Vážený pane místopředsedo, vládo, kolegyně a kolegové, vládní návrh zákona o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, tisk 880, je plně v souladu se zákonem 266/1994, o dráhách. Že řeší převedení státní organizace České dráhy na akciovou společnost, je problém, který není možné řešit plně podle obchodního zákoníku.
        Připomínky, které se tu určitě objevují, jsou ošetřeny právě zákonem 266/1994, který ukládá - a já bych předešel další možnost - povinnost Českých drah připustit na železniční dopravní cestu ostatní dopravce, řeší finanční způsobilost, řeší problematiku udělování licencí železničním dopravcům a řeší funkci regulátora železniční dopravy, jak zde předeslal pan ministr.
        Povinnost transformace byla Českým dráhám uložena zákonem 9/1993. Od té doby je to vlastně ohromný problém a stal se příčinou mnoha výměn ministrů a generálních ředitelů Českých drah.
        V minulosti byly zpracovány čtyři odlišné návrhy - za ministrů pana Stráského, Budinského, Římana a Peltráma, a žádnému se nepodařilo zákon dotáhnout do konce. Každý návrh vyvolal mnoho emocí jak u železničářů, tak u politiků.
        Zákon, který je dnes zde předkládán, je poměrně křehká dohoda všech, kterých se dotýká - tedy Ministerstva dopravy a spojů jako předkladatele, Českých drah jako toho, kdo tento zákon bude uvádět do života, správní rady Českých drah jako orgánu jmenovaného vládou a zaměstnanců reprezentovaných svými odborovými organizacemi. Došlo tedy k dohodě takzvané odborné veřejnosti.
        Jak dojít k politické dohodě u nás ve sněmovně? Je to vůbec možné? Je, pokud zvítězí zdravý rozum. Mohla by to být rozumná cesta. Předpokládá však, aby po prvním čtení zákon byl upraven s názory politických klubů, ale s přihlédnutím k odborným názorům a ke konečnému cíli.
        Pokud jsme schopni se určitým způsobem poslouchat, co by tedy těmi cíli mělo být? Zákon sice nemůže zajistit, ale vytvoří určité podmínky pro zvýšení produktivity práce, a tím snížení počtu pracovníků zejména ve správní oblasti, zachová potřebnou liberalizaci v rovné soutěži přepravců, zprůhlední ekonomiku, vytvoří silné kontrolní vazby a osobní odpovědnost a nové prvky obchodních vazeb mezi podnikatelskými subjekty. Plně vyhovuje požadavkům Evropské unie. Nakonec v příloze je to dáno písemně.
        České dráhy se rozdělí na dva subjekty s přísně definovanými cíli a současně dojde k oddělení dvou systémů činnosti, což zkvalitní jejich výkon a posílí jejich funkci. Ekonomické rozdělení hospodaření těchto subjektů zprůhlední finanční toky a vazby mezi nimi a oddělení činností, které budou financovány státem, od činností, které by měly být samofinancovány, jako je např. nákladní doprava nebo financování základní dopravní obslužnosti, které je financováno na základě požadavku a poptávky ze strany státu, krajů a obcí. Je to určitým způsobem kombinované financování. Zájmy obcí, krajů a státu zůstanou propojeny, což dává předpoklad k uplatnění segregačních (?) efektů vedoucích k zlepšení fungování železniční dopravy a služeb cestujícím.
        Zákon zohledňuje pozitivní zkušenosti získané z řešení obdobných problémů ve státech Evropské unie, kterých se některé země Evropské unie dopustily (?). České dráhy se v podmínkách fungování podle tohoto zákona stanou klasickou zákaznicky orientovanou společností ve vztahu k cestujícím, obcím a krajům.
        ***
        Volná soutěž je zajištěna v zákonu 266 o dráhách.
        Liberalizace dopravy v České republice je nejvyšší v Evropě, téměř 10 % nákladní přepravy zajišťují další dopravci. Návrh zákona tuto skutečnost nejen neoslabuje, ale ve vazbě z ustanovení zákona 266 dokonce podporuje. České dráhy budou po přijetí zákona lépe připraveny na konfrontaci společného dopravního trhu Evropské unie.
        Zákon respektuje reálné ekonomické podmínky v ČR, nepřevádí dluh Českých drah na státní instituce, jak je to v jiných případech, ale ponechává to na státní organizaci, které svěřuje majetek k umoření dluhu. Tržní hodnota tohoto majetku je mnohonásobně vyšší než účetní. Zbytný majetek je v zákonu vyjmenován. Stát ponese odpovědnost za rozvoj provozování železniční infrastruktury, která bude sloužit rovnoprávně všem dopravcům, kteří budou platit všichni stejné poplatky za její užívání. Bude odstraněno přerozdělování finančních prostředků, které bylo až dosud nejvíce kritizováno Evropskou unií. Bude zajištěna při zachování konkurenčního prostředí harmonizace činností všech dopravců působících v železniční dopravě. České dráhy, a. s., budou vybaveny pouze majetkem, který potřebují pro stanovený rozsah činností svého podnikání. Zbytný majetek bude převeden na státní organizaci Správa železniční dopravní cesty pro umoření stávajících dluhů, které nevznikly vždy z důvodu a v zájmu Českých drah.
        Náklady související s údržbou, rozvojem a budováním železniční infrastruktury přejdou na stát. Tím se přiblíží stav k situaci na silnici a dojde alespoň částečně k harmonizaci těchto dvou největších konkurentů v nákladní dopravě.
        Železniční doprava bude ve svém řízení a hospodaření nezávislá na státu, stát nebude železnici používat jako nástroj, na který převádí část zátěže své rozvojové a sociální politiky. Bude lépe zajištěna integrace české železniční infrastruktury do celoevropského komplexu rozvoje zejména v oblasti mezinárodní přepravy.
        Dále návrh zákona respektuje převládající evropské trendy a zkušenosti s obdobným řešením zemí Evropské unie a ve vazbě na naše podmínky a potřeby.
        Z těchto důvodů, které jsem uvedl, bych vás žádal, abyste propustili zákon do druhého čtení. Děkuji.