Vážený pane předsedající, pánové ministři, kolegyně a kolegové. Přestože se v hodnocení komplexu předkládaných zákonů naprosto shoduji se svými předřečníky, dovolte mi přednést a okomentovat krátce některé pozměňovací návrhy.
        Nejprve pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku 544/1 návrhu zákona o Záchranném sboru České republiky.
        Vymezení působnosti Záchranného sboru je podle návrhu zákona nedostatečné. Podle § 1 odst. 1 je základním posláním sboru chránit životy a zdraví občanů a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech.
        Je třeba si ale uvědomit, že existují i jiné mimořádné události než havárie a živelní pohromy a poskytování účinné pomoci při těchto mimořádných jiných událostech Záchrannému sboru nemůže příslušet. Jedná se zejména o ohrožení ústavního pořádku, veřejného pořádku a bezpečnosti ve velkém rozsahu. Případné použití Záchranného sboru proti demonstrantům lze pokládat za jeho zneužití.
        Proto navrhuji působnost Záchranného sboru upřesnit následujícím způsobem:
        § 1 odst. 1 stávající text nahradit následujícím zněním:
        "Zřizuje se Záchranný sbor České republiky (dále jen Záchranný sbor), jehož základním posláním je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při haváriích a živelních pohromách, které bezprostředně ohrožují životy, zdraví, majetek a životní prostředí."
        Odpovídajícím způsobem je pak třeba upravit i služební přísahu, o které se hovoří v § 11, a tuto navrhuji upravit tak, že slova v textu "a jinými mimořádnými událostmi" se nahrazují slovy "haváriemi a živelními pohromami". Ostatní text § 11 zůstává beze změn.
        Dále bych chtěl podotknout, že návrh zákona ve svém § 2 odst. 7 předpokládá centralizované řízení Záchranného sboru včetně jeho financování. To není mimo krizové situace věcně zdůvodněné. Vzhledem k charakteru činnosti Záchranného sboru je optimální decentralizace na úrovni kraje. V tomto rámci je možné soustředit dostatečné síly a prostředky pro řešení všech mimořádných událostí, které nemají charakter krize národního rozsahu. V případě vyhlášení krizového stavu vládou či Parlamentem je ovšem zapotřebí řízení Záchranného sboru zcentralizovat.
        Navrhuji proto následující úpravu:
        Stávající znění § 2 odst. 7 nahradit novým textem a doplnit ještě další odstavce 8 a 9 takto :
        (7) Záchranný sbor kraje je podřízen krajskému hejtmanovi. Je samostatnou účetní jednotkou, jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtu kraje.
        (8) Generální ředitelství řídí odbornou přípravu záchranných sborů krajů a po odborné stránce v nich usměrňuje výkon služby. Zabezpečuje též výzkum, vývoj a ediční činnost v působnosti Záchranného sboru.
        (9) V případě vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podle zvláštního právního předpisu (odkaz na čl. II. odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky) záchranné sbory krajů přecházejí do podřízenosti Generálního ředitelství.
        V § 2 stávající odst. 8 přečíslovat na odst. 10.
        Tolik moje pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku 544/1.
        A nyní mi dovolte krátce okomentovat a uvést své pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku 447/1, zkráceně nazvanému krizový zákon.
        Návrh zákona o krizovém řízení ukládá všem orgánům krizového řízení zajišťovat připravenost k řešení všech předvídatelných krizových situací, zejména krizí bezpečnostních, což je ohrožení ústavního pořádku, veřejného pořádku a bezpečnosti, ekologických a krizí ohrožujících primárně obyvatele a životní prostředí, jako jsou havárie a živelní pohromy. Ke splnění tohoto úkolu musí vedoucí orgánu krizového řízení využívat příslušné odborné pracoviště. Tato pracoviště na ministerstvech a okresních úřadech již existují. Jsou to oddělení nebo odbory obrany či krizového řízení na ministerstvech a referáty obrany a ochrany na okresních úřadech.
        Návrh zákona velmi správně ukládá zřízení pracovišť krizového řízení na ministerstvech v přímé podřízenosti ministrů. Krajským a okresním úřadům však zákon ukládá využití pracoviště krizového řízení zřízeného u záchranného sboru kraje. Toto řešení je nevhodné z následujících důvodů:
        a) Krajský hejtman a přednosta okresního úřadu jsou odpovědni za zajištění krizové připravenosti k řešení i jiných krizí než těch, které mohou být způsobeny haváriemi a živelními pohromami. Připravenost k řešení zejména bezpečnostních krizí nemůže být zajišťována pracovištěm záchranného sboru, neboť to je oblast mimo působnost tohoto sboru.
        b) Aby pracoviště krizového řízení mohlo plnit úkoly v oblasti zajišťování krizové připravenosti na příslušném řídicím stupni, musí být v přímé podřízenosti a pod přímou kontrolou vedoucího příslušného orgánu krizového řízení, který má odpovědnost za krizovou připravenost daného celku, to znamená krajského hejtmana nebo přednosty okresního úřadu. Je v rozporu s elementárními zásadami řízení, aby orgán, který má odpovědnost, tuto odpovědnost naplňoval prostřednictvím pracoviště, které mu není vůbec podřízeno.
        c) Navrhované řešení by znamenalo okamžitou likvidaci referátu obrany a ochrany okresních úřadů. Navrhované pracoviště krizového řízení záchranného sboru kraje by naopak muselo být o mnoho rozsáhlejší, než kdyby zajišťovalo pouze krizové úkoly, které jsou v kompetenci záchranného sboru. Navrhované řešení tedy znamená likvidaci již existujících struktur a budování nadměrných struktur nových. Přitom přechod stávajících civilních zaměstnanců referátu obrany a ochrany k záchrannému sboru by byl vzhledem k připravovanému služebnímu poměru jeho příslušníků problematický a zbytečně nákladný.
        Navrhuji proto v § 14 odst. 2a) a v § 18 odst. 2a) nahradit stávající text "využívá pracoviště krizového řízení zřízené u Záchranného sboru kraje" novým textem "zřizuje pracoviště krizového řízení".
        ***
        Za druhé. Návrh zákona řeší nevyhovujícím způsobem nařízení evakuace osob z ohroženého území a zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na postižených územích při vyhlášení stavu nebezpečí. Oprávnění k vyhlášení tohoto stavu má krajský hejtman a přednosta okresního úřadu. Při vyhlášení tohoto stavu však nemají pravomoc nařídit výše uvedená opatření. Evakuaci osob z ohroženého území obce však může paradoxně podle návrhu zákona v době trvání krizového stavu nařídit starosta. Evakuace tedy může být nařízena pouze v součinnosti dvou funkcionářů, což je v rozporu s potřebou rychlého řešení krizové situace a může ohrozit lidské životy.
        Zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na postiženém území neřeší návrh zákona vůbec. Dostatečnou náhradou zde není ani oprávnění velitele zásahu podle zákona o integrovaném záchranném systému, neboť v případě ohrožení území je třeba provést evakuaci osob právě z toho důvodu, aby se případnému zásahu IZS k následné záchraně postižených mohlo včas předejít.
        Navrhuji proto posílit pravomoci krajských hejtmanů a přednostů okresních úřadu následujícím způsobem:
        v § 18 odst. 1 doplnit následující text o písmeno a): nařídit evakuaci osob z vymezeného území, na kterém mohou být bezprostředně ohroženy na životě nebo zdraví nebo evakuaci majetku z vymezeného území
        b) zakázat vstup, pobyt a pohyb osob na vymezených místech nebo územích postižených nebo ohrožených mimořádnou událostí.
        Stávající písmena a) a b) přejmenovat na písmena c) a d).
        Tolik mé pozměňovací návrhy. Děkuji vám za pozornost a trpělivost.