych fakult v CR, které
ziskaly opravnéni M2 CR k specializovanému vzdélévéni lékarl‘]. Fakulta ma celkem 662 zaméstnancᚐ
(biezen 2017), z toho je 477 akademicky’lch pracovnikl‘].
LF UK v HK klade velky dᚐraz na védecké a vilzkumné aktivity. Vsumné aktivity probihaji na vice
nez 40 nezévislych katedréch, Ustavech, klinikéch a dalsich pracovistich. Klicovym tématem je podpora
vysoce kvalitnich a produktivnich védeckych tyma s dᚐrazem na dosazeni konkurenceschopnych vy'Isledkl‘]
na narodni i mezinarodni L'Jrovni. V souladu se strategickymi dokumenty EU a CR je fakultni v3'Izkum obecné
zaméien na onkologii a hematoonkologii, civilizaéni nemoci, starnuti populace a personalizovanou medicinu.
V letech 2009 — 2015 bylo postaveno nové vyukové a vy'Izkumné centrum MEPHARED v tésné blizkosti
Fakultni nemocnice Hradec Krélové a také byla modernizovéna budova teoretickyIch L'Jstavᚐ LF UK v HK.
vyzkumnici a studenti kazdoroéné resi nebo se podili na piiblizné 40 vyzkumnYCh projektech
podporovanych rᚐznymi agenturami véetné EU grantl‘]. V poslednich trech letech (":inila poskytnuté financni
podpora celkem 387 milionl‘] Kc, coz prineslo 534 originalnich védecch publikaci 3 IF. V roce 2016
zaznamenala LF UK v HK celkem 393 zaznaml‘] v databazi RIV (duben 2017). Pro kompletni piehled
souéasnych projektᚐ a grant“) navstivte webové strénky LF UK v HK, sekci Véda a zahranici - Granty
https://www.lfhk.cuni.cz/Veda,-zahranici/Grantyl. Od roku 2006 LF UK v HK kazdorocné organizuje unikétni
konferenci studenti] Ph.D. - International Medical Postgraduate Conference v Hradci Krélové, které
prohlubuje mezinérodni spolupréci a rozsiruje kontakt mladych védcᚐ s klinickou praxi.
Vedeni fakulty klade dl‘Jraz na aplikaci védeckého vyzkumu do klinické praxe a na spolupréci s
firmami, coz napomaha sirsimu vyuziti védecky’lch vysledkt‘] v praxi. Nedévno bylo dosazeno pokroku v
navézéni spoluprace v aplikaéni sféie, které prinési vyvoj uzitnYCh word a patentl‘] a poméhé zlepsit
zdravotni pééi, kvalitu zivota nebo pracovniho prostiedi.
Od roku 1958 vydavé LF UK v HK multidisciplinérni lékarsky casopis Acta Medica
(https://actamedica.lfhk.cuni.cz/). Recenzovany, anglicky psany casopis je indexovén v Index Medicus,
MEDLINE, Scopus, EBSCO, DOAJ a Chemical Abstracts.
Projektovy tSIm partnerl‘] je slozen z odbornikl‘] 2 LF UK v HK a ze spoleényIch pracovist’ LF UK v HK
a FN HK (viz kap. 4.1.8. vyzkumny tyim). 2 LF UK v HK budou na projektovych aktivitéch participovat
vybrani pracovnici z Ustavu hygieny a preventivniho lékarstvi a Ustavu farmakologie. Ze spoleénYch
pracovist’ LF UK v HK a FN HK se projektovych aktivit zdcastni vybrani pracovnici z Ustavu klinické
imunologie a alergologie (UKIA) a Ustavu klinické biochemie a diagnostiky (UKBD).
Projektovy tym partnera vede prof. lng. Zdenék Fiala, CSc. (LF UK v HK, Ustav hygieny a
preventivniho lékarstvi) a prof. RNDr. Stanislav Miéuda (LF UK v HK, Ustav farmakologie). Koordinatorem
projektu za LF UK v HK je prof. MUDr. Stanislav Micuda, Ph.D., ktery ma dlouholeté zkusenosti s vedenim
vyzkumnyIch tyimᚏ a s realizaci iady tuzemsch i zahraniénich VYZkumny/ch projektl'] a programᚏ (blize viz
piiloha Zadosti CV kliéovych pracovnikᚐ).
Finanéni prispévek LF UK v HK bude 4 100 000 Kc (viz priloha ,,Principy partnerstvi“)., 10%
Vice informaci o partnerovi je dostupnyIch ve VYroéni zprévé za rok 2016 — viz priloha nebo:
https://www.lfhk.cuni.cz/Fakulta/DokumentyNyrocni-zpravy/
Projekty iadatele podpoi‘ené v poslednich letech financované ze Strukturélnich fondl‘] s
vazbou na projekt
12/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturalni a investiéni fondy
Operatni program Wzkum. vyvoj a vzdélavani
V letech 2012-2015 realizovala Fakultnl' nemocnice Hradec Krélové dva projekty zamérené na rozvoj
tzv. postdoktorandskych pozic. Oba tyto projekty byly podporeny Evropskym sociélnl'm fondem a prostredky
stétnr’ho rozpoétu CR prostrednictvim Operaénr’ho programu Vzdélévénr’ pro konkurenceschopnost.
Vytvérenl' a podpora téchto pozic se stala jednou z prioritnl'ch oblasti podpory a rozvoje vyzkumu a
vyvoje FN HK.
Vletech 2014-2015 realizovala FN HK projekt Pre Seed aktivity Fakultnl' nemocnice H. Krélové,
s rozpoétem 30 mil. Ké, jehoi cilem bylo podporit komercializaci nadéjm'Ich vysledkl‘] s vysokym aplikaénr’m
potenciélem, které vznikly ve Fakultnl' nemocnici Hradec Krélové v oblasti biomediciny a byly podporeny ve
fézi proof-of-concept a/nebo prl'prava komercializace.
V névaznosti na tento projekt na' FN HK realizuje projekty podporené programem TACR GAMA,
Centrum transferu biomedicr’nskych technologil' — PoC, rozpoéet 20,5 mil. Ké, doba realizace 2015-2019.
Reéeni projektu je zésadnl' souééstr’ systematického provédénl' transferu technologil' ve Fakultnl' nemocnici
Hradec Krélové a na Univerzité Hradec Krélové poskytuje triné orientované ovérenl' prinosᚐ a kvalitativnl'ch
parametrl‘] inovacr’ a technologil'. Pozitivnl' vysledky tohoto ovérovénl' vyrazné zlepéujr’ vyjednévacr’ pozici a
smérujl' vyvoj pro komercializaci inovaci. Realizace projektu poméhé preklenout zavédéci obdobl' nového
systému transferu technologil' a éasovy nesoulad mezi vynaklédénl'm VVdajCl na komercializaci a
oéekévanymi vynosy z nejperspektivnéjél'ch technologil'. Projekt zabezpeér’ udrienl' nového systému
komercializace (min. do roku 2025) a rozvinuti zékladnl'ho portfolia nabl'dky technologil' obou institucr’
dᚐkladnym ovérenl'm konceptu cca 8 - 13 novy'Ich technologil' do 31.12.2019.
Projekty partnerl‘] podporené v poslednich letech financované ze Strukturélnich fondᚏ s
vazbou na projekt
V letech 2012-2015 realizovala Univerzita Hradec Krélové dva projekty zamérené na rozvoj tzv.
postdoktorandskflch pozic. Oba tyto projekty byly podporeny EvropskYm sociélnl'm fondem a prostredky
stétnr’ho rozpoétu CR prostrednictvim Operaénr’ho programu Vzdélévénr’ pro konkurenceschopnost.
Vytvérenl' a podpora téchto pozic se stala jednou z prioritnl'ch oblasti podpory a rozvoje vyzkumu a
vyvoje na Univerzité Hradec Krélové.
Spoleéné projekty iadatele a partnerᚏ v poslednich letech financované ze Strukturélnich
fondl‘] s vazbou na projekt
V letech 2012-2015 realizovala FN a UHK projekt financovany Operaénr’m programem vyzkum a
vyvoj pro inovace, ktery podporil vznik centra transferu technologil' pro tri vyzkumné organizace: FN HK,
UHK a Fakultu vojenského zdravotnictvr’ Univerzity obrany. Pracovnl'ci Centra transferu biomedicr’nskych
technologil' pripravujl' pro projekt plén ochrany duéevnl'ho vlastnictvi, jeden ze specialistl‘] na transfer
technologil' bude také élenem tYmu.
FNHK, LF HK i UHK byly v minulosti rovnéi partnery projektu ,,Centrum pro inovace v biomedicr’né”
realizovaného v letech 2011-2014 v rémci Operaénl'ho programu Vzdélévénl' pro konkurenceschopnost,
oblast podpory 2.4 Partnerstvr’ a sité. Projekt je registrovén pod él'slem CZ.1.07/2.4.00/17.0115. Hlavnl'm
cilem projektu CEPIN bylo vytvorenl' fungujl'ci sité partnerl‘] zejména z oblasti biomedicr’ny a usnadnénl' jejich
vzéjemné spolupréce a transferu informacr'. DI’ky realizaci projektu se séila informovanost o vyzkumnych
aktivitéch regionélnr’ch vyzkumnych organizacr’ a o inovaénr’ch aktivitéch firem pᚐsobl'cich v oblasti
biomedicr’ny a také obdobm’lch institucr’ ze zahraniél'. Projekt v maximélnl' mire vyuil'val spolupréci partnerl‘] a
dalér’ch L'Jéastnl'kl‘] projektu pro prenos vysledkt‘] v3'Izkumu do praxe a naopak pro prenos potreb z praxe k
védeckému zkouménl'.
13/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. WVO] a vzdéla'vani
4. VY’ZKUMNE’ ZAMERY
4.1. VY’ZKUMNY’ 2AMER 1 POINT-OF-CARE TESTY u PREDEASNE’HO PORODU: INTRAAMNIALNi KOMPLIKACE
4.1.1. Abstrakt
Predéasny porod, tj. porod pred dokonéenYm 37. tyidnem téhotenstvi, je ai vjedné tretiné pripadl‘]
komplikovén pritomnostl' bakteril' v plodové vodé, tzv. mikrobiélnl' invazi do amniélnl' dutiny a/nebo zénétem
plodové vody, tzv. intraamniélm’m zénétem. Pᚏtomnost téchto vétéinou subklinicky probI'hajI'cich komplikaci
je spojena s vysokym rizikem rozvoje materské a/nebo fetélnl' zénétlivé odpovédi, jakoi i s horél'mi
perinatologickYmi vysledky. Véasné detekce téchto zévainych zénétlivflch komplikaci predéasného porodu
predstavuje zésadnl' predpoklad optimalizace a individualizace terapeutického managementu této
téhotenské komplikace s cilem zlep§it perinatologické vysledky. Tento vy'Izkumny zémér mé tyto hlavnl' cile:
i) vyvinout point-of—care test kdetekci intraamniélm’ho zénétu; ii) vyvinout point-of—care test kdetekci
mikrobiélnl' invaze do amniélnl' dutiny; iii) zavést animélnl' model intraamniélnl'ho zénétu a mikrobiélnl' invaze
do amniélnl' dutiny; iv) ovérit point-of—care testy na invazivné odebranyIch vzorcich (plodové voda) od
pacientek s predéasny'Im porodem; v) ovérit point-of—care test na intraamniélm’ zénét na neinvazivné
odebranych vzorcich (vaginélnl' tekutina) od pacientek s predéasnYm porodem; a vi) charakterizovat
moinosti neinvazivnl' identifikace prl'tomnosti intraamniélnl'ho zénétu a/nebo mikrobiélnl' invaze do amniélnl'
dutiny u pacientek s pfedéasnYm porodem analyzou kondenzétu vydechovaného vzduchu.
4.1.2. Souéasnv stav pozném’
Predéasny porod je definovany jako porod pred dokonéenym 37. tyidnem téhotenstvi. Predéasny
porod postihuje zhruba kaidé desété téhotenstvi a je vedouci prl'éinou Umrtl' détl’ v novorozeneckém véku a
druhou nejéastéjéi pfl’éinou L'etl' détl’ do véku péti let. Pri souéasné natalité v Ceské republice pohybujI'CI' se
kolem 111 000 porodl‘] roéné, predéasnym porodem skonél' cca 11 000 téhotenstvi. Predéasny porod se déll’
na dvé zékladnl' sloiky. Na iatrogennl' predéasny porod, vyvolany bud’ zmaterské (napr. predéasné
odlouéenl' placenty, preeklampsie) éi fetélnl' pfl’éiny (napr. hrozici hypoxie plodu, fetélnl' rᚐstové restrikce
plodu). Tento je zodpovédny za jednu tretinu véech pfedéasm’lch porodl‘]. Zbyvajl'ci dvé tretiny reprezentuje
sponténnl' predéasny porod. Ten je moino rozdélit na predéasny porod se zachovaly'Im vakem blan
(prezentujl'ci se néstupem pravidelné déloim’ éinnosti vedoucim ke zméném na déloinl' él’pku) a predéasny
odtok plodové vody (poruéenl' plodoch oball‘] a odtok plodové vody bez néstupu pravidelné déloinl'
aktivity). Oba dva fenotypy sponténnl'ho predéasného porodu mohou bylt komplikované pᚏtomnosti bakteril'
v plodové vodé (mikrobiélnl' invaze do amniélnl' dutiny), zénétem v plodové vodé (intraamniélnl' zénét) a
zénétem v placenté.
Jelikoi amniélnl' dutina je za fyziologickyIch podml'nek povaiovéna za sterilnl', prᚐkaz mikrobiélnl'
invaze do amniélnl' dutiny je povaiovén za patologicky nélez, komplikujI'CI' a2 jednu tretinu véech
predéasnyIch porodl‘]. Nejvyznamnéjél' cestou invaze bakteril' do plodové vody je jejich prᚐnik z pochvy pres
déloinl' hrdlo (":i z choriodeciduélnl'ho prostoru. Nejéastéjél'mi prokazovanymi pᚐvodci mikrobiélni invaze do
amniélnl' dutiny jsou tzv. genitélnl' mykoplazmata (Ureaplasma parvum, Ureaplasma urea/yticum a
Mycoplasma hominis). Pᚏtomnost bakteril' v plodové vodé je rozpoznéna receptory pro nebezpeéné vzory
uml'sténYmi zejména v amniélnl'm epitelu plodovych oball‘]. Jejich aktivace spouétl' produkci pro- a
protizénétlich mediétorl‘]. TI'm dochézi k elevaci jejich hladin v plodové vodé a rozvoji patologického stavu,
ktery je oznaéovany jako intraamniélnl' zénét. Ten je nésledovén chemoatrakci neutrofill‘] a dalél'ch
14/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdéla'vani
imunokompetentnich bunék ze stény délohy éi materské cirkulace neutrofily do placenty a plodovych oball‘].
Dochézi k akutnl'mu rozvoji zénétu placenty a plodoch oball‘], tzv. histologické chorioamnionitidé.
Pritomnost intraamniélnich zénétlich a infekénich komplikaci je jednoznaéné spjata s nepfiznivi
perinatélnimi vysledky vdᚏsledku kratéiho intervalu od rozvoje priznakl‘] kpredéasnému porodu, tedy
niiéimu gestaéniho stéri porodu, jakoi i zvy'Iéenému riziku rozvoje éasné novorozenecké sepse. Recentni
publikace jednoznaéné ukazuji, ie konzervativni postup v pripadé intraamniélnich komplikaci je spojen
s nejhorél'mi perinatélnimi vy'Isledky. Bohuiel postup pri Iéébé pfedéasného porodu je vsouéasné dobé
uniformni a pfitomnost téchto subklinicky/ch komplikaci nenl' bréna v potaz. Hlavnim dᚐvodem je fakt, ie
intraamniélni zénétlivé a infekéni komplikace probihaji ve vétéiné pripadl‘] subklinicky a moinost jejich
véasného odhaleni vyéetrenim z krve téhotné ienyje velmi limitované a2 téméf nemoiné.
Zlatym standardem detekce intraamniélnich zénétlivych a infekénich komplikaci je vyéetreni plodové
vody odebrané provedenim transabdominélni amniocentézy. Pritomnost intraamniélniho zénétu je
stanovovéna vyéetrenim hladin glukézy, Iaktétu a/nebo interleukinu-6 v plodové vodé. Jedné se véak o
markery nespecifické, které maji limitovanou senzitivitu a specificitu. Prᚏkaz mikrobiélni invaze do amniélni
dutiny se vétéinou provédi aerobni a anerobni kultivaci. Vzhledem k tomu, ie vétéina bakterii nachézejicich
se v plodové vodé je obtiiné kultivovatelné éi nekultivovatelné, je nezbytné pouiivat k diagnostice
mikrobiélni invaze do amniélni dutiny nekultivaénich metod zaloienych na prᚐkazu 16S rRNA genu
v plodové vodé a jeho nésledné sekvenaci. | pres relativni dostupnost, a to i finanéni, jsou tyto metody stéle
éasové néroéné.
Recentni proteomické studie plodové vody odhalily radu slibnych specificky’lch proteinovy’lch
ukazatell‘], jejichi hladiny v plodové vodé jsou u intraamniélnich zénétlich komplikaci zménéné. VYZkumny
tym iadatele vminulosti publikoval vy'Isledky svych proteomické studii z plodovy’lch vod 0d pacientek
spi’edéasnyIm porodem se zamérenim na identifikaci specifickyIch proteinoch ukazatell‘] intraamniélni
zénétlivych komplikaci. Nékteré slibné proteinové ukazatele v plodové vodé byly také tyImem iadatele
technicky validovény a vjednom pripadé i replikovény na nové kohorté pacientek.
Z klinického pohledu je nezbytné, aby stanoveni intraamniélnich zénétlivych a infekénl'ch komplikaci
probéhlo co nejdi'ive po prijetl' pacientky. Stanoveni intraamniélniho zénétu a mikrobiélni invaze do amniélni
dutiny musi bylt optimélné rychlé, levné a nejlépe proveditelné u lᚐika téhotné 2eny. Jediné tak je umoinén
individualizovany diagnosticko-terapeuticky management, jehoi cilem je stratifikovat zeny s predéasnyIm
porodem na ty, kde je predéasny porod komplikovany intraamniélnimi zénétlivi a infekénimi komplikace a
na ieny bez téchto patologii. Lééba pfedéasného porodu u obou skupin pacientek pak mᚐie optimélné
probihat zcela odliéné, jakoi i neonatologické péée o novorozence z téchto gravidit.
Dᚐleiitou cestou usnadᚏujici individualizovany pristup k Iéébé predéasného porodu je vyvoj point-of-
care testl‘] pro stanoveni intraamniélniho zénétu a mikrobiélni invaze do amniélni dutiny. Prvnim krokem je
vyvoj point-of-care testt’], které analyzuji vzorky invazivné odebrané plodové vody pomoci transabdominélni
amniocentézy. Tato analyza jisté poskytne nejpresnéjéi vyisledky. Nicméné u pacientek s predéasnym
odtokem plodové vody, je odbér plodové vody velmi obtiinym vy'Ikonem pro éasto jejl' velmi limitované
mnoistvi v amniélni dutiné. Na druhé strané u téchto ien je moiné vzorek plodové vody odebrat
neinvazivné, ze zadni poéevni klenby pri vyéetfeni v zrcadlech. Vyuiiti téchto neinvazivnich vzorkl‘] rozéiri
15/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturéini a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. WVO] a vzdéla'vani
pouiitl' point-of-care testl‘] i na pracoviétl'ch éi ambulancr’ch, které nedisponujl' moinostl' odbéru plodové vody
transabdominélm’ aminocentézou.
4.1.3. Vazba na stévajl’ci skum iadatele a partnerᚏ projektu
vyzkumny Wm z Fakultnl' nemocnice Hradec Krélové se od roku 2008 systematicky vénuje vyzkumu
voblasti predéasného porodu. Hlavnl' oblasti vyzkumu ty'Imu reéitele je problematika intraamniélnl'ch
komplikacr’ u pacientek spredéasny'Im odtokem plodové vody. Vtéto oblasti vy'Izkumu patrl' mezi
nejproduktivnéjél' tymy, nejen vevropském kontextu. Vy'IZkumny tym re§itele v minuch letech
charakterizoval proteinové sloienl' plodové vody s ohledem na pfl’tomnost intraamniélnl'ch komplikaci u
téhotnyIch ien s obéma fenotypy pfedéasného porodu. Tym taktéi charakterizoval mikrobiélnl' kompozici
plodové vody u pacientek s pfedéasny’lm odtokem plodové vody komplikovanym pritomnostl' mikrobiélnl'
invaze do amniélnl' dutiny vyuiitl'm kultivaénl'ch a nekultivaénl'ch technik (specifické PCR na genitélnl'
mykoplazmata a nespecifické PCR na stanovenl' 168 rRNA genu). Re§eni tohoto vy'Izkumného zéméru plné
a plynule navazuje na dosaiené vysledky, jakoi i ᚏspééné vyfeéené grantové projekty GACR, IGA, a
MSMT.
Partnersky vyizkumny tyim Lékarské fakulty v Hradci Krélové mé dlouhodobé zkuéenosti s animélnl'mi
modely. Na tyto zkuéenosti se navéie pri vytvorenl' animélnl'ho modelu intraamniélm’ho zénétu.
4.1.4. Vy’yzkumné cile, aktivity a Wsledky
Tento vy'Izkumny zémérje sloien ze éesti zékladnl'ch vy'Izkumm'Ich CM]:
4.1. vyvoj point-of—care testu k detekci intraamniélnl'ho zénétu.
4.2. vyvoj point-of—care testu k detekci mikrobiélnl' invaze do amniélnl' dutiny
4.3. Zavedenl' animélnl'ho modelu intraamniélm’ho zénétu a mikrobiélnl' invaze do amniélnl' dutiny.
4.4. Ovérenl' point-of—care testl‘] na invazivné odebranych vzorcich (plodové voda) od pacientek
s predéasnyIm porodem.
4.5. Ovéfenl' point-of-care testu na intraamniélnl' zénét na neinvazivné odebrany’lch vzorcich
(vaginélnl' tekutina) od pacientek s pfedéasny’lm porodem.
4.6 Charakterizovénl' moinosti neinvazivnl' identifikace intraamniélm’ho zénétu a/nebo mikrobiélnl'
invaze do amniélnl' dutiny u pacientek spfedéasny’lm porodem analy’lzou kondenzétu vydechovaného
vzduchu.
ad 4.1.
Ze seznamt‘] kandidétnl'ch proteinl'] v plodové vodé, které byly hlavnl'mi VyIstupy predchozich
komparativnl'ch proteomickyIch studil' plodové vody u pacientek s predéasnYm porodem provedenych tyImem
2adatele, bude vybréna optimélnl' kombinace kandidétnl'ch proteinl']. Tyto proteiny éi jejich kombinace budou
pouiity k vyvoji point-of—care testu zaloieného na heterogennl' magnetické imunoanale vyuiivajicr’ jako
signéI-generujici znaéku enzym (":i nanoééstice umoiᚏujr’cr’ elektrochemickou detekénl' koncovku. Usporédénl'
celého systému testu bude miniaturizovéno pro nI'zkou spotrebu vzorku a reagencia.
ad 4.2.
16/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdéléw'ani
Z databaze predchazejl'cich vy'Isledkl‘] vyzkumného tYmu iadatele stran stanovenl' mikrobialnl' invaze
do amnialnl' dutiny u témér 700 pacientek s predéasnym odtokem plodové vody bude vytvoren panel
bakteriélnl' rodl'], které byly zodpovédné alespoᚏ za devadesat procent véech mikrobialnl'ch nélezᚐ v plodové
vodé u pacientek s predéasny'Im odtokem plodové vody. Tento panel bude podkladem k vyvoji dvou in-house
multiplexu PCR (kaidy pro 4 bakteriélnl' rody), které budou nasledné testovény na klinickych vzorcich
plodovyIch od pacientek s predéasny'Im odtokem plodové vody.
ad 4.3.
Bude vytvoren animalnl' model (laboratornl' potkan) intraamnialnl'ho zanétu pro dalél' VYZkumu
patofyziologicky'Ich procesᚐ spjaty'Ich s touto komplikacl téhotenské komplikace. Pod ultrazvukovou kontrolou
budou transabdominalnl' aminocentézou aplikovany povrchové proteiny bakteril' (lipopolysacharid,
peptidoglykan) a teplem inaktivovana genitalnl' mykoplazmata do amnialnl'ch dutin délohy gravidnl' samice
potkana. S éasovy'Im odstupem bude opét transabdominalnl' aminocentézou odebrén vzorek plodové vody,
ktery bude slouiit ke stanovenl' intenzity intraamnialnl' zénétlivé odpovédi, jakoi i k optimalizaci vyvr'jeny'Ich
metod.
ad 4.4
Cd pacientek s predéasnYm porodem mezi 24. a 37. tem téhotenstvr’ budou transabdominélnl'
aminocentézou pod ultrazvukovou kontrolou odebrany vzorky plodové vody. Vtéchto vzorcich bude
konvenénl'mi metodami vylouéena éi potvrzena mikrobiélnl' invaze do amniélnl' dutiny a/nebo pfl’tomnost
intraamniélnl'ho zénétu. Tyto vzorky budou poté slouiit ktestovénl' aoptimalizaci testovanych metod.
Zl'skané data budou slouiit k ovérenl' pouiitelnosti dané metodiky pro rutinnl' analyzu.
ad. 4.5
Cd pacientek spfedéasm’lm porodem mezi 24. a 37. tyidnem téhotenstvr’ budou pri vyéetrenl'
vzrcadlech ziskény neinvazivné vzorky vaginalnl' tekutiny ze zadnl' poéevnl' klenby. Transabdominalnl'
aminocentézou budou ziskany vzorky plodové vody. Ve vzorcr’ch plodové vody bude konvenénl'mi metodami
vylouéena (":i potvrzena mikrobiélni invaze do amniélnl' dutiny a/nebo pfl’tomnost intraamnialnl'ho zénétu.
Pacientky budou dle toho oklasifikovany a rozdéleny do skupin. Nasledné bude provedena analyza
vaginalnl'ch vzorkl‘] pomocr’ testované metody. Zl'skané data budou slouiit kovérenl' pouiitelnosti dané
metodiky pro rutinnl' analu.
ad. 4.6
U pacientek zarazenych do cile 4.4. a 4.5. bude proveden odbér vzorku kondenzétu vydechovaného
vzduchu. Vzorky budou zamraieny a uloieny v mrazicr’m boxu pri -800 ai do analy'Izy. Téhotné 2eny budou
dle pfl’tomnosti éi neprl'tomnosti mikrobiélnl' invaze do amniélnl' dutiny a intraamnialnl'ho zanétu rozdéleny do
étyr skupin: i) mikroby—indukovany intraamniélnl' zanét (pfl’tomna mikrobiélni invaze do amniélnl' dutiny a
intraamniélnl' zanét), ii) sterilnl' intraamnialnl' zénét (pfl’tomen jen intraamniélnl' zanét), iii) kolonizace
(pfl’tomna jen mikrobialnl' invaze do amnialnl' dutiny); iv) negativnl' (neprl'tomna mikrobiélni invaze do
amnialnl' dutiny a intraamnialnl' zénét). Po sesbl'ranl' dostateéného poétu v kaidé skupiné (minimalné 20)
bude provedena analyza kondenzatu pomocr’ vysokotlaké kapalinové chromatografie (":i imunologickYmi
protilétkovymi metodami. vysledky budou vyhodnoceny s ohledem na pfl’tomnost a nepritomnost
intraamniélnl'ho zénétu a/nebo mikrobiélnl' invaze do amnialnl' dutiny.
17/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturalni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdéla'vani
4.1.5. Princip vyvijeného zai‘izenl'
vyvoj magnetického imunosenzoru bude sméiovat ke konstrukci citlivého zarizeni pro kvantifikaci
jednoho nebo vice biomarkerl‘], vyuiivajici kombinace specifické afinitni reakce mezi protilétkou a antigenem
(stanovovany biomarker) s citlivou elektrochemickou detekci. V dneéni dobé jsou elektrochemické
imunosenzory vyznamné z pohledu moiné detekce rady biomarkerl‘] zejména pro analy’lzu reélnYch vzorkl‘] a
reprezentuji atraktivni a cenové dostupné zarizeni s vynikajicimi analyticky'Imi parametry. Tyto technikyjsou,
ve srovnéni s optickflmi metodami, levnéjéi, rychlejéi, snad automatizovatelné a vyuiitelné v éirokém spektru
aplikaci. Vzhledem ke znaéné heterogenité biologického materiélu a nizké koncentraci stanovovanyIch létek
je nezbytné se zaméiit na optimalizaci jednotlich krokl‘], zejména na zajiéténi vysoké L'Jéinnosti afinitni
izolace stanovované Iétky a amplifikaci elektrochemického signélu volbou vysoce citlivy’lch signél
generujicich znaéek (enzymy, nanoééstice, kvantové teéky, zlaté nanoééstice, piip. jejich kombinace).
Naée strategie (popsané na schématu 1) sestévé z 06inného zakoncentrovéni sledovanyIch
biomolekul zkomplexni biologické matrice pomoci afinitni interakce mezi stanovovanych antigenem a
specifickflmi protilétkami, které jsou navézény na povrchu superparamagneticky’lch ééstic. Sekundérni
protilétky kovalentné spojené s kvantovy'Imi teékami (QDs) z rᚐznych materiéll‘] (Zn, Cd, Pb) nebo zlatYmi
nanoéésticemi afinitné navézané na vytvoieny imunokomplex poté generuji elektrochemicky signél, ktery je
Umérny koncentraci stanovovaného analytu ve vzorku. Navic, rozdil v materiélu, ze kterého jsou pripravené
kvantové teéky a zlaté nanoééstice vyuiivané pro znaéeni protilétek umoinuje simulténni detekci vice
biomarkerl‘] v rémci jedné anaIyIzy. Vyhodnoceni je zaloiené na monitorovéni hodnoty proudové odezvy pri
potenciélu charakteristickém pro kaidy kovovy iont a tudii i biomarker, pro ktery byly kvantové, obsahujici
dany kov, pouiity. Pouiiti tohoto uspoiédéni piedpoklédé dosaieni limitl‘] detekce pro jednotlivé biomarkery
rédové na hladinéch ng-pg/ml.
Ti§téné tFielektrod avé senzory
{i \ f\ \ᚐia
f
:9 it 6 \/
Magnetické separate Eelectrochemicky' interface EmSta‘IPalmSens se soᚐwarem
PSTrace (PalmSens, Holandska]
MagnetickééésticᚐMBs) Analvcaaiomarker pro SNiPgsn/aAlgueNnPesr-uzjnlcaimceoniaeklguGla[pQroPn§l/aQtkDaS)—
zSapcehcviᚏt caknanpgreontuilatka
Schéma 1: Princip a uspoiédéni vyvijeného elektrochemického magneto-imunosenzoru pro detekci
vybranych biomarkerl‘].
Koncepce a metodika
vybér vhodnYch magneticky’lch ééstic z pohledu jejich velikosti, porosity a povrchovych funkénich
skupin dostupny’lch pro jejich biofunkcionalizaci protilétkami
Charakterizace a testovéni kvality systému vybrany'Ich biomarkerl‘] (antigen) a specifickych protilétek.
Ovéreni jejich specifity a afinity.
Priprava specifickych imunosorbentl‘] pro zéchyt antigen zaloienyIch na imobilizaci protilétek na
povrch vybram'Ich magneticky’lch ééstic. Metoda imobilizace zévisi na typu nosiée, aktivaéni metodé a
18/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. Wire] 3 vzdélévani
principu vazby. Proteiny maji obvykle ve své strukture nékolik potenciélnich funkénich skupin vhodny/ch pro
imobilizaci (aminové, karboxylové, sulfhydrylové apod.). Protilétky budou vézany v definované orientaci, a to
s cilem zachovat pristupna vazebné mista protilétky, doséhnout vysoké skladovaci a operaéni stability, 3
minimélni nespecifickou sorpci protein a tim minimalizaci kontaminace sledovaného antigen. Neorientované
vazba protilatek, pres amino- nebo karboxylové skupiny, bude porovnéna s orientovanou vazbou pres
glykosylovanou éést protilatky.
Validace bioafinitniho nosiée pro Liéinny a selektivni zachyt biomarkerl‘], optimalizace reakénich
podminek
vybér vhodnYch kvantovych teéek (QDs) typu ,,core-,, nebo ,,core-shell“ tvoiem’lch rᚐznymi kovovymi
ionty a jejich vyuiiti pro znaéeni vybrany/ch protilatek. Jako daléi typ znaéky budou testovany zlaté
nanoéastice. Priprava sekundarnich protilétek konjugovanSIch s kvantomi teékami zrᚐzny/ch materiélᚐ
nebo zlatymi nanoéésticemi, které jsou vyuiivanyjako detekéni molekula.
vybér miniaturizovany/ch tiétény'Ich trielektrodovy'Ich senzorl‘i z pohledu materialu pracovni elektrody
vzévislosti na pouiité znaéce protilatek. Optimalizace podminek elektrochemické detekce pro dosaieni
dostateéného signalu. Ovéreni analyticch parametrl‘] rozpouétéci analyzy jako detekéni techniky pro
kvantifikaci QDs a zlath nanoééstic. Vy'Ibér nejvhodnéjéiho éinidla pro rozpuéténi QDs a zlatyIch nanoééstic
jako krok pripravy vzorku pro vlastni analy'Izu, nastaveni optimalniho éasu rozpouéténi, depoziéniho éasu a
potencialu pro dosaieni vysokych proudovych hodnot.
Sestaveni kompletniho magneto-imunosenzoru pro detekci biomarkerl‘i; optimalizace tvorby
imunokomplexu, reakéniho prostredi, doby analyzy. Validace vyvinutého elektrochemického imunosenzoru
s pouiitim reélny’lch biologickyIch vzorkl'] a ovéreni analytickflch parametrl‘] daného systému.
Realizace cilfi 4.1., 4.2., 4.4. — 4.6. bude provedena tymem 2adatele projektu. Oil 4.3. bude zajiétén
a proveden partnerem projektu (Lékarské fakulta Hradec Kralové). Realizace cill‘] vyizkumného zaméru
,,point—of—care testy u predéasného porodu: intraamniélni komplikace“ umoini rychlou a presnou diagnostiku
intraamniélni zanétlivych a infekénich komplikaci predéasného porodu a tim zajisti individualizovany
management této zévainé téhotenské patologie.
Zlepéeni péée o pacientky s piedéasny’lm porodem povede ke zlepéeni perinatélnich vysledkt‘] déti
z predéasnyIch porodᚐ, zejména ke sniieni perinatalni morbidity a mortality diky cilené a specifické terapie.
Navic dojde ke sniieni nékladl‘i na zdravotni pééi o predéasné narozené déti.
Tylm iadatele patri mezi klinické pracoviété s velmi dobre propracovanYm a funkénim systémem
odbéru vzorkt’] plodovych vod a vaginalni tekutiny, a také s identifikaci pritomnosti mikrobialni invaze do
amniélni dutiny. FN HK patri vtéto problematice mezi predni evropské pracoviété. Tento fakt spolu
s vysledky predchazejicich studii tYmu 2adatele a jeho enormnim zku§enostem ve vy'Izkumu v oblasti této
problematiky dava velky predpoklad dosaieni sledkl‘] prinejmenéim srovnatelm’lch svSIsledky jinyIch
zahraniénich instituci.
vyzkumny tYm: (pracovni kapacity jsou uvedeny souhrnné v kapitole 4.10 vyzkumny tYm)
Vedouci pracovnik: —
Kll’éovy pracovm'k: —
Excelentm’ pracovm’k: — 19/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturéini a investiéni fondy
Operaéni program Vyzkum. Wire] 3 vzdélavani
Pracovnl'ci:
Vy’sledky a vy'stupy aktivity CI’lova' hodnota
realizace projektu
Indikétor 2 02 11 Odborné publikace (vybrané typy dokumentᚏ) vytvoFené 3
podpofenf/mi subjekty
2
Indikétor 2 02 16 Odborné publikace (vybrané typy dokumentᚏ) se zahraniEnI'm
spoluautorstvim vytvoFené podpoFenY/mi subjekty 2 nové vyvinuté a
validované point-of-
Jim? sledek, kterY/ se neproml'té do indikétorᚏ: moiai dI'lEI’mi stupy realizace care testy
aktivityjsou Wsledky, které jsou definovény dle Definice druhᚏ Wsledkᚐ vyzkumu, 1 Animélnl’ model
experimentélnl'ho vVvoje pro databézi RIV.
(uved’te typ Wsledku a plénovanou cilovou hodnotu)
Daléijiny vysledek, kterV se neproml'té do indikétorᚐ.
(uved’te typ Wsledku a plénovanou cilovou hodnotu)
4.2. VY’ZKUMNY’ 2AMER 2 - POINT-OF-CARE TESTY u PREDEASNEHO PORODU: MATERSKE A FETALNi
KOMPLIKACE
4.2.1. Abstrakt
Pfedéasny porod sintraamniélnl'mi zénétlivymi komplikacemi mᚐie byt spojen srozvojem
stédia intraamniélnl' zénétlivé a infekénl' komplikace pfedéasného porodu. Systémové mateké zénétlivé
odpovéd’, tzv. klinické chorioamnionitida, je jii spojena s rozvojem klinické symptomatologie (horeéka,
tachykardie matky a plodu, bolestivé déloha, vytok zpochvy). Tato situace pfedstavuje nejtéiéi a
20/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdélévani
dobé mᚐie vést k limrti matky. Jeji rozpoznéni ai na podkladé rozvinutych klinickyIch symptomL‘i je prilié
pozdni a mᚏie mit fatélni nésledky pro plod i matku. Laboratorni ukazatele z materské krve kjeji predikci
trpi nizkou senzitivitou a specificitou. Odhaleni poéinajiciho rozvoje klinické chorioamnionitidy na podkladé
identifikace subklinicky probihajicich zmén fyziologickflch funkci matky a plodu umoini véasnou a cilenou
intervenci.
Tento vy'Izkumny zémér mé tyto hlavni cile: i) oj a testovéni point-of—care testᚐ rozvoje klinické
chorioamnionitidy na podkladé analyzy pohybové aktivity plodu a zmén fyziologickflch funkci matky a plodu
pomoci neinvazivnich senzort‘] monitorujicich mikropohyby téla téhotné ieny a/nebo pulzni vlnu vtéle
téhotné ieny; ii) zhodnoceni diagnostického potenciélu opakovaného stanoveni neopterinu v moéi v éasné
detekci rozvoje klinické chorioamnionitidy.
4.2.2. Souéasnv stav pozném’
Pritomnost mikrobiélni invaze do amniélni dutiny u pacientek se symptomy predéasného porodu
vede k rozvoji intraamniélni zénétlivé odpovédi, charakterizované vysokflmi hladinami pro- a protizénétlivych
mediétorl‘] vplodové vodé. Neni-Ii véas uéinén pokus o jeji Iéébu, éi téhotenstvi neni ukonéeno, dojde
k invazi bakterii do plodu. Mikroorganismy mohou pronikat do plodu cestou respiraéniho traktu (plodovou
vodou vyplᚏujici tracheobronchiélni strom), tréviciho traktu (polykéni plodové vody), kᚐii, spojivky a pies uéi.
Bakterie proniklé do plodu aktivuji jeho imunitni systém a dochézi k rozvoji syndromu fetélni zénétlivé
odpovédi. Ten je charakterizovén vysokou hladinou interleukinu-6 v krvi plodu a ovlivnénim funkce vétéiny
orgénᚐ plodu. Bakterie také mohou pronikat skrze déloini sténu do materského organismu, kde zpl‘isobuji
aktivaci jejiho imunitniho systému s néslednflm rozvojem mateiské systémové zénétlivé odpovédi.
Tento stav predstavuje pozdni, ale nejzévainéjéi stédium intraamniélnich zénétlivy'Ich a infekénich
komplikaci predéasného porodu. Toto stédium, nazyvané klinické chorioamnionitida, se jii projevuje
klinickou symptomatologii. Dochézi kvzestupu télesné teploty, tachykardii matky a plodu, elevaci hladin
leukocytl‘] éi C-reaktivniho proteinu v krvi matky, déloha je dréidivé a bolestivé a téhotné zena mé
zapéchajici vytok zpochvy. Pokud se vyjme zvyéeni teploty jako jedno ze zékladnich kritérii klinické
chorioamnionitidy, dochézi kvzestupu senzitivity vpredikci rozvoje éasné novorozenecké sepse u
predéasnyIch porodt‘] mezi 24. a 34. tydnem téhotenstvi. Klinické chorioamnionitida predstavuje velmi
zévainou komplikaci svysokym rizikem neonatélni a materské morbidity (zévainé probihajici éasné
novorozenecké sepse, zénét délohy, nutnost odstranéni délohy po porodu)jakoi i mortality.
Rozvoj klinické chorioamnionitidy u pacientek se sponténnim piedéasnYm porodem se zachovaly'Im
vakem blan je spojen s pravidelnou déloini aktivitou, nereagujici na tokolytickou terapii, vedouci k porodu.
Situace je véak komplikované u pacientek s predéasnym odtokem plodové vody, u ktech je zvolen
konzervativni management scilem odsunout porod do co nejvyééiho gestaéniho stéri scilem sniiit
gestaénim stérim podminénou neonatélni morbiditu. Vtéchto pripadech ml‘iie dojit krozvoji klinické
chorioamnionitidy i po latenci (doba od predéasného odtoku plodové vody k porodu) trvajici iadu tydnL'].
Hlavni piiéinou je sekundérni ascenze bakterii z pochvy éi rekta pres déloini hrdlo do amniélni dutiny.
dramaticky probihajici klinické chorioamnionitidy s rozvojem velmi zévainé éasné novorozenecké sepse po
porodu a endomyometritidy. Bohuiel tyto stavy probihaji velmi fudroyantné a symptomy typické pro klinickou
chorioamnionitidu se projevi a2 po porodu.
21/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturéini a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. WVO] a vzdéla'vani
Jedinou moinostl' predikce rozvoje klinické chorioamnionitidy je v souéasné dobé pravidelné
monitorace vitélnl'ch funkci téhotné 2eny (teplota, poéet pulzᚐ, krevni tlak) a longitudinélnl' vyéetrovénl'
hladiny leukocytl‘] a C-reaktivnl'ho proteinu v materské krvi. Bohuiel tyto pristupy trpI' limitovanou senzitivitou
a specificitou a jejich klinické vyuiitelnost je limitované. Neinvazivnl'ho véasné odhalenl' rozvijejI'CI' se klinické
chorioamnionitidy je esenciélnl' potrebou pro souéasnou perinatologii, nebot’ by umoinilo véasny a cileny
terapeuticky zésah. Neinvazivnl' point-of—care test upozorᚏujici na subklinicky rozvoj klinické
chorioamnionitidy by byl vyuiitelny v nemocniénl'ch zarl'zenl'ch, vambulantnl' sfére, ale také vdomécim
prostredl'. Na rozdl'l 0d Ceské republiky, nejsou pacientky s predéasnym odtokem plodové vody v néktech
zeml'ch hospitalizovény a jsou sledovény ambulantné.
4.2.3. Vazba na stévajl’ci skum iadatele a partnerᚏ projektu
vyzkumny t3'Im 2adatele se od roku 2008 systematicky vénuje vyizkumu voblasti pfedéasného
porodu. Hlavnl' oblasti zéjmu v3'Izkumu tYmu iadatele je problematika intraamniélnl'ch komplikaci u pacientek
s predéasnyIm odtokem plodové vody. V této oblasti VYZkumu patrl' mezi nejvy’lznamnéjél' a nejproduktivnéjél'
tymy v rémci Evropy. Vsumny t3'Im 2adatele mé dlouhodobé zkuéenosti s problematikou neinvazivnl'
detekce (ultrazvukové vyéetrenl', vaginélnl' a cervikélnl'ch tekutina) intraamniélnl'ch zénétlivych a infekénl'ch
komplikaci s rizikem rozvoje fetélnl' a materské systémové zénétlivé odpovédi. Reéeni tohoto vyzkumného
cile bude logicky navazovat na predchézejl'ci Uspééné vyreéené grantové projekty GACR, IGA, MSMT.
Partnersky vy'Izkumny tYm z Univerzity Hradec Krélové mé velmi rozséhlé zkuéenosti s ojem
senzorl‘], které dokéil' neinvazivné monitorovat vitélnl' funkce pacientt‘] na podkladé monitorace mikropohybl‘]
lidského téla éi pulznl' vlny piezoelektrickymi senzory.
4.2.4. VVzkumné cile, aktivity a Wsledky
Tento vy'Izkumny zémérje sloien ze dvou zékladnl'ch vy'Izkumm'Ich cill‘]:
4.1. vyvoj a testovénl' point-of-care testu na podkladé analyzy informaci z neinvazivnl'ch senzorL‘]
monitorujl'cich mikropohyby téla téhotné zeny a/nebo pulznl' vlnu vtéle téhotné 2eny k predikci rozvoje
klinické chorioamnionitidy.
4.2. zhodnocenl' diagnostického potenciélu opakovaného stanovenl' neopterinu vmoéi véasné
detekci rozvoje klinické chorioamnionitidy.
Ad 4.1.
Pro ['16e vyzkumu budou vyvinuty speciélnl' vysoce citlivé senzory snl'majl'ci derivaci zrychlenl'
méreného subjektu. Tyto senzory budou uml'stény pod mérenou osobu a budou zaznamenévat drobné
otresy lidského téla vyvolané hemodynamikou, tedy mechanickymi pohyby srdce a krve ve velkyIch tepnéch.
Senzory déle budou pres AD prevodnl'k propojeny s VYpoéetni jednotkou, které bude data zaznamenévat a
které budou déle vpoél'taéi zpracovéna. Na namérené signély je moiné nahll'iet jako na Vl'cerozmérné
éasové rady, s jejichi zpracovénl'm mé tyIm partnera bohaté zkuéenosti. Jednl'm z cill‘] projektu bude vyvinout
a ovérit novou metodu zpracovénl' dat zaloienou na modernI'ch matematicky’lch poznatcich zoblasti
diferenciélnl' geometrie. S pomoci této metody bude moiné extrahovat relevantnl' informace o
kardiovaskulérnl' dynamice i ze silné zaéuméného signélu, kde éumem rozuml'me zejména mechanické
ruéenl' v okoII'. Zl'skané informace budou slouiit jako podklad pro novy model kardiovaskulérnl'ho systému,
pomocr’ kterého bude moiné naprogramovat vilpoéetnl' jednotku, aby kontinuélné sledovala relevantnl'
fyziologické parametry matky a plodu, jako je dechové a tepové frekvence pacientky, tepové frekvence plodu
22 / 77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdéla'vani
a pohyblivost plodu. Toto vée navic zcela neinvazivné a bez nutnosti primého kontaktu senzorl‘]
spacientkou. Do reéeni tohoto cile projektu budou zarazeny 2eny spredéasnym odtokem plodové
s potvrzenymi a vylouéenymi intraamniélnimi zénétlivymi a infekénimi komplikacemi.
Ad. 4.2.
Tato éést projektu bude mit dvé féze. Prvni féze projektu bude slouiit k potvrzeni hypotézy, ie
pacientky s intraamniélnimi zénétlivi a infekénimi komplikacemi maji vyééi hladiny neopterinu v ranni moéi
nei pacientky bez intraamniélnich zénétlivych a infekénich komplikaci. Ktéto fézi projektu budou pouiity
vzorky moéi od 20 téhotnyIch 2en s prokézanou intraamniélni zénétlivou éi infekéni komplikaci (pritomna
mikrobiélni invaze do amniélni dutiny a/nebo hladina interleukinu-6 v plodové vodé 2 745 pg/mL) a vzorky
moéi od 20 téhotny'Ich 2en s vylouéenou intraamniélni zénétlivou komplikaci (nepiitomna mikrobiélni invaze
do amniélni dutiny a/nebo hladina interleukinu-6 v plodové vodé < 745 pg/mL) se shodnYm gestaénim stérim
jako budou mit 2eny z prvni skupiny. Bude—Ii potvrzena hypotéza, ie téhotné zeny s intraamniélni zénétlivou
a infekénimi komplikacemi maji rozdilné hladiny neopterinu v moéi nei téhotné 2eny bez téchto komplikaci,
bude pokraéovéno druhou éésti projektu. Do té budou zarazeny 2eny s predéasnym odtokem plodové vody,
u kterych bude postupovéno konzervativné (tj. téhotné svylouéenou intraamniélni zénétlivou éi infekéni
komplikaci po 28. tydnu téhotenstvi a véechny pacientky s predéasnYm odtokem plodové vody mezi
gestaénim stérim 24+0 a2 27+6 tydnᚐ). U téchto téhotnych se bude ve 24 hodinovych intervalech stanovat
hladina neopterinu v moéi a2 do porodu. Hladiny neopterinu v moéi budou vyhodnoceny ve vztahu
k nésledujicim klinick3'Im situacim: rozvoj subklinicky probihajicich intraamniélnich zénétlich a infekénich
komplikaci (pi'itomnost mikrobiélni invaze do amniélni dutiny a/nebo vzestup hladiny interleukinu-6 nad 744
pg/mL a pii kontrolnim vyéetreni plodové vody u téhotnych se vstupné vylouéenou intraamniélni a infekéni
zénétlivou komplikaci), rozvoj klinické chorioamnionitidy, néstup pravidelné déloini aktivity vedouci
k porodu.
Realizace cill‘] 4.2. bude provedena tymem 2adatele projektl‘]. Cil 4.1.bude zaji§tén a proveden
partnerem projektu (Univerzita Hradec Krélové) ve spolupréci s tYmem iadatele projektu. Realizace cill‘i
vyzkumného zéméru ,,point-of—care testy u pfedéasného porodu: materské a fetélni komplikace“ umoini
véasnou diagnostiku nejzévainéjéi zénétlivé komplikace predéasného porodu, ktery umoini véasnou a
cilenou intervenci. Vzhledem k tomu, ie vyvinuty point-of—care test bude schopen monitorovat pohybovou
aktivity plodu, predpoklédéme jeho mnohem éiréi vyuiiti nei jen u pacientek s predéasnYm porodem. Tento
test by mél bylt vyuiitelny k monitoraci pohybové aktivity, které odréii stav plodu, u téhotnych zen s plody
s rᚏstovou retardaci na podkladé placentérni insuficience, jakoi i u téhotny'Ich ien se zatiienou porodnickou
anamnézou (napr. nitrodéloini L'eti plodu v predchézejici gravidité).
Hlavnim a nejdᚐleiitéjéim dopadem reéeni tohoto vyizkumného zéméru je sniieni neonatélni a
mateiské morbidity. Sekundérnim prinosem je sniieni nékladl‘] na zdravotni pééi o predéasné narozené déti
a rodiéku.
Tylm iadatele patri mezi pracoviété s precizné propracovanym systémem identifikace a klasifikace
intraamniélnich zénétlivflch a infekénich komplikaci u predéasnych porodCI. Tylm partnera projektu mé velké
zkuéenosti s vyvojem senzorl‘] pro distanéni neinvazivni monitorovéni vitélnich funkci, jakoi i
s komercializaci téchto VYSIedkL‘]. Vzéjemné spolupréce téchto tyml‘] sky/té predpoklad ᚏspé§ného dokonéeni
tohoto vyzkumného zéméru a dosaieni VYSledkl‘], které budou mit potenciél vyuiiti v tuzemsku i v zahraniéi.
Virzkumny tym: (pracovni kapacity uvedeny souhrnné uvedeny v kapitole 4.10 vyzkumny tYm)
Vedouci pracovnik: — 23/ 77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturéini a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. WVO] a vzdélévani
Kll’éovy pracovm’k: —
Excelentm’ pracovm’k: —
Pracovnl'k: —
Vy’sledky a vy'stupy aktivity CI’lova' hodnota
realizace projektu
Indikétor 2 02 11 Odborné publikace (vybrané typy dokumentᚏ) vytvoFené 3
podpofenf/mi subjekty
1
Indikétor 2 02 16 Odborné publikace (vybrané typy dokumentᚏ) se zahraniénl'm
spoluautorstvim vytvoFené podpoFenY/mi subjekty Nové vyvinuté a
Jim? sledek, kterY/ se neproml'té do indikétorᚐ: moiai dl'lél'mi stupy realizace ovéFené metoda
aktivityjsou Wsledky, které jsou definovény dle Definice druhᚏ Wsledkᚐ vyzkumu,
experimentélnl'ho vVvoje pro databézi RIV.
(uved’te typ Wsledku a plénovanou cilovou hodnotu)
Daléijiny vysledek, kterV se neproml’té do indikétorᚐ.
(uved’te typ Wsledku a plénovanou cilovou hodnotu)
zpracovénl' dat
4.3. VY’ZKUMNY’ 2AMER 3 - VAGINALNI’ MIKROBIOM A PᚏEDéASNY’ POROD
4.3.1. Abstrakt
Sponténnl' pfedéasny porod je multifaktoriélnl' onemocnénl' s rozdilnYmi patofyziologickflmi
mechanismy vedoucimi bud’ k néstupu pravidelné déloinl' éinnosti a zméném na déloinl'm hrdle nebo k
pfedéasnému odtoku plodové vody. Asymptomatické ieny s krétkym déloinl'm hrdlem 6i 3 anamnézou
pfedéasného porodu éi pozdnl'ho potratu pfedstavujl' skupinu zen s nejvyéél'm rizikem pfedéasného porodu.
Recentnl' studie ukazujl' na jasny vztah mezi pfl’tomnostl' uréityIch bakteriélnl'ch druhᚐ v pochvé a
rizikem pfedéasného porodu éi rizikem rozvoje intraamniélnl'ch zénétlivych a infekénl'ch komplikaci u
pacientek s pfedéasnym porodem. Dominantnl' pfl’tomnost Lactobacillus iners v pochvé zvyéuje riziko,
naopak pfl’tomnost Lactobacillus crispatus sniiuje riziko pfedéasného porodu.
Tento vy'Izkumny zémér mé tyto hlavnl' cile: i) vyvinout specificky in-house PCR na stanovenl'
dominantnl' pfl’tomnosti Lactobacillus iners v pochvé; ii) charakterizovat diagnosticky potenciél stanovenl'
Lactobacillus iners, Lactobacillus crispatus a Gardnerella vaginalis jako dominantnl'ch bakterie v pochvé u
24/ 77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdélévani
2en se sonograficky krétkym hrdlem k predikci rizika sponténm’ho predéasného porodu; iii) charakterizovat
diagnosticky potenciél stanovenl' Lactobacillus iners, Lactobacillus crispatus a Gardnerella vaginalis jako
dominantnl'ch bakteril' v pochvé u ien s predéasnym porodem éi po potratu ve druhém trimestru gravidity k
predikci rizika sponténnl'ho predéasného porodu.
4.3.2. Souéasnv stav pozném’
Vaginélnl' mikrobiom u zdravé 2enyje tvoren predevél'm laktobacily, které hrajl' zésadnl' roli v ochrané
2eny pred genitélnl'mi infekcemi. Nedostatek laktobacilové fléry v pochvé vyiznamné naruéuje mikrobiélnl'
rovnovéhu v tomto kompartmentu a éasto vede poéevnl' k dysmikrobii jako je bakteriélnl' vaginéza. Ta je
spojovéna s kvalitativnl'm a kvantitativnl'm posunem od normélné se vyskytujl'cich laktobacilᚐ v pochvé ke
sml'éené bakteriélnl' mikroflore, kde dominujl' anaerobnl' bakterie. Majorita bakteril' zodpovédné za rozvoj
mikrobiélnl' invaze do amniélnl' dutiny pochézr’ z pochvy éi z prostoru mezi déloini sténou a plodovy'Imi obaly
(tzv. choriodeciduélm’ prostor). Do vyéél'ch ééstl' genitélnl'ho traktu a nésledné do plodové vody pronikajl'
skrze cervikélnl' bariéru a plodové obaly.
Rychly oj nekultivaénl'ch technik na podkladé stanovenl' a sekvenace 16S rRNA genu umoinil
ziskénl' novy'Ich informacr’ o sloienl' normélnl' a abnormélnl' mikrofléry pochvy. Na podkladé nekultivaém’ch
technik bylo charakterizovéno éest zékladm’ch komunitnl'ch typl‘] poéevnl'ho prostredl'. Ve étyrech dominujl'
laktobacily (Lactobacillus crispatus — typ I, Lactobacillus gasseri — typ II, Lactobacillus iners — typ III a
Lactobacillus jenseni — typ V). ZbWajici dva typy komunitnl'ch typl‘] poéevm’ho prostredl' jsou
charakterizované sml'éenou bakteriélnl' flérou které je bud’ striktné anaerobnl' (typ - IV-A) nebo obsahuje
bakterie typické pro bakteriélnl' vaginézu (typ — IV-B). Komunitnl' typy po§evniho prostredl' se liél' mezi
2enami a jsou bohaté na druhy. Poéevnl' mikrofléra v téhotenstvr’ se liél' od pochev netéhotny'Ich. Je vice
stabilnl', dominujl' zejména laktobacilové komunitnl' typy poéevnl'ho prostredl' a typ IV-B je v téhotenstvr’
relativné vzécny.
Sponténnl' predéasny porod je multifaktoriélnl' onemocnénl' s rozdilnYmi patofyziologickflmi
mechanismy vedoucimi k bud’ néstupu pravidelné déloini éinnosti a zméném na déloim’m hrdle nebo
predéasnému odtoku plodové vody. Bylo identifikovéno mnoho rᚐach rizikovy'Ich faktorl‘] predéasného
porodu u asymptomaticch 2en. Nicméné, ieny s krétm déloinl'm hrdlem (déloinl' hrdlo kratél' nei 25 mm
mérené transvaginélm’ cervikometril') éi s anamnézou predéasného porodu éi pozdnl'ho potratu predstavujl'
skupiny ien s nejvyéél'm rizikem predéasného porodu. Identifikace téchto rizikovych skupin téhotnych
umoinuje cilenou intervenci podénl'm progesteronu, éi provedenl'm cervikélnl' cerkléie. Nicméné, terapie
progesteronem redukuje vy'Iskyt predéasného porodu zhruba u 41% zen s krétkym déloinl'm hrdlem a u 34%
2en s anamnézou predéasného porodu éi pozdnl'ho potratu. Recentnl' préce Kindingerové a kol. (Microbiome
2017) ukézala, ie 67% téhotnyIch zen s predéasnym porod v anamnéze porodivél'ch pred dokonéenym 34.
tydnem téhotenstvr’ mély v 16. tyidnu gravidity v pochvé dominantnl' vyskyt Lactobacillus iners. Pokud ieny s
predéasnyIm porodem v anamnéze mély déloinl' hrdlo kratél' nei 25 mm a souéasné dominantnl' pritomnost
Lactobacillus iners v pochvé, porodily predéasné bez ohledu na intervenci (podénl' progesteronu).
Recentnl' préce tyimu iadatele ukézala, 2e v populaci ien s pfedéasnYm odtokem plodové vody z
Hradecko-pardubické aglomerace mély pritomné komunitnl' typy I, III, IV-A a IV-B. V populaci zen s touto
téhotenskou patologil' z Hradecko-pardubické aglomerace se nevyskytovaly komunitnl' poéevnl' typy ||
(dominantnl' Lactobacillus gasseri) a V (dominantnl' Lactobacillus jenseni). Unikétnl'm vilsledkem préce tYmu
2adatele byl fakt, 2e 2eny s predéasnym odtokem plodové vody s dominantnl' pfl’tomnostl' Lactobacillus
crispatus v pochvé nemély pᚏtomné intraamniélm’ zénétlivé a infekénl' komplikace.
25/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. WVO] a vzdélévani
4.3.3. Vazba na stévajl’ci skum iadatele
vyzkumny t3'Im z Fakultnl' nemocnice Hradec Krélové se od roku 2011 systematicky vénuje
problematice vy'Izkumu vztahu mikrobiomL‘] lidského téla a predéasného porodu, resp. prl'tomnosti
intraamnialnl'ch zanétlivych komplikaci. Tym se vénuje prevainé problematice vaginalnl'ho, cervikalnl'ho,
oralnl'ho a rektalnl'ho kompartmentu. Tylm iadatele ma rozsahlé zkuéenosti s provédénl'm metodik
sekvenace nové generace a jeho hodnocenl'm, jakoi i ojem a zavadénl'm in-house metodik specificch
PCR.
Reéem’ tohoto vyzkumného zaméru bude primo navazovat a rozvr’jet aktualné reéeny grant AZV,
ktery se vénuje problematice vztahu mezi dominantnl' prl'tomnostl' Lactobacillus crispatus, Gardnerella
vaginalis a Sneathia sanguinegens v cervikélnl' tekutiné a pfl’tomnostl' mikroby-indukovaného
intraamnialnl'ho zanétu u pacientek s predéasnym odtokem plodové vody.
4.3.4. VVzkumné cile, aktivity a Wsledky
Tento vy'Izkumny zamérje sloien ze trl' zékladnl'ch vyzkumnych of”):
4.1. VWOj specifického in-house PCR k stanovenl' dominantnl' prl'tomnosti Lacto-bacillus iners v
pochvé.
4.2. Charakterizace diagnostického potencialu stanovenl' Lactobacillus iners, Lactobacillus crispatus
a Gardnerella vaginalis jako dominantnl' bakterie v pochvé u ien se sonograficky krétkflm hrdlem k predikci
rizika spontannl'ho predéasného porodu.
4.3. Charakterizace diagnostického potencialu stanovenl' Lactobacillus iners, Lactobacillus crispatus
a Gardnerella vaginalis jako dominantnl' bakterie v pochvé u 2en s anamnézou predéasného porodu éi
potratu ve druhém trimestru gravidity.
ad 4.1. Pro stanovenl' dominantnl' prl'tomnosti Lactobacillus crispatus a Gardnerella vaginalis v
pochvé budou vyuiity specifické in-house PCR, jakoi i diskriminaéni hodnoty, které byly na pracoviéti
2adatele vyvinuty a stanoveny v ramci reéenl' jiného grantového Ukolu. Pro stanovenl' Lactobacillus iners ve
vaginalnl' tekutiné bude vyvinuto specifické in-house PCR, ke kterému budou pouiity specifické primery a
sondy z vybranych regiom‘] gent] Lactobacillus iners. Ke stanovenl' diskriminaéni hodnoty k uréenl' jako
dominantnl' Lactobacillus iners v pochvé budou pouiity jii analyzované vzorky z naél' biobanky, které byly
zarazeny do komunitnl'ho poéevnl'ho typu ||| (dominantnl' bakterie Lactobacillus iners). Nejniiél' mikrobialni
néloi Lactobacillus iners v téchto vzorcich bude povaiovéna jako diskriminaéni hodnota.
ad 4.2. Do reéenl' tohoto vyzkumného cile budou zahrnuty asymptomatické téhotné ieny s
jednoéetnYm téhotenstvim z Hradecko-pardubické aglomerace, u nichi bude v druhém trimestru gravidity
zjiétén zkraceny déloinl' él'pek (funkénl' délka hrdla < 25 mm mérené vaginalnl' cervikometril'). Predpokladany
poéet zahrnuty/ch 2en do reéenl' tohoto cr’le projektu je zhruba 100 téhotnyIch. U téchto ien bude co nejdrl've
p0 stanovenl' diagnézy kratkého déloiniho hrdla proveden odbér vaginalnl' tekutiny standardizovanou
metodou pomoci dakronové ététiéky. Ze vzorku vaginalnl' tekutiny bude extrahovana DNA. Detekce
pfl’tomnosti Lactobacillus iners, Lactobacillus crispatus a Gardnerella vaginalis DNA ve vzorku bude
provedena pomoci in-house real-time PCR. Nasledné bude provedena relativnl' a absolutnl' kvantifikace
mikrobiélnl' naloie se stanovenl'm dominance ve vaginalnl' tekutiné. Pacientky budou dale sledovany po
zbytek gravidity v rizikové poradné Porodnické a gynekologické kliniky 2adatele. Po porodu budou vyhledény
a budou zaznamenana klinicka data 0 prᚐbéhu jejich téhotenstvi a po porodu. Nasledné bude vyhodnocen
vztah mezi dominantnl' pritomnostl' jedné z vyéetrovanych bakteril' ve vaginalnl' tekutiné a klinickymi daty.
26 / 77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturalni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdéla'vani
ad 4.3. Do Feéenl' tohoto vy'Izkumného Cl'le budou zahrnuty asymptomatické téhotné 2eny s
jednoéetnyIm téhotenstvim z Hradecko-pardubické aglomerace s anamnézou pfedéasného porodu éi potratu
ve druhém trimestru v minulé gravidité. Pfedpokladany poéet je zhruba 300 téhotnych ien. U téchto zen
bude mezi 16.-18. tdem gravidity proveden odbér vaginalnl' tekutiny standardizovanou metodou pomoci
dakronové ététiéky. Ze vzorku vaginalnl' tekutiny bude extrahovana DNA. Detekce ph’tomnosti Lactobacillus
iners, Lactobacillus crispatus a Gardnerella vaginalis DNA ve vzorku bude provedena pomoci in-house real-
time PCR. Nésledné bude provedena relativnl' a absolutnl' kvantifikace mikrobialnl' naloie se stanovenl'm
dominance téchto bakteril' ve vaginélnl' tekutiné. Pacientky budou dale sledovény po zbytek gravidity. Po
porodu budou vyhledény a budou zaznamenéna klinické data 0 prᚐbéhu téhotenstvi a po porodu. Nésledné
bude vyhodnocen vztah mezi dominantnl' ph’tomnostl’ jedné z vyéetl’ovanych bakteril' ve vaginalnl' tekutiné a
klinickymi daty.
Realizace cill‘] 4.1. — 4.3. bude provedena tymem Zadatele projektu. Realizace cile vy'Izkumného
zaméru ,,vaginalnl' mikrobiom a pfedéasny porod“ bude zamél’ena na téhotné ieny z Hradecko-pardubické
aglomerace s vysokYm rizikem pfedéasného porodu. V§Izkumny zémér by mél objasnit vztah mezi typem
mikrobiomu v pochvé a rizikem pfedéasného porodu u asymptomatickych rizikovych pacientek. Oéekévame,
2e se podafl' identifikovat skupiny ien s rizikovy’lm téhotenstVI'm, které majl' nI'zké éi vysoké riziko
pfedéasného porodu. Také 2e se podaᚏ' vyvinout rychly a jednoduchy test, ktery bude vyuiitelny k predikci
rizika porodu u ien s rizikovyIm téhotenstvim.
Hlavnl'm a nejdᚐleiitéjél'm dopadem feéenl' tohoto vyzkumného zaméru je snl'ienl' neonatalnl' a
matefské morbidity v dᚐsledku optimalné naplanované intervence. Sekundarnl'm ph’nosem je snl'ienl'
nékladᚐ na zdravotnl' pééi o pFedéasné narozené déti a rodiéku.
Tylm iadatele patᚏ mezi centra, které se problematice vztahu mezi pfedéasnyIm porodem a zménami
mikrobiomu systematicky vénujl'. vysledky tymu iadatele stran této problematiky byly prezentovény v
prestiinl'ch zahraniénl'ch éasopisech a jsou prezentovény formou zvany'Ich pfednééek na VYZnamnych
mezinérodnl'ch kongresech. Vzhledem k aktuélnosti této problematiky, zkuéenostem tyimu feéitele v této
oblasti je moino oéekavat vysledky, které jsou srovnatelné s vysledky prestiinl'ch zahraniénl'ch center.
vyzkumny tym
Vedouci pracovnl'k: —
Excelentnl' pracovnl’k: —
Kll'éovy pracovm’k: —
Pracovnl’ci: —
Vy’sledky a stupy aktivity CI’lova' hodnota
realizace projektu
EVROPSKA UNIE
27/77
Evropské strukturalni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdélévani
Indikétor 2 02 11 Odborné publikace (vybrané typy dokumentᚏ) vytvorené 3
podporeai subjekty 1
Indikétor 2 02 16 Odborné publikace (vybrané typy dokumentᚏ) se zahraniénim Nové vyvinutf/
spoluautorstvim vytvorené podporeai subjekty in-house
specifickf/
Jim? sledek, kterY/ se neproml'té do indikétorᚏ: moiai dI'IEI'mi Wstupy realizace
aktivityjsou VVsledky, které jsou definovény dle Definice druhl‘] Wsledkᚐ vyzkumu, PCR
experimentélniho vVvoje pro databézi RIV.
(uved’te typ sledku a plénovanou cilovou hodnotu)
Da|§ijiny vysledek, kterV se nepromité do indikétorᚐ.
(uved’te typ sledku a plénovanou cilovou hodnotu)
4.4. VY’ZKUMNY’ 2AMER 4 - PREDEASNY’ POROD — VLIV EXOGENNiCH A ENDOGENNiCH FAKTORU
4.4.1. Abstrakt
Predéasny porod, jak sponténni tak iatrogenni, mᚐie byt zpᚐsoben vlivem exogennich a endogennich
faktorl‘] ,,per se“ éi jejich vzéjemnou kombinaci. Endokrinni disruptory jsou chemické Iétky éi smési
Iétek exogenniho pᚐvodu, které mohou ménit funkci endokrinnich systéml‘] a tak naruéovat
fyziologické funkce. Tyto létky mohou pronikat z materské cirkulace do amniélni dutiny a ovlivᚏovat
prenatélni i postnatélni vyivoj plodu. Porucha biliérni sekrece iluéovych kyselin vedouci k jejich
kumulaci v organizmu matky je spjata s cholestatickou hepatézou téhotnych ien. Toto onemocnéni je
jednou z priéin predéasného porodu. Tento vyzkumny zémér mé tyto hlavni cile: i) charakterizovat vliv
endokrinnich disruptorl‘ll v plodové vodé na rozvoj intraamniélnich zénétlivych a infekénich komplikaci;
ii) vyéetrit vliv endokrinnich disruptort‘] na sponténni predéasny porod; iii) vypracovat preklinicky in vivo
model intrahepatélni cholestatické hepatozy téhotnflch ien; iv) identifikovat nové potencionélni Iééiva
intrahepatélni cholestatické hepatozy téhotnyIch ien; a v) nalézt nové indikétory intrahepatélni
cholestatické hepatézy téhotnflch 2en.
4.4.2. Souéasnv stav pozném’
Endokrinni disruptory jsou definovény jako létky exogenniho pᚐvodu, které jsou schopné
napodobovat hormony. Endokrinni disruptory mohou interferovat s tvorbou prirozenyIch hormonl‘] lidského
téla, jejich uvolnénim do periferie, metabolismem, a mechanismem pᚐsobeni. Tim fakticky naruéuji
homeostézu endokrinniho systému. Zékladni vyzkum, vyzkum na zvii'ecich modelech, jakoi i
epidemiologické data ukazujl', ie uréité chemické létky béiné se vyskytujici v 2ivotnim prostredi, které nés
obklopuje, se mohou chovat jako endokrinni disruptory. To znamené, 2e mohou hrét roli v etiologii mnoha
patologickflch stavᚐ. Clovék je navic znetodnén tim, ie zaujimé pozici na vrcholu potravniho retézce.
Vétéina endokrinnich disruptorl‘] se kumuluje v tukové tkéni a jejich koncentrace roste poradim v potravnim
retézci.
Téhotenstvi predstavuje velmi vulnerabilni obdobi v iivoté 2eny. Nejen pro dynamicky vyvoj embrya
a plodu, nezralost tkénl' a metabolismu embrya a plodu, ale také diky zvyéené materské expozici témto
létkém v dᚐsledku zmén v 2ivotnim stylu béhem téhotenstvi.
28/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdélévani
Piestoie patofyziologie piedéasného porodu neni zcela objasnéna, role 2enskych pohlavnich
hormonl‘] (estrogeny a progesteron) je vice ne2 ziejmé. Progesteron je obecné povaiovén za kliéového
hréce pro udrieni klidového stavu svaloviny délohy. Na druhé strané, estrogeny mohou vyvolévat aktivitu
déloini svaloviny a zvyéovat také citlivost klétkém vyvolévajicim déloini aktivitu. Proto endokrinni
disruptory, zejména ty, které maji estrogenni efekt éi progesteron blokujici efekt, mohou hrét vyiznamnou roli
v etiologii piedéasného porodu. Napriklad, genistein a daidzein, Iétky patrici mezi takzvané fytoestrogeny,
jsou schopné vézat se na estrogenni receptor a vyvolévat tak estrogenni efekt a Uéinky. Tyto Iétky byly také
identifikovény v plodové vodé. Byl také u nich prokézén pienos z mateiského do fetélniho kompartmentu se
silnou korelaci mezi jejich hladinami vmateiské krvi a plodové vodé. To umoir'iuje monitorovat miru
expozice plodu témto Iétkém méienim jejich hladin v mateiském séru. Také byl studovén vliv DDT a
polychlorovany’lch bifenyll‘] na patogenezi predéasného porodu, nebot’ vin-vitro studiich tyto létky byly
schopné zvyéovat kontraktilitu vléken déloini svaloviny.
Endokrinni disruptory mohou ovlivr'iovat funkci imunitniho systému diky jeho propojeni
s neuroendokrinnim systémem. Regulace a komunikace mezi témito systémy je oboustranné.
Neuroendokrinni system je nejcitlivéjéi k pᚐsobeni endokrinnich disruptorl‘] prévé v prenatélnim obdobi. Vliv
pᚐsobeni endokrinnich disruptorL‘] na rozvoj intra-amniélnich zénétlivych a infekcnich komplikaci zatim nebyl
prozkoumén.
Jednou z relativné éaStYCh komplikaci vedoucich k iatrogennimu piedéasnému porodu je
intrahepatélni cholestéza téhotny'Ich zen (ICP). ICP se objevuje nejéastéji ve tretim trimestru a je pro ni
typické svédéni, hlavné v oblasti dlani a chodidel, provézené nélezem abnormalit pii vyéetieni jaternich
funkci vséru, piedev§im zvyéenou hladinou iluéovyIch kyselin. Kromé nepiijemnych subjektivnich vjeml‘]
piedstavuje ICP u matky predispozici pro tvorbu 2|uéov$Ich kamenl'], cholecystitidu a jaterni cirhézu [1]. Jeété
véinéjéi jsou véak dᚐsledky ICP pro plod, kde mᚐie dojit k piedéasnému porodu s asfyxii, ke kontaminaci
plodové vody smolkou plodu, nebo a2 k intrauterinnimu Umrti [2]. Véasné diagnostika ICP a jeji néleiité
terapie mé proto v pééi o nastévajici matku nejvyééi prioritu. Tento fakt je déle akcentovén skuteénosti, 2e
ICP postihuje ai 0.9 % téhotny'Ich ien v Ceské republice [3], coi pii stévajici natalité predstavuje cca 1000
téhotenstvi roéné. Toto éislo véak postihuje pouze téhotenstvi sjasnou symptomatologii rozvinuté ICP.
Nicméné rutinni diagnostika hladin iluéovy'mh kyselin se neprovédi, takie neni moino vylouéit faleéné
negativni zévéry, coi koresponduje i s vy§§i éetnosti ICP popisovanou vjim’lch studiich ze zahraniéni [4].
Vyééi incidence ICP je piedevéim zaznamenéna u ien pii opakovaném téhotenstvi, po umélém oplodnéni
nebo u ien staréich 35 let. Piesné etiologie ICP neni zatim znémé a dosud provedené studie vysvétluji
piiéiny pouze éésteéné. Jisté je, ie finélné dochézi k alteraci biliérni sekrece iluéoch kyselin a kjejich
kumulaci vorganizmu matky. Nésledny vzestup koncentrace iluéoch kyselin u plodu je v souéasnosti
povaiovén za hlavni piiéinu fetélnich komplikaci. VYrazné rizikové je piedev§im situace, kdy u matek
koncentrace iluéovych kyselin v séru pieséhne 40 pmol/I [5], zatimco diagnostické l'Jrover'] pro ICP je
koncentrace nad 10 pmol/I. Pozornost recentniho skumu se proto zaméruje jak na identifikaci daléich
endogennich faktorl‘], které mohou vést piedevéim k poru§e funkce transportnich proteim‘] pro biliérni sekreci
ilucovych kyselin, tak i relevantnich terapeutickflch piistupᚐ.
4.4.3. Vazba na stévajici skum iadatele a partnerᚏ projektu
vyzkumny Wm iadatele se systematicky vénuje vyzkumu voblasti piedéasného porodu. Hlavni
oblasti zéjmu vyzkumu tYmu 2adatele je problematika intraamniélnich komplikaci u pacientek s piedéasnYm
odtokem plodové vody. Reéeni tohoto vyzkumného cile bude logicky navazovat na predchézejici Uspééné
vyieéené grantové projekty GACR, IGA, MSMT.
Partnersky VYZkumny tym z Lékarské fakulty v Hradci Krélové se systematicky vénuje problematice
endokrinnich disruptorl‘], zejména problematice jejich stanoveni v télesnSIch tekutinéch a vyéetieni jejich vlivfi
29 / 77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operatni program Wzkum. WVO] a vzdélévani
na lidsky organismus. Partnersky tym zLékarské fakulty se také dlouhodobé vénuje problematice
intrahepatélni cholestatické hepatozy a vlivu endogennich faktorl‘] jako je deficit ieleza.
4.4.4. vyzkumné cile, aktivity a vysledky
Tento vyzkumny zémérje sloien z péti zékladnl'ch vyzkumnych cill‘]:
4.1. Charakterizovéni vlivu endokrinnich disruptorᚏl vplodové vodé na rozvoj intraamniélnich
zénétlivych a infekénl'ch komplikaci u pacientek s predéasnym porodem.
4.2. Vyéetreni vlivu endokrinnich disruptorl‘] na sponténni predéasny porod.
4.3. Vypracovéni preklinického in vivo modelu intrahepatélni cholestatické hepatozy.
4.4. Identifikovéni novych potencionélnich Iééiv intrahepatélni cholestatické hepatézy.
4.5. Nalézt nové indikétory intrahepatélni cholestatické hepatézy.
Ad 4.1. Tento cil by mél prinést odpovéd’ na otézku, zda pritomnost endokrinnich disruptorl‘i
v plodové vodé mᚐie indukovat rozvoj sterilniho intraamniélni zénétu u pacientek s predéasnym odtokem
plodové vody. Tedy zda pᚐsobeni zevnich vlivᚐ mᚐie zhoréovat prognézu pro plod u pacientek
s predéasnym odtokem plodové vody.
Pri reéenl' tohoto cile bude velmi peélivé vybrén set chemickych Iétek oznaéovanych jako endokrinni
disruptory. Pacientky s predéasnym odtokem plodové vody budou rozdéleny do skupin na podkladé
pritomnosti mikrobiélni invaze do amniélni dutiny a/nebo intraamniélniho zénétu. Sterilni intraamniélni zénét
bude definovén hladinou interleukinu-6 v plodové vodé 745 pg/mL a vice, stanovenou pomoci point-of—care
testu, pri souéasné vylouéené mikrobiélnl' invazi do amniélni dutiny. Hladiny vybranych endokrinnich
disruptorl‘] budou nésledné stanovovény vplodovych vodéch a analyzovény rozdily mezi jednotlivymi
skupinami pacientek.
Ad 4.2. Reéeni tohoto cile by mélo prinést odpovéd’ na otézku, zda pritomnost endokrinnich
disruptorl‘] v materské cirkulaci mᚐie vést k rozvoji rozdilnych fenotp‘] predéasného porodu — tj. sponténni
predéasny porod se zachovalym vakem blan a predéasny odtok plodové vody. Pri reéeni tohoto cile bude
vyuiit pripraveny set endokrinnich disruptorL‘] pouiitych z reéeni cile 4.1. Hladiny téchto chemickych létek
budou stanovovény v krvi ien se symptomy predéasného porodu se zachovalym vakem blan, jakoi i ien
s predéasnym odtokem plodové vody. Jako kontrolni skupina budou vzorky krve od ien s
nekomplikovanym jednoéetnym téhotenstvim odebrané ve stejnych gestaénich stérich jako vzorky od
pacientek s obéma fenotypy predéasného porodu.
Ad 4.3. Hlavnl' aktivitou reéeni tohoto cile bude vypracovéni a zavedeni preklinického in vivo modelu
intrahepatélni cholestatické hepatézy, ktery by co nejlépe reflektoval patofyziologickou situaci pozorovanou
v klinickych podminkéch a umoir'ioval studium rᚏznych endogennich a exogennich priéin a terapeutickych
intervenci. Vypracovany model umoini nahradit studie u lidi, které nejsou zetickych dᚏvodl‘] moiné.
Vsouvislosti s intrahepatélni cholestatickou hepatézou jsou pouiivény predevéim dva potkani modely:
cholestéza vyvolané podévénim ethinylestradiolu potkanim samicim (simuluje podil estrogenl‘] na jejim
rozvoji) a podévéni lithocholové kyseliny téhotnym samicim (simuluje nadbytek iluéovych kyselin). Oba
modely vykazuji charakteristiky shodné s intrahepatélni cholestatickou hepatozou v klinické situaci.
30/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdéla'vani
Ad 4.4. Hlavnl'm cilem reéem’ bude predaplikaénl' vyzkum rᚐznych nadéjm’lch Iétek vroli
potenciélnl'ch lééiv intrahepatélnl' cholestatické hepatozy, které by mohly zmI'rnit cholestézu podporenl'm
aktivity transportnl'ch proteinl‘] sekretujl'cich Iétky do iluée. Propracované in vivo modely (cil 4.3.) by mély
umoinit validné posoudit farmakokinetické i farmakodynamické vlastnosti téchto Iétek. Referenénl'm Iééivem
bude kyselina ursodeoxycholové, které se vterapii intrahepatélnl' cholestatické hepatozy pouil'vé
standardné. Vy'IZkum novych Iééiv vtéto oblasti nabyvé na vyznamu nejen pro pouiitl' u intrahepatélnl'
cholestatické hepatézy, ale i u dalél'ch metabolickych onemocnénl', jelikoi modifikace metabolizmu
iluéovych kyselin mé zévainé presahy pro léébu naprl'klad nealkoholového ztukovaténl' jater a dalél'ch
patologil' spojenYch s intrahepatélnl' cholestézou. To zvyéuje potenciél aplikovaného vyuiitl' zkoumanych
létek
Ad 4.5. Tento CI'I predstavuje predaplikaénl' VYZkum moinych nevi/ch diagnosticky'Ich indikétorl‘]
intrahepatélnl' cholestatické hepatézy, se zamérenl'm na mérenl' endokrinnl'ch disruptorl‘] v plodové vodé a v
séru. Nésledné porovnénl' preklinicky'Ich a klinickflch dat na této L'Jrovni by mélo napomoct k validaci modell‘]
pro dalél' pfedaplikaém’ vyzkum v této oblasti. Souééstl' tohoto L'Jkolu bude zavedenl' novych vysoce citlivych
diagnostickflch metod postavem'Ich na pokroéilé LC-MS diagnostice. To déle rozél'rl' moinosti
predaplikaénl'ho vy'Izkumu zejména pro oblast validace stévajl'cich diagnostickych kitl‘]. Predevél'm se bude
jednat o komplexnl' mérenl' spekter Zluéovfmh kyselin a kinetiky testovanyIch Iétek.
Vilzkumny tym : (souhrnné L'Jvazky viz kapitola 4.10 Vsumny tyIm)
Vedouci pracovm'k: —
Excelentm’ pracovm’k: —
Seniofi: —
Pracovm’k: —
Vy’sledky a vy'stupy aktivity CI’lova' hodnota
realizace projektu
Indikétor 2 02 11 Odborné publikace (vybrané typy dokumentᚏ) vytvorené
podporenf/mi subjekty 2
Indikétor 2 02 16 Odborné publikace (vybrané typy dokumentᚏ) se zahraniénl'm
spoluautorstvim vytvorené podpoFenY/mi subjekty
Jim? vysledek, kterY/ se neproml'té do indikétorᚐ: moiai dl'lél'mi stupy realizace
aktivityjsou Wsledky, které jsou definovény dle Definice druhᚏ Wsledkᚐ vyzkumu,
experimentélnl'ho vVvoje pro databézi RIV.
(uved’te typ Wsledku a plénovanou cilovou hodnotu)
31/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdélévani
Daléijiny vysledek, ktery se neproml’té do indikétort‘i. Preklinicky in-Vivo
(uved’te typ vysledku a plénovanou cilovou hodnotu)
model
Nové indikétory
intrahepatélnl'
cholestatické
hepatozy
4.5. VY’ZKUMNY’ 2AMER 5 - MODERNlZOBRAZOVAClTECHNIKA A NOVE’ TECHNOLOGIE v PREDIKCI ZAVAiNE
NEONATALNi MORBIDITY u PREDEASNEHO PORODU
4.5.1. Abstrakt
Pfedéasny porod je celosvétové nejéastéjéi pfiéinou novorozeneckych L'eti a druhou nejéastéjéi
pfiéinou L'etl' déti do véku péti let. Sniieni mortality u extrémné nezralych novorozencᚐ je spojeno se
zvyéenim zévainé akutni a dlouhodobé nemocnosti téchto déti (bronchopulmonélni dysplazie, retinopatie z
nezralosti, hypoxicko-ischemické encefalopatie, neurologické postiieni, psychiatrické postiieni a jiné.
Véasna identifikace rizikovych faktorl‘] spojenych s rozvojem téchto zavainych zdravotnich komplikaci déti
narozenych predéasné mᚐie umoinit cilenou prenatalni éi postnatélni intervenci s koneénym cilem sniiit
riziko rozvoje téchto onemocnéni.
Tento vyzkumny zamér ma tyto hlavni cile: i) charakterizovat rizika rozvoje bronchopulmonélnl'
dysplazie u nezralych novorozencᚐ na podkladé analyzy kondenzétu vydechovaného vzduchu; ii) stanovit
moinosti predikce zévainé pozdni neurologické morbidity z prenatélni magnetické rezonance mozku plodu;
iii) nalézt moinost predikce zévainé hemorrhagické kolitidy analyzou fekélniho mikrobiomu u novorozence.
4.5.2. Souéasny stav pozném’
Pfedéasny porod je celosvétové nejéastéjéi pfiéinou novorozeneckych L'eti a druhou nejéastéjéi
pfiéinou ᚏmrti déti do véku péti let. Sniieni mortality u extrémné nezralych novorozenci] je spjato se
zvyéenim zévainé akutnl' a dlouhodobé nemocnosti téchto détl’ (bronchopulmonélni dysplazie, retinopatie z
nezralosti, hypoxicko-ischemické encefalopatie, neurologické postiieni, psychiatrické postiieni a jiné).
Bronchopulmonélni dysplazie je relativné béinou komplikaci preiivéich déti z predéasnych porodl‘]
ve velmi nizkych gestaénich tydnech. Bronchopulmonélni dysplazie je zodpovédna za zavainou morbiditu a
mortalitu kriticky nemocnych détl’ na novorozenecké jednotce resuscitaéni a intenzivni péée. Jejl' prevalence
dosahuje pfibliiné a2 30% u déti narozenych v a pod 27. tyden téhotenstvi. Presna patofyziologie tohoto
plicniho postiieni neni stale plné objasnéna. Je véak potvrzeno, 2e pritomnost zanétu a oxidaéniho stresu
podporujl' postiieni nezralych plic. Moinost stanoveni pfl’tomnosti téchto dvou zasadnich rizikovych faktorl']
bronchopulmonalni dysplazie maze predikovat riziko rozvoje této zévainé komplikace. Souéasné moinosti
méi’eni oxidaéniho stresu a zénétu véak zahrnuji vyéetfeni predev§im vzorkl‘] z trachealniho aspiratu.
Nicméné tento standardnl' pfistup zᚐstava velmi invazivnim pro rutinni uiiti u novorozencᚐ. Vyuiiti
modernich, méné invazivnich pristupl'], jako je napriklad analyza kondenzétu vydechovaného vzduchu, které
dokaie pfinést velmi cenné informace o hladinéch ukazatell‘] oxidativniho stresu a zénétu, maze byt
spravnou cestou v éasné identifikaci novorozencᚐ ohroienych vznikem bronchopulmonélni dysplazie.
32/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturalni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdélavani
Dlouhodobé nésledky u détl’ narozenYch velmi pfedéasné zahrnujl' neurologické a psychiatrické
postiiem’, horél' kardiovaskularnl' vy'Isledky, a jak jii bylo zml'néno i zhor§eni plicnl'ch funkci. Nejéastéjél'm
dlouhodobyIm neurologickym postiienl'm spojem’lm s pfedéasny’lm porodem je détska mozkové obrna, které
se ty'Iké ai 12% pfedéasné narozenych détl’. NaVI'c, a2 19% détl’ z pfedéasny'Ich porodl‘] mᚏie mI't poruchy
motorickych funkci a koordinace, které nejsou formélné klasifikované jako détska mozkové obrna. NaVI'c,
zhruba jedna tFetina véech pfedéasné narozenych détl’ ma néjaké typ kognitivnl'ho postiienl' a u zhruba 7%
détl’ se jedna o velmi zévainé postiiem’. U téchto détl’ je 1.5-3 x vétél' pravdépodobnost, ie budou potfebovat
specialnl' vzdélavanl'.
Riziko détské mozkové obrny klesa s rostoucim gestaém’m stéᚏ'm porodu. Pfibliiné z 20% v a pod
26. tydnem téhotenstvi na 1% v 34. tydnu téhotenstvi. Patofyziologické mechanismy spjaté z rozvojem
tohoto postiienl' jsou komplexnl' a nejsou stale dokonale objasnéné. Mnoho rozdl'lnych rizikoch faktorl‘] se
podI'II' na postiienl' éi abnormélnl'm vyvoji mozku u velmi pfedéasné narozenych détl’. Zénétlivé pochody
spojené se zvyéenim hladin pro- a protizénétlich mediétorᚐ, které se podl'leji na patofyziologii rozvoje
pfedéasného porodu, v kombinaci s genetickymi faktory, mohou uéinit mozek u velmi nezraly'Ich
plodᚐ/novorozencᚐ vulnerabilnl' k postiienl'. Toto je dokladovano tI'm, ie pᚏtomnost klinické
chorioamnionitidy éi postiienl' placenty éi pupeénl'ku zénétem jsou rizikové faktory vzniku détské mozkové
obrny.
Mezi neobjasnéné otazky v patofyziologii vzniku dlouhodobYch neurologicch a psychiatrickych
hendikepl‘] u détl’ z pfedéasny'Ich porodl‘] patfl' vliv intraamnialnl'ch zénétlich a infekénl'ch komplikaci.
Zodpovézenl' této otézky umoinl' lépe individualizovat a stratifikovat management pacientek s pfedéasny'Im
porodem. Studie provedené na animalnl'ch myéich modelech ukazujl', 2e pfl’tomnost intraamnialnl'ch
zanétlivych a infekénl'ch komplikaci mᚐie vést k chronické hypoxii spjatych se zménami na mozku plodu,
které jsou detekovatelné pomoci modernI'ch zobrazovacich zafl'zenl'. Bohuiel, zatI'm chybl' podobny typ
studil' provedenYch na kohortach pacientek s pfedéasnYm porodem.
Hemorrhagicka kolitida reprezentuje relativné novou klinickou jednotku s dramaticky'Im nérᚐstem
VYSkytu béhem poslednl' dekady. DominujI'CI'm klinick3'1m projevem je rᚏzné vyirazna enteroragie (od
minimalnl' a2 po masivnl' s krevni ztratou vyiadujl'ci pfevod trans'Jze), a to bud’ izolované, bez jinYch
klinickych projevᚏ nebo provazena dalél'mi bohuiel nespecifickymi symptomy. Na rozdl'l od typicky
probI'hajI'ci nekrotizujI'CI' enterokolitidy byva dl'té iniciélné v celkové relativné dobrém stavu s palpaéné
normalnl'm nebo téméf normalnl'm nélezem na nevzedmutém bfiée. Néstup pFI'znakL‘] sepse (":i abdominalnl'
katastrofy nepatᚏ' do inicialnl'ho obrazu hemoragické enterokolitidy. Laboratornl' parametry jsou typicky zcela
normalnl'. Mikrobiologicka a virologicka vyéetfenl' ve smyslu zéchytu stfevnl'ch patogenl‘] bWaji typicky
negativnl'. V kontrastu 3 mm véak na nativnim rentgenovém snl'mku bficha vidame obraz cystoidnl' intestinalnl'
pneumatézy v prᚐbéhu tlustého stfeva, kdy postiiem’ levého traénl'ku bylva pravidlem. V pokroéich
pfl’padech je moiné identifikovat plyn v oblasti vétVI' portalnl' iily. Oba tyto pIV'I'znaky véak patl’l' mezi typické
radiologické projevy nekrotizujici enterokolitidy, coi éinl' diagnézu hemorrhagické kolitidy nesnadnou.
Etiopatogeneze onemocnénl' je bohuiel znaéné nejasna. Je moiné, ie se dokonce jedna o nékolik diagnéz
manifestujl'cich se jednotnyIm klinickym obrazem. Podobné jako nekrotizujl'ci enterokolitida se hemorrhagické
kolitida neobjevuje u dl'téte na totalnl' parenteralnl' stravé a éastéji k onemocnénl' dochézi u détl’ s
anamnézou nitrodéloim’ rᚐstové restrikce. Rada détl’, u nichi dochazi k rozvoji hemorrhagické kolitidy, je
kojena nebo je iivena rédcovskYm lidsk3'1m mlékem. Ustup symptomt‘] u éésti novorozencᚐ p0 zavedenl'
Wiivy extenzivné hydrolyzovanou nebo aminokyselinovou mléénou formull' poukazuje na moinou alergickou
zanétové odpovédi ve sténé stl’eva jako dᚏsledku reakce imunitnl'ho systému na patologicky zménénou
stfevnl' mikrofléru v terénu nezralého gastrointestinalnl'ho traktu.
Znalosti o mikrobiomu tlustého stl’eva u détl’ s hemorrhagickou kolitidou jsou prakticky nulové i s
ohledem na fakt, ie se jedna o onemocnéni, které znéme velmi krétce. Pfesto jde o éasté onemocnénl'
komplikujl'ci jii tak problematickou hospitalizaci novorozencᚐ s nI'zkou porodnl' hmotnostl', zvyéujl'ci Iééebné
33/ 77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Vyzkum. WVO] a vzdélavani
néklady a v nejtéiéich pripadech vedouci k zévainym navazujicim komplikacim (enterogenni sepse,
pozénétlivy ileus a jiné). Proto je pochopeni sloieni strevniho mikrobiomu u téchto déti velmi iédouci..
4.5.3. Vazba na stévajl’ci skum iadatele a partnerᚏ projektu
vyzkumny him 2 Fakultni nemocnice Hradec Krélové se dlouhodobé vénuje problematice
neonatélnich vy'IsledkL‘] predéasné narozenych déti s ohledem na piitomnost intraamniélnich zénétlivych a
infekénich komplikaci, o éemi svédéi rada publikaci v éasopisech s impakt faktorem. Doposud byla aktivita
tymu 2adatele zamérena predevéim na krétkodobou neonatélni morbiditu. Reéeni vy'Izkumného zéméru
umoini kontinuélné navézat na stévajici vyzkum s logickym presunem k problematice s medicinsky,
spoleéensky a ekonomicky mnohem zévainéjéim dopadem — tj. k dlouhodobé détské morbidité.
4.5.4. VVzkumné cile, aktivity a Wsledky
Tento vy'Izkumny zémérje sloien ze tri zékladnich vy'Izkumny/ch cilfi:
4.1. Charakterizace rizika rozvoje bronchopulmonélni dysplazie u nezralych novorozencᚏ na
podkladé analy'Izy kondenzétu vydechovaného vzduchu.
4.2. Stanoveni moinosti predikce zévainé pozdni neurologické morbidity z prenatélni magnetické
rezonance mozku plodu.
4.3. Moinost predikce zévainé hemorrhagické kolitidy analyzou fekélniho mikrobiomu u
novorozence.
Ad 4.1
Tento vyzkumny oil by mél charakterizovat rozdily v sloieni kondenzétu vydechovaného vzduchu
mezi ventilovam’lmi novorozenci, u kterych dojde a u ktech nedojde k rozvoji bronchopulmonélni dysplazie
a vést k nalezeni specifického neinvazivniho ukazatele této zévainé neonatélni morbidity. Do studie bude
zarazeno 50 intubovanych piedéasné narozenych novorozencᚐ s nutnosti umélé podpory plicni ventilace,
kteri budou hospitalizovani na Jednotce resuscitaéni a intenzivni péée Détské kliniky Fakultni nemocnice
Hradec Krélové. Odbér vzorku kondenzétu vydechovaného vzduchu bude odebirén napojenim pristroje pro
odbér vzorku na endotracheélni rourku v pravidelnych éasoch intervalech. Vzorky budu zamraieny a
vyéetreny s odstupem pomoci vysokotlaké kapalinové chromatografie éi imunologickych protilétkovych
metod. VYSIedky budou analyzovény s ohledem na pritomnost éi nepiitomnost bronchopulmonélni dysplazie.
Ad 4.2.
Tento vy'Izkumny oil by mél prinést odpovéd’ na tyto otézky: i) zda existuji specifické zmény na MRI
skenu mozku plodu a éasném ultrazvukovém vyéetreni mozku novorozence, které mohou predikovat
nepriznivy dlouhodoby psychomotoricky oj novorozence; ii) zda existuje vztah mezi pritomnosti
intraamniélnich zénétlivych a infekénich komplikaci a dlouhodom psychomotorickYm vyvojem déti
ztéhotenstvi komplikovanych predéasnym odtokem plodové vody. Do studie budou zarazeny pacientky
sjednoéetnym téhotenstvim komplikovanym predéasnYm odtokem plodové vody mezi gestaénim stérim
24+0 a2 33+6 tyidnl‘] prijaté na Porodnickou a gynekologickou kliniku Fakultni nemocnice Hradec Krélové. Je
plénovéno zarazeni zhruba 120 téhotm'Ich zen. U nich bude provedena transabdominélni amniocentéza
k ziskéni vzorku plodové vody, ve kterém bude stanovena piitomnost mikrobiélni invaze do amniélni dutiny
nekultivaénimi technikami a hladina interleukinu-6. Pacientky budou rozdéleny do 4 skupin na podkladé
vysledkl‘] z plodové vody: i) piitomnost mikroby—indukovaného intraamniélniho zénétu (pozitivni mikrobiélni
34 / 77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdéla'vani 7___
WA! 7 :V AᚏVgAY‘A7’7;
nélez v plodové vodé a hladina interleukinu-6 2 745 pg/mL); ii) pritomnost sterilniho intraamniélniho zénétu
(negativni mikrobiélni nélez v plodové vodé a hladina interleukinu-6 2 745 pg/mL); iii) pritomnost kolonizace
(pozitivni mikrobiélni nélez v plodové vodé a hladina interleukinu-6 < 745 pg/mL); iv) negativni skupina
(negativni mikrobiélni nélez v plodové vodé a hladina interleukinu-6 < 745 pg/mL). Béhem 48 hodin po prijeti
téhotné ieny bude provedeno MRI mozku plodu (pristroj 1.5 T). Po narozeni bude provedeno UZV mozku
novorozence v prvnim a étvrtém/pétém tydnu po narozeni. V druhém roce véku bude provedeno vyéetreni
psychomotorického vyvoje ditéte pomoci vyvojové ékély dle Bayleyové.
ad 4.3.
Tento vyzkumny oil by mél prinést odpovéd’ na otézku i) zda existuje specificky bakteriélni druh éi
druhy které zvyéuji éi sniiuji riziko rozvoje hemorrhagické kolitidy a ii) zda existuje specificky bakteriélni
vzorec ve stolici, ktery zvy§uje éi sniiuje riziko rozvoje hemorrhagické kolitidy. Do projektu bude zai‘azeno 50
novorozencᚐ sprojevy hemorrhagické kolitidy hospitalizovany’lch na Détské klinice Fakultni nemocnice
Hradec Krélové. Jako kontrolni skupina bude vybrén stejny poéet zdravych novorozencᚏ s obdobnym stérim
a porozem’lch stejnym zpᚐsobem. Od obou skupin novorozencfi budou odebrény vzorky stolice. Ze vzorku
bude extrahované DNA a fekélnl' mikrobiota bude stanovena sekvenaci 16S rRNA genu za pomoci
pyrosekvenace. U mikrobioml‘] od obou skupin pacientek bude stanovena alfa a beta diverzita, jakoi i
detailni anala zmén fekélnl'ch mikrobioml‘] mezi obéma skupinami pacientek.
Realizace cilfi 4.1. a2 4.3. bude provedena t3'Imem iadatele projektᚐ. vysledky re§eni vyzkumného
zéméru — moderni zobrazovaci technika a nové technologie v predikci zévainé neonatélni morbidity u
predéasného porodu by mély vést k optimalizaci porodnického a neonatologického managementu,
s koneény'Im cilem sniieni rizika rozvoje zévainé dlouhodobé novorozenecké morbidity. Témata re§ené
timto vy'IzkumnS/m zémérem pati‘i mezi aktuélni a zévainé problémy souéasné perinatologie. Kombinace
vyuiiti neinvazivnich modernich technologii s dostupm'Imi unikétnimi informacemi o intraamniélnim
prostredi umoini zkuéenému tYmu vyzkumnikᚐ a klinicch Iékarl‘i 2adatele projektu doséhnout unikétnich
V92kumny tym: (souhrnné livazky viz kapitola 4.10 Virzkumny tym)
Vedouci pracovm'k: —
Excelentm’ pracovm’k: —
Kliéovy pracovnici:
Senior:
Pracovni k:
35/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélrli a investiéni fondy
Operacm program Vyzkum. WVO] a vzdelavam
Vy’sledky a vy'stupy aktivity Cilova’ hodnota
realizace projektu
Indikétor 2 02 11 Odborné publikace (vybrané typy dokumentᚏ) vytvorené 3
podporeai subjekty
3
Indikétor 2 02 16 Odborné publikace (vybrané typy dokumentᚏ) se zahraniénim
spoluautorstvim vytvorené podpoFenY/mi subjekty
Jim? Wsledek, kterY/ se neproml'té do indikétorᚐ: moiai dl'léimi stupy realizace
aktivityjsou VVsledky, které jsou definovény dle Definice druhᚏ Wsledkᚐ Wzkumu,
experimentélniho vVvoje pro databézi RIV.
(uved’te typ vY/sledku a plénovanou cilovou hodnotu)
Dal§ijinv Wsledek, kterV se neproml’té do indikétort‘i.
(uved’te typ vY/sledku a plénovanou cilovou hodnotu)
4.6. VY’ZKUMNY’ 2AMER 6 - MULTIMODALNI’ZOBRAZOVANI’ A VYHooNocovANi EFEKTU LEéBY ROZTROU§ENI§
SKLEROZY
4.6.1. Abstrakt
Roztrouéena skleréza (RS) je nejbéinéjéi priéinou neurologického hendikepu u mladych lidi, a také
u lidi ve strednim véku. Roztrouéena skleréza ma fyzicky, psychologicky a finanéni dopad na pacienty a
jejich rodiny. Zejména poruchy chᚐze jsou zésadnim projevem RS. Jako hlavnl' potii ji oznaéuje ai 85%
pacientl‘] trpicich RS.
Hlavnim cilem studie je analyzovat a kvantifikovat vztah mezi pohybovou koordinaci a poruchou
chᚐze (mérenou pohybovy'Im senzorem a pfistrojem Kinect umisténYm na robotickém systému) a
specifickflmi parametry, jako je elektroencefalografické (EEG) dynamické funkénl' konektivita, motorické
predstavivost, MRI anatomické konektivita a polysomnografické zéznam u pacientl‘] 3 RS béhem ataky
onemocnéni po zotaveni z ataky onemocnéni. Mirou zotaveni bude zhodnocena zménou ve stupnici EDSS
(expanded disability status scale; tzv. Kurtzkeho ékéla)
Sekundérnim cilem je zjistit, které z nésledujicich méreni: méreni pohybové koordinace, méfeni
poruch chᚐze, méfeni EEG funkéni konektivity a méreni MRI anatomické konektivity ma predpovidajici
hodnotu pro stupnici EDSS béhem zotaveni z ataky RS.
4.6.2. Souéasnv stav pozném’
Pred vice nei 50 lety se ukézalo, 2e amplituda a frekvence oscilaci v pésmu beta (=13-35 Hz) v
mozku je modulovana ve vztahu k volnI'm pohybᚐm. Ve srovnani s kontrolnim stavem je nérᚐst rytmicity
éasto oznaéovan jako event-related synchronizace (ERS), zatl'mco sniieni jejl' aktivity je charakterizovano
jako event-related desynchronizace (ERD). Volnl'mu pohybu predchazi beta ERD, s postupnym sniZovénim
vykonu k dosaieni minima béhem provadénl' pohybu. Tato ERD je nasledovana fazovou ERS po ukonéeni
pohybu znamou jako "beta rebound". Takové zmény oscilaéni aktivity jsou zaznamenany ve velkém poétu
studii pouiivajicich rᚐzné motorické Likoly a techniky zéznamu. Model ERD / ERS je zménén u pacientl‘] s
motorickymi poruchami (Zaepffel, 2013). Anala mu/beta ERD / ERS je robustni metodou ke studiu
36/ 77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturalni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. Who] 3 vzdélévani
kortikélnl'ho zpracovénl' motorického pohybu. Beta ERD byla abnormélné zvyéena ve frontalné-centralnl'ch
oblastech u pacientl‘] 3 RS 3 L'Jnavou, ve srovnanl' se pacienty 3 RS bez l'mavy (":i zdravy’lmi pacienty (Leocani
2001). vychozi nastavenl' sité vykazuje zlepéenou funkénl' vazbu oboustranné v inferiornl' parietélnl' kᚏre,
zadnl'm cingulu a medialnl'm prefrontélnl'm kortexu u pacientl‘] se atakou RS. Tato zjiéténl' zahrnujl' komplexnl'
a odliény vztah anatomické a funka konektivity (Hawellek 2011). K identifikaci zmén v aktivité EEG v
souvislosti s poékozenl'm motoriky béhem ataky RS se pouil'vé bezdratové EEKG se suchyImi elektrodami,
které je nataceno béhem tzv. Nine Hole Peg testu a béhem chᚐze. Poté je provedeno vyhodnocenl' data
zaznamenanyIch pohybovymi senzory. Je nezbytné extrahovat kll'cové nélezy z EEG dat. Znamy pristup k
dekédovénl' motorické predstavivosti je metoda spolecného prostorového vzoru (CSP), které zjiét’uje
optimélnl' prostorové filtry pro rozliéenl' trI'd mérenl' EEG (Blankertz 2007, Pfurtscheller 2001). Ucinnost
prostorového filtrovénl' véak zavisi na frekvenénl'm pasmu specifickém pro dany subjekt. K vyreéenl' tohoto
problému navrhli Ang et al. tzv. FBCSP (filter-bank common spatial pattern) pro zvyéenl' vykonu algoritmu
CSP. V ramci autonomnl'ho vyibéru diskriminacnl'ch rysᚐ byl proveden kmitoétovy rozsah specificky pro dany
subjekt za pouiitl' filtrovanl' prᚐchodem mérenl' EEG (Ang 2008, Ang 2012). Aékoliv vyée uvedené metody
mohly L'Jspééné klasifikovat Ml aktivitu, zakladnl'm omezenl'm téchto metod je to, 2e vyhovujl' pouze
klasifikacnl'm problémᚐm dvou trid. V rt'JaCh oblastech je pro klasifikaci vytvoreno nékolik pristupl‘], které
umoir'lujl' vyuiitl' nejmodernéjél'ch klasifikatorl‘] zaloienych na Riemannian framework (Barbaresco 2008,
Tuzel 2008). Barchant (2012) navrhl pouiitl' konceptu TSM (tangent space mapping) pro implementaci
rozhranl' BCI - zarl'zenl' umoinujl'ci prenos signélᚐ z mozku do poéitace. Sada vzorovych kovariancnl'ch
matic (SCM) patricich do rozdélovace je mapovana na dotyény prostor v geometrickém prᚐméru. Vzhledem
k tomu, ie kovariantnl' matice obsahujl' prostorové informace obsaiené v signalu EEG, kombinuje prostorové
filtrovénl' a klasifikaénl' postup do jediného kroku. Uehara a kol. navrhli pouiitl' robustnl'ch odhadᚐ
kovarianénl'ch matic, vcetné geometrického mediénu a zredukovanYch prᚐmérl‘] naml'sto geometrického
prᚐméru, aby se zlepéila vykonnost pro realizaci motorickych snl'mkl‘] (Uehara 2016, Uehara 2017).
Myélenka s vyuiitl'm medianu a trimovénl' je, ie EEG L'Jdaje éasto zahrnujl' odlehlé hodnoty. Proto tangentnl'
prostor geometrické prᚐméru nemusi bylt vhodny. Geometricka mediénové a trimova zprᚐmérovém’ by mohla
snl'ienit vlivu éumu z signalu EEG zlepéi v3'IsIedky klasifikace. Presto je stale problém pri odhadnutl' SCM,
které maze selhat z dᚐvodu nerovnosti distribuce energie EEG signélu pres kanaly. Pri zvaienl' problému
hlukoch efektl'] a extrakce vlastnostl' souvisejl'cich s rytmickflmi komponenty z signélt‘] EEG je v tomto
projektu navrien multibandovy pristup s mapovanl'm tangentnl'ch prostorl‘], tzv. MbTSM, ke zlepéenl'
klasifikacnl'ho v3'Ikonu. Multibandovy pristup usnadnuje vybér ᚏéinnYch hlukovyIch vlastnostl' s ohledem na
l'Jzkopésmové signaly (2014).
Presné identifikace Iézi MS v obraze MRI je extrémné obtl'ina dI’ky variabilité v Iokalizaci IéZI', tvaru a
velikosti. Navic je nutno prihlédnout k anatomické variabilité mezi pacienty. Protoie manuélnl' segmentace
vyiaduje expertnl' znalosti, je velmi casové néroéna a zatiiena intra- a interindividualnl' variabilitou. Proto
bylo navrieno automatické hodnocenl' segmentalnl'ch lézi (Garcia-Lorenzo, 2013). V soucasné dobé je volné
dostupny néstroj k hodnocenl' MS lézi — SPM8/12 (Roura, 2015). Ten byl vyvinut jako presnéjél' metoda k
vyéetrenl' motorickych a pohybovych onemocnéni, které mohou bylt potencionalné pouiity k vyhodnocenl'
vysledkl‘] v klinickych studil'ch.
4.6.3. Vazba na stévajl’ci skum iadatele a partnerᚏ projektu
vyzkumny Wm iadatele projektu se této problematice dlouhodobé vénuje. Re§eni toho vyzkumného
zaméru bude navazovat na vyreéené projekty podporené institucionélnl'm vyizkumem 2adatele. Doc. Valié je
reéitelem rady grant”: a klinickych studil', vice viz jeho CV, které je prl'lohou Zadosti.
Z poslednl'ch aplikovanYch vy'Isledkl‘] je stéiejnl'm tento:
Prototyp zarl'zenl' pro objektivnl' mérenl' svalové sily.
37/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operatni program Wzkum. vyvoj a vzdélévani
V obdobi od 1. ledna 2015 do 31. 7. 2016 probihal spoleény vyzkum a oj za Uéasti FN HK a
Mikroklima v oblasti zaiizeni pro objektivni méreni svalové sily. Tento vyizkum a oj byl financovén z
projektu ('2. 8128 s nézvem ,,Objektivni méreni svalové si prototypem dynamometru s korelaci k sarkopatii”
(MZ CR — RVO FN HK, 00179906, prijemce Fakultni nemocnice), é. 2015-5 3 nézvem ,,Vyvoj myostimulétoru
k prototypu dynamometru uréenému k objektivnimu méreni svalové sily“ (TACR TG02010020, prijemce
Fakultni nemocnice) a vlastnich finanénich prostredkl‘] firmy Mikroklima.
Zarizeni zobrazuje prᚐbéh svalové éinnosti, v konkrétnim pripadé predniho svalu holenniho.
Zarizeni se pouiivé k diagnostice stavu a kondice svalové (":innosti mérenim konkrétniho svalu. Méreni
svalové 3i a svalové L'Jnavy jsou vy'Iznamné parametry, které jsou dl‘ileiité pro udriovéni hmoty svall‘] a
jejich funkce.
4.6.4. VVzkumné cile, aktivity a vvsledky
Pacienti budou do studie béhem prvnich dvou dnt’i od ataky RS zhodnoceni zda jsou vhodni
k zarazeni do studie. Vhodni pacienti budou zarazeni. Vyéeti'eni budou provedeny béhem 2-5 dni po splnéni
kritérii pro novou ataku RS. Za 4 a 12 tydnl‘] po atace bude provedeno daléi MRI vyéetreni (T1, FLAIR,
difl’Jze). Vstupni kritéria budou: i) schopnost porozumét ciICIm a rizikl‘im studie; poskytnuti informovaného
souhlasu k zarazeni do studie; ii) splnéni kritérii pro novou ataku RS: a) zhoréeni stary'Ich symptomt] RS
nebo objeveni se noch symptomt], b) symptomy musi trvat alespon 24 hodin, c) symptomt se musi objevit
alespor'i 30 dnl‘] po poslednim relapse, d) nesmi zde byt jiné vysvétleni pro symptomy; iii) vék mezi 18 ai 70
lety v dobé podepséni informovaného souhlasu; iv) potvrzené diagnoza relapsu RS na podkladé
revidovanyIch kritérii McDonald Committee [McDonald 2001; Polman 2005] tak jak byly definované Lublinen
a Reingoldem [Lublin and Reingold 1996] pii dobé s EDSS méné nei 3.0 trvajici alespor'i 3 mésice; v)
schopnost stét bez dopomoci; a vi) schopnost chodit bez dopomoci éi poml‘icek, véetné hfilky éi choditka.
Vyluéovaci kritéria zahrnuji: i) uiivéni Iékt’i obsahujicich dalfampridin; ii) pouiivéni ortézy na kotnik; iii) relaps
RS v poslednich 3 mésicich; iv) operace v oblasti nohy, kolene a kyéle; v) velké bolest oivnujici pohyb; vi)
vyznamné porucha zraku Iimitujici pohyb (":i balanc; vii) daléi neurologické éi zdravotni komplikace, které
mᚐie zhor§ovat chᚐzi a balanc; zahrnujici, ale neomezujici se na iktus, neuropatie, bolesti zad, depresi éi
artritidu; viii) anamnéza klinicky VYZnamnych kardiopatii, endokrinopatii éi onemocnéni hematologicch,
imunologicky'Ich, metabolickych a neurologickych (s vy'Ijimkou RS), dermatologicch a jinych.
Tiicet pacienti] 5 RS bude vyéetreno vdobé ataky RS (den 2-5) a sledovéno béhem 4. a 12.
tydenniho obdobi uzdravovéni. Plénované jsou tato vyéetreni: i) MRI mozku (T1 véieni a FLAIR snimky)
vyéetreni automatickou segmentaci lézi RS pomoci MatLab pri atace a za kontrole v12. tydnu (Jain S,
2015); ii) mapovéni anatomické konektivity na podkladé MRI (Lyksborg, 2012); iii) EEG (frekvence 256 Hz)
pri atace a pri kontroléch v3. a 6. tdu — kvantifikace dynamické funkéni konektivity uiitim komplexni
vInové soudrinosti (MatLab); iv) jemné pohybové motorika pomoci Nine Hole Peg testu, ktery bude snimén
pohybovyIm vektorovym senzorem (Perception neuron — 32 Neuron Alum Academic) a hlavovym setem
Cognionics HD-72 pri atace a pri kontroléch v 3. a 6. tyidnu; v) hrubé pohybové vzorce budou monitorovény
Kinectem II. ChCIze a pohyby konéetin budou monitorovény hIavovy'Im setem Cognionics HD-72 pri atace a
pri kontroléch v 3. a 6. tu. Véechny zéznamy ze senzort‘] budou kvantifikovény algoritmy pro automatické
vyhodnocovéni chᚏze a pohybl‘] konéetin pomoci MatLab; vi) EDSS ékéla bude zhodnocena pri atace a pri
kontroléch ve 4. a 12. tyidnu.
Korelace bude vyhodnocena pomoci regresni anaISIzy nésledujicich parametrl‘]: i) MRI nélezy: a)
rozdil v poétu a velikosti RS lézi zhodnocenych automatickou segmentaci pri atace a pri kontrole v 12. tydnu;
b) rozdil v poétu rozdilnych voeL‘] v mapé anatomické konektivity pri atace a pri kontrole v 12. tydnu; ii) EEG
dynamické funkéni konektivita: a) rozdily v normalizovaném poétu udélosti mezi elektrodami (Pavelek Z.,
2016); b) rozdily v typické komunikaci EEG frekvence (Kuchynka J., 2016); c) Rozdil v L'Jrovni soudrinosti s
nejvétéim poétem udélosti (Kuchynka J, 2016); pohyb: a) parametry Nine Hole Peg testu (akcelerace,
38 / 77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdélévani
rychlost, trajektorie a éas jednotlivSIch pohybᚐ) mérenych pomoci popruhl‘] s 10 percepénl'mi neurony na
zépéstl' + rukou + prstech, data budou sbl'réna a extrahovéna pomoci SDK w/ C/C++ API (Unity3D and
Unreal Engine); b) 24-hodinové sledovénl' 9 synchronizovanych snl'maél'] pohybu pro dlouhodobé sledovénl'
v domécim prostredl' trikrét (po véech trech névétévéch); iv) polysomnografie: kromé ruénl'ch spénkovyIch
klasifikaénl'ch pohybl‘] béhem spénku bude zaznamenéno 10 pohybovy'Ich senzorl‘], entropie ECG RR,
statistika frekvence bude vyhodnocena a porovnéna mezi obéma sezenl'mi.
Vilzkumny tym: souhrnné I'Jvazky viz kapitola 4.10 V92kumny tYm
Vedoucn’ pracovm’k: —
Kliéovy pracovm’k: —
—
Pracovm'k: —
—
—
Vy’sledky a stupy aktivity CI’lova’ hodnota
realizace projektu
Indikétor 2 02 11 Odborné publikace (vybrané typy dokumentᚏ) vytvorené 4
podporenf/mi subjekty
1
Indikétor 2 02 16 Odborné publikace (vybrané typy dokumentᚏ) se zahraniénl'm
spoluautorstvim vytvorené podpoFeai subjekty
Jim? sledek, kterY/ se neproml'té do indikétorᚏ: moiai dI'lEI’mi stupy realizace
aktivityjsou VVsledky, které jsou definovény dle Definice druhᚏ Wsledkᚐ vyzkumu,
experimentélnl'ho vVvoje pro databézi RIV.
(uved’te typ vY/sledku a plénovanou cilovou hodnotu)
Dalél'jiny sledek, kterV se neproml'té do indikétorᚐ.
(uved’te typ vY/sledku a plénovanou cilovou hodnotu)
4.7. EXPERIMENTALNI’ OVERENI’ M02NE’Ho PRAKTICKEHO UPLATNENi VY'ZKUMNY'CH VY’SLEDKEJ VéETNE o§ETRENi
DU§EVNiH0 VLASTNICTVi
V rémci této kll'éové aktivity se bude experimentélné ovérovat moiné praktické uplatnénl'
vyzkumnyIch vilsledkl‘] dl'lél'ch vilzkumnych zémérl‘] a bude se také pracovat na plénu oéetrenl' duéevnl'ho
vlastnictvi u vznilch vysledkl‘]. Jedné se 0 standardnl' postup pri tzv. proof of concept.
Sledované parametry oéekévanYch vyisledkl‘] jsou zejména: rychlost a presnost mérenl', citlivost a
robustnost navrienYch metod, funkcionalita, doplr'lkové ukazatele, uiivatelské privétivost, zfinanénl'ho
hlediska se budou sledovat také néklady na stanovenl' a potrebné vybavenl'. Zpᚐsob ovérovénl' sledovanyIch
parametrl‘] je detailné popsén u jednotlich vyizkumnych zémérᚐ.
39/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. WVO] a vzdélévéni
Zpᚐsob naklédém’ s vy'Isledky vy'Izkumu a oje stanovuje ve FN HK Smérnice c. 93 — vice viz
pfl’loha Zédosti — ZFizovaci listina, Stanovy, Smérnice 6. 93. Smérnice upravuje proces ochrany a vyuZI'vénI'
duéevm’ho vlastnictvi a stanovuje préva a povinnosti souvisejl'ci se vznikem, ohlééem’m, evidenci, ochranou,
uil'vénl'm a komerénl'm vyuil'vénl'm prév k predmétᚐm duéevm’ho vlastnictvi. Pᚐvodce mé povinnost oznémit
vznik vy'Isledku vyzkumu a vyvoje pracovnl'kovi CTBT, nésledné je svoléna Komise pro ochranu duéevnl'ho
vlastnictvi. Komise posoudl' kvality oznémeného vy'Isledku a nésledné doporuél' uplatnit éi zaml'tnout préva k
danému vy'Isledku. V prl'padé doporucenl' k uplatnénl' prév navrhne také vhodnou formu ochrany duéevnl'ho
vlastnictvi a vyiéi odmény pᚐvodci za uplatnénl' préva. Své doporucenl' a névrh predé rediteli FN HK k
zévéreénému rozhodnutl'. O komercializaci vysledku déle rozhoduje Rada pro komercializaci (spoleéné pro
FN HK a UHK), které stanovuje postup a dalél' parametry pᚏpravy a provédénl' komercializace za odborné
podpory CTBT a déle ᚏdl’ provédénl' komercializace v rémci vch kompetencr’.
V rémci projektu se oéekévé podénl' cca 3 PCT prihlééek (V2 1, 2, a 6), déle nékolika prihlééek
nérodnl'ch, predpoklédé se také validace dalél'ch metod a vytvorenl' ovérené technologie.
Vy’sledky a vy'stupy aktivity CI’lova' hodnota
realizace projektu
Indikétor 2 20 11 Mezinérodnl' patentové prihlé§ky (PCT) vytvorené podpoFenY/mi 3
subjekty
Ovérené technologie
Jim? sledek, kterY/ se neproml'té do indikétorᚏ: moiai dI'lEI’mi stupy realizace -1
aktivityjsou VVsledky, které jsou definovény dle Definice druhᚏ Wsledkᚐ vyzkumu,
experimentélnl'ho vVvoje pro databézi RIV. Validace metod - 4
(uved’te typ Wsledku a plénovanou cilovou hodnotu)
Dalél'jiny vysledek, kterV se neproml'té do indikétorᚐ.
(uved’te typ sledku a plénovanou cilovou hodnotu)
4.8. ANALY’ZA POTENCIALU PRAKTICKEHO UPLATNENI’VY’ZKUMNY’CH VY’SLEDKII’J
Ochrana vy'IsledkL‘] hraje u excelentnl'ho vyzkumu kliéovou roli. Proto jii v pfl’pravné fézi byly nékteré
kroky konzultovény se specialisty Centra transferu biomedicr’nskych technologil', které pro pfl’jemce i partnera
(UHK) zajiét’uje sluiby spojené s ochranou duéevnl'ho vlastnictvi a transferu technologil'. V rémci KA 1 a jako
souéést administrativnl' éésti tyimu bude v projektu pracovat specialista transferu technologil', ktery bude
zodpovédny za plén ochrany vysledkl‘] a pᚏpravu patentovych prihlééek, stejné tak jako za prᚏbéinou
analu relevantnl'ch trhᚐ.
Vzhledem k unikétnosti VyIzkumného programu a predchozim vy'Isledkᚏm vyizkumného tymu se
predpoklédé ziskénl' jedineényIch vysledkl‘] a vystupl‘], které budou chrénény patentem nejdrl've na nérodnl' a
pak i na mezinérodnl' L'Jrovni (PCT). Predpoklédé se predloiem’ 4 patentovyIch prihlééek béhem reéenl' celého
projektu na nérodnl' l'Jrovni s alespoᚏ 3 rozél'renl'mi na L'Jrover'] PCT. Udélenl' licence tretl' strané éi dalél' vyvoj
ve vlastnl' reiii bude zvéien po skonéem’ projektu. Tento projekt lze tedy poklédat za propojenl' aplikovaného
vyzkumu s velkyIm potenciélem jeho presahu do klinické praxe.
Ochranu prév k duéevm’mu vlastnictvi a pfl’pravu patentoch prihlééek bude zajiét’ovat Centrum
transferu biomedicinsch technologil', které sidll' ve Fakultnl' nemocnici Hradec Krélové a je spolecnym
pracoviétém FN HK a UHK. Podml'nky spolupréce mezi partnery budou detailné popsény v Partnerské
smlouvé véetné veékerych prév a povinnosti. Déle jsou definovény pojmy jako odborné znalosti, duéevnl'
vlastnictvi a utajované informace, stejné tak jako dᚐsledky z nich vyplWajici. Nebude-Ii dohodnuto jinak,
bude uréité éést souvisejI'CI'ch nékladl‘] a prl'nosᚐ proudl'cich ze spoleéné vlastnéného duéevnl'ho vlastnictVI'
40/ 77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. Who] 3 vzdéléw'ani
rozdélena mezi prijemce a partnery, poéiténo z celkovyIch nékladt‘] a souvisejicich skuteénYch pfl’jml‘].
TakovyIto podil bude odréiet zapojeni jednotlich tyml'] na daném reéeni. V pripadé sdileni duéevniho
vlastnictvi mezi partnery bude vidy uzavrena dohoda, které bude upravovat préva a povinnosti majitell‘] ke
vzniklému duéevnimu vlastnictvi.
Souéésti projektu a jako jedna z kliéovflch aktivit bude provédéna analy’lza potenciélu praktického
uplatnéni vy'Izkumm'Ich vysledkl‘]. Na této aktivité se bude podilet zejména pracovnik Centra transferu
biomedicinsch technologii. Prᚐbéiné vysledky vy'Izkumny/ch skupin bude v intervalu 6 mésicᚐ podrobovat
reéeréim a analyzovat jejich praktické uplatnéni po dokonéeni vy'Izkumny/ch praci. Anala bude zahrnovat i
predbéiny prᚏzkum trhu, budou zjiét’ovény oéekévané parametry vy'Isledkᚐ zpohledu aplikaéni sféry.
vysledek analyzy bude predstaven také na Radé pro komercionalizaci, coi je interni orgén FN HK s ᚐéasti
externi spolupracovnikl‘] zaplikaéni sféry pro hodnoceni aplikaéniho potenciélu vilzkumnych vyisledkl‘].
vysledky analyzy budou déle konzultovény s Radou projektu a nésledné doporuéeni konzultovény
s vedoucimi VyIzkumm'Ich zémérl‘].
Vy’sledky a vy'stupy aktivity Cilova’ hodnota
realizace projektu
Jim? sledek, kterY/ se neproml'té do indikétorᚏ: neastéjéi formou bude vlastnl' anala, 2 x roéné anala
souéésti mᚏie bY/t napriklad vyjédreni zéjmu formou ,,Letter of Interest”. Lol jako Wstup
(uved’te typ vY/sledku a plénovanou cilovou hodnotu) predchozi aktivity
Da|§ijiny sledek, kterV se nepromité do indikétorᚐ.
(uved’te typ Wsledku a plénovanou cilovou hodnotu)
4.9. NAvAzANI’A ROZVOJ SPOLUPRACE MEZI VY’ZKUMNY’MI WMY A APLIKAENI’ SFE’Rou (véETNE ZAHRANIENI’CH
SUBJEKTU) ZA UéELEM ziSKANi PODNETU PRO DAL§i ROZVOJ A EXPERIMENTALNi ovERENI’ VY’ZKUMNY’CH
2AMERO
Pro navézéni spolupréce s aplikaéni sférou je uréena kliéové aktivita KA 5. V rémci této aktivity bude
rozvijena spolupréce s externimi subjekty aplikaéni sféry, které se zabyIvaji vyvojem éi vyirobou
diagnostickflch zarizeni, Tato KA bude l'izce provézéna s KA9, které zahrnuje él’reni vy'Isledkl‘] vyizkumné
éinnosti realizované v rémci vyzkumny'Ich zémérl‘]. Vzhledem éasovému harmonogramu plénovanYch
éinnosti Ize predpoklédat, ie spolupréce s externimi subjekty bude rozdélena do dvou zékladnich oblasti s
rozdilnou dobou realizace:
1. Informovénl' potenciélnich partnerl‘] z rad podnikt‘] o aktivitéch projektu a o moinosti evaluace
vyvijenyIch vystupl‘] v rémci panelu evaluaénich metod. Navézéni spolupréce s témito partnery z aplikaéni
sféry. Tato aktivita bude zahéjena vroce 2019 a potrvé a2 do ukonéeni projektu. Nicméné pfedbéiné
jednéni s externimi subjekty budou realizovéna ji2 od zahéjeni projektu.
2. Sirenl' vyisledkl‘] projektu smérem k odborné verejnosti z verejnoprévnich i soukromyIch
vyzkumnyIch instituci i z podnikl‘] zabyvajicich se vy'Izkumem a vyrobou, tedy s aplikaéni sférou. Tato aktivita
bude zahéjena v poloviné roku 2019, prezentace vysledkl‘] bude zévislé na prᚏbéhu ziskévéni vysledkl‘], ale
jejl' hlavnl' dopad bude predevéim v druhé poloviné realizace projektu, bude tedy realizovéna a2 do konce
projektu.
V rémci kliéové aktivity bude pro navézéni spolupréce s aplikaéni sférou nutné realizovat nésledujici
diléi aktivity:
41/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. WVO] a vzdélévéni
- Priprava informaénich materiall‘] se zékladnimi informacemi o cili a naplni projektu, priprava
informaénich materialt‘] se zékladnimi informace o vy'Istupech projektu.
- Vytvorenl' databéze potencialnich partnerl‘] z verejné dostupnych informaénich zdrojl‘] a
kategorizace téchto potenciélnich partnerl‘] dle jejich zaméreni
- Zaslani informaénich materialt‘] potencialnim partnee
- Individualni oslovenl' a jednéni s vybranyImi podniky zabWajicimi se vyvojem a vy'Irobou za
l'iéasti Specialist“; 2 vy'IzkumnSIch zamérl‘] a specialistou transferu
- O moinostech spoluprace budou potencialni externi partneri informovani také
prosti’ednictvim weboch stranek projektu.
Na zakladé téchto diléich aktivit Ize oéekévat prinosy v podobé prohloubeni spolupréce se
stavajicimi partnery z aplikaéni sféry, navézani noch partnerstvi a rozéireni povédomi o aktivitéch
realizovany’lch pracoviéti zapojeny'Imi do projektu v oblasti vy'Izkumu, oje a evaluace vy'Isledkt'i tYmu.
V rémci vyzkumn3'1ch zémérl‘] bude z vyée uvedenyIch aktivit akcentovana predevéim komunikace se
stavajicimi partnery a potencialnimi partnery. Prinosem pro reéitele projektu bude zpétna vazba na
probihajici vyizkumné aktivity. Prinosem pro partnery 2 fed aplikaéniho vy'Izkumu bude ziskani moinosti
zapojit se do procesu hodnoceni vyvijenYch vystupl‘], coi vyiznamné séi kvalitu finalniho vystupu a
moinost jeho komeréniho vyuiiti v budoucich obdobich. Umoini to lépe vyhodnocovat vlastnosti vyvijenflch
testl‘] a usnadnl' to proces rozhodovéni o jejich nasledném praktickém vyuiiti a to nejen z pohledu jejich
vlastnosti, presnosti a specifiénosti, ale i z hlediska ekonomické néroénosti evaluaéniho procesu.
V L'Jzeml' |T| (aglomerace Hradec Kralové - Pardubice) je vysoké koncentrace subjektl‘] zabyvajicich
se ojem a vyrobou zdravotnicch prostredkl‘] a daléich potreb pro zdravotnictvi, s nékteei z nich jii FN
HK i jeji partneri v drivéjéi dobé navazala spolupréci. 2 fed stévajicich partnerl‘] bude v ramci projektu
prohlubovana spolupréce s podniky: GENERI BIOTECH, ELLA CS, CONTIPRO, LINET, ARROW
International CS. 8 néktery’lmi ze jmenovanyIch firem ma 2adatel uzavreny ramcové smlouvy o spolupraci, s
jinYmi jii primo smlouvy o spolupraci na konkrétnich projektech. Pri reéeni projektu budou s firmami
ziskavané VYSledky prᚐbéiné konzultovany tak, aby mohla bylt zpétna vazba od aplikaéni sféry zohlednéna v
daléim feéeni projektu a ziskané vysledky tak mély skuteény aplikaéni potenciél. V pfl’padé potreby bude s
témito subjekty vidy uzavrena Dohoda o mléenlivosti, aby nemohly byt sdélované informace zverejnény, ani
nijak jinak éireny a nebyla tak ohroiena planované ochrana duéevniho vlastnictvi. Pokud budou zminéné
firmy z hlediska svého portfolia relevantni, budou také mj. mezi subjekty, kterym budou vyisledky projektu
nabizeny ke komercializaci.
Vy’sledky a vy'stupy aktivity Cilova’ hodnota
realizace projektu
Jim? sledek, kterY/ se nepromité do indikétorᚐ: nejéastéjéiformou bude navézéni
spolupréce, deklarované napFiklad na zékladé Memoranda o porozuméni Ei jiného Lol 5 aplikaéni sférou
adekvétniho smluvnl'ho vztahu. Déle jsou VVstupem napriklad organizace spoleénVch — cca 5 dokumentt‘i
seminérᚏ, stéie, twinning, (véetné zahraniEnI'ch subjektᚏ), publikace VVzkumnVch
Wsledkᚏ ve spolupréci s aplikaéni sférou.
(uved’te nézev, struénf/ popis a plénovanou cilovou hodnotu)
Daléijiny sledek, kterV se nepromité do indikétorᚐ.
(uved’te typ Wsledku a plénovanou cilovou hodnotu)
42/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturalni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. WVO] a vzdélavani
4.10. VY’ZKUMNY’ TY’M
vyzkumny tyIm je sloZen ze épiékovy védeckych pracovnikl‘], dosahujicich excelentnich vyisledkl‘i ve
svych oborech (perinatologie, gastro-enterologie, neurologie). Kaidy zéesti skumnYch zémér je veden
garantem, vedoucim zéméru. Vedouci véech zémérl‘] spoleéné s hlavnim Feéitelem tvoii védeckou radu
projektu. Daléi élenové tyImu jsou vyizkumni a ojovi pracovnici se zkuéenosti realizace grantovflch
vyzkumnyIch projektl‘i, kliniéti pracovnici fakultni nemocnice, déle postdoktorandi a studenti fakult hradeckflch
univerzit zapojem'Ich do projektu (Univerzita Karlova, Univerzita Hradec Krélové).
Rozmanitost tymu, jeho excelenci a éiroky odborny zébér ilustruje také zapojeni externich
spolupracovnikl'] zdaléich vyizkumnych instituci, a to jak tuzemskych (VSCHT, UPCE), tak zahraniénich
(University of Gothenburg, Hospital Clinic Barcelona).
Nébor vétéiho poétu pracovnika do projektu neni plénovén, pozice v projektu jsou téméf véechny
pfedem obsazené. Sloieni tymu piedchézela peélivé pi'iprava, byly zjiétény kapacity jednotlivych
pracovnikt‘], jejich daléi vyzkumné cile, stejné tak jako jejich vytiieni jako klinickyIch Iékafl‘i. Kliéové pozice
jsou obsazeny tak, aby v piipadé krétkodobého i stiednédobého pracovniho vy'Ipadku takového pracovnika
bylo moiné doéasné zastoupeni jinYmi élenl‘] tyimu.
43/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. oj a vzdélévéni
Tabulka roll' a ml’ry zapojenl' élenᚐ odborného tu do projektu. Uvédéjte obsazené i zatl'm neobsazené pozice.
"ni fondy W
{JperaCm program vyzkum, 'v'yvoj a vzdélavam
* 1. EVRQPSKA UNIE "
l t Lvrops .:_. strukturalni' a investlᚏni fondy _
t t CiperaCm program vyzkum, oj a vzdélavanl
, i ,,
* 1. EVRQPSKA UNIE "
l t Lvrops .:_. strukturalni' a investlᚏni fondy _
t t CiperaCm program vyzkum, oj a vzdélavanl
, i ,,
47/77
EVROPSKA UNIE ‘
Ewopské strukturélni a investléni fondy
Operaém program vyzkum, Wm] H vzdélava'ni
Kvalifikaéni poiadavky na neobsazené pozice. Uva’déjte pro pozice, které plénujete obsadit excelentnl'mi, klI'Eovi
a vedoucimi pracovnl'ky.
Pozice Kvalifikaéni poiadavky
pracovnl'ka
N/A N/A
VVsledky a stupy aktivity CI’lova' hodnota
Indikétor 2 04 00 Poéet no/ch WzkumnVch pracovnl'kᚏ v podporovanVch subjektech realizace projektu
2,6
vysledky kliéovych a excelentnich éleni’l odborného tymu dosaiené v poslednich 5 letech:
CV excelentnl'ch a kll'éovyIch pracovnl'kl‘] jsou pfl’lohou Zédosti — CV kll'éovych pracovnl'kl‘]. Souééstl'
CV jsou tato data:
5 nejvyznamnéjél'ch vy'IsledkL‘] v oblasti védeckflch publikaci a/nebo vyzkumnyIch monografil' ve
vztahu k VyIzkumné agendé projektu. Vc': poéet citaci (bez autocitaci).
5 nejvyIznamnéjél'ch vy'Isledkl‘] v oblasti ziskévénl' grantovflch prostfedkl‘] ve vztahu k vyzkumné
agendé projektu. V6. typu grantové soutéie a objemu ziskanych prostfedkl‘ll.
5 nejvyIznamnéjél'ch v oblasti patentl'] a spolupréce s prᚐmyslem ve vztahu kzkumné agendé
projektu. V6. informaci o komerénl'm vyuZI'vénI' patentl‘] v prᚐmyslu.
4.11. PoRIZOVANA INFRASTRUKTURA A VYBAVENi, JEJi POTREBNOST A vvuim’
Plén.
Kll'éové vybavenl' / funkénl' modul Poéet kusᚏ cena celkem
(sefad’te dle ceny sestupné od nejvyéél')
poloiky bez DPH
(tis. Ké)
Hlubokomrazici box 2 248
Charakteristické vlastnosti:
Hlubokomrazici box - skfl'r'Iové provedenl', objem minimélné 500 “mi, trvale ueitelné teplota
nejméné -86 °C pfi okolni teploté +30 °C, dva zcela nezévislé chladici okruhy a kompresory (tzv.
duélnl' systém chlazenl', pfi poruée/vadku jednoho systému musi druhy bylt schopen udriet teplotu
nejméné -50 °C v celém prostoru)
Uéel pofizovaného vvbavenl':
Uchovévénl' vzorkl‘] odebranych pacientkém do doby analyzy. Vytvofeni biobanky vzorkl‘] za l'Jéelem
dalél'ho zkouménl'.
48/77
EVROPSKA UNIE MIMSTEFS"JC EKOLS'V]
Evropské strukturéini a investiéni fondy PAL/L: £21: I 'CLD'."'i‘:d-3'r"<'
Operaéni program Wzkum. W a VZdéla‘Véni
Pripravenost infrastruktum:
Prostory Ustavu klinické imunologie a alergologie jsou kapacitné, technicky a stavebné zpᚏsobilé a
vhodné pro uml'sténl' a provozovénl' porizovaného vybavenl', souéésti instalace nejsou iédné
pfl’pravné préce.
Pfistroj pro neinvazivni sbér kondenzétu z vydechovaného plynu 1 149
Charakteristické vlastnosti:
Zarl'zenl' pro neinvazivnl' sbér vydechovaného vzduchu po kondenzaci, vhodné jak pro geriatrické,
tak pro pediatrické pouil'vénl'.
Uéel porizovaného vvbavenl':
Sbér vydechovaného vzduchu u pacientek s pfedéasnYm porodem a nezralych novorozencᚐ za
l'Jéelem jeho dalél' analyzy slouil'ci k predikci néslednych komplikaci
Pripravenost infrastruktury:
Prostory 2. internl' kliniky jsou kapacitné, technicky a stavebné zpᚐsobilé a vhodné pro umisténl' a
provozovénl' porizovaného vybavenl', souééstl' instalace nejsou iédné prl'pravné préce.
Cognionics Headset 1 320
49/77
Charakteristické vlastnosti:
Mobilnl' technologie EEG, které nabI'ZI' vysokou l'Jroveᚏ
pouiitelnosti a kvality signélu umoiᚏujl'ci nové vyizkumné aplikace.
Pomoci systému lze signély EEG ziskat u vétéiny subjektl‘] do minuty
nebo do dvou minut. Je navrien pro rozhranl' se véemi hardwarovymi
a softwaromi néstroji potfebm’lmi pro pokroéily neurovédnl' vyzkum.
o Bezdrétové spouétém’ pro presné naéasovém’ a oznaéenl' udélosti
o Prodluiovaci opérka pro dalél' senzorové vstupy véetné dyIchénI',
EKG, GSR a dalél'
o Kompatibilita s radou néstrojl‘] pro analu od tretl'ch stran véetné
néstrojl‘] EEGLAB / BCILAB, OpenVibe, Brain Vision Analyzer a
dalél'ch
o Plny pristup k nezpracovam’lm datᚏm pomocr’ API pro
streamovém’ v reélném (":ase
Uéel porizovaného zarl'zenl':
Mérenl' signéll‘] EEG v reélném prostredl' je velice néroéné. Na rozdl'l
od ᚏzeného laboratornl'ho prostredl' mᚐie elektricky éum z
elektrickflch vedenl', poéitaél‘] a dalél'ch zarl'zenl' snadno pfekonat
konvenénl', nestinény systém EEG. NaVI'c mohou pohyby subjektl‘]
snadno indukovat elektricky a fyzicky hluk s velkou amplitudou, aby
pfemohly maly signél EEG. Pro rychlé zr’skénl' dat pouil'vé pᚏstroj
vysoce optimalizovanou kombinaci senzorl‘], mechaniky a elektroniky
k odstranénl' neiédoucich vliVL‘].
Pripravenost infrastruktum:
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. Who] 3 vzdéléw'ani
Prostorv Neuroloqické klinikv isou vhodné pro umisténi a
provozovani porizovaného vybaveni, iedna se 0 néhlavnl' soustavu
nevviaduiici iédné daléi l'ikonv k provozu.
Vy’sled ky a vy'stupy aktivity Cilova’ hodnota
realizace projektu
lndikétor 2 41 01 Poéet rozéiFenY/ch Ei modernizovanf/ch Wzkumnf/ch pracoviét’ 1
lndikétor 2 05 00 Poéet skumnY/ch pracovnikᚏ, kteri pracuji v modernizovanf/ch 20
Wzkumnf/ch infrastrukturéch
5. PRI’PRAVA MEZINARODNI’CH PROJEKTOWCH iADosri SOUVISEJI’CI'CH s AKTIVITAMI A SE ZAMEF’IENI’M
PROJEKTU
Jako kliéovou aktivitu bude iadatel také pripravovat mezinérodni projektovou iédost o podporu
navazujici vy'IzkumnS/ch zamérl‘] (zejména VZ1-3). V pripravé navazujl'cich projektᚐ bude vyuiivat jak ji2
dosaienyIch vilsledkᚐ, tak utvoienflch projektovy'Ich partnerstvi. Zékladem mezinérodniho konsorcia bude
kromé Fakultni nemocnice Hradec Krélové také Hospital Clinic Barcelona, Spain a The Sahlegrenska
Academy, University of Gothenburg, jejichi excelentni vyzkumnl' pracovnici budou jii v dobé realizace
tohoto projektu souéésti védecké rady projektu a jejichi supervizi budou vyuiivat také vedouci vyizkumnych
zamérl‘].
Na pfl’pravé projektu se 2 vyzkumn3'1ch pracovnikl‘] bude podilet zejména hl. reéitel, doc. Kacerovsky
a daléi vedouci vyzkumnych zémért‘]. Z administrativniho tyImu pak projektovy manaier a pracovnik Centra
transferu biomedicinsch technologii (CTBT). Pripravné aktivity zaénou v roce 2019, kdy jii Ize oéekévat
prvni VYSledky projektu. Soucésti programu vyirocnich konferenci projektu PERSONMED budou také
zasedéni pracovni skupiny pro pripravu mezinérodni projektové iédosti. Cleny pracovni skupiny budou
nejen vedouci vyizkumni pracovnici a zahraniéni experti, ale také Rada projektu, pracovnici CTBT a
projektovi manaieri.
Na pripravu mezinérodni projektové 2adosti jsou vyélenény prostredky v rozpoctu, kapitola Cestovné
— plénovény jsou dvé tᚏdenni cesty za partnery, jedna do Hospital Clinic Barcelona, jedna do Sahlgrenska
Academy. Twinningu, projektovSIch workshopl‘] a schl‘izek k pripravé projektové 2adosti se Zl'iéastni dva
védeéti pracovnici a projektovy manaier iadatele. Vy'Istupem téchto aktivit budou jii konkrétnl' projektové
listy, abstrakty k vy'IzkumnXIm zamérᚐm a plany pripravy iédosti ve vazbé na vyhlééené vyzvy mezinérodnich
programu.
Potencialnim programem, do kterého se bude prihlaéka zpracovévatje H2020, prip. ERC, NIH.
Vy’sled ky a vy'stupy aktivity Cilova’ hodnota
realizace projektu
lndikétor 2 03 12 Poéet Liéasti podporenf/ch vY/zkumnVch tY/mᚏ realizovanVch v programech
mezinérodnl' spolupréce 0
50/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdélévani
Jim? Wsledek, kterV se neproml'té do indikétorᚐ: spoleéné podané projektové iédost v obdobl' 7x pracovni skupina
realizace projektu. Pokud proml'tnete tuto iédost do indikétoru 2 03 12, neuvédéjte ji zde. Zde pFI’pravy prihlééky
uved’te pouze iédosti, které jste neproml'tli do indikétoru 2 03 12, u kteeh je tedy zévazné ProjektoW list
pouze podénl' iédosti. ProjektoW zémér
(uved’te téma/témata a plénovanou cilovou hodnotu)
6. ODBORNE VZDELAVANE NEZBYTNE PRO REALIZACI VY'ZKUMNY'CH AKTIVIT PROJEKTU
7. AKTIVITY VEDOUCI’ K §I’I‘2ENI’ VY'SLEDKU SPOLEéNE VY'ZKUMNE EINNOSTI A JEJICH VY'STUPU
Pro sireni vy'Isledkl‘] spolecné vyzkumné cinnosti je uréena kliéova aktivita KA7. V rémci této aktivity
bude rozvijena spoluprace s externimi subjekty s cilem navazani spolupréce predevsim s témi subjekty,
které se zabyvaji vyvojem éi eobou diagnostickych prostredkl‘] a sireni vyisledkl‘] vyizkumné éinnosti
realizované v ramci vyzkumn3'1ch zamérl‘]. Vzhledem casovému harmonogramu plénovany’lch cinnosti Ize
predpokladat, ie spolupréce s externimi subjekty bude rozdélena do dvou zakladnich oblasti:
1. Informovani potenciélnich partnerl‘] z rad podnikl‘] o aktivitach projektu. Navazani spoluprace
s témito partnery z aplikaéni sféry. Tato aktivita bude zahajena v roce 2018 a ukoncena spoleéné s
ukonéenim projektu. Vy'Istupem budou Letter of Intent.
2. Sirenl' vy'Isledkl‘] projektu smérem k odborné verejnosti z verejnopravnich i soukromych
vyzkumnyIch instituci i z podnikl‘] zabyvajicich se vyzkumem a vyirobou z oblasti diagnostickyIch prostfedkᚏ,
tedy s aplikaéni sférou. Tato aktivita bude zahéjena zacétkem roku 2019, prezentace vy'Isledkl‘] bude zavisla
na prᚐbéhu jejich ziskavanl', ale hlavni dopad bude predevsim v druhé poloviné realizace projektu, bude tedy
realizovana ai do konce projektu.
V ramci této aktivity bude pro zajisténi sireni vy'Isledkfi spoleéné vy'Izkumné éinnosti nutné realizovat
nasledujl'ci diléi aktivity:
- Uéast na vybranych oborovy'Ich a tematicky zamérenych konferencich, veletrzich a
inovaénich a investorskych forech a prezentace vilsledkl‘] na obdobnYch akcich formou prednések, postert‘],
sténku s informacnimi materialy a moinosti individualni konzultace (napr. kaidoroéné se opakujl'ci akce
uréené pro setkavéni odbornikl‘] z VYZkumny/ch instituci, instituci zajist’ujicich transfer vyisledkᚏ vyizkuml‘] do
praxe a zéstupcᚐ praxe typu BioVaria realizované v Mnichové, BioSpot v Praze, BioEurope, Bio America,
BioFit, EuroBiotechnology Congress v Berliné, TechConnect World Innovation Conference and Expo ve
Washingtonu DC a daléi). Planovany jsou étyri 6-dennl' cesty pracovnl'ka Centra transferu biomedicinskych
technologii za projekt. Dale bude specifikovéno v prᚐbéhu realizace projektu podle dosaienyIch vy'Isledkl‘] a
na zékladé anal potencialniho vyuiiti dosaienyIch vyisledkl‘].
- O VYStupech projektu bude informovéna siréi odborné verejnost také prostrednictvim
weboch stranek projektu.
- Podanl' patentoch prihlasek
- Prezentace vysledkl‘] vy'Izkumu na odbornYch konferencich (publikace abstraktt‘] a védecch
élénkt‘] ve sbornicich mezinarodnich védeckych konferenci napr.
1) The pregnancy meeting of the Society for Maternal-Fetal Medicine
https://www.smfm.org/meetings/2-37th-annual-pregnancy—meeting
51/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturalni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdéla'vani
2) The scientific meeting of the Society for Reproductive Immunology http://wwwsri-
online.orq/meetinqs-calendar/2017)
3) United European Gastroenterology week https://www.ueg.eu/week/
4) Neuroimaging and Interventional Radiology http://neuroradiology.conferenceseries.com/
- Prezentace vysledku vyzkumu v impaktovanych éasopisech formou védeckych élénku (napr.
PLoS One, Am J Obstet Gynecol, International journal of circuits, systems and signal processing,
Neuropsychiatric Disease and Treatment, World Journal of Gastroenterology, apod.
Vy’sled ky a vy'stupy aktivity Poéet aktivit
prislusného typu
lndikétor 5 10 17 Poéet usporédanych jednorézovych akci Cilova’ hodnota
(uved’te po typovych poloikéch typ aktivit, struény popis a plénovanou cilovou hodnotu) realizace projektu
5 Vyroénich
konferenci projektu
8. RI’ZENI' PROJEKTU
Cilem kliéové aktivity 1 Rizeni projektu je zajistit pi'ipravu a realizaci projektu tak, aby bylo dosaieno
jeho cile v plénovaném case a s planovanymi néklady. Systém rizeni nastaveny v ramci pripravy projektu
umoini véas identifikovat pripadna rizika a eliminovat jejich dopad na realizaci projektu. Milniky, indikatory a
vystupy, uvedené v projektové iédosti, budou sledovény pro kaidou z kliéovych aktivit, vyvoj a postup v
projektu budou pravidelné kontrolovany PM, hlavnim resitelem a vedoucimi vyzkumnych sméru. Kvalita
vysledku (vystupy projektu) bude zajisténa kvalitnim a kompetentnim hlavnim resitelem a vedoucimi
vyzkumnych zéméru a také odbornym dohledem spiékovych specialistu, kteri budou souéasti vyzkumného
tymu.
Vzhledem ke vhodné nastavenému systému kontroly budou vznikajici problémy na ruznych l'JrovnI'ch
vyzkumnych zéméru i na urovni rizenl' celého projektu véas identifikovény a reseny.
Casovy plan: 1/2018—12/2022 (celkem 60 mésicu, mésic 1-60)
Rizeni projektu jako kliéova aktivita je rozdéleno do 3 segmentu. Prvni éésti je rizenl' projektu, jehoi
cilem je naplnéni stanoveného cile v planovaném case a s planovanymi zdroji. Druhou casti je dotaéni
management, ktery je zaméren na dodriovéni dotaénich pravidel, finanéni management a komunikaci s
Ridicim organem. Treti éést je vénovana dusevnimu vlastnictvi, pripravé patentovych prihlések a transferu
technologii.
Realizaéni tym
Vedouci tymu:
Clenové tymu:
52/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdélévani
Tabulka roll' a ml’ry zapojenl' élenᚏ administrativm’ho tu do projektu. Uvédéjte obsazené i zatl'm neobsazené pozice.
N/A
53/77
| EVROPSKA UNIE
1‘94; Lvropské strukturs‘ilni a investléni fondy
Operaénl program Vyzkum. Wuoj a vzdélavanl
it: :-_‘;
$5; 3 $3.-
8.1. PLANOVANA ORGANIZAéNi STRUKTURA v DOBE REALIZACE PROJEKTU
Realizaéni Wm mé zésadni vliv na kvalitu rizeni a Uspéénost realizace celého projektu. Proto byl v
dobé pfipravy velky dil éasu vénovén tvorbé projektového t3'Imu, jeho odborné i administrativni éésti.
Projektovy tym je sestaven z dvou hlavnich éésti, a to odborné a administrativni. Vedenl'
projektového ty'Imu je v kompetenci hlavniho projektového manaiera (PM). Administrativni tyim je sloien z
finanénich manaierl‘], projektoch manaierl‘] a manaiera verejnych zakézek. Jednotlivé pozice jsou
zastoupeny v priméreném rozsahu i u partnerl‘] projektu. Odborné (":ést projektového tYmu je rozdélena dle
vyzkumnyIch zémérᚐ do diléich ty'Iml‘] sloienych z pracovnikl‘] VaV, které jsou Fizeny vedoucimi vy'IzkumnSIch
zémérl‘] (VZ). Za celkovou koordinaci odbornYch/védecky'Ich aktivit zodpovidé hlavni reéitel (Pl), strategické
rozhodnuti v odborné (":ésti a oponentni posudky k publikovanYm vystupᚐm spadaji do kompetence Védecké
rady. Exekutivnim orgénem projektu je Rada projektu. Vice viz Organigram, kterYje prilohou Studie.
Hlavni projektovy manaier — 0,5 FTE u prijemce,
Zodpovédnou osobou za rizeni projektu a kontaktni osobou je Hlavni manaier projektu. Zodpovidé
za rizeni rizik, hodnoceni prᚐbéhu projektu, monitoring vᚐéi R0 OP VVV a Nositeli |T| i dovnitr projektu, za
zadévaci rizeni, dotaéni management, sleduje a vyhodnocuje naplnovéni indikétorl‘]. Uéastni se kontrol
projektu. Spolupracuje s |iniov§Imi oddélenimi véech instituci, které k Uspéénému re§eni potrebuje - L'Jéetni a
ekonomické oddéleni, oddéleni verejnych zakézek, prévni oddéleni, oddéleni interniho auditu atp. Nastavuje
smluvni vztahy s pracovniky i dodavateli, kontroluje jejich realizaci a vyporédéni. Souéasné dfisledné a
systematicky sleduje vyvoj rizikovych faktorl‘] realizace projektu, véas bude reéit jejich negativni vyvoj
vzhledem k registru rizik a pripravi aktivni opatreni pro eliminaci rizik vznikajicich v prᚐbéhu realizace.
Systematicky a oddélené budou rizena rizika dotaénich poiadavkl‘] a podml'nek vyplWajicich z programové
dokumentace OP VVV.
Hlavnl resitel — FTE 0,2 v jednotlivyIch v92kumnych zémérech.
Hlavnim reéitelem projektu je doc. Marian Kacerovsky, ktery zodpovidé za vyzkumnou éést projektu
a jeho vysledky a vystupy, koordinuje éinnost vyzkumnych skupin, aktivné komunikuje se zahraniénimi
experty, éiri vyisledky projektu, je élenem Rady projektu a Védecké rady a je v intenzivnim kontaktu 3 hi.
projektovym manaierem. Je zodpovédny za kvalitu publikaénich vysledkl‘] vyizkumného ty'Imu. Jedné se 0
excelentniho védce, ktery je kliéovym élenem odborné éésti projektu a nositelem konceptu vyzkumného
programu.
Rada projektu — Livazky v rémci vilzkumnych zémérl‘]
Exekutivnim orgénem je Rada projektu sklédajici se 2 hi. Feéitele, zéstupce pfl’jemce (FN), zéstupce
partnerl‘] (LF a UHK) a HMP. Rada rozhoduje ve strategickych otézkéch, reéi problémy na L'Jrovni celého
projektu, zainteresovany'Ich subjektl‘], hodnoti reporty odborné i administrativni éésti realizaéniho tymu,
hodnoti ekonomiku projektu. Uréuje daléi zésadni kroky a prip. zmény v projektu.
Védecké rada - FTE v rémci vyizkumnych zémérl‘]
Pracovni skupina tvofené HI. re§itelem, vedoucimi VYZkumnych tyml‘] a zahraniénimi experty.
Védecké rada se schézi minimélné jednou za étvrt roku, reéi pokrok v jednotlivych L'Jkolech, pripadné
problémy, hodnoti publikaéni vy'Istupy, konferenéni prispévky, ochranu VYSledkl‘] apod. Poéité se i s poradami
pres Skype, zejména pro pripad, kdy nékdo z kliéovych pracovnikl‘] bude v zahraniéi.
Finanéni manaier — FTE 0,5 u prijemce,
Ulohou finanéniho manaiera bude monitoring, kontrola a vykazovéni finanéni agendy projektu, napr.
sledovéni cash flow, (":erpéni rozpoétu, dodriovéni finanéniho plénu, zpl‘isobilost vyidajl‘], pfiprava iédosti o
platbu a véech souvisejicich podkladl‘]. Zodpovidé za finanéni sprévnost a platby v rémci rozpoétu (kontrola
vécné sprévnosti l'Jdajl‘] na L'Jéetnl'ch dokladech a jejich zal'iétovéni, vypracovévéni prikazᚐ k platbé, kontrola
54/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturéini a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. WVO] a vzdélévani
projektového L'Jétu, zajiét’ovéni refundaci a preᚐétovéni, atp.). Zodpovidé za efektivni hospodareni a v rémci
pridéleného rozpoétu zajiét’uje oddélenou L'Jéetni agendu spojenou s projektem. Dohliil' nad mzdovou
agendou projektu (kontrola sréiek a odvodl‘], mésiéni zévérky mezd a vyistupl‘] a v3'Ikazᚐ préce za véechny
pracovniky realizaéniho tyImu). Pripravuje a kontroluje podklady pro iédosti o platbu a finanéni (":ésti zprév o
realizaci véetné zévéreéné zprévy. Vede a prᚐbéiné aktualizuje finanéni plén projektu véetné plnéni zévazkl‘]
v rémci partnerskflch vztahl‘].
Projektovy manaier a finanéni manaier — u projektovych partnerl‘] — FTE 0,1 u kaidého partnera
Projektovy a finanéni manaier odpovidé za realizaci aktivit na partnerskych pracoviétich v souladu
se véemi zékonnYmi predpisy, internimi narizenimi (univerzitnimi i fakultnl'mi) a pravidly OP VW. Bude
zodpovédny za koordinaci projektovSIch aktivit partnera, organizaéni a provozni strénku projektu, dosaieni
plénovanych cm“; a hodnot indikétorl‘] partnera a zajiét’ovéni efektivnl' komunikace smérem k hlavnimu
manaierovi projektu. Podili se na zaji§téni, sbéru a zpracovéni podkladl‘] v prᚏbéhu realizace projektu
(reporting) a dodrieni véech administrativnich poiadavkl‘], realizuje VZMR v rémci rozpoétu partnera,
spolupracuje na externim zajiéténl' administrace VZ, komunikuje s odbornym tymem pri tvorbé a prᚐbéhu
zakézky a kontroluje sprévnost. Identifikuje rizika projektu a spolupracuje na jejich odstranéni, poskytuje
informace a zpétnou vazbu partnerfim. Dohliii nad financovénim a stavem rozpoétu aktivit partnera. Bude
zodpovédny za pripravu podkladl‘] pro monitorovaci zprévy (ZoR). Projektovi manaieri budou L'ce
spolupracovat 3 hi. projektom manaierem.
Specialista technologického transferu — FTE 0,1 u prijemce
Specialista TT 2 Centre transferu biomedicinskych technologii se podili na kliéové aktivité Analyza
potenciélu praktického uplatnéni VYZkumnych vy'Isledkᚐ. Prᚐbéiné vilsledky VYZkumnYCh skupin bude
v intervalu 6 mésicᚐ podrobovat reéeréim a analyzovat jejich praktické uplatnéni po dokonéeni vyzkumm'Ich
praci. AnaIyIza bude zahrnovat i predbéiny prᚐzkum trhu, budou zjiét’ovény oéekévané parametry vyisledkl‘]
z pohledu aplikaéni sféry. Déle se bude L'Jéastnit veletrhu a inovaénich a investiéni fér, kde bude prezentovat
potenciélnim zéjemcᚐm z aplikaéni sféry vysledky projektu a bude analyzovat aktuélni poptévku na trhu po
vyvijem'ICh vilstupech ijejich ideélnich parametrech.
Manaier vefejnfrch zakézek — FTE 0,1 u prijemce, po dobu 6 mésicᚐ v roce 2018
Jelikoi je realizace verejnych zakézek rizikovou sloikou projektu zejména z pohledu dodrieni
éasového plénu, ktery mé v dᚐsledku dopady i na finanéni plén projektu a plnéni vy'Istupl‘] a indikétorl‘], je
souéésti administrativniho tYmu projektu i pozice manaiera verejny'Ich zakézek. Tato pozice bude zajiéténa u
2adatele projektu. Ulohou manaiera verejm'Ich zakézek bude koordinace, priprava a realizace plénovanych
vereaCh zakézek v rémci projektu a priprava a archivace dokumentace k zakézkém. Bude klést dᚐraz na
kvalitni pripravu zadévaci dokumentace, presnou specifikaci predmétu plnéni a sprévné nastavené kritéria
hodnoceni. Prl‘ibéiné bude spolupracovat s prisluénymi éleny odborného éi administrativniho tYmu na
upresnéni zadéni dodévek.
Odborny Wm déle tvori vysoce erudovani pracovnici VaV s bohatou publikaéni éinnosti, vedouci
jednotlivyIch VZ maji také bohaté zkuéenosti s realizaci vYZkumnych projektl'] a vedenim tyml‘], stejné tak
jako s aktivni praci s cilovou skupinou. Jedné se 0 perspektivni védecké osobnosti. Jejich CV jsou prilohou
iédosti. Koordinaci projektovych aktivit a vedeni administrativniho tYmu mé na starosti hl. manaier. Jeho CV
je prilohou SEH. TVm tvorl' pracovnici se zkuéenostmi s pripravou a rizenl'm vilzkumnych grantl‘] i projektl‘]
financovanyIch ze Strukturélnich fondl'] EU.
Zvolené organizaéni struktura je liniové étébni s prvky maticové organizaéni struktury. Vedenim
projektu je povéren hlavni projektovy manaier. Stébni L'Jtvary (finanéni a projektovy manaier, podpᚐrni
pracovnici dal§ich Utvarᚐ) budou zajiét’ovat plnéni administrativnich éinnosti v souladu s Rozhodnutim,
metodickymi pokyny OPVW, platnou legislativou a internimi predpisy. Budou zérover'i koordinovat postup
praci v této oblasti s administrativnimi pracovniky partnerl‘]. Budou L'ce spolupracovat s vedoucimi
55/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturéini a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. WVO] a vzdélévani
pracovnl'ky a odbornymi pracovnl'ky v rémci VZ a jednotlivych kll'éovych aktivit. Organigram znézorᚏujl'ci
vazby mezi jednotlivymi éleny tymu je prl'lohou Studie.
Vedouci VZ a kll'éovych aktivit budou ᚏdit odborné pracovnl'ky na pracoviéti iadatele a koordinovat
aktivity s vedoucimi partnerskych pracoviét’. V pripadé kll'éovych aktivit, kdy se jedné o prᚐrezové aktivity,
bude vyuiito maticové organizaénl' struktury a dle zamérenl' prisluéné kll'éové aktivity budou pro reéenl'
prisluénych L'Jkoll‘] nominovéni pracovnl'ci jednotlivych odbornych nebo administrativnl'ch tyml‘] (napr. pro
plnénl' KA 8 porl'zenl' infrastruktury pro potreby V21, V25, V26 budou povéreni prisluénl' odbornl' pracovnl'ci
VZ a odpovédny pracovnl'k nékupnl'ch oddélenl' pro zajiéténl' zadévaciho rl'zenl').
Projektové struktury jsou z velké éésti zaélenény do stévajl'ci organizaénl' struktury 2adatele v rémci
nékolika klinik (Gynekologicko-porodnické, Neurologické, 2. interni, Radiologie, Détské klinika). V rémci
téchto pracoviét’ bude projekt realizovén Vyzkumnymi tymy ustavenymi pro ['16e projektu. Z organizaénl'
struktury FN HK budou vyuiita také pracoviété Oddélenl' projektové podpory a Centrum transferu
biomedicinskych technologil'. Zéroveᚏ budou projektové struktury kooperovat s pracoviéti stévajI'CI'
organizaénl' struktury dle prisluéného zamérenl' (oddélenl' verejnych zakézek, odbor finanCI' a analyz, odbor
ekonomickych informaci, odbor personélnl' a mzdové politiky). Vzhledem k poéetnym predchozim
zkuéenostem s realizaCI' projektl'] jsou zéstupci zodpovédnych projektovych struktur schopni bez probléml‘]
koordinovat aktivity naprl'é pracoviéti 2adatele.
Projektové struktury partnerl‘] jsou sloieny ze dvou Ustavᚐ LFUK v HK - Ustavu hygieny a
preventivnl'ho IékarstVI', Ustavu farmakologie, a déle se projektovych aktivit zᚐéastm’ vybranl' pracovnl'ci z
Ustavu klinické imunologie a alergologie (UKIA) a Ustavu klinické biochemie a diagnostiky (UKBD), coi jsou
spoleéné pracovi§té LF UK v HK a FN HK. Z organizaénl' struktury LF UK v HK budou déle na aktivitéch
projektu participovat pracovnl'ci dékanétu — predevél'm Grantového a zahraniénl'ho oddélenl', kterl' majl'
zkuéenosti s realizaci projektl‘], ale i se spolupraci s aplikaénl' sférou, marketingem a PR. Za UHK se projektu
bude l'Jéastnit Prirodovédecké fakulta, Katedra fyziky a rektorétnl' grantové oddélenl'.
8.2. KOMUNIKACE REALIZAéNI’Ho A ODBORNEHO WMU
Nastavem’ komunikace mé V projektu klI'Eovou roli. Jednotlivé odborné ty (V rémci VZ) se budou schézet
min. 2x mésiéné. Komplexnl' problémy tajI'ci se odborné Eésti projektu bude Fe§it t vedoucich VZ
spoleéné shlavnl'm Fe§itelem, schᚐzky jsou plénovény min. 1x za mésic, VpFI’padé potreby ad hoc.
Administrativnl' Wm bude své schᚐzky vénovat zejména monitoringu projektu, Fl'zenl’ rizik a finanénl’mu
rizenl'. Intenzita schᚏzek se bude ménit vzévislosti na fézi monitoringu, porady tu budou min. 1x 2a
14a'. Rada projektu se bude schézet kaidé tri mésice, na zékladé reportᚏ odborného a administrativnl’ho
tu bude Einit strategické rozhodnutl', plénovat dalél' zésadnl' kroky. V pFI’padé zésadnl'ch probléml‘] bude
jednat ad hoc. Jednou za rok se vprojektu zorganizuje konference, které se zᚐéastni nejen Elenové
realizaénl'ho tu, zahraniénl’ experti, ale i Cl'lové skupiny, pracovnl'ci VaV, studenti Ph.D. Predmétem
workshopᚐ bude prezentace dosavadnl'ch VVsledkᚐ a VVstupᚐ projektu, diskuse nad VVsledky, plénovanl’
da|§ich krokl'] a aktivit navazujI'CI'ch na dénl' V projektu. Ze v§ech porad a schᚐzek bude vyhotoven zépis
snovi likoly, terminy a osobami zodpovénmi za jejich plnénl'. Kromé standardm’ch porad budou
probl'hat i méné forma’lnl' setkéni Eleni] tu jako napr. coffee breaky s aktualitami jednotliVVch tᚏ,
workshopy studenty, apod.
Detailnl' mzdové néklady VjednotliVVch letech realizace projektu jsou uvedeny V Rozpoétu projektu —
kapitola 9 a jeho Komentéri — samostatné pFI’loha Zédosti.
56/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. VWoj a vzdélévani
8.3. ANALY'ZA RIZIK
V prᚐbéhu pᚏpravy byla identifikovéna rizika a vytvoren jejich registr, ktery bude v prᚐbéhu realizace
déle sledovén a aktualizovén. Rizika byla rozdélena podle druhu a analyzovéna z pohledu pravdépodobnosti
a zévainosti jejich dopadu. Pro véechna rizika jsou naplénovény zpᚐsoby jejich eliminace, prl'p. preventivnl'
opatren I'.
Rizika projektu Ize rozdélit na obecné projektové, finanénl', technické a vyzkumné. Jejich dopad Ize
rozdélit do trl' kategoril' (1 - nI'zky, 2 - strednl', 3 - zévainY), pravdépodobnost rizika hodnotl'me na ékéle (1
m’zké - 3 vysoké). Souéin téchto parametrl‘] pak celkové hodnotl' mI'ru rizika. Pokud mI'ra rizika doséhne
hodnotu 3 bodl‘], pak je riziko hodnoceno jako zévainé a v prᚐbéhu realizace bude prᚐbéiné dᚐkladné
monitorovéno
Analyza rizik
Zpᚏsob
Druh rizika Popis rizika eliminace Dopad Pravdépodobnost Hodnoceni
zpoidém’ aktivit dᚐsledné kontrola
vharmonogramu, plnéni aktivit dle
nedodrienl' zévaach plénu, éasové
termini] rezervy
Obecné 3 2 6
zpoidém’ éi zruéenl' éasové rezerva,
zadévaciho rizenl' spolupréce s
oddélenl'm
zakézek, kvalitnl'
zpracovénl'
zadévaci
dokumentace,
zohlednénl'
pfl’pravy zadévaci
dokumentace,
vybérového
procesu a
uzavirénl' smlouvy
v harmonogramu
Obecné aktivit 3 2 6
odchod kliéoch dᚐkladny nébor,
pracovnl'kl‘] motivujl'ci
hodnoceni
vyzkumnych
tyml‘], budovénl'
pevnYch
profesionélnl'ch
vazeb a smyslu
pro tyImovou préci
a spoleéné
Obecné vyzkumné cile 3 1 3
zpoidém’ v proplécenl' dᚐkladné kontrola
schvéleny'Ich prostredkl‘] predklédaného
vyᚐétovém’,
vlastnl' finanénl'
Finanéni rezervy 22 4
57/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. view] a vzdélévéni
preéerpéni/nedoéerpénl' kvalitnl' plénovénl'
schvéleného rozpoétu projektu, efektivnl'
hospodarenl' s
prostfedky,
prᚏzkum trhu,
Finanéni zadévaci rI'zenI' 2 1 2
zéporné cash flow zapracovénl' delél'
projektu pri platbéch Ihᚐty splatnosti,
dodavatelᚐm u investic vlastnl' zdroje a
- vzhledem k primému zérover'] nastavenl'
financovénl' z smluvnl' fakturace
Ministerstva u investic mimo
zdravotnictvi obdobl' listopad -
l'mor (tedy platby
prosinec -
Finanéni brezen).
3 2 6
zévady na pofizenYch vybér kvalitnl'ho
pristrojl'chazarl'zenl'ch dodavatele a
zéruénl'ho servisu
Technické 3 1 3
jiny vy'Izkumny subjekt dᚐkladny
doséhne vysledku monitoring
drive, patentuje vyzkumnych
vy'Isledek pred smérl‘]
pfl’jemcem konkurenénl'ch
subjektl‘],
orientace ve
svétoch
vysledcich v
daném oboru,
ziskévénl'
informaci 0d
relevantnl'ch
V9zkumné subjektl‘] na trhu 3 1 3
Nedostatek pacientek Vzorky nasbl'rény
ve sledovaném obdobl', i v pfedeéch
nedostatek vzorkl‘] obdobl'ch, vyibér
vhodny’lch
pacientek zcelé
spédové oblasti,
éi partnerskych
pracoviét’
V9zkumné 2 1 2
9. RozpoéET
Rozpoéet projektu byl naplénovén vsouladu spravidly hospodérnosti a adekvétnosti. Veékeré
plénované néklady jsou zpᚐsobilé kfinancovénl'. Dotace na zpᚐsobilé néklady je 100%. V pripadé vzniku
vicenékladl‘] éi nezpᚐsobilych nékladl‘] je iadatel pripraven néklady dofinancovat z vlastnl'ch zdrojl‘].
58/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. WW] 3 vzdélévéni ,5”.
VVEe v§ech poloiek (osobnl', investice, cestovné, admin. néklady), rozloienl’ Eerpém’ do jednotliWch
let a popis adekvétnosti nékladᚏ jsou uvedeny V pFI’loze Studie Komentovanf/ detailnl' rozpoéet.
Struény rozpad:
o Celkovy rozpoéet projektu je 38 957 652,95 K6
0 Rozpoéet iadatele éinl' 28 975 299,95 Kc": z celkového rozpoétu, coi je 74,4 % z celkového
rozpoétu.
o Rozpoéet partnera LF UK v HK (EM 4 100 000 Ké, coije 10,5 % z celkového rozpoétu.
o Rozpoéet partnera UHK (EM 5 882 353 Ké coije 15,1 % z celkového rozpoétu.
o Mzdové néklady na védecké pracovnl'kyjsou plénovény celkem ve vy'Iéi 16 445 820 Ké.
V této kategorii nékladl‘] jsou zapoétena k hrubyIm mzdém také zékonné pojiéténl'
(sociélnl' a zdravotnl' pojiéténl', FKSP)
o Investiénl' néklady na poᚏ'zenl' instrumentélnl'ch zarl'zenl' jsou plénovény ve vyiéi
1 084 300 Kc': a detailné popsény v kapitole 4.11 této studie.
o Cestovnl' nékladyjsou plénovény ve vyéi 2 083 900 K6.
0 V projektu jsou plénovény dalél' provoznl' néklady na provédénl' vyzkumu ve vYéi 7 700 613
Kc": (zejména chemikélie, biomateriél, drobné laboratornl' vybavenl', spotrebnl' materiél atd.).
0 Na patentovou a dalél' ochranu vilsledkᚐ vyzkumu je plénovéno celkem 1 750 000 Kc':
Adekvétnost a hospodérnost mzdoch nékladl‘] odborného tYmu:
Odborny Wm byl sestaven hlavnl'm reéitelem ve spolupréci s vedoucimi jednotlich vyzkumnych
zémért‘]. Jednotlivi pracovnl'ci a jejich l'Jvazky jsou prehledné uvedeni v tabulce vyzkumny ty'Im podle ISPV,
které je pfl’lohou Studie proveditelnosti. V§I§e l'Jvazku byla stanovena, dle pfedpoklédané vytl'ienosti
pracovnl'ka. Stanovenl' vyée mzdovy'Ich nékladl‘] bylo provedeno srovnénl'm limitᚐ stanovenych OP VW,
sazeb ISPV pro tretl' kvartil a srovnénl'm internI'ch mzdoch predpisᚐ, jejichi sazba vychézela jako
nejhospodérnéjél'. Pro ['16e projektu byla stanovena v9§e mzdoch nékladl‘] prostrednictvim zarazenl'
pracovnl'ka do platové trl'dy dle poiadovanYch kompetenci a stanovenl'm vyée osobnl'ho pfl’platku na zékladé
pracovnl' néplné a rozsahu projektu, tj. pridélené zodpovédnosti. Mzdy nominovanych védecch pracovnl'kl‘]
byly stanoveny také s ohledem na jejich dosaiené vy'Istupy, kvalifikaci a spolupréci se zahraniél'm, priéemi
odpovidajl' mzdovym nékladᚐm pracovnl'kl‘] na dany’lch poziCI'ch. Mzda na projektu bude vyplécena
60 mésici].
Adekvétnost a hospodérnost provoznich nékladᚏ, administrativniho tymu.
Administrativnl' néklady tvorl' zejména néklady a ml'stnl' kancelére 2adatele a partnerl‘] a mzdy
administrativnl'ch pracovnl'kl‘] iadatele a partnera (1,2 L'Jvazku), coi éinl' dohromady 8,16 % zcelkového
rozpoétu tj. 3 179 000 Ké.
Adekvétnost a hospodérnost nékladᚏ na pofizované sluiby
Sluiby budou zahrnovat predevél'm opravy pristrojl‘], néklady na publikovénl' v reiimu OPEN
ACCESS, outsourcing speciélnl'ch analyz a néklady na ochranu duéevnl'ho vlastnictvi. Néklady na sluiby
byly kalkulovény na zékladé predchozich zkuéenosti vyzkumnych Wml‘] s realizaci grantovy'Ich projektᚐ. Byla
také proveden predbéiny prᚐzkum trhu. Koneéné ceny budou stanoveny a2 vy'Isledkem zadévaciho fizenl',
které probéhne vsouladu splatnou legislativou, vnitfnl'mi predpisy 2adatele a prl'jemcᚐ a smetodikou
59/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum, vyvoj a vzdéla'vani
poskytovatele. Ceny za ochranu vyisledkl‘] vy'Izkumu vychézi z mezinérodnich sazebnikl‘]. Celkové ééstka za
sluiby éini 5 208 560 Ké, coi predstavuje 13,4 % z celkovych nékladl‘] projektu.
Adekvétnost a hospodérnost cestovnich nékladl‘]
Cestovni néklady budou zahrnovat predevéim dopravu, ubytovéni, souvisejici néklady a registraéni
poplatky na konference, veletrhy a inovaéni a investorské féra pro prezentaci vyisledkl‘] vy'Izkumu a
navazovéni partnerskflch spolupraci. Celkové ééstka za sluiby éini 2 083 900 Ké, 002 predstavuje 5,3 % z
celkovych nékladl‘] projektu.
Adekvétnost a hospodérnost investiénich nékladᚏ
Pristroje a zarizeni plénované v projektu je pro realizaci VYZkumnych zémérl‘] nezbytné. Nejedné se
0 obnovu stévajiciho zarl'zeni, nylbri o modernizaci infrastruktury pro v3'Izkum, které umoini presnéjéi a
kvalitnéjéi vilstupyjednotlivych diléich L'Jkoll‘]. Celkové ééstka investiénich nékladl‘] v projektu vé. HW a SW je
1 084 300 Ké, coi (":inl' 2,8 % z celkovflch nékladfi projektu.
9.1. ZAJI§TENi SPOLUFINANCOVANI’ v REALIZAéNi FAZI
Zadatelem je Fakultni nemocnice Hradec Krélové, prispévkové organizace organizaéni sloiky stétu,
jejimi zrizovatelem je Ministerstvo zdravotnictvi CR. Zadatel mé zajiéténo 100% financovéni. Souhlas
zrizovatele s podénim projektu je prilohou Zédosti o podporu. Aékoliv v dobé pripravy nebyly plénovény jiné
nei zpᚐsobilé néklady, 2adatel mé zéroveᚏ zajiétény prostredky pro pripadné vicenéklady éi nezpᚐsobilé
néklady projektu.
10. UDRiITELNOST
Udriitelnost projektu je dle pravidel poskytovatele 5 let po l'JpIném finanénim vyporédéni, tj. v obdobi
od roku 2023 do roku 2027. Plnéni podml'nek udriitelnosti vychézi z élénku 71 Obecného narizeni a jsou
spoleéné véem institucim zapojenYch do realizace projektu PERSONMED.
vyzkumné aktivity projektu budou v dobé udriitelnosti pokraéovat. VSIZkumny tym bude i po
skonéeni projektu z vétéi (":ésti zachovén, jedné se zejména o kmenové zaméstnance vyzkumny'Ich instituci,
kteri jsou souéésti vyzkumnyIch center instituci, ty'Imy budou navazovat na vysledky projektu, éést aktivit
bude smérovat ke komercializaci vyisledkl‘], déle bude podporovén predaplikaéni vyzkum nadéach
vyzkumnyIch zémérl‘] na poli personalizované mediciny. Rozvijena bude i nadéle spolupréce se zahraniénimi
experty a préce s postgraduélnimi studenty a postdoktorandy.
Udriitelnost projektu je zajiéténa jak po institucionélni, tak finanéni strénce. Véechny porizované
nebo jii nedévno porizené pristroje maji iivotnost min. 10 let a partneri je budou vyuiivat k projektom
aktivitém béhem i po ukonéeni projektu. Pristroje budou i v dobé udriitelnosti vilznamnou mérou prispivat
k realizaci v3'Isledkl‘] VaV, at’ ui publikaénich, éi aplikaénich (napr. patentl‘], uiitny'Ich vzorᚐ). Osoby, které na
pristrojich pracuji, jsou souéésti tYmu a jejich setrvéni ve vyzkumném ty'Imu po skonéeni projektu je taktéi
zajiéténo.
Celkové roéni néklady vdobé realizace projektu v prᚐméru cca 7,5 mil. Ké. Do této ééstky nenl'
zapoéten poééteéni nékup pristrojL‘].
Sohledem na zpᚐsob financovéni védy a vy'Izkumu v CR a nastaveny systém hodnoceni VaV
vykonl‘] vilzkumnych organizaci ziskaji zapojené vyizkumné instituce za realizované vilsledky (zejména IF
60/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdéla'vani
publikace, pfl’padné patenty) prostredky formou institucionélnl' podpory. Dalél' zdroje budou zajiétény
z grantovyIch soutéil', at’ ui nérodnl'ch (AZV, GACT, TACR, MPO, EHP/Norské fondy), nebo mezinérodnl'ch
(Horizon 2020, ERC).
V dobé udriitelnosti projektu se nepoél'té s velkou obménou pristrojového vybavenl', poᚏ'zené
zarl'zenl' budou v zéruce. Kalkulovény jsou néklady do 50tis./roc':né na nezbytné opravy a pravidelné servisnl'
kontroly véech zarl'zenl', servis bude zajiétén z institucionélnl'ch prostredkl‘], pfl’p. grantl‘].
10.1. FlNANéNI’UDRiITELNOST
Plén finanénl' udriitelnosti projektu (v cech KE)
Poloika, véetné komentére 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok
Naku". ,Chem'ka'" a Sp°trebmh° 1 200 000 1 200 000 1 300 000 1 300 000 1 300 000
materralu 200 000 200 000 220 000 220 000 220 000
Néklady na energie 50000
50 000 50000 50000 50000
Servis pristrojᚏ 5 997 600
Mzdové néklady Vé. odvodᚏ 5 440 000 5 712 000 7 567 600 6 297 480 6 612 354
Provoznl' Wdaje celkem
6 890 000 7 162 000 7 867 480 8 182 354
Provoznl' pfl’jmy v souladu s élénkem
61[1] pro projekty nevytvérejl'ci 0 0 0 0 0
pfl’jmy (pfl’jmy nestaél' k plnému
pokrytl' provoznl'ch nékladᚏ a 6 890 000 7 162 000 7 567 600 7 867 480 8 182 354
podléhaji da|§im omezenl'm)
3 445 000 3 581 000 3 783 800 3 933 740 4 091 177
Poiadavky na vlastnl' financovéni
2 067 000 2 148 600 2 270 280 2 360 244 2 454 706
(Pf°V°Z"" Wdaje ce'kem ‘ PVOVOZ'” 689 000 716 200 756 760 786 748 818 235
p‘r’ljmy), vyjde nenulové kladné 689 000 716 200 756 760 786 748 818 235
hodnota
6 890 000 7 162 000 7 567 600 7 867 480 8 182 354
d"? ᚏnancovan" '"St'tuc'onaln'
0 0 0 0 0
prostredky
Zdroje financovénl': granty
Zdroje financovénl': smluvnl' skum
2prdorl?ek”tᚏynancovan" meanamdm
Zdroje financova'ni celkem
Zvé dofinancovat
61/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. Who] 3 vzdéléw'ani
(uvede 5e 0, pokud jsou celkové
zdroje financovéni rovny nebo vyééi
nei poiadavky na Vlastni financovém’,
V opaéném pripadé se uvede (":éstka
"Poiadavky na vlastni financovéni —
Zdroje financovéni celkem”)
10.2. VECNA UDRiITELNOST
vyzkumné centrum pro rozvoj personalizované mediciny tyIm bude v obdobi udriitelnosti navazovat
na kliéové aktivity, vystupy a spolupréci diléich VYZkumnych WW? 2 obdobi realizace projektu. Udriitelnost
projektu bude zajiét’ovéna v nékolika smérech, reflektujicich personélni rozvoj tymu, vyuiiti ziskaného
technického vybaveni, rozvoj projektem ovéienych metod a posun l'Jrovné poznatkl‘], zkuéenosti a vystupl‘]
projektu smérem k uplatnéni v aplikaéni sfére. Zérover'i budou rozvijena nové téma a formulovény nové
vyzkumné zéméry z oblasti personalizované mediciny, napr. v oborech onkologie, hematologie, alergologie
a daléi.
vyzkumny t3'Im projektu PERSONMED mé vékové rozmanitou strukturu, ve vysoké mire jsou
zapojeni zaéinajici a mladi vyizkumni pracovnici, kteri ziskaji realizaci projektu piileiitost rozvijet své
profesni znalosti a dovednosti a podilet se na tvorbé vyznamnYCh védeckych vysledkl‘i. Jejich disertaéni
préce budou reflektovat projektem ziskané poznatky, které budou ve své préci déle rozvijet. Rozvijena bude
déle i spolupréce se zahraniénimi experty, vsouvislosti s rozéirujicim se poétem obort‘] personalizované
medicinyjich bude v tyImu piivat.
| p0 skonéeni projektu je plénovéna spolupréce v rémci VYZkumnYCh grantt‘], zejména AZV, GACR,
TACR a MPO, popr. daléi studium a éireni vy'Isledkl‘] na mezinérodni L'Jrovni v rémci evropské spolupréce.
Projektem vytvorené konsorcium jednotlivych pracoviét’ v6. zahraniénich instituci bude i nadéle usilovat o
podporu vrémci mezinérodnich soutéii. Zapojené vyzkumné organizace jsou zérover'i centry terciélniho
vzdélévéni budoucich védcᚐ (UK a UHK), dé se tedy predpoklédat, 2e kontinuita projektu bude zachovéna i
v rémci béiné fluktuace a generaéni obmény pracovnikl‘].
vystupy projektu v rémci udriitelnosti budou realizovény formou spoleénYch publikaci v éasopisech 3
IF. Hlavnim cilem udriitelnosti projektu by mél byt posun realizovanych VyIzkumnych zémérl‘] smérem k
aplikaéni sféi'e, tak aby mohla bylt zahéjena féze komercializace a zémér rozvijen dél napi. s podporou OP
PIK.
Véechny v3'Istupy projektu budou udrieny minimélné v rozsahu, v jakém byly porizeny béhem
realizace projektu. Véechny aktivity budou dokumentovény v prᚐbéinYch monitorovacich zprévéch po dobu
5 let. Energie bude vénovéna také plnéni vilstupl‘], indikétorl‘] pro obdobi udriitelnosti, které si partneri
projektu naplénovali. Stéiejnimi vystupy budou impaktové publikace, bude zajiéténa popularizace vilsledkl‘i
projektu napr. formou organizace workshopu pro zéstupce podnikᚐ regionu, kteri se zabyvaji vyvojem a
vyrobou diagnostickflch prostiedkl‘]. Odborni pracovnici, kteii jsou nositeli a odbornYmi garanty VYZkumnych
zémérl‘] budou i nadéle rozvijet vyisledky projektu. V pripadé personélnich zmén bude zajiéténo piedéni
véech znalosti a dovednosti nové nastupujicim pracovnikl‘im, kteri zajisti udriitelnost véech Odborni/ch aktivit
vzniklych béhem projektového obdobi. Udriitelnost bude garantovéna také diky dlouholetému pᚐsobeni
zapojenych subjektl‘] (Fakultni nemocnice Hradec Krélové, Lékarské fakulta UK v HK, Univerzita Hradec
Krélové) na poli védy a VyIzkumu, nebot’ se jedné o ekonomicky i personélné stabilni instituce.
62/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdéla'vani
Kéd a nézev vy’sledku Cl'lova' Plén vVvoje v obdobi udriitelnosti
hodnota
2 03 12 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok
Poéet ᚐéastl' podpoFenf/ch vY/zkumnf/ch realizace
Wmᚏ realizovanY/ch V programech 0 0 1 0 0
mezinérodnl' spolupréce projektu
2 02 11
Odborné publikace (vybrané typy O
dokumentᚏl) vytvo‘r'ené podpoFenY/mi
subjekty 18 4 4 5 5 5
2 02 16
Odborné publikace (vybrané typy 8 1 1 1 2 2
dokumentᚏl) se zahraniénim
spoluautorstvim vytvoFené podpoFeai 3 0 1 0 1 1
subjekty
2 20 11
Mezinérodnl' patentové pfihlééky (PCT)
vytvoFené podpoFenY/mi subjekty
Jim? Wsledek, kterV se nepromité do Ml.
(uved’te typ vY/sledku)
63/77
EVROPSKA UNiE MINFSTEPSTVC‘ SKOLSTVE.
MLAGEZE A TELD‘JYSHGVV
Ewopské strukturélni a investiéni fondy
096mm program Wzkum. W a Wdémni
Detailnl' rozpoéet/rozpoéty, dle rozpoétch kapitol vjednotlivh letech realizace projektu, jako excelovskf/
soubor dle vzoru — samostatné pfl’loha v ISKP 14+
Organigram
VY/zkumnf/ Wm podle ISPV — samostatné pFI'oha v ISKP 14+
CV projektového manaiera
CV specialisty transferu technologil'
Odkazy na pouiitou literaturu
64/77
EVROPSKA UNIE SKOLSTVI.
MlmᚏggzEnAsw'IEoLD‘NCHCNV
Evropské slrukturᚐni a invesᚏéni fondy
0mm pmgram W'Zkum. W a udémni
r Il
Hlavni manaier projektu ‘~ I
Hlavni Feéitel ‘— - - —-~
‘—
Zéstupce FN HK
—
-_- -—-"
Zéstupce UHK
Zéstupce LF UK v HK
Zéstupce CTElT “
Administratlvnl lym I
Odhurnfr tjrm
FinanEnI’ manaier (3x)
Kunzultant veFej. zakézek — r ‘~
Specialistatransferu
[VedouciVZ1 HVednuciVD HVEdouciVB qduuciVZ‘ᚐ HVednuciVZS HVEdouciVZᚏ]
I l l I l l
[ V21 tjrm J[ VZtrm ][ VEStj’m ][ VZdtjrm ][ VZEtjrm Jl VZBtjrm ]
65/77
EVROPSKA UNIE NHN?STEWSTVC EKOLSTVL
P.1Lᚏ.:E.ZE a TELDv.-ᚏ':dcn-v
Evropské slmkturéini a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum, vyvoj a vzdéléva'ni
CV Specialista transferu technologil'
EVRDPSKA u NIE V"
Lvrop é strukturéilni’ a investlᚏni fondy '
Operatinl program Vyzkum. cuj a vzdélavam
EVRDPSKA UNIE "
.
Lvroqᚏ strukturéilni’ a investlᚏni fondy
Operatinl program Vyzkum. cuj a vzdélavam
EVRDPSKA UNIE "
.
Lvroqᚏ strukturéilni’ a investlᚏni fondy
Operatinl program Vyzkum. cuj a vzdélavam
EVRDPSKA UNIE "
.
Lvroqg strukturz‘ilni a investlᚏni fondy
Operatinl program Vyzkum. cuj a vzdélavam
70/77
d"u-#4:-'1;I:r EVROPSKA UNIE , .‘
Lvropské strukturalni a investlcni fondy
ti? :3?
Operaém program vyzkum. Wuoj a vzdélavani
?' 33;"
Pouiité literatura
Vy’zkumny’ zamér 1
Archabald KL, Buhimschi IA, Bahtiyar MO, Dulay AT, Abdel-Razeq SS, Pettker CM, et al.: Limiting
the Exposure of Select Fetuses to Intrauterine Infection/Inflammation Improves Short-Term Neonatal
Outcomes in Preterm Premature Rupture of Membranes. Fetal Diagn Ther 2016.
DiGiulio DB, Romero R, Kusanovic JP, Gomez R, Kim CJ, Seok KS, et al.: Prevalence and diversity
of microbes in the amniotic fluid, the fetal inflammatory response, and pregnancy outcome in women with
preterm pre-labor rupture of membranes. Am J Reprod Immunol 2010;64(1): 38-57.
Goldenberg RL, Culhane JF, lams JD, Romero R: Epidemiology and causes of preterm birth. Lancet
2008;371 (9606): 75-84.
Kacerovsky M, Musilova l, Hornychova H, Kutova R, Pliskova L, Kostal M, et al.: Bedside
assessment of amniotic fluid interleukin-6 in preterm prelabor rupture of membranes. Am J Obstet Gynecol
2014;211(4): 385 e381-389.
Kacerovsky M, Musilova l, Khatibi A, Skogstrand K, Hougaard DM, Tambor V, et al.: lntraamniotic
inflammatory response to bacteria: analysis of multiple amniotic fluid proteins in women with preterm
prelabor rupture of membranes. J Matern Fetal Neonatal Med 2012;25(10): 2014-2019.
Kacerovsky M, Pliskova L, Bolehovska R, Musilova l, Hornychova H, Tambor V, et al.: The microbial
load with genital mycoplasmas correlates with the degree of histologic chorioamnionitis in preterm PROM.
Am J Obstet Gynecol2011;205(3): 213 e211-217.
Lee SE, Romero R, Jung H, Park CW, Park JS, Yoon BH: The intensity of the fetal inflammatory
response in intraamniotic inflammation with and without microbial invasion of the amniotic cavity. Am J
Obstet Gynecol 2007;197(3): 294 e291 -296.
Musilova l, Bestvina T, Hudeckova M, Michalec l, Cobo T, Jacobsson B, et al.: Vaginal fluid lL-6
concentrations as a point-of-care test is of value in women with preterm PROM. Am J Obstet Gynecol 2016.
Romero R, Yoon BH, Mazor M, Gomez R, Gonzalez R, Diamond MP, et al.: A comparative study of
the diagnostic performance of amniotic fluid glucose, white blood cell count, interleukin-6, and gram stain in
the detection of microbial invasion in patients with preterm premature rupture of membranes. Am J Obstet
Gynecol 1993;169(4): 839-851.
71/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturalni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum, vyvoj a vzdélavani
Romero R, Kadar N, Miranda J, Korzeniewski SJ, Schwartz AG, Chaemsaithong P, et al.: The
diagnostic performance of the Mass Restricted (MR) score in the identification of microbial invasion of the
amniotic cavity or intra-amniotic inflammation is not superior to amniotic fluid interleukin-6. J Matern Fetal
Neonatal Med 2014;27(8): 757-769.
Stepan M, Cobo T, Maly J, Navratilova M, Musilova l, Hornychova H, et al.: Neonatal outcomes in
subgroups of women with preterm prelabor rupture of membranes before 34 weeks. J Matern Fetal Neonatal
Med 2016;29(14): 2373-2377.
Stepan M, Cobo T, Musilova l, Hornychova H, Jacobsson B, Kacerovsky M: Maternal Serum C-
Reactive Protein in Women with Preterm Prelabor Rupture of Membranes. PLoS One 2016;11(3): e0150217.
Tambor V, Kacerovsky M, Andrys C, Musilova l, Hornychova H, Pliskova L, et al.: Amniotic fluid
cathelicidin in PPROM pregnancies: from proteomic discovery to assessing its potential in inflammatory
complications diagnosis. PLoS One 2012;7(7): e41164.
Vy’zkumny’ zémér 2
Fouks Y, Many A, Orbach R, Shapira U, Amit S, Grisaru-Soen G, et al.: Is There a Role for Placental
Cultures in Cases of Clinical Chorioamnionitis Complicating Preterm Premature Rupture of Membranes? Am
J Perinatol 2017.
Garcia-Munoz Rodrigo F, Galan Henriquez G, Figueras Aloy J, Garcia-Alix Perez A: Outcomes of
very-low—birth-weight infants exposed to maternal clinical Chorioamnionitis: a multicentre study. Neonatology
2014;106(3): 229-234.
Garcia-Munoz Rodrigo F, Galan Henriquez GM, Ospina CG: Morbidity and mortality among very-
low-birth-weight infants born to mothers with clinical Chorioamnionitis. Pediatr Neonatol 2014;55(5): 381-386.
Gibbs RS, Castillo MS, Rodgers PJ: Management of acute Chorioamnionitis. Am J Obstet Gynecol
1980;136(6): 709-713.
Gomez R, Romero R, Ghezzi F, Yoon BH, Mazor M, Berry SM: The fetal inflammatory response
syndrome. Am J Obstet Gynecol 1998;179(1): 194-202.
Gotsch F, Romero R, Kusanovic JP, Mazaki-Tovi S, Pineles BL, Erez O, et al.: The fetal
inflammatory response syndrome. Clin Obstet Gynecol 2007;50(3): 652-683.
72/ 77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum, vyvoj a vzdélévani
Kacerovsky M, Cobo T, Andrys C, Musilova I, Drahosova M, Hornychova H, et al.: The fetal
inflammatory response in subgroups of women with preterm prelabor rupture of the membranes. J Matern
Fetal Neonatal Med 2013;26(8): 795-801.
Musilova l, Andrys C, Drahosova M, Soucek O, Stepan M, Bestvina T, et al.: Intraamniotic
inflammation and umbilical cord blood interleukin-6 concentrations in pregnancies complicated by preterm
prelabor rupture of membranes. J Matern Fetal Neonatal Med 2017;30(8): 900-910.
Musilova l, Kutova R, Pliskova L, Stepan M, Menon R, Jacobsson B, et al.: Intraamniotic
Inflammation in Women with Preterm Prelabor Rupture of Membranes. PLoS One 2015;10(7): e0133929.
Oh KJ, Kim SM, Hong JS, Maymon E, Erez O, Panaitescu B, et al.: Twenty-four percent of patients
with clinical chorioamnionitis in preterm gestations have no evidence of either culture-proven intraamniotic
infection or intraamniotic inflammation. Am J Obstet Gynecol 2017;216(6): 604 e601-604 e611.
Sung JH, Choi SJ, Oh SY, Roh CR, Kim JH: Revisiting the diagnostic criteria of clinical
chorioamnionitis in preterm birth. BJOG 2017;124(5): 775-783.
Vy’zkumny’ zémér 3
DiGiulio DB, Callahan BJ, McMurdie PJ, Costello EK, Lyell DJ, Robaczewska A, et al.: Temporal and
spatial variation of the human microbiota during pregnancy. Proc Natl Acad Sci U S A 2015;112(35): 11060-
11065.
Gajer P, Brotman RM, Bai G, Sakamoto J, Schutte UM, Zhong X, et al.: Temporal dynamics of the
human vaginal microbiota. Sci Trans] Med 2012;4(132): 132ra152.
Hyman RW, Fukushima M, Jiang H, Fung E, Rand L, Johnson B, et al.: Diversity of the vaginal
microbiome correlates with preterm birth. Reprod Sci 2014;21(1): 32-40.
Kacerovsky M, Vrbacky F, Kutova R, Pliskova L, Andrys C, Musilova I, et al.: Cervical microbiota in
women with preterm prelabor rupture of membranes. PLoS One 2015;10(5): e0126884.
Kindinger LM, Bennett PR, Lee YS, Marchesi JR, Smith A, Cacciatore S, et al.: The interaction
between vaginal microbiota, cervical length, and vaginal progesterone treatment for preterm birth risk.
Microbiome 2017;5(1): 6.
Mysorekar IU, Cao B: Microbiome in parturition and preterm birth. Semin Reprod Med 2014;32(1):
50-55.
73/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturalni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum, vyvoj a vzdélavani
Ravel J, Brotman RM, Gajer P, Ma B, Nandy M, Fadrosh DW, et al.: Daily temporal dynamics of
vaginal microbiota before, during and after episodes of bacterial vaginosis. Microbiome 2013;1(1): 29.
Romero R, Hassan SS, Gajer P, Tarca AL, Fadrosh DW, Bieda J, et al.: The vaginal microbiota of
pregnant women who subsequently have spontaneous preterm labor and delivery and those with a normal
delivery at term. Microbiome 2014;2: 18.
Vinturache AE, Gyamfi-Bannerman C, Hwang J, Mysorekar IU, Jacobsson B, Preterm Birth
International C: Maternal microbiome - A pathway to preterm birth. Semin Fetal Neonatal Med 2016;21(2):
94-99.
Vy’zkumny’ zamér 4
Arrese M, Reyes H: Intrahepatic cholestasis of pregnancy: a past and present riddle. Ann Hepatol
2006;5(3): 202-205.
Glantz A, Reilly SJ, Benthin L, Lammert F, Mattsson LA, Marschall HU: Intrahepatic cholestasis of
pregnancy: Amelioration of pruritus by UDCA is associated with decreased progesterone disulphates in
urine. Hepatology 2008;47(2): 544-551.
Jacobson JL, Jacobson SW: Intellectual impairment in children exposed to polychlorinated biphenyls
in utero. N Eng/J Med 1996;335(11): 783-789.
Mallozzi M, Bordi G, Garo C, Caserta D: The effect of maternal exposure to endocrine disrupting
chemicals on fetal and neonatal development: A review on the major concerns. Birth Defects Res C Embryo
Today 2016;108(3): 224-242.
Palanza P, Nagel SC, Parmigiani S, Vom Saal FS: Perinatal exposure to endocrine disruptors: sex,
timing and behavioral endpoints. Curr Opin Behav Sci 2016;7: 69-75.
Sentilhes L, Verspyck E, Roman H, Marpeau L: Intrahepatic cholestasis of pregnancy and bile acid
levels. Hepatology 2005;42(3): 737-738.
Serme-Gbedo YK, Abdelouahab N, Pasquier JC, Cohen AA, Takser L: Maternal levels of endocrine
disruptors, polybrominated diphenyl ethers, in early pregnancy are not associated with lower birth weight in
the Canadian birth cohort GESTE. Environ Health 2016;15: 49.
Shekhar S, Sood S, Showkat S, Lite C, Chandrasekhar A, Vairamani M, et al.: Detection of phenolic
endocrine disrupting chemicals (EDCs) from maternal blood plasma and amniotic fluid in Indian population.
Gen Comp Endocrinol 2017;241: 100-107.
74/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturalni a investiéni fondy
Operacni program Wzkum, vyvoj a vzdélavani
Wikstrom Shemer E, Marschall HU, Ludvigsson JF, Stephansson O: Intrahepatic cholestasis of
pregnancy and associated adverse pregnancy and fetal outcomes: a 12-year population-based cohort study.
BJOG 2013;120(6): 717-723.
Wood SL, Jarrell JJ, Swaby C, Chan 8: Endocrine disruptors and spontaneous premature labor: a
case control study. Environ Health 2007;6: 35.
Vy’zkumny’ zémér 5
Armstrong-Wells J, Donnelly M, Post MD, Manco-Johnson MJ, Winn VD, Sebire G: Inflammatory
predictors of neurologic disability after preterm premature rupture of membranes. Am J Obstet Gynecol
2015;212(2): 212 e211-219.
Davis MD, Montpetit A, Hunt J: Exhaled breath condensate: an overview. Immunol Allergy Clin North
Am 2012;32(3): 363-375.
Hitka P, Cerny M, Vizek M, Wilhelm J, Zoban P: Assessment of exhaled gases in ventilated preterm
infants. Physiol Res 2004;53(5): 561-564.
Jarjour lT: Neurodevelopmental outcome after extreme prematurity: a review of the literature. Pediatr
Neurol 2015;52(2): 143-152.
Moles L, Gomez M, Heilig H, Bustos G, Fuentes S, de Vos W, et al.: Bacterial diversity in meconium
of preterm neonates and evolution of their fecal microbiota during the first month of life. PLoS One 2013;8(6):
e66986.
Paules C, Pueyo V, Marti E, de Vilchez S, Burd l, Calvo P, et al.: Threatened preterm labor is a risk
factor for impaired cognitive development in early childhood. Am J Obstet Gynecol 2017;216(2): 157 e151-
157 e157.
Strueby L, Thebaud B: Advances in bronchopulmonary dysplasia. Expert Rev Respir Med 2014;8(3):
327-338.
van Rossem MC, van de Loo M, Laan BJ, de Sonnaville ES, Tamminga P, van Kaam AH, et al.:
Accuracy of the Diagnosis of Bronchopulmonary Dysplasia in a Referral-Based Health Care System. J
Pediatr 2015;167(3): 540-544 e541.
Voirin J, Bonte JB, Laloum D, Quedru J, Soulard D, Venezia R: Hemorrhagic colitis in newborn
infants. Apropos of 32 cases. Pediatrie 1990;45(6): 409-413.
75/ 77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturalni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum, view] a vzdélévani
Wang Y, Hoenig JD, Malin KJ, Qamar S, Petrof EO, Sun J, et al.: 16S rRNA gene-based analysis of
fecal microbiota from preterm infants with and without necrotizing enterocolitis. ISME J 2009;3(8): 944-954.
Zimmerman JJ, Farrell PM: Advances and issues in bronchopulmonary dysplasia. Curr Probl Pediatr
1994;24(5): 159-170.
Vy’zkumny’ zamér 6
B. Blankertz, G. Dornhege, M. Krauledat, K.-R. Mller, and G. Curio, “The non-invasive berlin brain-
computer interface: Fast acquisition of effective performance in untrained subjects,” Neurolmage, vol. 37, no.
2, pp. 539 — 550, 2007.
G. Pfurtscheller and C. Neuper, “Motor imagery and direct braincomputer communication,”
Proceedings of the IEEE, vol. 89, no. 7, pp. 1123—1134, Jul 2001.
K. K. Ang, Z. Y. Chin, H. Zhang, and C. Guan, “Filter bank common spatial pattern (FBCSP) in brain-
computer interface,” in 2008 IEEE International Joint Conference on Neural Networks (IEEE World Congress
on Computational Intelligence), June 2008, pp. 2390—2397.
K. K. Ang, Z. Y. Chin, C. Wang, C. Guan, and H. Zhang, “Filter bank common spatial pattern
algorithm on BCI competition IV datasets 2a and 2b," Frontiers in Neuroscience, vol. 6, p. 39, 2012.
F. Barbaresco, “Innovative tools for radar signal processing based on cartan’s geometry of SPD
matrices information geometry,” in 2008 IEEE Radar Conference, May 2008, pp. 1—6.
A. Barachant, S. Bonnet, M. Congedo, and C. Jutten, “Multiclass brain-computer interface
classification by riemannian geometry,” IEEE Transactions on Biomedical Engineering, vol. 59, no. 4, pp.
920—928, April 2012.
O. Tuzel, F. Porikli, and P. Meer, “Pedestrian detection via classification on riemannian manifolds,”
IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence, vol. 30, no. 10, pp. 1713—1727, Oct 2008.
T. Uehara, T. Tanaka, and S. Fiori, "Robust averaging of covariance matrices by riemannian
geometry for motor-imagery brain—computer interfacing,” in Advances in Cognitive Neurodynamics (V):
Proceedings of the Fifth International Conference on Cognitive Neurodynamics - 2015. Singapore: Springer
Singapore, 2016, pp. 347—353.
T. Uehara, M. Sartori, T. Tanaka, and S. Fiori, “Robust averaging of covariances for EEG recordings
classification by tangent-space mapping in motor imagery brain computer interfaces,” Neural Computation (in
press), 2017.
76/77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturélni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. vyvoj a vzdélévani
Jain S, S. D. (2015). Automatic segmentation and volumetry of multiple sclerosis brain lesions from
MR images. Neuroimage Clin., 16(8), pp. 367-375.
M. Lyksborg, R. Larsen, P. S. Sorensen, M. Blinkenberg, A. Dogonowski, E. Garde, G. J.M. Parker,
H. R. Siebner, and T. B. Dyrby (2012) Anatomical Connectivity Mapping — Measuring connectivity changes
in Multiple Sclerosis. Proc. lntl. Soc. Mag. Reson. Med.(20).
Embleton et al., Anatomical Connectivity Mapping, Magn. Reson. Med 15, 2007. [2] Bozzali et al.,
Anatomical Connectivity Mapping: A new tool to asses brain disconnection in Alzheimers disease,
Neuroimage 54,2011.
H.Yang et al., Detection of motor imagery of swallow EEG signals based on the dual-tree complex
wavelet transform and adaptive model selection. J Neural Eng. 2014 Jun;11(3):035016.
D. Garcia-Lorenzo et al., Review of automatic segmentation methods of multiple sclerosis white
matter lesions on conventional magnetic resonance imaging. Medical Image Analysis Volume 17, Issue 1,
January 2013, Pages 1—18
E. Roura et all. A toolbox for multiple sclerosis lesion segmentation. Neuroradiology October 2015,
Volume 57, Issue 10, pp 1031—1043
D.J. Hawellek et all. Increased functional connectivity indicates the severity of cognitive impairment
in multiple sclerosis. Proc Natl Acad Sci U S A. 2011 Nov 22; 108(47): 19066—19071
M. Zaepffel, R. Trachel, B. E. Kilavik, and T. Brochier, “Modulations of EEG beta power during
planning and execution of grasping movements,” PLoS ONE, vol. 8, no. 3, Article ID e60060, 2013.
L. Leocani et al. Fatigue in multiple sclerosis is associated with abnormal cortical activation to
voluntary movement — EEG evidence. Neuroimage (2001) 13:1186
77/ 77
EVROPSKA UNIE
Evropské strukturalni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum, WW] 3 vzdélévani M...
PFI’loha E. 2: indikétory, pFi jejichi naplᚏovém’ béhem realizace projektu Partneri poskytnou
soucmnost
A) Partner1
Ko, d Na, zevindika, toru Hodnota
Ind,lka, toru indikétoru, kde
Partner poskytne
soucv.mnost prvI.
naplᚏovém’
20211 Odborné publikace (vybrané typy dokumentᚏ) vytvorené 18
podporenY/mi subjekty
20400 Poéet novh skumnf/ch pracovnl'kl‘] VpodporovanY/ch 2,6
subjektech
20402 Poéet nch WzkumnVch pracovnl'kᚐ V podporovanf/ch 0,8
subjektech - ieny
20500 Poéet WzkumnVch pracovnl'kl'], kterl' pracujl' 20
v modernizovanf/ch skumnf/ch infrastrukturéch
20401 Poéet rozél'renVch éi modernizovanVch skumnf/ch pracoviét' 1
20216 Odborné publikace (vybrané typy dokumentᚏ) se 8
zahraniénl'm spoluautorstVI'm vytvorené podporenf/mi
subjekty
22011 Mezinérodnl’ patentové prihlééky (PCT) vytvorené 3
podporenY/mi subjekty
51017 Poéet usporédanf/ch jednorézch akCI' 5
20502 Poéet skumnI’kᚏ, kterl' pracujl' v modernizovanf/ch 0
skumnf/ch infrastrukturéch - ieny
B) Partner2 Na, zevm. dl.ka, toru Hodnota
Ko, d indikétoru, kde
Partner poskytne
Ind,lka, toru soucv.mnost prvI.
naplᚏovém’
20211 Odborné publikace (vybrané typy dokumentᚏ) vytvorené 18
podporenY/mi subjekty
20400 Poéet novh skumnf/ch pracovnl'kl‘] VpodporovanY/ch 2,6
subjektech
20402 Poéet nch skumnf/ch pracovnl'kl‘] v podporovanVch 0,8
subjektech - ieny
EVROPS KA UNIE
Evropské struktura'lni a investiéni fondy
Operaéni program Wzkum. oj a vzdélévéni
20500 Poéet WzkumnVch pracovnl'kCI, kteFI' pracujl' 20
20401 v modernizovanf/ch skumnf/ch infrastrukturéch
20216
Poéet rozél'FenVch éi modernizovanVch WzkumnVch pracoviét’ 1
22011
51017 Odborné publikace (vybrané typy dokumentᚏ) se 8
20502 zahraniénl'm spoluautorstVI'm vytvoFené podpoFenf/mi
subjekty
Mezinérodnl’ patentové pfihlééky (PCT) vytvoFené 3
podpoFeai subjekty
Poéet uspoFédanf/ch jednorézch akCI' 5
Poéet skumnI’kᚏ, kteFI' pracujl' v modernizovanVch 0
skumnf/ch infrastrukturéch - ieny
EVROPSKA UNIE MINFSTEFS‘VC SKOLS'VI
Evropské slmkturélni a investiéni fondy K‘L/A: EZE A 7EL:".‘\": PIC-‘v‘V
0mm program WZkl-lm‘ W a Vldé'éVéni
PFI’loha E. 3: indikétory, které se PartneFi zavazujl' naplnit v uvedeném rozsahu.
A) Partner 1
Kéd Nézev indikétoru Cl'lové hodnota za
Indikétoru Partnera
20211 Odborné publikace (vybrané typy dokumentᚏ) vytvoFené
podpoFeai subjekty
B) Partner2 Na, zev _Ind,lka, toru Cl'lové hodnota za
Kéd Partnera
Indika, toru
20211 Odborné publikace (vybrané typy dokumentᚏ) vytvoFené 2
podpoFeai subjekty
20400 Poéet no/ch skumnf/ch pracovnl'kᚐ vpodporovanVch 0,6
subjektech
20402 Poéet novh skumnf/ch pracovnl'kᚏ v podporovanf/ch 0,3
subjektech - ieny
EVROPSKA UNIE MIBFSHZFS'UC EKOLS'v]
Evropské strukturémi a investiéni fondy MLJ-Z 12E A '-EL:-‘.'Y: v-lC-‘r‘V
09%“ program Wtkum‘ W a VldéléVéni
