Vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych při projednávání sněmovního tisku 545 vzpomenul krvavou bitvu u Solferina, která znamenala nejen definitivní porážku Rakouska severní Itálií, ale též podnět k založení Mezinárodního červeného kříže. Otcem myšlenky Mezinárodního červeného kříže byl švýcarský free maison Henri Dunant, který se během služební cesty dostal na bojiště, kde uviděl 40 000 mrtvých, umírajících, těžce raněných, o které se nikdo nepostaral.
        V minulém roce si více než 140 000 členů Českého červeného kříže, sdružených ve 3000 místních skupinách, připomnělo 80. výročí založení Čs. červeného kříže a Českého červeného kříže. Počtem členů se řadí i Český červený kříž mezi největší humanitární organizace v České republice.
        Proč vzpomínám bitvu u Solferina a následně rok 1863, kdy byl založen Mezinárodní červený kříž, při projednávání tohoto sněmovního tisku? To proto, že součástí tohoto návrhu zákona je zajištění zdravotnické přípravy uchazečů o řidičský průkaz. A vzhledem k narůstajícímu počtu dopravních nehod v České republice a narůstajícímu počtu zbytečných úmrtí na našich silnicích jde o problematiku věru závratnou. Jsem přesvědčen o tom, že stávající způsob výuky zdravotnické přípravy v autoškolách neshledáváme na potřebné úrovni. Zvažte prosím se mnou, zda sedm hodin věnovaných zdravotnické přípravě uchazeče o řidičský průkaz je skutečně dostačujících.
        Na silnicích České republiky umírá při dopravních nehodách v silničním provozu každoročně asi 1 500 osob a jsem přesvědčen, že notná část z nich by přežila, pokud by jim byla poskytnuta účinně první pomoc. Výuka přípravy v autoškolách je však velmi rozdílná dle jednotlivých autoškol i dle jednotlivých okresů, a to proto, že dosud neexistuje žádný fungující systém kontroly výuky zdravotnické přípravy v autoškolách. Došlo sice již v některých okresech, jako např. v Opavě či Liberci, ale i jinde, k dohodě mezi dopravním inspektorátem Policie České republiky a zdravotnického referátu okresního úřadu a oblastního spolku Českého červeného kříže, díky níž zdravotní přípravu v autoškolách zajišťují oblastní spolky. Považuji však za účinnější v námi projednávaném zákonu vyčlenění výuky zdravotnické přípravy uchazečů o řidičský průkaz z osnov autoškol a předání výuky do kompetence Českého červeného kříže či jiné humanitární organizace. Uchazeči o řidičský průkaz by tak podávali svou přihlášku do autoškoly s potvrzením o absolvování zdravotnické přípravy, které vystaví příslušný oblastní spolek Červeného kříže či jiná humanitární organizace.
        Snad jediná pochybnost, která může být k uvedenému návrhu řešení vyslovena, je obava z monopolu Českého červeného kříže. Jde však o obavu věru planou. Vždyť Český červený kříž od svého vzniku v roce 1919 se soustavně věnuje výuce první pomoci a každoročně proškolí desítky tisíc dětí i dospělých. Taktéž v zemích EU je běžné, že výuku první pomoci a zdravotnickou přípravu obyvatelstva zajišťuje národní společnost Červeného kříže. Myslím si též, že svěření zdravotnické přípravy uchazečů o řidičský průkaz by měla obdržet organizace, která vlastní evropský certifikát pro výuku, o nějž v minulém roce Český červený kříž Evropskou komisi v Bruselu požádal a od února tohoto roku Český červený kříž jako jediná organizace v České republice je vlastníkem certifikátu.
        V lednu 1920 byl Čs. červený kříž přijat do mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Tolik práce pro druhé vykonalo jen skutečně málo občanských sdružení. Jsem přesvědčen o nezbytnosti podpořit názor, že teoretická výuka i praktický výcvik předmětu zdravotnické přípravy v autoškole náleží do kompetence Českého červeného kříže či jiné humanitární organizace. Máme-li obdobný názor, můžeme tak učinit v rámci projednávaného sněmovního tisku č. 545. Pokud se monopolu Českého červeného kříže obáváme, můžeme podpořit pozměňovací návrhy, aby zdravotnická příprava byla svěřena do péče humanitární organizace určené zdravotnickým referátem okresního úřadu, jak ostatně již ukazují zkušenosti např. ze zmíněné Opavy či Liberce. Neuškodí věru oblastním spolkům Českého červeného kříže, aby se v občanské společnosti pohybovaly v terénu občanské kontroly. Jsou nejkvalitnější, a proto v soutěži obstojí.
        Projednávání normy, kterou nyní máme před sebou, doporučuji jako velmi dobrou do třetího čtení. Děkuji za pozornost.