Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, dostali jsme k našemu posouzení a posléze snad i schválení návrh zákona o transformaci Českých drah. Padlo tady již od předřečníků mnoho slov o tom, jakým způsobem České dráhy pracují, jaké jsou tam nedostatky, co si slibujeme nebo co je podmínkou přijetí České republiky do Evropské unie a jaké z toho budou povinnosti či další souvislosti.
        Dovolil jsem si podívat se na celý tento návrh i na problém Českých drah z trochu jiného úhlu, ale z úhlu, který bude v budoucnu velice důležitý, protože to, s čím jsme si vystačili doma, asi zdaleka nebude stačit Evropě. Jako základ jsem si vzal kontroly NKÚ, které proběhly právě v této organizaci. Abych dále nezdržoval, dovolte, abych četl, protože budu přesnější. Mám k tomuto návrhu asi tyto připomínky.
        Na základě kontroly, kterou prováděl NKÚ v roce 1996, České dráhy porušily ustanovení § 45 odst. 1 a 2 zákona č. 92/91 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, atd.
        Za druhé České dráhy nedodržely bod I-2 usnesení vlády České republiky ze dne 3. 8. 1994 č. 422 o udělení výjimky podle § 45 odst. 1 a 2 zákona č. 92/91 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno: "Vláda uděluje podle § 45 výjimku z ustanovení odst. 1 § 45 tohoto zákona na uzavírání smluv o převodu vlastnictví majetku státní organizace České dráhy, převodu majetku státu, uvedenou v žádosti č. 4 důvodové zprávy tohoto materiálu, formou veřejné dražby s tím, že vyhlašovací cena bude stanovena na základě aktuálního znaleckého posudku."
        Za další. České dráhy porušily ustanovení § 73 odst. 1 zákona č. 109/64, hospodářský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s odvoláním na § 761 odst. 1 zákona č. 513/91 Sb., obchodní zákoník, kde je uvedeno: "Organizace, která vykonává právo hospodaření s pohledávkou státu, je povinna pečovat o to, aby všechny povinnosti dlužníka byly včas a řádně splněny, popř. aby pohledávka státu byla včas uplatněna u příslušných orgánů a aby rozhodnutí těchto orgánů byla včas vykonána."
        Současně České dráhy porušily ustanovení § 15 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 119/88 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno: "Při výkonu práva hospodaření s pohledávkami státu je organizace povinna plnit povinnosti stanovené v § 73 hospodářského zákoníku."
        Za čtvrté. České dráhy porušily ustanovení § 451 odst. 1 zákona č. 40/64 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno: "kdo se na úkor jiného bezdůvodně o obohatí, musí obohacení vydat," přičemž v ustanovení § 451 odst. 2 téhož zákona je mj. uvedeno: "Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl."
        Za páté. České dráhy porušily ustanovení § 4b písm. e) zákona ČNR č. 9/1993, o Českých drahách, ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno: "Do působnosti správní rady náleží udělovat předchozí souhlas k uzavření nájemních smluv o pronájmu pozemků, ke kterým ČD vykonávají právo hospodaření."
        Za šesté. České dráhy porušily ustanovení § 6 písm. e) vyhlášky č. 119 z roku 1988 Sb., kde je uvedeno: "Organizace jsou povinny hospodařit s národním majetkem s péčí řádného hospodáře, jsou povinny zejména e) využívat právní prostředky k ochraně národního majetku, chránit právo hospodaření s národním majetkem proti neoprávněným zásahům a uplatňovat právo vydání neoprávněného majetkového prospěchu proti tomu, kdo jej na úkor organizace získal."
        Za sedmé. České dráhy porušily ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky 119/1988 Sb., kde je uvedeno: "O přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti národního majetku i o způsobu naložení s ním rozhoduje písemně vedoucí organizace nebo jím písemně pověřený jiný vedoucí pracovník organizace" atd. atd.
        Za osmé. České dráhy uzavřely smlouvy o nájmu majetku. Je uvedeno 29 smluv, které uzavřela organizace ČD. Ztráty z těchto uzavřených smluv dosáhly výše 38,5 mil. Kč.
        Za další. V rámci účetní evidence hmotného a investičního majetku ČD porušily zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to v ustanovení § 4 odst. 2, kde je uvedeno: "Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví účtové osnovy a postupy účtování, které stanoví (tehdy) FMF a vyhlašuje oznámením o jejich vydání ve Sbírce zákonů", tím, že nedodržely postupy vyúčtování pro podnikatele vydané jako příloha č. 2 opatření FMF V/20 částky 100/92 z 15. 7. 1992, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele (bylo to oznámeno ve Sbírce zákonů ročník 92, částka 106), ve znění pozdějších opatření, ustanovení účtové třídy nula, investiční majetek, a to v čl. I odst. 2 písm. a), kde je uvedeno: "v účtové třídě 0-Investiční majetek, se dále účtuje pořízení nehmotných a hmotných investic". V čl. III odst. 5, čl. V odst. 1, ustanovení § 7 odst. 1. Dále následuje porušení § 7.
        Za další porušily v tomtéž ustanovení § 29 odst. 1 a 3, kde se píše: "Účetní jednotky inventarizací ověřují ke dni řádné a mimořádné účetní závěrky, zda stav majetku a závazků v účetnictví odpovídá skutečnosti. Umožňuje-li to povaha hmotného majetku kromě zásob a peněžních prostředků v hotovosti, mohou účetní jednotky provést inventarizaci v delší lhůtě, která však nesmí překročit dva roky."
        Dále porušily ustanovení § 29 odst. 4, ustanovení § 30 odst. 1, ustanovení § 30 odst. 3 atd. Majetek státu, ke kterému ČD vykonávají právo hospodaření, nebyl v minulosti řádně evidován a nebylo účtováno o všech účetních případech týkajících se jeho pohybů.
        ***
        Pozemky nebyly v řadě případů v účetní evidenci vůbec vedeny. V účetnictví tak byl veden majetek, který byl - také podle sdělení odpovědných pracovníků Českých drah - již zlikvidován nebo odprodán v dřívějších letech. Tato potvrzení však v řadě případů nemohou doložit věrohodnými doklady. Na tento majetek jsou vystavovány vyřazovací protokoly.
        Neprůkaznost evidence majetku prohloubilo slučování účtujících jednotek v divizi dopravní cesty, která je z pohledu správy hmotného investičního majetku Českých drah rozhodující. Při těchto organizačních změnách nebyl majetek předáván podle skutečného stavu, ale podle evidence. České dráhy neprovedly v letech 1993 - 1995 věrohodnou inventarizaci majetků, jak to mj. dokládají kontrolní zjištění uvedená v tomto kontrolním nálezu. Byl tak v evidenci veden a předáván jen existující majetek, naopak do evidence nebyl zařazen některý majetek, který byl již dříve pořízen.
        Tento stav se odrazil i v neúplné evidenci pohledávek vyplývajících z nájemních smluv uzavřených bývalými účtujícími jednotkami. Řada pohledávek nebyla SDC vůbec vymáhána. Kontrola potvrdila opakovaně zjišťované nedostatky v hospodaření s majetkem státu, ke kterému mají právo hospodaření státní organizace a podniky.
        Není daleko další nález Nejvyššího kontrolního úřadu, který proběhl o 1,5 roku později též na Českých drahách. Mimo jiné nálezy, které byly v tomto zmíněny, zjištění vztahující se k porušení právních předpisů, jsou takovéto: České dráhy porušily ustanovení § 11 odstavec 1 zákona 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí ČR, tzv. rozpočtová pravidla republiky, ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno: Rozpočtové prostředky mohou být použity pouze v příslušném rozpočtovém roce, a to k účelům, na které byly státním rozpočtem určeny.
        Dále České dráhy porušily zákon 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, a to v ustanovení § 3 odstavec 1 a 2, kde je uvedeno: "Uzavření smlouvy na veřejnou zakázku vyhlašuje zadavatel obchodní veřejnou soutěží o nejvhodnější nabídku a uzavření smlouvy na veřejnou zakázku jiným způsobem než na základě obchodní veřejné soutěže podle odstavce 1 je přípustné pouze při splnění podmínek stanovených v § 49 nebo § 50 tohoto zákona."
        Dále České dráhy porušily ustanovení § 49 odstavec 1 a § 50 odstavec 1 písm. c), kde je uvedeno: "U veřejných zakázek, u kterých výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy bez daně z přidané hodnoty přesáhne 2,5 milionu korun, jde-li o nemovitost, s výjimkou nájmu, nebo soubor strojů nebo zařízení tvořících samostatný funkční celek, a 500 tisíc korun v ostatních případech, může zadavatel uzavřít smlouvu na podkladě písemné výzvy učiněné nejméně pěti zájemcům."
        Dále České dráhy porušily ustanovení § 49A odstavec 1, kde je uvedeno: "U veřejných zakázek, u kterých výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy činí více než 100 tisíc korun bez daně z přidané hodnoty, ale nepřesáhne limity uvedené v § 49 odstavec 1, je zadavatel povinen vyžádat si před zadáním veřejné zakázky nabídky nejméně od tří zájemců."
        České dráhy porušily ustanovení § 3 odstavec 1, § 4 odstavec 2 a § 7 odstavec 1 zákona 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, kde je uvedeno: "Účetní jednotky účtují o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí. Není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. "
        Současně porušily České dráhy ustanovení § 4J odstavec 1 zákona 9/1993 Sb., o Českých drahách, v platném znění, kde je mimo jiné uvedeno: "České dráhy hospodaří ve dvou účetně a finančně oddělených okruzích, a to v okruhu železniční dopravní cesty a v okruhu přepravních a ostatních výkonů."
        Účetnictví Českých drah nezajišťuje věrné zobrazení skutečností, které jsou jeho předmětem. V kontrolovaném období České dráhy u namátkově vybraného vzorku chybně zaúčtovaly náklady v celkové výši 16,2 milionu korun, které příslušely jiným účetním obdobím. Nedodržením metodiky, která mj. má ze zákona 9/1993 Sb. zajišťovat účtování ve dvou účetně a finančně oddělených okruzích, nesprávně zaúčtovaly účetní případy v celkové výši 700 tisíc korun.
        Závaznost ukazatelů plánu v návaznosti na hospodaření vnitřních jednotek a základní kriteriální předpoklady pro vyhodnocování ekonomických aktivit, to znamená normativy a normy spotřeby práce a materiálů, metodika vymáhání pohledávek apod., systém ekonomického řízení Českých drah nezabezpečuje. Důsledkem toho jsou zjevné nehospodárnosti při pořizování investičního majetku, ale samozřejmě s tím související i přezaměstnanost.
        Například z kontrolních zjištění provedených jen u deseti vybraných vnitřních organizačních jednotek Českých drah vyplynulo, že výše těchto nehospodárných nákladů činila v období let 1995 - 1997 254 milionů korun.
        Při kontrole investičních dotací poskytovaných ze státního rozpočtu byly zjištěny nedostatky především v oblasti obnovy a modernizace železničních kolejových vozidel. Ekonomické systémy řízení Českých drah nemotivují k vyšší hospodárnosti vynakládaných prostředků a vykazují řadu systémových nedostatků.
        Rozdělení pravomocí ekonomického rozhodování po celé ose řízení je nedostatečné. Plány výkonů nejsou porovnávány s disponibilními kapacitami k zajištění jejich efektivního využití. V důsledku toho jsou finanční prostředky Českých drah vynakládány neúměrně k realizovaným výkonům. Toto vše je pouze ze dvou zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu k tomu, jak České dráhy fungují.
        Na závěr bych chtěl jen dodat, že České dráhy se proti závěrům této kontroly NKÚ odvolaly. Odvolaly se celkem v sedmi bodech. Senát Nejvyššího kontrolního úřadu toto odvolání posoudil. Ve třech případech žádosti částečně vyhověl a ve čtyřech však zcela zásadně tyto námitky odmítl a potvrdil své návrhy.
        Nechci zde zdržovat dalším výčtem svých výhrad vůči organizaci České dráhy. Chtěl jsem jen ukázat to, jakým způsobem České dráhy hospodaří. Jestli si vzpomínáte - a poslanci minulé sněmovny jistě vědí, že jsem interpeloval ministra dopravy Římana, později i pana ministra Moose ohledně věcí, které jsem zde nevzpomínal, a to je porušení zákona 266/1994 Sb., o drahách, který se týkal rušení železničních tratí. Na to samozřejmě navazuje i interpelace z roku 1998 bývalého poslance Maixnera za porušení zákona 2/1990 Sb. Chtěl bych říci, že za porušení zákona 266 byly České dráhy potrestány pokutou.
        Moje námitka proti fungování Českých drah byla oprávněná. Koneckonců na interpelace, které jsem zde přednášel, tato ctěná sněmovna třikrát zamítla odpovědi ministrů dopravy a uznala jejich odpovědi za nedostatečné.
        Mluvíme zde o tom, že s tímto podnikem chceme jít do Evropy. Pro vaši rychlou rekapitulaci uvádím to, co jsem zde naznačil: Porušeny byly zákony 92/1991 Sb., usnesení vlády 422/1994, zákon 109/1964 Sb., zákon 513/1991 Sb., vyhláška 119/1998, zákon 40/1964, zákon 9/1993, zákon 563/1991.
        ***
        Byly porušeny postupy pro účtování a opatření Federálního ministerstva financí, byl porušen zákon 576, byl porušen zákon 199, byl porušen zákon 266/1994 a zákon 2/1990.
        Domnívám se, že abychom mohli skutečně zodpovědně rozhodnout, jak České dráhy transformovat, musíme je donutit, aby plnily to, co je běžné u každého občana v této zemi, a to dodržování zákonů této republiky. Pokud se to nenaučíme dodržovat ani u nás doma, nevím, jak s tím chceme jít do Evropy. Z toho důvodu nejsem přesvědčen o tom, že tato transformace to vyřeší, a domnívám se, že je to jenom krycí prostředek na zakrytí nešvarů, které přetrvávají v Českých drahách.
        Proto navrhuji zamítnout tento zákon v prvním čtení. Děkuji za pozornost.