Vážená paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych být ve svém vystoupení velmi stručný. O co budu stručnější, o to více bych chtěl na vás apelovat, abychom tuto předlohu ve znění komplexního pozměňovacího návrhu výboru pro veřejnou správu atd. přijali. Říkám to s plným vědomím toho, že jsem jedním z těch, kteří v roce 1992 stávající předlohu připravovali a z tohoto místa prosazovali. Zkušenost, kterou jsme za osm let s touto předlohou učinili, je jednoznačná: je třeba ji novelizovat.
        Chtěl bych obrátit vaši pozornost k tomu, co tu nepřímo zaznělo. Důvodem této novely není jen harmonizace s evropským právem, ale především reflexe zkušeností, které jsme s touto předlohou za osm let měli. Reflexe je v tom, že v roce 1992 jsme předkládali návrh tohoto zákona v dobré víře jako instrument, jako nástroj ochrany životního prostředí, ale v průběhu času se změnil tento dobře míněný zákon v něco, co se stalo obstrukcí, co se stalo překážkou a často i překážkou ochrany životního prostředí. Postesknutí pana ministra, postesknutí kolegy Ambrozka nad tím, kam se nová předloha posouvá, je výsledkem této naprosto negativní zkušenosti.
        Chtěl bych připomenout i rozsudek Vrchního soudu, ve kterém se hovoří ve vztahu k tomuto zákonu, že možná zákonodárce měl něco na mysli, ale ze znění zákona to nelze nijak dovodit, a tudíž že platí výklad, který podávají některé jiné iniciativy.
        Myslím si, že takováto zpřesnění jsou naprosto nezbytná. Myslím si, že je naprosto nezbytné, aby se podařilo, aby byla přijata předloha, která bude platit v co nejkratší době, která zkrátí proces a zjednoduší proces. Kompromis, který máme po roce na stole, je pro to podle mého názoru dobrým východiskem.
        Děkuji.