Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, máme před sebou návrh novely zákona č. 50 z roku 1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, který předkládá pan kolega Paulík.
        Předložená novela se zabývá změnou jen dvou paragrafů. Jedná se však o paragrafy, které jsou jak pro pracovníky stavebních úřadů, tak pro stavebníky nadmíru zajímavé.
        ***
        Stanoví totiž rozmezí při udělování pokut za přestupky proti stavebnímu zákonu.
        Stavební zákon za 23 let své účinnosti prošel celkem pěti novelizacemi. Poslední z nich byla schválena v roce 1998. V těchto novelách došlo k výraznému zvýšení horní hranice možné udělené pokuty, ale současně došlo i ke stanovení hranice dolní. A novela, kterou máme před sebou, se zabývá právě úpravou dolní hranice výše pokut. V § 105 řeší udělování pokut občanům a v § 106 udělování pokut podnikatelským subjektům - jak fyzickým, tak právnickým osobám. Zejména v § 106 je navrženo velmi výrazné snížení dolní hranice udělování pokut. V § 105 odst. 2 se v návrhu snižuje dolní hranice pokuty na 50 % nynější sazby, v odstavcích 3 a 4 už na 20 % nynější sazby. V § 106 je snížení ještě výraznější. V odst. 2 se dolní hranice sazby snižuje na 10 % stávajícího stavu a v odst. 3 se sazba snižuje na 20 % nynější sazby.
        Pan navrhovatel ve své důvodové zprávě uvádí, že uložení pokuty v dolní hranici nynější sazby může menšího podnikatele nebo firmu zrušit. Má v podstatě pravdu. Tento problém je ovšem nutno řešit systémově. Pan navrhovatel ve své důvodové zprávě dále uvádí, že novelizace nemá žádný dopad na státní rozpočet, jelikož udělené pokuty jsou příjmem místních rozpočtů. Dovolím si s ním ne zcela souhlasit. Dle ustanovení § 107a) stavebního zákona jsou pokuty, které udělí jiný správní orgán než obec nebo okresní úřad, příjmem státního rozpočtu. Nemůžeme však přehlédnout ani dopad předpokládané novely na rozpočty místní - jak obecní, tak okresní.
        Dalším faktem, který hovoří v neprospěch předkládané novely, je to, že příliš nízká dolní hranice pokut by bezesporu snížila preventivní účinnost sankcí, zejména podnikatelské subjekty by téměř naváděla ke stavební nekázni. Výrazné snížení sazby v § 106 odst. 3, kde je původní dolní hranice 500 000 Kč a navržená 100 000 Kč, navržená za to, že např. podnikatelský subjekt provádí stavbu bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním, je zcela nesprávné.
        Po mých několika konzultacích na stavebních úřadech docházím k názoru, že celá problematika kolem přestupků proti stavebnímu zákonu je velmi složitá. Nynější klasifikace přestupků je velmi hrubá a nepostihuje dostatečně celou problematiku stavební nekázně.