Dámy a pánové, vážený pane předsedající, jako několik kolegů přede mnou i já nejsem odborníkem na média, jsem v podstatě jenom televizní divák, až do dnešního jednání jsem se snažil věci posuzovat nezaujatě a pokud možno objektivně, ale po některých vystoupeních, která zde dnes zazněla, si myslím, že je potřeba, aby každý člověk přidal svůj názor do tohoto kotle, když to tak nazvu, protože tady zaznívají věci, které jsou potřeba komentovat a které jsou čistými nepravdami.
        Když člověk poslouchá tuto debatu a sleduje celé dění za poslední tři neděle, tak mě osobně částečně mrazí v zádech a částečně z některých věcí je mi smutno. V první řadě z věci, z které je mi smutno, je obrovská moc médií, jejich vliv na národ, na lidi, i inteligentní, kteří se nechají zmanipulovat. Nechci se tím nikoho dotknout, ale je to tak. Média, která mají moc měnit mýty v pravdu, černou v bílou, lež v pravdu, neskutečnost ve skutečnost.
        Abych uvedl konkrétní příklady. Tady zazněla i dnes před několika málo minutami řada slov o nekompetentnosti rady. Samozřejmě můžeme mít svoje názory na kompetentnost této rady, na její manažerské postupy a další opatření, ale ironií je, že ti, kteří zahnali tuto radu do kouta, ji dnes kritizují za to, že je v koutě, že se chová jako někdo, kdo je v koutě. Tak to zkrátka je.
        Chtěl bych poznamenat i k poznámce pana poslance Mlynáře o tom, že čtyřkoalice snad řídí všechno, jak tady humorně nadnesl. Ne, nikdo si nemyslí, že čtyřkoalice řídí všechno, ale na druhou stranu nevynechá jedinou příležitost vyvolávat různé duchy zákonů či občanských společností a podobných výzev - Děkujeme, odejděte apod. Nikdy nevynechá příležitost si takzvaně přihřát polívčičku při těchto akcích.
        Další mýtus, který se vydává za pravdu a o kterém si myslím, že pokud se mu věnuje alespoň půl minuty přemýšlení, tak se ukáže, že skutečně je to mýtus, a sice, že Rada České televize je ovládána ODS, že jmenovala ředitele, jak to tady dnes zaznělo z plamenného vystoupení pana poslance Svobody. Mě by zajímalo, jak může jeden člen z ODS z devíti a další dva nominovaní z devíti, to znamená řekněme tři lidi, přehlasovat zbývajících šest. Chtěl bych říci, že přece všichni víme, že tito tři lidé nebyli zvoleni jenom hlasy ODS. Nemohli být, protože máme 63 hlasů v této sněmovně. Prostě proběhly tady volby dokonce v několika kolech, jestli mě paměť neplete. Nebylo nic jasného, kdo koho zvolí nebo nezvolí. Získali legitimní počet hlasů v této sněmovně, byly to volby tajné, takže nemůžeme dnes říci, kdo dnes hlasoval nebo nehlasoval. Určitě to nebyly jen hlasy nás, poslanců ODS.
        Další mýtus o tom, jak ODS ovládla televizi ve smyslu jejího vyslání a náplně jejího vysílání. Já bych to uvedl na krátkém příkladu starém 4 nebo 5 dnů. V neděli 7. ledna probíhal někdy před polednem na ČT 1 pořad Náš venkov, který částečně financuje Ministerstvo zemědělství a ve kterém vystoupil - byl to diskusní, zhruba půlhodinový pořad bez moderátora v jihomoravském sklípku - nad sklenicí vínka pan ministr Fencl, sociální demokracie, pan předseda zemědělského výboru Palas ze sociální demokracie, pan Hlaváček, prezident Agrární komory, samozřejmě kde dříve působil velice aktivně pan ministr Fencl, člen stejné lobby, když to nazveme pravými jmény, pan ing. Veleba, člen rovněž stejné lobby, nota bene všechno zemědělští tzv. podnikatelé z jednoho okresu nebo minimálně z jižního kouta Moravy, a půl hodiny si notovali nad zemědělskou politikou této vlády. Já teď nehodnotím věcně, jestli měli pravdu nebo neměli, ale půl hodiny tam zaznívaly jejich názory, jejich - doslova cituji pana Velebu - slova o liberálních blábolech, které jiní zemědělští odborníci prezentují. Zazněla tam slova o tom, že například známý transformační zákon o zemědělství, který shodil Ústavní soud, že to bylo zpolitizování Ústavního soudu skupinkou pravicových poslanců. Bohužel to zaznělo z úst předsedy zemědělského výboru pana kolegy Palase.
        Nechci hodnotit teď věcně tuto debatu, která proběhla, jenom bych měl malou otázku pro všechny, kteří říkají, jak ODS ovládla televizi. Kdy v historii měla ODS takovýto pořad k dispozici? Půlhodinový prostor pro své názory. Odpověď je jednoznačná. Nikdy. Nikdy takový pořad neměla. Stalo se jednou nějakým nedopatřením, že jsme byli v pořadu V pravé poledne, když se řešily nějaké zemědělské problémy, tak jsme byli dva poslanci v tomto pořadu mezi pěti hosty a okamžitě pan kolega Kasal na tiskové konferenci KDU si stěžoval a říkal, že bude psát stížnost Radě České televize atd. Nevím, jak to dopadlo dále. Já to dávám jenom jako příklady o tom, jak skutečně ODS ovládla televizi.
        Další mýtus, který zaznívá, je mýtus o objektivitě a profesionalitě původních zpravodajů nebo redaktorů České televize. Já bych se rád objektivity a profesionality dočkal, ale chtěl bych vědět, kde ji mám hledat, jestli ji mám hledat v dojemných zpomalených obrázcích vzbouřenců ve velíně, podmalovaných tlumenou hudbou, jak mávají davu pod Kavčími horami, jak vytahují chemické záchody, chudáci, jak jim je bráněno zlými šerify, kteří mluví ukrajinsky a rusky, jak to zaznívá. Takovéto informace jestli někdo považuje za profesionální vysílání, já nejsem televizní profesionál ani mediální, ale to je neuvěřitelná nehoráznost toto vydávat za profesionální a objektivní.
        ***
        Z čeho je nejvíc smutno, je výsledek toho všeho. Dovolil bych si uvést příklad. Mluvil jsem dnes se svou asistentkou, která má zhruba 15letého syna, a říká mi: Můj syn chodí na každou demonstraci na Václavské náměstí, protože on nezažil rok 1989, on si to chce užít. To je ten výsledek. Prostě tady se zmanipulovali mladí lidé - samozřejmě i starší - kteří zase žijí v nějakém revoluční kvasu a náladě a chtějí si to takzvaně užít. Nechci se dotknout všech, kteří na Václavské náměstí nebo na jiné demonstrace chodí, ale jsou i takovéto případy.
        Další okruh, ze kterého mě jako podnikatele mrazí, je - a zaznělo to mockrát, takže to jen krátce zmíním - respekt k zákonu. Ani mně se nelíbilo vysílání, které vysílal oficiální tým v improvizovaných podmínkách. Nelíbily se mi některé manažerské postupy pana generálního ředitele Hodače nebo paní Bobošíkové. Ale co měli tito lidé dělat proti svým podřízeným, kteří v podstatě řekli, že je nebudou respektovat, ještě před jejich nastolením do funkcí? Jakým způsobem měli postupovat? Já vím, že zazněla spousta příkladů, ale mě jako zemědělce napadá příklad, že je to stejné - a může někdo říkat, že to není soukromá firma, že je to firma nás všech, je to jedno, je to určitý subjekt, který má své IČO, nějaký svůj cíl, produkuje nějaký produkt - a stejný příklad, jako by zaměstnanci na mé farmě mi zamkli traktory. Mně by nezbylo než pracovat s rýčem a hráběmi a tito zaměstnanci by se mi smáli, že nestačím ani v kvalitě, ani v množství práce. Tak to prostě bylo. Proč tvrdí někdo opak? Tak to skutečně bylo.
        Poslední věc, ze které je mi také trochu lidsky úzko, je to, jak nabyla navrch v poslední době v médiích - v oficiální televizi - a vůbec v celé atmosféře kolem tohoto sporu domýšlivost, arogance, povýšenectví, které jsou vydávány za boj o svobodu slova, nezávislost apod. Nevím, jak jinak nazvat jednání těch vzbouřených redaktorů, kterým jsem třeba i ze začátku, než se člověk zorientoval, mohl fandit. Ale jestliže neustále odmítají jednání, stupňují požadavky, říkají každý den o požadavek více, říkají, že nebudou s nikým jednat, nikoho respektovat - jakým způsobem jinak to lze nazvat než arogance?
        Zazněla zde spousta slov o velkorysosti. Ale kde je ta velkorysost ze strany vzbouřenců? Je velkorysostí to, když redaktor, který má připnutou stužku na své klopě, v oficiálním pořadu Naostro tam označuje legální vysílání televize "bobovizí"? Není to arogance v krystalické podobě a minimálně neslušnost? To se týká samozřejmě i objektivity. Samozřejmě nebylo objektivní ani vysílání týmu paní Bobošíkové, ale ani vzbouřenců, a není objektivní dodnes. Čili kde je ta velkorysost a touha po nějakém řešení?
        Stačilo se podívat na včerejší vysílání Událostí plus ve 22 hodin, kdy jsme opět byli svědky toho, jak ostužkovaní redaktoři nám ukazují Václavské náměstí, jak tam dav, který tam skutečně byl, jasně masíroval názory určitým směrem.
        Pokud dnes budeme přijímat nějaké usnesení, i v tomto usnesení by mělo zaznít nejen to - pravděpodobně k tomu dojde - že televize neplní své veřejnoprávní poslání, ale tak jako jsme zde minulý týden odhlasovali výzvu k odchodu pana Hodače, měla by zaznít, když ne výzva, tak alespoň apel na to, aby se zamysleli také nad svým dalším setrváním v televizi ti, kteří tuto situaci možná vyvolali, možná jenom naskočili do nějakého rozjetého vlaku, ale prostě byli na druhé straně než pan Hodač.
        Co se týče lidí na náměstích, před televizí apod., nechci se jich dotknout, v žádném případě jim neberu jejich názor. Ale myslím si, že není zas tak velký problém dostat lidi na Václavské náměstí nebo kamkoli, pokud máme v ruce tak silný nástroj, jako je veřejnoprávní televize, pokud máme takové téma, jako bylo toto, protože on totiž protest proti jakémukoli šéfovi bude vždy populární.
        Děkuji. (Potlesk.)