Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, začal bych od konce a plně bych souhlasil s panem poslancem Korbelem v tom, že registrační pokladny jsou pouze jedním segmentem v rámci boje státu za fiskální kázeň a proti daňovým únikům, ale také v rámci boje státu za ochranu trhu před nelegálními dovozy a jinými praktikami, které jsou buď škodlivé, nebo kriminální, podle toho, o jaké praktiky jde.
        Zrovna tak si nemyslím, že by fiskální pokladny, registrační pokladny byly nějakým všelékem. Chtěl bych upozornit na to, že vláda během posledního roku a půl až dvou předložila nejméně šest různých norem, které samy o sobě nebyly samospasitelné z tohoto pohledu, ale vytvářely dohromady systém, který mohl právě tyto základní cíle, to je posílení fiskálních předpokladů pro výběr daní ve prospěch slušných občanů a proti těm, kteří - jak tady bylo hezky řečeno - optimalizují tržby, mohl ve svém souhrnu velmi výrazně podpořit. Prakticky ani jedna z těchto norem - snad s výjimkou novely zákona proti praní špinavých peněz, ale i té ve značně zmírněné podobě oproti původnímu vládnímu návrhu - nebyla schválena. Naopak touto sněmovnou prošly takové perly jako například prodloužení existence tzv. duty free shopů na hranicích o dva roky, což je přímo otevřený kanál nelegálním dovozům a různým daňovým machinacím do republiky.
        ***
        Nejvíce šokujícím vystoupením zde bylo vystoupení zpravodaje k původní verzi tohoto návrhu pana poslance Doležala, z kterého mi nezbylo, než si učinit závěr, že koneckonců je vcelku v pořádku, když zaměstnavatelé krátí neboli optimalizují tržby, zatímco je v nepořádku, když jejich zařízení zneužívají zaměstnanci k tomu, aby se sami obohacovali. Do jisté míry to možná koresponduje s tím, že při předprojednávání jednoho z předchozích bodů zazněl názor v tom smyslu, že zaměstnanci jsou ti, kdo by měli platit domovní daň, ti ostatní nikoli a podobně. Přitom všichni víme, a upozornil na to předseda klubu KSČM Filip, že právě v přímých daních jsou to zejména zaměstnanci, kdo platí tuto daň, a ne ti ostatní.
        Zdá se mi, že logika v projednávání těchto dvou zákonů - o dani z nemovitostí a tohoto - za sebou, která je naprosto nahodilá, nicméně dala vedle sebe normy, které jasně ukazují, jakým směrem se ubírají různé politické strany v této Poslanecké sněmovně.
        Nyní mi dovolte ještě několik techničtějších poznámek k těmto poznámkám obecným. Nemyslím si, že povinnost zavést fiskální pokladny by zruinovala drobné živnostníky. Rozhodující část drobných živnostníků, kteří jsou poctiví, stejně pro svou vlastní potřebu registrační pokladny má. Pokud by museli investovat do nového typu, je to investice, která se bohatě vyplatí. Vedle toho existují takové formy, jako např. daňové paušály, existují takové možnosti v obchodní oblasti, jako je leasing. Domnívám se, že toto není nepřekonatelný problém.
        Zdá se mi ale, že za na první pohled dojemnou snahou o ochranu drobných živnostníků existují početné zájmové skupiny, které nechtějí řádně platit daně a které se proto brání všem takovýmto změnám. Typickým příkladem je např. živnostník, který přijde a říká zákazníkovi: Chcete fakturu, nebo nechcete? Bez faktury je to za tolik korun, s fakturou o tolik a tolik procent více. Právě proti takovýmto lidem, ve prospěch státu, obcí a veřejnosti jako celku je namířen tento návrh zákona. Rozhodněte podle svého svědomí.
        Děkuji vám za pozornost.