Děkuji vám, pane předsedo.
        Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, spolu s poslancem Cabrnochem se na vás obracíme věru s technickou normou - sněmovní tisk č. 809 - s návrhem novely zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, s návrhem, který řeší tři vzniklé problémy v resortu zdravotnictví.
        Totiž zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, s platností od 1 .6. 2000 způsobuje svým dopadem na zdravotnickou informatiku dosti naléhavou situaci v nakládání s osobními údaji a v nakládání s citlivými osobními údaji, zejména při vedení zdravotnické dokumentace v provozu národního informačního zdravotnického systému a vedení národních zdravotních registrů. Základní rozpor se současným stavem spočívá v okolnosti, že při nakládání s osobními údaji ve zdravotnické dokumentaci a zdravotních registrech má správce těchto údajů podle § 11 zákona č. 101/2000 Sb. informační povinnost vůči subjektům údajů, to je pacientovi, a podle § 16 pak oznamovací povinnost vůči Úřadu pro ochranu osobních údajů. Termín tolerance dosavadního stavu je datum 31. 5. 001 a tento termín zdůrazňuji.
        Řekl jsem, že jde o tři okruhy, tři řešené problematiky. Tedy první - zdravotnická dokumentace. V současné legislativní situaci není v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, stanovena povinnost vést zdravotnickou dokumentaci. Zákon č. 160/1992 Sb. ukládá vést zdravotnickou dokumentaci nestátním zdravotním zařízením. Povinnost vést zdravotnickou dokumentaci není pro státní organizace zakotvena v žádné dosavadní legislativě v České republice.
        ***
        Existuje pouze nepřímá v ustanovení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v odstavci o předávání výpisů ze zdravotní dokumentace při změně lékaře. Z kontextu je zřejmé, že jde o dokumentaci na papírovém médiu. Tato situace je vážnou brzdou rozvoje zdravotnické informatiky a zakládá možnost k diskusi jako samotné povinnosti dokumentaci vést, tak zejména o možném prolomení současné formy vedení textové dokumentace na papírovém médiu.
        Neustále se zvyšuje tlak zdravotnické veřejnosti na Ministerstvo zdravotnictví s požadavkem konečně v kontextu s ostatní legislativou legalizovat elektronické vedení zdravotní dokumentace, stanovit způsob její autorizace a archivace. Současná praxe zdravotnických zařízení není pro vedení pouze elektronické zdravotní dokumentace v souladu s novým zákonem 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Proto je třeba nalézt způsob, jak co nejrychleji vytvořit na úrovni zákona zmocnění k vydání vyhlášky s ustanovením: povinnosti vést zdravotnickou dokumentaci; podmínek, za kterých je možné vést zdravotnickou dokumentaci pouze v elektronické formě; podmínek, za kterých je možné do zdravotní dokumentace nahlížet; podmínek pro předávání, uchovávání a skartaci zdravotnické dokumentace v elektronické formě. To k problematice číslo jedna.
        Nyní k problematice číslo dvě - Národní zdravotnický informační systém. Datová struktura, ochrana a bezpečnost informačních systémů a organizace provozu představují u jednotlivých registrů včetně jejich vzájemné koordinace značně rozsáhlou činnost, kterou v rámci Národního zdravotnického informačního systému vykonává ÚZIS ČR, tedy zhruba 250 pracovníků. Výjimkou jsou odborné neadministrativní lékařské interaktivní registry, které jsou provozovány ústavy a nemocnicemi po celé České republice. Často úzce souvisí s vědeckým výzkumem.
        Významnou, nezastupitelnou úlohu v této oblasti zastává IKEM a jeho středisko informatiky MEDICON se svými 25 pracovníky. V jeho působnosti je část resortní datové sítě, správa interaktivního transplantačního registru a registru kardiovaskulárních intervencí. Svou povahou a technickým a personálním vybavením je středisko MEDICON vlastně předurčeno k výkonu koordinační činnosti nad vybranými interaktivními lékařskými registry.
        V návrhu tohoto věcného řešení se vlastně doporučuje vyjmout středisko MEDICON z IKEM a ustavit jej jako samostatnou příspěvkovou organizaci v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví. Dojde tak k využití dosud vynaložených prostředků do střediska MEDICON a zároveň nedojde ke kolizi s působností ÚZIS ČR.
        K bodu číslo tři, zdravotnickým registrům. Je třeba vytvořit jednotný systém zdravotních národních registrů jako páteře zdravotnických informačních systémů. V současné době spravuje základní administrativní a zdravotní registry Ústav zdravotních informací a statistiky ČR. Odborné zdravotní registry provozují a spravují jednotlivé zdravotnické subjekty - ústavy, zdravotnická zařízení - v koordinaci s lékařskými společnostmi, hygienickou službou včetně SZÚ. Vcelku jde o velmi rozsáhlou činnost koordinovanou Ministerstvem zdravotnictví. Současná potřeba zdravotních registrů je velmi pestrá, pro ilustraci vzpomenu alespoň některé: Registr zdravotnických zařízení, Registr lékařů a farmaceutů, Národní onkologický registr, Národní registr transfuzní služby, Registr transplantačních intervencí atd.
        Úkoly související s touto problematikou lze shrnout asi takto: určit, které registry budou definovány ze zákona jako národní; vyřešit závazné metodické pokyny pro ustavení každého registru v rámci platné legislativy včetně centrální registrace na Ministerstvu zdravotnictví; určit datové struktury registru; určit oprávnění a priority uživatelů; zavést standardy atd.
        Do rozporu s reálným stavem se v současné době dostává plnění téměř všech vyjmenovaných úkolů.
        Urgentní řešení vyžaduje skutečnost, jak už jsem se zmiňoval, že od 1. 6. 2000 vstoupil v platnost zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Ustanovení § 4 odst. b) definuje jako citlivé zdravotní údaje. Návazně § 9 stanovuje podmínky, za kterých je možné citlivé údaje zpracovávat. Údaje zdravotních registrů lze zpracovávat, pouze když je tak stanoveno zvláštním zákonem. Jinými slovy, každý jednotlivý zdravotní registr musí být ustaven vyhláškou se zmocněním ze zákona. Materiál, který s kolegou Cabrnochem předkládáme, navrhuje provést takové zmocnění novelou zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
        Zatím děkuji. Závěrem bych chtěl jenom požádat Poslaneckou sněmovnu, zda by vyhověla naší žádosti o zkrácení projednávání ve výboru o 30 dnů. Děkuji.