Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, naváži na kolegu Sobotku, který vyvracel některé mýty. Pevně věřím, že se vejdu do času, který nám zbývá do oběda, a pokusím se být velmi stručný.
        Když jsem poprvé dostal před třemi roky do ruky státní rozpočet, zatrhl jsem si tam některé položky, o kterých jsem si říkal, že je budu sledovat v průběhu celého volebního období, protože přece jen na nich se může ukazovat jistá srovnatelnost, která v rozpočtech je, či není založena.
        Jedna z položek se samozřejmě týkala Ministerstva práce a sociálních věcí. Týkala se politiky zaměstnanosti, protože - co si budeme povídat - když přišla tato vláda k moci, politika zaměstnanosti začala být velice důležitá už proto, že počet nezaměstnaných již předtím několik let vzrůstal a pochopitelně bylo možno očekávat ze všech průzkumů a dalších ukazatelů, že po jistou dobu ještě poroste.
        Co mě trápilo? Že většina peněz šla na pasivní politiku. To znamená na to, co de facto je vypláceno pasivně bez většího efektu. A ten efekt má samozřejmě své sociální dopady kladné, ale na druhé straně nerozvíjí pozitivně aktivní politiku. Tady musím konstatovat, že je nesmírně dobře, že se především podařilo nezaměstnanost snížit - tím pádem i výdaje na ni budou příští rok menší - ale především změnit strukturu mezi aktivní a pasivní politikou zaměstnanosti.
        Uvedu čísla pro srovnání. Minulý rok 7,2 miliardy - připomínám, že toto číslo jsme zde ve sněmovně ještě o kousíček zkrátili. Potom aktivní politiku - šlo minulý rok o 4 miliardy. Letošní rozpočet, jak jistě dobře víte, uvažuje s šesti miliardami na pasivní politiku - to znamená pokles o miliardu, asi nejen v důsledku toho, že došlo k snížení počtu nezaměstnaných - a na aktivní politiku o 270 milionů víc.
        Daleko důležitější než tato absolutní čísla je samozřejmě srovnání procentní, kdy na aktivní politiku zaměstnanosti minulý rok bylo necelých 36 % a pro letošní rok se navrhuje téměř 42 %. To je na tom čísle to podstatné a pozitivní. Nezapočítáváme do toho věci, které se týkají výplat mezd za insolventní zaměstnavatele. Je to věc, která vznikla na základě zákona letošní rok.
        K tomu musím konstatovat, že bude-li dodrženo takovéto tempo změny poměru mezi aktivní a pasivní částí politiky zaměstnanosti, je to jedině správné a dobré. Uvedu to i na příkladech.
        I na tak malém okrese, který je postižen samozřejmě určitou mírou nezaměstnanosti, jako jsou Louny, poslední číslo 16,1, aktivní politika tvoří 3,7 %. Myslím si, že to je znát. Takže moje přímluva, abychom i v dalším rozpočtu akcelerovali tuto otázku, je na místě. Pevně věřím, že se ji podaří naplnit.
        Další věc se týká Ministerstva pro místní rozvoj. Jsou to programy regionálního rozvoje. Zase jeden mýtus, který bych rád v tuto chvíli vyvrátil. Minulý rok přes miliardu, letos téměř dvě. Samozřejmě jsem nesmírně rád, protože to číslo skutečně směřuje k lidem. Moje první připomínka, která se týkala nezaměstnanosti, je o lidech. To není o číslech a dalších věcech, které zde někdy vzletně máme tendenci v prvním čtení říkat. Ale toto číslo skončí nakonec u starostů v obcích a nakonec u lidí v nich žijících. Je dobře zde zdůraznit tento posun. A to už nehovořím o tom, že na financování investičních programů má Ministerstvo pro místní rozvoj peněz víc.
        O hypotékách a dalších věcech směrem k Fondu bydlení už zde bylo hovořeno a není potřeba to říkat. Jedna položka, která se týká obnovy venkova: minulý rok 320 milionů, letos se navrhuje 320. To je zase příklad položky, kde se domnívám, že sněmovna možná ve druhém čtení dojde k nějakému návrhu na zvýšení a bude hledat zdroje, ať už to bude Pozemkový fond, nebo cokoliv jiného. Ale tomu pan ministr bude jistě nakloněn. Říkám předem, že tato věc patří spíše do druhého čtení.
        Třetí záležitost je Ministerstvo průmyslu a obchodu. To je věc, kterou musíme sledovat. Tam, kde máme hnout nezaměstnaností, potřebujeme samozřejmě průmyslové zóny a investory. Jestliže minulý rok šlo na průmyslové zóny 400 milionů, když si přečtu, že letošní rok je to 500 milionů, je to zase potěšitelná věc. A to v to vlastně nepočítám prostředky, které poskytuje Ministerstvo pro místní rozvoj v regionálních penězích. To je zase jedna věc, která mě osobně mohla potěšit a ukazuje, že věci v rozpočtu, jak jsou naplánovány, jsou, alespoň z mého pohledu, správné.
        K Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy by se dalo mluvit hodně, protože diskusi zde pan kolega Bartoš také trošku rozvířil. Pravda je taková, že číslo, o kterém hovořil a které jde na obce, je menší, ale na druhé straně, když se podíváme, kolik jde celkem na regiony, které se týkají školství regionálního, tak si přečteme, že tam jde o 4 miliardy vcelku víc.
        ***
        Ono jde prostě o to, vidět čísla v komplexu, a není to jen prosté rozpočítání na žáka, které má také nějaké důvody a nějaký podklad, ale jde o to, dívat se na to v celku.
        To jsou moje poznámky. Poslední věc se týká policie, protože teď jsme v takové fázi, kdy bychom měli možná z té do jisté míry oprávněné euforie se podívat na věci trochu hlouběji. Já se domnívám, že je třeba v této věci rozpočtu a této situace využít, a považoval bych za oprávněné některé názory sněmovny, které by vedly ke zvýšení materiálního a technického vybavení policie, to znamená využít období, kdy se dnes na věci díváme zralejšíma očima, po určitých zkušenostech. Myslím si, že by bylo dobře, kdyby ve druhém čtení ať už přes rozpočtový výbor, nebo jakousi komplexní dohodou mezi ministrem financí, ministrem vnitra a samozřejmě rozpočtovým výborem došlo k tomu, abychom posílili některé věci, které se týkají technického vybavení.
        To jsou moje poznámky k rozpočtu v prvním čtení a myslím si, že o konkrétních návrzích lze diskutovat dále. Děkuji za pozornost.