Vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, obracím se na vás se žádostí o pozornost k návrhu zákona o veřejném zdravotním pojištění, zákona č. 48/1997 Sb. Dovolte mi, abych alespoň jednou větou, resp. jedním souvětím vzpomenul početí zákona o všeobecném zdravotním pojištění, který jsme za mimořádně těžkého porodu takzvaně koncem pánevním nakonec porodili v roce 1997.
        Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byl vypracován jako reakce na nález Ústavního soudu České republiky ze dne 10. července 1996, kterým Ústavní soud zrušil ustanovení § 11 odst. 4 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § č. 1, 2 odst. 2 a 3 a § 13 odst. 3 a 5 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zdravotní řád vydaný nařízením vlády ČR č. 216/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č. 467/1992 Sb., o zdravotní péči poskytované za úhradu, a vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č. 426/1992 Sb., o úhradě léčiv a prostředků zdravotnické techniky, ve znění pozdějších předpisů.
        Přestože, jak jsem říkal, tento zákon spatřil v roce 1997 světlo světa za náročných porodních bolestí, přestože jsme tenkrát určili platnost tohoto zákona na 12 měsíců, již během prvních 12 měsíců byly provedeny v postatě tři novelizace. A protože jsme prodloužili poslední novelizací platnost zákona č. 48/1997 Sb. bez omezení a přijetí novely vládní předlohy se jeví jako problematické, budeme se logicky setkávat s dílčími novelami. Dnes vlastně se setkáváme se dvěma, z nichž každá svým způsobem řeší analogický problém.
        Považuji za důležité, aby postihovaly jen naléhavé potřeby praxe, aby nedošlo ke zbytečnému zásahu do stávající křehké rovnováhy resortu zdravotnictví. Důvod je zřejmý. Systémové změny může řešit pouze nový zákon, tedy komplexní materiál, a tuto ambici si sněmovní tisk 789 nečiní.
        Věcná hranice hrazené a nehrazené zdravotní péče je řešena především v § 15, ale i 16 a jiných. Jde o nehrazené, částečně hrazené a plně hrazené léčivé přípravky a zdravotnickou techniku. Při poskytování ústavní péče se ze zdravotního pojištění hradí léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky plně a pojištěnec se podle výslovného znění zákona na jejich úhradě nepodílí. Naproti tomu při ambulantně poskytované zdravotní péči se hradí individuálně připravované léčivé přípravky a dále léčivé přípravky předepsané v souladu se stanovenými omezeními v režimu daném přílohou č. 2 tohoto zákona. V každé skupině léčivých látek se ze zdravotního pojištění hradí nejméně jeden léčivý přípravek dle odst. 5.
        Pokud jde o prostředky zdravotnické techniky, hradí se vždy prostředek v základním provedení, což najdeme v odst. 6. Ministerstvo zdravotnictví České republiky zákon zmocňuje stanovit vyhláškou léčivé přípravky plně hrazené ze zdravotního pojištění a výši úhrad jednotlivých léčivých látek náležejících do skupin podle přílohy číslo dvě.
        Právě navrhovaná změna zákona má umožnit hrazení z prostředků veřejného zdravotního pojištění i u nových léčiv obsahujících nové účinné látky, které nebyly známy v době tvorby tohoto zákona, jako i ty, které se vyvinou kdykoliv později. Tyto nové látky jsou průběžně zařazovány na seznam léčivých látek Světovou zdravotnickou organizací. Po posouzení terapeutického prospěchu léčiva tak bude dána možnost poskytovat pojištěncům veřejného zdravotního pojištění nové léčivé přípravky. Přínosem nových účinných látek totiž zpravidla je i vyšší míra účinnosti, případně tyto nové účinné látky snižují riziko výskytu a závažnosti vedlejších účinků léčivých přípravků provázejících jejich používání.
        Problém, který považuji za výhodné pozměňovacím návrhem vyřešit, vznikl v průběhu posledních čtyř let, během kterých byla objevena řada nových, v roce 1997 neznámých ať po stránce chemické, nebo z hlediska využití v medicíně, to je terapeutické, léčivých látek. Tyto nové léčivé látky jsou Světovou zdravotnickou organizací postupně zařazovány do tzv. ATC skupin, které náš zákon podle terminologie zákona skupiny léčivých látek nezná, jednoduše proto, že v době, kdy zákon vznikl, nikdo nevěděl, že takovéto skupiny a látky budou existovat.
        Obecně lze říci, že tyto nové léčivé látky zařazované do skupin léčivých látek neboli ATC skupin v roce 1997 neznámých nelze v České republice při poskytování ambulantní péče hradit obdobně, jako lze hradit léčivé látky, které lze zařadit do skupin léčivých látek známých do roku 1997. Je třeba také sdělit, že zákon pamatuje na možnost mimořádného hrazení léčiva i při poskytování ambulantní péče, zjednodušeně lékař musí požádat o schválení takové úhrady revizního lékaře příslušné pojišťovny a ten - pokud uzná lékařem předložený důvod - má možnost povolit hrazení jakéhokoliv léčiva pro konkrétního pacienta. Takovýto způsob je sice možný, ale je značně nevýhodný pro všechny strany. Nelze ho využít plošně, není výhodný pro lékaře administrativně, ani pro pacienty - značné zdržení před zahájením léčby, ani pro pojišťovny - není odborně posouzena výše úhrady za takové léčivo na základě porovnání s jinou terapií a na základě posouzení skutečného přínosu léčiva.
        ***
        Přijetím pozměňovacího návrhu by bylo umožněno kvalifikovaně hodnotit a na základě tohoto hodnocení zařadit do systému úhrad stejným způsobem, jakým jsou hodnocena léčiva, která lze zařadit do skupiny léčivých látek v příloze č. 2, to je známých v roce 1997, i nové léčivé látky, které nelze zařadit. Nejdůležitějším přínosem tohoto opatření je zpřístupnění těchto nových léčiv pacientům. Význam léčby takovými léčivy obvykle nespočívá pouze v jejich přínosu v léčbě doposud léčivy neléčených nemocí, ale častým přínosem jsou samotné vlastnosti nových substancí, byť se využívají v léčbě doposud jinými známými léčivy léčených nemocí. Nové léčivé látky zpravidla přinášejí pro pacienta vyšší účinnost, jak jsem již pravil, to je kvalitnější nebo rychlejší uzdravení a méně vedlejších nežádoucích účinků.
        Proto vás, milé kolegyně a vážení kolegové, žádám o postoupení tohoto sněmovního tisku do druhého čtení. Děkuji za pozornost.