Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vítám interpelaci kolegyně Páralové ve věci ohrožení Penzijního fondu Viva, přichází za minutu dvanáct. Měl jsem připravenu podobnou interpelaci. Fond Viva a jeho klienti nejsou totiž v ohrožení jediní. U fondu Viva jde o 29 tisíc klientů, dále mezi ohroženými je Penzijní fond Vyšehrad se 7 100 klientů, další fond Certum-Renta 6 000. Dále ještě 12 - 13 tisíc klientů dalších fondů, se kterými se to - řekněme - houpe, například fond Spokojenost, Garance a možná ještě další.
        Domnívám se, že vedle pana ministra Mertlíka by měl tady k celému problému vystoupit i pan ministr Špidla. Proč? Do budoucna mají být totiž penzijní fondy druhým nebo dalším pilířem důchodového pojištění. To je halasně už osm let, jestli se nemýlím, proklamováno. Pozdrav nás za této situace pánbůh. Za sedm let zkrachovalo nebo řekněme, že špatně hospodařilo více než 10 penzijních fondů. Ptám se tady přítomných kolegů, jestli někdo zkusil z penzijního fondu dostat zpátky peníze. Z některých to jde jako z chlupaté deky a trvá to měsíce po několika urgencích. Optejte se jedné paní z Olomouce, psala mi nedávno, která ve svých 73 letech chodí od čerta k ďáblu včetně Ministerstva financí. A Ministerstvo financí v tomto případě podezřívám z toho, že má dokonce odpovědi už cyklostylované nebo namnožené dopředu.
        Úředníkům Ministerstva financí, ale také práce a sociálních věcí připomínám silná slova v tisku, konkrétně v Hospodářských novinách 27. března 1995 a 2. září 1995. Mám to tady ofotografováno. Šlo o funkcionáře nebo pracovníky exekutivy Václava Křivohlávka, ředitele odboru Ministerstva financí, z našeho Ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Král, pak Jiří Doubravský, jednatel Asociace penzijních fondů. Pak se vyjadřovala v září celá skupina pracovníků oddělení penzijních fondů Ministerstva financí. Přečtu jenom titulky: "Nejdůležitější je penzijní plán", "Zákon pamatoval téměř na vše", "Likvidita je pod dozorem", "Obezřetnost podnikání" a taková propagační hesla. Už jsem to tu jednou letos zmiňoval v souvislosti s kampeličkami. Mám dojem, že jde dokonce o klamavou reklamu.
        Zkušenosti jsou. Proč jezdíme tak často do Německa a bereme si tam jen nějaké zkušenosti? Stačilo by, aby třeba nemovitý majetek v minulosti kampeliček, dneska i penzijních fondů byl veden v zápůjční hodnotě, prostě v ceně, aby se dal prodat kdykoliv, třeba dneska večír. Ne, tady se to vede v účetních hodnotách. Stará barabizna nebo stodola támhle má hodnotu 50 mil. a takto se s ní kalkuluje.
        Ptám se pana ministra, kdo by měl klečet na hrachu v současné době. Jestli to bude zase exekutiva, nebo to budou poslanci, anebo opět klienti jako v případě kampeliček. Tento postoj k občanům v případě penzijních fondů považuji za amorální a přezíravý.
        Děkuji vám.