Souhlasí-li s ní nebo požadují změnu tohoto začlenění na kraj Brněnský. Vyhodnocení stanovisek obecních zastupitelstev je přílohou důvodové zprávy návrhu zákona. Vzhledem k tomu, že stanovisko převážné části obecních zastupitelstev požaduje přeřazení okresů z Jihlavského do Brněnského kraje, zpracovali jsme návrh zákona, který tento požadavek řeší.
        Návrh zákona je v souladu s článkem 2 ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření VÚSC a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Na základě usnesení č. 168 z 27. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny ze dne 14. května 1997 vypracoval Parlamentní institut informační podklad ke kompatibilitě návrhu zákona o změně hranice Brněnského a Jihlavského kraje s právem Evropského společenství. Konstatuje v něm, že návrh zákona, tisk 253, se týká problematiky, kterou právo ES neupravuje. Právní úprava této oblasti spadá plně do kompetence členských států a návrh zákona proto nemůže být v rozporu s předpisy Evropského společenství.
        Pokud jde o nesouhlasné stanovisko vlády k předloženému návrhu zákona, nesdílím její názor, že již byla ukončena několikaletá etapa obtížných politických jednání o zařazení okresů do VÚSC a že se k ní nelze vracet. Jak je zřejmé z výše uvedeného, s občany a institucemi na Žďársku a Třebíčsku se odpovědně jednat nikdy nezačalo. Dílčí jednání s jednotlivci, která hraničila s politikařením, ovšem vyloučit nelze.
        O druhém důvodu nesouhlasného stanoviska vlády, že totiž navrhovaná úprava zpozdí přípravu tvorby zákonů souvisejících s reformou veřejné správy a tím i reformu samotnou, nehodlám polemizovat. Při vší úctě k vládě a při respektování toho, že sněmovna doposud nezná konkrétní obsah souboru zákonů definujících fungování a odpovědnost i pravomoci orgánů krajské veřejné správy, se domnívám, že dílčí změna hranic dvou ze čtrnácti krajů bude mít na tvorbu těchto zákonů vliv limitující k nule. Koneckonců byl to ministr vnitra Václav Grulich, který zde na 13. schůzi Poslanecké sněmovny v červnu tohoto roku řekl, že dílčí změny, dokonce počtu krajů, reformu veřejné správy nezpozdí. Kdo jiný je kompetentní se k této věci vyjádřit?
        Třetí důvod zamítavého stanoviska vlády se týká změn v počtu obyvatel, ve velikosti území a ekonomické základny. Faktem je, že tomu, aby zbylé tři okresy, tedy Havlíčkův Brod, Jihlava a Pelhřimov, vytvořily Jihlavský kraj, nic nebrání. Parametry takto upraveného Jihlavského kraje budou co do počtu obyvatel srovnatelné s krajem Karlovarským a co do plochy ještě tři další kraje budou menší než kraj Jihlavský. Pokud jde o upravený kraj Brněnský, ten bude po kraji Pražském a Ostravském až třetí nejlidnatější kraj, a pokud jde o plochu, bude druhým největším krajem za krajem Středočeským.
        Upravené kraje Brněnský a Jihlavský tedy co do parametrů nevybočují z mezí krajů vytvořených do současnosti.V podmínkách Evropské unie se o velikosti regionálních celků typu NUTS 3 nedá příliš polemizovat, protože škála jejich velikosti je příliš veliká a upravené kraje - jak Brněnský, tak Jihlavský - by se do nich pohodlně vešly.
        Ekonomická základna, kterou vláda ve svém stanovisku zmiňuje, je parametrem jistě důležitým. Nicméně již při tvorbě ústavního zákona o VÚSC v minulém volebním období nebyla příliš brána v potaz. Jinak bychom dnes neměli 14, ale řádově 8 či 9 krajů. Proč je tedy tento parametr zmiňován nyní? Tuto důležitou otázku bude nutno řešit i za současného stavu jinými prostředky, jako např. rozpočtovými pravidly apod. Politiku svého rozvoje ať si každý z krajů vytváří sám. Politika je tvořena mozaikovitě z rozvojových plánů jednotlivých okresů. Upravit plány rozvoje Brněnského a Jihlavského kraje tedy nebude složité. Z pohledu regionální politiky se v daném případě nezmění nic, protože navrhovaná úprava hranic se odehrává uvnitř celku NUTS 2 - jihovýchod. První část zpracovaného a schváleného regionálního operačního plánu tedy není zapotřebí měnit.
        Stará moudrost praví, že hlas lidu je hlasem božím. Proto by měl být vyslyšen. Tyto dvě věty jsem četl v novinovém článku váženého pana předsedy KDU-ČSL Jana Kasala, i když námětem článku byla situace kolem zákona o lidovém hlasování. Myslím, že princip je pořád stejný. Většina občanů Třebíčska a Žďárska nechce patřit do kraje, k němuž pociťuje někdo odpor a k němuž nemají vztah.
        Milé kolegyně, vážení kolegové, je na vás, abyste posoudili, jsou-li výše uvedené důvody dostatečné k tomu, aby požadavkům občanů bylo vyhověno. Je na vás, aby se občané zbavili onoho na začátku zmiňovaného pocitu křivdy, aby úpravou hranic obou krajů došlo ke ztotožnění obyvatel se svým regionem, k narovnání pocitu marnosti nad stavem současné politiky, k obnovení důvěry mezi občanem a státem v tom, že se občan přesvědčí, že stát je tu pro něj, a nikoliv naopak.
        Dámy a pánové, žádám, aby návrh zákona o změně hranice Brněnského a Jihlavského kraje, sněmovní tisk č. 253, byl propuštěn do druhého čtení. Děkuji za pozornost.