Děkuji, paní předsedající. Dovolte mi několik poznámek. Za prvé, místopředseda vlády pan ministr Špidla vznesl otázku, zda diskutovat o třídním pojetí společnosti je či není zločinem. Bezesporu není. Zločinem je, pokud někdo na tomto principu začne šířit nenávist a zášť. V tomto smyslu myslím, že situace je velmi zřetelná.
        Za druhé, pan ministr Rychetský ve svém vystoupení říkal, že přijetí tohoto zákona by vlastně mohlo změnit podmínky a předseda Národní aliance by mohl být zbaven obvinění, protože novější úprava by vnášela nějaké pochybnosti do výkladu trestního zákona. To se nedomnívám. Ve stávajícím trestním zákoně je propagace fašismu nesporným trestným činem. Podle navržené novely, pokud by byla přijata, také fašismus nebo nacionální socialismus v této podobě, jako ideologie, která šíří nenávist vůči jiné skupině obyvatelstva, je také trestným činem. Trestní sazba je stejná, to znamená na soudním projednávání jedné konkrétní určité kauzy se naprosto nemůže nic změnit.
        Za třetí, mnozí vystupující zmínili problematiku vztahu ke genocidám na jiných místech zeměkoule a v jiných časových údobích kromě těch dvou, které my máme v té osvětimské lži, jak tomu říkáme. Bezesporu jiné genocidy jsou také nemravné, ale rozdíl je v tom, že pro náš stát nejsou politicky nebezpečné. Pochybuji, že by někdo u nás se pokoušel šířit jihoafrický apartheid v domnění, že tady získá nějakou relevantní odezvu. Bezesporu můžeme uvažovat o tom, že můžeme navrhnout ještě obecnější formulaci, ale pro český stát jsou rozhodující ty dvě genocidy, které v tomto století jsme zažili na vlastní kůži.
        Za čtvrté, pan poslanec Filip diskutoval o tom, zda máme v trestním řádu ponechat slovo fašismus nebo zda se máme přiklonit k tomu evropsky používanému termínu nacionální socialismus. Je pravda, že komunistická totalitní zřízení, která měla na počátku války smlouvu s Německem vedeným nacionálně socialistickou stranou, tak tyto totalitní režimy se pokoušely přejmenovat vlastně zlo a příčinu druhé světové války z nacionálního socialismu na fašismus, protože slovo socialismus si chtěly uchovat pro vlastní použití. Nicméně podíváme-li se do zde citovaného trestního zákona SRN, podíváme-li se do trestního zákona Rakouska a dalších zemí, tak v západní Evropě komunisté neměli takový vliv, neprosadili tuto změnu a dodnes se používá termín nacionální socialismus.
        ***
        To znamená, že navrhuji, abychom se přiklonili k západoevropské tradici.
        Čtvrtá a poslední poznámka. Je pravda, že mezinárodně právní normy dnes upravují pouze nepromlčitelnost zločinů proti lidskosti a speciálně se tam jedná o nepromlčitelnost nacionálně socialistických zločinů. To je pravda. Na druhé straně podívejme se na letopočty. Válka skončila v roce 1945 a v roce 1974, to znamená téměř po 30 letech, byla schválena taková mezinárodní norma. Není pravda, že by žádný stát v Evropě neměl trestní ustanovení tohoto typu před přijetím této mezinárodně právní normy, dokonce obráceně, mezinárodně právní norma vycházela z toho, že řada států již měla ve svém právu ustanovení o zákazu propagace nacionálně socialistických myšlenek a na základě toho se potom vytvořila mezinárodní konvence. Mezinárodní právo je vždycky o krok za domácím právem.
        A očekávám, že v této věci nastane diskuse na evropském fóru o tom, že by měla také existovat takováto konvence, která by sjednotila trestně právní úpravu vyrovnávání se s komunistickým dědictvím a zločiny komunismu. Ale máme na to ještě 20 let času, abychom takovou normu na evropském fóru prosadili. A já pevně věřím, že takovou normu časem prosadíme.
        Děkuji (Potlesk.)