Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, pokusím se aspoň stručně sdělit pár skutečností k situaci v Kosovu a odpovědět na otázku pana poslance Filipa, která mně byla adresována před polední přestávkou.
        Jenom tedy pro shrnutí současné situace. Jak víte, jugoslávská vláda vyhlásila 23. 3. výjimečný stav a ve 23.20 hodin 23. 3. generální tajemník NATO Solana vydal rozkaz generálu Clarkovi zahájit leteckou operaci proti vojenským cílům na území Svazové republiky Jugoslávie. 24. 3. Miloševič v prohlášení k národu znovu odmítl přistoupit na rozmístění mezinárodních sil v Kosovu. Vláda Černé Hory oznámila, že bude ignorovat vyhlášení výjimečného stavu ve Svazové republice Jugoslávie s tím, že bylo učiněno ilegální svazovou vládou. 24. 3. byla uzavřena vyhraněně protirežimní bělehradská rozhlasová stanice B 92, jakýsi symbol nezávislých médií v Srbsku. V této souvislosti okamžitě vydala prohlášení Evropská unie a začíná zatýkání aktivistů organizací působících v oblasti monitorování a ochrany lidských práv.
        Mimochodem včera někteří představitelé organizací na ochranu lidských práv v Bělehradě požádali i české Ministerstvo zahraničních věcí o udělení prozatímního azylu. My jsme se s tím problémem včera v noci vypořádávali, protože v této chvíli je velvyslanectví uzavřeno. Ale podařilo se, abych to zkrátil, poskytnout těm lidem, kteří i na základě verifikace od Helsinského občanského mezinárodního shromáždění jsou v nebezpečí, poskytnout jim přístřeší na české teritoriální půdě v Bělehradě.
        Jak víte, v 19.50 hodin 24. 3. byl zahájen letecký útok sil NATO proti vojenským cílům na území Jugoslávie. V časných ranních hodinách byla provedena druhá vlna útoku proti vojenské infrastruktuře Svazové republiky Jugoslávie. Výsledky bombardování mají být vyhodnoceny během dneška.
        ***
        Jenom pro vaši informaci: Pokud se týče momentální situace v Bělehradě, podle sdělení našeho zastupitelského úřadu dnes dopoledne byla relativně klidná, byla sice patrná vyšší nervozita obyvatel, město však na první pohled funguje víceméně standardně, jsou otevřeny obchody a fungují služby, jezdí hromadná doprava, lidé korzují po ulicích, občas je vypínán proud a je značný problém s telefonním spojením.
        Několik minut po zahájení leteckých útoků NATO na Svazovou republiku Jugoslávie požádala Ruská federace o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN. Procedurálně bylo zasedání svoláno na žádost Jugoslávie, Ruska a Běloruska. Rada bezpečnosti nejednala o žádném dokumentu, cílem bylo oficiálně reagovat na letecké útoky NATO proti Svazové republice Jugoslávie. Zasedání se zúčastnil i generální tajemník OSN Kofi Annan.
        Na zasedání kromě všech členů Rady bezpečnosti vystoupili také představitelé Svazové republiky Jugoslávie, Běloruska, Indie, Německa - představitel Německa přečetl prohlášení Evropské unie ze zasedání v Berlíně - představitelé Albánie a Bosny a Hercegoviny.
        Rusko - a nyní se budu částečně věnovat i odpovědi na otázku pana poslance Filipa - odsoudilo útoky aliance, které označilo za nepřijatelné řešení, a obvinilo NATO z jednostranného porušení Charty OSN. Jeho velvyslanec Lavrov zopakoval ruská opatření namířená na přerušení spolupráce Ruské federace s aliancí, varoval před dalšími kroky a uvedl, že princip zabránění šíření konfliktu a zamezení zhoršování humanitární situace nemůže v žádném případě sloužit jako právní základ pro vojenské útoky.
        Útoky aliance jednoznačně odsoudili také představitelé Číny, Běloruska a Indie. Čína zdůraznila, že kosovská otázka je vnitřní záležitostí Svazové republiky Jugoslávie a jako taková musí být řešena.Vojenská opce je nepřijatelná. Čína vyzvala NATO k okamžitému zastavení vojenských útoků proti Svazové republice Jugoslávie.
        Většina členů Rady bezpečnosti, stejně jako Albánie, Německo a Bosna a Hercegovina podpořila kroky aliance s důrazem na neodkladnost zabránění humanitární katastrofě v Kosovu.
        Představitelé USA a Velké Británie podtrhli právní opodstatněnost přijatých vojenských opatření, s odvoláním rovněž na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 11/99 a 1203/98.
        Někteří členové Rady bezpečnosti - Slovinsko a Nizozemí - vyjádřili politování nad neschopností Rady bezpečnosti řešit konflikt politickou cestou a napadli Rusko za blokování činnosti rady. Proti tomu se ohradil ruský velvyslanec Lavrov a upozornil na to, že Rada bezpečnosti problém Kosova vůbec neřešila.
        Indie akci NATO odsoudila, nazvala ji svévolnou, neschválenou a ilegální.
        Stanoviska dalších zemí včetně Francie v této chvíli nejsou k dispozici, ale žádost o jednání Rady bezpečnosti o útoku proti Svazové republice Jugoslávie pravděpodobně nepodpoří ani Argentina. Velmi pravděpodobně by se tento návrh neměl setkat s podporou delegací Kanady, Brazílie a Malajsie, aspoň podle dosavadních informací.
        Nevím, jakou pozici zaujmou představitelé Namibie, Bahrajnu, Gabunu a Gambie.
        Generální tajemník OSN Kofi Annan vystoupil s prohlášením a připomněl, že v uplynulém roce mnohokrát vyzýval jugoslávské orgány a kosovské Albánce k hledání kompromisu, a vyjádřil politování, že jugoslávská strana setrvala na pozici odmítající politické řešení, které by zastavilo krveprolévání v Kosovu a zabezpečilo spravedlivý mír. Uvedl: "Je tragické, že diplomacie neuspěla, ale jsou doby, kdy použití síly může být legitimním prostředkem pro dosažení míru," a připomněl, že pro udržení mezinárodního míru a bezpečnosti svěřuje kapitola VIII. Charty OSN důležitou roli regionálním organizacím. Dodal však zároveň, že podle Charty OSN má primární odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti Rada bezpečnosti OSN, což, jak pravil, je explicitně uvedeno i v samotné Severoatlantické smlouvě.
        Pokud chcete znát i stanovisko Evropské unie, na mimořádném summitu Evropské unie v Berlíně Evropská unie na nejvyšší úrovni podpořila letecké a raketové údery NATO proti Svazové republice Jugoslávie a vydala prohlášení tohoto znění:
        Evropská rada ve svém dnešním prohlášení uvedla, jaké úsilí vyvinulo mezinárodní společenství k tomu, aby se vyhnulo nutnosti vojensky zasáhnout. Výslovně jsme požádali jugoslávské vedení v čele s prezidentem Miloševičem, aby se odhodlal v tento moment k radikální změně své politiky. NATO provedlo v Jugoslávii akce namířené proti vojenským cílům, aby tak ukončilo humanitární katastrofu v Kosovu. Jugoslávská svazová republika musí nyní nést tvrdé důsledky za to, že pro dosažení mírového řešení krize v Kosovu nespolupracovala s mezinárodním společenstvím.
        ***
        Prezident Miloševič musí nyní převzít plnou zodpovědnost za to, co se nyní právě děje. Zastavení vojenských akcí záleží jen na něm, a sice tím, že ukončí násilí v Kosovu a bude akceptovat dohodu z Rambouillet.
        Je třeba vycházet z toho, že generální tajemník NATO zdůraznil - to je částečně odpověď na pravidelné dotazy pana poslance Payna- že vojenská operace je vedena s těmito cíli:
        1. Přijetí prozatímní mírové dohody z Rambouillet vládou Svazové republiky Jugoslávie.
        2. Dodržování dohody o limitech ozbrojených sil Srbska a Svazové republiky Jugoslávie v Kosovu z 25. 10. 1998 .
        3. Ukončit nepřiměřené použití síly v Kosovu.
        Podle generálního tajemníka Javiera Solany budou útoky ukončeny ve chvíli, kdy jugoslávská vláda projeví připravenost přistoupit na tyto požadavky mezinárodního společenství.
        Poslední otázka, kterou jsem dostal, bylo, které z členských zemí Severoatlantické aliance se účastní leteckých a raketových útoků. Jsem informován, že podle Severoatlantické aliance informace o tom, které státy se operace účastní, je skutečností utajovanou. (Smích v lavicích poslanců za KSČM.) Přestože jsem si sám vědom, že seznam těchto států je k dispozici v některých sdělovacích prostředcích, nabízím vám tento kompromis: Sděluji, že připravenost aktivně se účastnit na realizaci operace vyjádřilo 13 členských států Severoatlantické aliance. V současné chvíli letecké útoky provádějí síly osmi členských států Severoatlantické aliance. Dále podotýkám, co již víte, že se těchto operací neúčastní tři nejnovější členské státy aliance, tedy Česká republika, Maďarsko a Polsko. Akcí se dále neúčastní dvě země bez leteckých sil, jako je Island a Lucembursko. Severoatlantická aliance - jak víte - má 19 členských států. Děkuji.