Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, nevím, jestli vaše těšení uspokojím. Ale v každém případě otázka číslo jedna zněla, jestli jsem se seznámil s publikací, než jsem byl na křtu. Odpověď zní, že je logické, pokud se něco křtí, tak teprve se to dává do oběhu, takže jsem to číst nemohl. Předesílám ale, že to neznamená, že bych se od této publikace distancoval, protože jsem ji nestihl přečíst ještě do současné doby a těším se na to, že si ji vezmu s sebou na týden dovolené a budu si ji číst, protože pana státního zástupce Antla ctím jako osobu velice výraznou v našem - řekněme - prostředí orgánů činných v trestním řízení a znám ho jako člověka, který dokázal nebojácně dotáhnout do konce řadu kauz, které byly nesmírně náročné a byly náročné nejen po procesní stránce, ale byly náročné i po stránce lidské odvahy.
        A jestli to někdo náhodou nevíte, zde, v Poslanecké sněmovně, tak pan státní zástupce Antl musel být několikrát v souvislosti s touto svou činností na nějaký čas třeba i umístěn úplně na jiný konec České republiky, protože svoji profesi vykonával způsobem, že pak on i celá jeho rodina museli být dlouhou dobu pod ochranou Policie České republiky. Já si takovýchto lidí vážím, protože poslání, které má v procesu jako státní zástupce, si myslím, že vykonává dobře. Je to můj subjektivní názor. Pokud by se můj názor měl změnit, tak se může změnit jedině na základě ne nějakých kampaní, ale může se změnit pouze na základě toho, že orgány, které jsou k tomu určeny v rámci kárného řízení, dospějí třeba k jinému závěru, a pokud dospějí k závěru, že něco zásadního bylo panem státním zástupcem Antlem porušeno, tak je možné, že třeba svůj názor změním, ale zatím k tomu opravdu nemám důvod.
        Za druhé tady paní poslankyně Horáková řekla, že v knize jsou nezákonné věci. Já nevím o tom, že by tam byly nezákonné věci za prvé z toho důvodu, což jsem tady řekl, že tuto knihu si s chutí přečtu až na dovolené v Itálii, v Bibione, na pláži - aspoň doufám, že se tam na týden dostanu - a za druhé z toho důvodu, že jestli něco je nebo není nezákonné, si myslím, že každý z nás má své právo na soud, ale o tom, jestli něco je nebo není nezákonného, opravdu nemůže rozhodovat nikdo z nás, co jsme zde v Poslanecké sněmovně, ale k tomu jsou v České republice určeny soudy, případně orgány třeba v rámci správních záležitostí, správního řízení, ale rozhodně ne my zde, poslanci.
        Co se týče výzvy na dodržování zákona o státní správě, tomu nerozumím. Žádný takový zákon neznám, takže na to reagovat nemohu.
        Co se týče toho, že jsem propagoval publikaci, mohu zcela jednoznačně říci, že jsem publikaci nepropagoval, já jsem maximálně propagoval svůj vztah k panu státnímu zástupci Antlovi, který je veskrze pozitivní. Pozitivní, a já se za to nestydím, a nevidím jediný důvod, proč bych se měl stydět za to, že si vážím člověka, který dokáže dělat svoji práci tak, jak ji dělá, byť samozřejmě řada významných osobností v každém národě jsou osobnosti, které jsou zároveň i kontroverzní, to já uznávám, a zároveň netvrdím, že se všemi výroky pana státního zástupce Antla a se všemi jeho názory, které nepochybně ani já nemohu znát, souhlasím. To také říkám zcela jednoznačně.
        Co se týče citace, která zde byla předvedena, nevyrozuměl jsem z ní, že by se pan státní zástupce Antl vysmíval českému právnímu řádu. Já jsem tomu rozuměl tak, že pan státní zástupce Antl hovoří o současném stavu, který je garantován zákony, nicméně má na ně svůj názor. Já se obávám, že není osamocen v České republice s názorem, který třeba on v této publikaci prezentuje, ale pokud jsem zaznamenal ze slov, která zde zazněla, tak rozhodně nevyzývá k tomu, aby tento zákon nebyl dodržován. Pokud by k něčemu takovému státní zástupce vyzýval, aby se nedodržovaly zákony, tak by to nepochybně bylo něco velmi špatného, a pak by to příslušné orgány Ministerstva spravedlnosti musely řešit.
        Já k tomu v této fázi neumím dále víc co dodat, případně odpovím na doplňující otázky.