Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěla bych reagovat na slova zejména paní kolegyně Fischerové. Jak tady zaznělo, víceméně se fond prevence, podle kterého se dnes hospodaří s tzv. preventivními programy, omezil jen na čerpání prostředků pro akci Mořský koník. Už jsme tady dvakrát slyšeli, jednak ve vystoupení pana kolegy Krásy i paní kolegyně Emmerové, že tomu tak skutečně není, že se nejedná pouze o tuto akci, a že pokud hovoříme o 250 mil. Kč, není to skutečně pouze pro akci Mořský koník.
        Myslím, že tím, že došlo ke zrušení účelového fondu v roce 1998 a od 1. 1. 1999 k nastartování fondu prevence, asi se přestalo trochu myslet na děti, které se každoročně preventivních programů, nejen programu Mořský koník, účastnily. Potřeba 250 mil. Kč, které vlastně pokrýval účelový fond, zdaleka nestačí částce, která byla pro rok 1999 přidělena do fondu prevence.
        Osobně se domnívám, že tady zaznělo jakési obvinění ústředí VZP, že nepostupuje nějakým standardním způsobem a že o akci, zejména o akci Mořský koník, nejsou informováni všichni pojištěnci, že je to pouze pro úzkou skupinu dětí a že jsou prostředky přidělovány nadacím apod. Obsahovala to samozřejmě i zpráva NKÚ, která byla zveřejněna a která nám byla do lavic dodána. Asi bych chtěla reagovat vyjádřením VZP, které osvětluje jednu z mála situací, a to zejména poskytnutí částky oněch zhruba 100 mil. Kč dvěma nadacím na pobyty jak v Řecku, tak v Chorvatsku. Tvrdí se v této zprávě, že skutečně o tom nebyli všichni pojištěnci informováni a že potom VZP obdobné žádosti odmítala. Navíc se v této zprávě hovoří i o tom, že se těchto pořádaných pobytů účastnili i zaměstnanci VZP a případně jejich rodinní příslušníci.
        Z vyjádření VZP je pravda a přiznává, že samozřejmě z účelového fondu přispívala na ozdravné pobyty dětí v zahraničí. Ovšem organizaci některých pobytů zajišťovalo např. sdružení pro chronicky nemocné děti, které má pochopitelně celorepublikovou působnost a v jehož čele stojí jeden z našich největších odborníků pan prof. Špičák. Tyto akce byly cíleny na určitou skupinu dětí, tedy pojištěnců, a to se specificky chronickými nemocemi, a proto vlastně výběr dětí byl svěřen skupině toho sdružení s tím, že výběr bude limitován skutečně zdravotním stavem dítěte, který tou kontraindikací je pro pobyt v dětských kolektivech postižen.
        Informace pro zdravou část pojištěnců nebo dětí se skutečně potom jeví jako nadbytečná a ve stejných dimenzích bylo postupováno i v případě třeba pobytů pro děti z onkologie Fakultní nemocnice Motol apod. To je tedy vysvětlení k těm 98 mil., které pořádala nadace.
        Co se týká akce Mořský koník, není pravdou, že o této akci nebyly některé pojišťovny informovány. Přesným rozpisem na všechny okresní pobočky šly každoročně pokyny a tyto pokyny se dostávaly i poté k lékařům, kteří předepisovali chronicky nemocným dětem tyto pobyty. Samozřejmě tyto předpisy byly ještě schvalovány ústřední lékařskou komisí. Myslím, že pohled je až trochu příliš jednostranný, že se skutečně nejedná jen o akci Mořský koník a nejedná se o nějaké dovolené.
        Ještě k návrhu paní poslankyně Fischerové týkajícímu se dispenzární péče, nebo té terciární preventivní péče. Je skutečně v zákoně 48 uvedeno, že tato péče je možná v rozsahu, který je v zákoně uveden, a pochopitelně Ministerstvo zdravotnictví stanovuje vyhláškou, jaké diagnózy a jaké léčení se touto dispenzární péčí rozumí. Myslím, že tato novela zákona jednoznačně nesměřuje k financování léčebných pobytů či jakýchkoli preventivních programů pouze do fondu prevence, ale že se jedná skutečně o to, abychom preventivní péči věnovali pozornost, abychom jí dali jakousi prioritu. Způsoby, jakými to budeme řešit, bychom se měli zabývat v dalším čtení.
        Děkuji vám.