Pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, předložená zpráva o problematice extremismu na území ČR v roce 1999 poměrně obsáhle ukazuje na stále se zvyšující trend extremismu, a to především pravicového. Potvrzuje to samotná zpráva, která právě projevům pravicového extremismu věnuje podstatnou část. Jeho růst je příznačný především pro léta 1998 a 1999 aktivním vystupováním, protestními pochody, demonstracemi nebo shromážděními. Jako nositelé v této zprávě jsou označováni především představitelé hnutí skinheads a tomuto hnutí je i v této zprávě přisuzována významná role na neofašistickém a neonacistickém hnutí.
        Není zanedbatelný faktor růstu organizovanosti a aktivity těchto skupin a stále sílící propojení na zahraniční organizace. Zpráva konstatuje, že vedle registrovaných organizací a jejich členů působí na našem území i mnoho příznivců hnutí skinheads, kteří nejsou v žádné organizaci registrováni. Je třeba souhlasit s konstatováním, že nelze tento stav a jeho vývoj v žádném případě podceňovat.
        Podrobnější pohled na organizovanost, aktivity, zahraniční kontakty pravicových extremistů ukazuje, že nelze pohlížet na věc pouze z územního principu, sociálního stavu nebo počtu nezaměstnaných nebo např. sousedství k určitému státu. Potvrzují to některé aktivity např. v Severočeském kraji k sousednímu Německu, ale i posouzení vlivu sociálně kritické situaci v tomto regionu. Výskyt neonacismu a neofašismu a tím projevenou aktivitu je třeba dát do souvislosti s pácháním trestné činnosti s rasovým podtextem, a zde je třeba přihlédnout i k početnímu zastoupení některých sociálních a národnostních skupin obyvatel podle jednotlivých krajů. Je to i otázka autority státních orgánů a represivních opatření.
        V této souvislosti považuji účinnost represivních opatření za zcela minimální, doplněná(?) formálním přístupem i státních orgánů.
        Zvláštní pozornost u mě vyvolává charakteristika rozdílu mezi pravicovým a levicovým extremismem. Je naprosto srozumitelné, že pravicový extremismus se vyjadřuje, jak zpráva uvádí, trestnou činností v podobě rasistických útoků, útoků na jednotlivce, odvozené od příslušnosti k sociální či určité třídě.
        Na druhé straně jsou levicovému extremismu přisuzovány útoky na reprezentanty státní moci, na pravicové extremisty a případně proti globalizaci.
        Za naprosto nepřijatelné považuji zařazení mezi projevy levicového extremismu všeslovanství. Předložená zpráva v tomto směru uvádí nepřesvědčivé argumenty, které považují propagaci slovanství slovanským národem za extremismus. To jsou také důvody, které mě vedou k odmítnutí této části zprávy, a tím pochopitelně předložené zprávy jako celku.
        To, že kategorizace jednotlivých skupin ve zprávě není nikterak přesvědčivá - a padlo to zde i při projednávání předcházející zprávy - potvrzují posouzení některých projevů v podobě protestů a demonstrací. Zpráva např. uvádí takovéto společné akce jak pravicového extremismu, tak levicového: Nesouhlas se vstupem do NATO, proti globalizaci, za mír v Jugoslávii, ale dnes můžeme říci i protesty směřující k jednání MMF a Světové banky.
        Jsem přesvědčen, že forma a přístup k vyjádření nesouhlasu byly naprosto rozdílné a nelze paušálně nesouhlas kteréhokoliv občana, i neorganizovaného, zařazovat jako projev extremismu. Potlačování práv a svobod, vyvolávání sociální nenávisti, rozdělování společnosti do nepřátelských skupin bylo zde nedávno deklarováno v novele trestního zákona.
        Podrobný rozbor současného stavu ukazuje, že státní orgány zlepšily monitorovací činnost. Přes tento fakt si myslím, že charakteristika nebo zobecnění extremismu je značně zjednodušené a v některých případech zcela vybočuje z vymezené skupiny, jak je uvedena v charakteristice.
        Souhlasím s posouzením stávající situace a jejího dalšího vývoje, že tak jako ve větší části Evropy, tak i u nás riziko pravicového extremismu je vysoké. Prevence ani postih neodpovídají skutečnému stavu tohoto problému a jeho předpokládanému vývoji na území ČR.
        Děkuji.