Děkuji, pane předsedo. Vážení kolegové, vážená vládo, pan ministr školství zde včera ve více než hodinu a půl trvajícím projevu skutečně vyčerpávajícím způsobem pro všechny zúčastněné popsal problematiku realizace státní informační politiky ve vzdělávání. Mezi jiným také apeloval na to, abychom tento problém nebrali politicky, stranicky, ale věcně. Pokusím se mu vyhovět, protože se stejně jako on domnívám, že problém není ani levicový, ani pravicový, je čistě manažerský. Je to čistě otázka toho, jak je ministerstvo školství schopno realizovat rozhodnutí vlády, se kterým asi většina sněmovny souhlasí, neb sleduje bohulibý cíl.
        Patřím k těm poslancům, kteří se domnívají, že myšlenka zavedení internetu do škol je velmi správná. Podporoval jsem zde příslušnou kapitolu státního rozpočtu, která vyčleňovala dostatek finančních prostředků. Patřím i k těm - na rozdíl od jiných kritiků projektu - kteří se domnívají, že myšlenka nakupování služby, tedy tzv. outsurfingu, pro školy je rovněž správná. Patřím tedy k těm, kteří nezpochybňují myšlenku toho, že školy budou získávat od ministerstva školství rovnou připojení školy k internetu. Nikdy jsem také neprosazoval to, aby jednotlivé školy vlastnily počítače, protože to je cesta, která je drahá, náročná a nevede k hledanému cíli.
        Chtěl bych však s panem ministrem polemizovat o jeho tezi, že existuje nějaký společný názor kritiků, že existuje nějaké - jak on zde řekl - krajské řešení nebo řešení, které prosazují jednotlivé školy. Podle mého soudu tomu tak není.
        Pan ministr zde v poměrně obsáhlém projevu popisoval, jak se státní informační politika ve vzdělávání rodila a co je jejím cílem, kde ministerstvo klade důrazy. Vynechal ovšem několik podstatných věcí. Pokusím se pro kolegy, které problém zajímá, vyjmenovat několik bodů, které pan ministr vynechal. V této souvislosti bych mu rád položil několik otázek.
        Pan ministr neodpověděl a vynechal otázku toho, proč ministerstvo školství dříve, než byl celý projekt spuštěn, nepřipravilo zmapování vybavenosti jednotlivých škol. Ministerstvo projekt připravilo, aniž by vědělo, jak jsou jednotlivé školy dnes vybaveny. Ptal se na to už včera pan poslanec Výborný. Otázka je zcela legitimní. Pan ministr většinou odpovídá, že školské úřady, které by něco takového mohly udělat, zanikly k 1. 1., resp. přecházejí pod krajská zastupitelstva a nemohou v tuto chvíli už úkol plnit.
        ***
        Já s tímto argumentem samozřejmě souhlasím, problém je ale v tom, že projekt státní informační politiky byl schválen vloni v dubnu a ministerstvo mělo téměř osm měsíců k tomu, aby v době, kdy ještě školské úřady spadaly pod jeho kompetenci, dostatečné zjištění vybavenosti jednotlivých škol provedlo. Myslím si, že jeden z vážných problémů celého projektu a chyb, které se staly, je právě tento.
        Druhý bod, kterému se pan ministr zcela vyhnul, je, proč nebyl proveden pilotní projekt. Státní informační politika ve vzdělávání skutečně čerpá ze státního rozpočtu mimořádné prostředky a u projektů menších a méně rozsáhlých se provádějí pilotní projekty. I tento projekt samozřejmě počítal s tím, že bude proveden tzv. pilot, s velkou slávou odstartovaný projekt vybavení ostravských škol. Tento pilot byl sice vypsán, bylo vypsáno i výběrové řízení pro společnost, která měla tento pilot realizovat, výběrová komise dokonce vyhlásila vítěze této soutěže, byla to společnost GITY, nakonec byl ale projekt zastaven a zrušen. Jak uvedl pan náměstek ministra školství při jednání školského výboru, stalo se tak proto, že ministerstvo školství nezúřadovalo s Ministerstvem financí v dostatečném časovém předstihu uvolnění příslušných peněz. Ptal jsem se tehdy pana náměstka, jaká byla vyvozena z této věci odpovědnost. Položil bych stejnou otázku panu ministru školství. Byl někdo na ministerstvu školství potrestán za to, že nezúřadoval s Ministerstvem financí uvolnění patřičných prostředků?
        Třetí bod, který pan ministr trošku diplomaticky přešel, je otázka mimořádného zpoždění celého projektu. Jak všichni víte, výběrové řízení bylo vypsáno až 18. dubna letošního roku, tedy výběrové řízení pro projekt tří infrastrukturní části, což bylo ve velkém časovém skluzu. Přiznám se, že nerozumím tomu, proč ministerstvo nevypsalo soutěž mnohem dříve, resp. dokonce proč ministr zrušil objednávku v obchodním věstníku, kde bylo již zveřejnění této soutěže objednáno. Pan ministr většinou v tisku argumentuje tím, že ministerstvo nemohlo vypsat soutěž, protože nebyl v tu dobu schválen státní rozpočet, a že nemůže vypisovat soutěže, na které nemá schváleny příslušné finanční prostředky. Musím s tímto názorem polemizovat, protože velmi často bývají vypsána výběrová řízení na soutěže, na které nejsou peníze. Tím posledním a nejznámějším je asi výběrové řízení na dodávku stíhaček. Toto bylo rovněž vypsáno z rozhodnutí vlády a peníze na toto v žádném případě nejsou uvolněny z rozpočtu a vládě nic nebránilo toto výběrové řízení vypsat. Koneckonců v každém výběrovém řízení je podmínka zadavatele, že může bez udání důvodu soutěž kdykoliv zrušit. Považuji tedy prodlení ministerstva v termínu vypsání soutěže za další velkou chybu, která způsobuje časový skluz realizace projektu a ohrožení jeho celé realizace.
        Čtvrtá poznámka se týká generálního dodavatele. Pan ministr zde včera obhajoval poměrně obsáhlou myšlenku generálního dodavatele, a to zhruba ze tří věcných důvodů. Prvním je, že ztotožňoval myšlenku nákupu služby s myšlenkou generálního dodavatele. Musím říci, že to je mírně řečeno nedorozumění. Není nikde řečeno, že myšlenka nákupu služby pro jednotlivé školy, tedy nákupu připojení, nikoliv vybavování škol počítači, je totožná s myšlenkou generálního dodavatele. To je prostě věcný nesmysl, protože myšlenku nakupování služby lze samozřejmě realizovat i více dodavateli, dokonce za lepších podmínek.
        Pan ministr druhý argument, který uváděl pro myšlenku generálního dodavatele, je snížení cen. Musím proti tomu argumentovat tím, že více dodavatelů znamená samozřejmě více konkurenčních nabídek a rovněž snížení ceny. Jeden generální dodavatel neznamená automaticky snížení ceny, stejně tak jako více dodavatelů neznamená automaticky snížení ceny, ale argumenty jsou zhruba vyvážené. Rozhodně nelze tvrdit, že jeden generální dodavatel automaticky dodává za lepší ceny.
        Konečně třetí argument, který pan ministr uvedl, bylo, že generální dodavatel zajistí propojení systému jednotlivých škol, tedy že jednotlivé školy budou spolu schopny skutečně komunikovat. To se mi zdá rovněž jako velmi vážné nedorozumění, protože to, že budou jednotlivé sítě škol spolu komunikovat, je třeba samozřejmě nastavit příslušnými technickými parametry, společnými pro všechny školy, ale takovéto technické parametry mohou být společné pro všechny dodavatele. Bylo by to také správné a nutné.
        Nikdo z nás kritiků také nezpochybňoval centrální roli ministerstva školství v této věci, v tomto projektu, a nikdo z nás neříkal, že má každý kraj být, abych tak řekl, vystavěn na jiné technologické bázi.Vždy jsme zdůrazňovali, že úloha ministerstva školství je nezastupitelná, že to musí být ministerstvo školství, kdo bude určovat, kam a jaké peníze půjdou a za jakých technických parametrů budou uvolňovány. Co jsme ale říkali, je, že by ministerstvo mělo v této věci spolupracovat s krajskými zastupitelstvy, a na tom trvám, protože se mi zdá naprosto absurdní, aby školy, které jsme převedli pod správu krajů, byly obsluhovány ministerstvem v této tak důležité věci bez jakékoliv spolupráce.
        Dalším argumentem pro spolupráci s krajskými zastupitelstvy je fakt, že se vytvářejí krajské informační systémy a informační systémy veřejné správy, a kdyby byl celý systém budování informačních systémů a internetu do škol propojen, stát by ušetřil poměrně značné prostředky, protože budování, zejména páteřních sítí, by mohlo probíhat společně.
        V souvislosti s generálním dodavatelem mám jednu věcnou otázku na pana ministra. V těch ostatních, které jsem nastínil, se pravděpodobně neshodneme, v této bych ale prosil o odpověď, zda již bylo vypsáno výběrové řízení na auditora. Zmínil se zde o tom již pan poslanec Výborný ve svém vystoupení. Auditor bude dohlížet na to, že generální dodavatel bude plnit, co slíbí ve smlouvě. Pokud vím, výběrové řízení na auditora však dodnes nebylo vypsáno. Pomíjím tedy to, že auditor bude fakticky nahrazovat práci ministerstva školství.
        Pátá otázka se týká personálních věcí. Pan ministr mě v médiích několikrát osočil jako člověka, který je spojen s některými firmami, které se o projekt ucházejí. Já ty výpady beru jako mimořádně nekorektní, velmi mě mrzí. Nabízel jsem panu ministrovi osobní setkání, pan ministr na moji nabídku osobního setkání ani nezareagoval, dokonce ji ani neodmítl a místo toho mi adresoval několik dalších výpadů.
        Musím říci, já skutečně znám řadu lidí v oblasti, ve které se pohybuji, v oblasti informačních technologií, a v žádném směru to nezastírám. Považoval jsem také za poměrně správné a rozumné, když ministerstvo školství oslovilo některé z těchto lidí v loňském roce a požádalo je o spolupráci. Čemu jsem neporozuměl a k čemu kladu otázku, je, proč s těmito lidmi byla spolupráce na konci roku přerušena bez udání důvodu a na jejich místo nenastoupili jiní profesionálové. Na jejich místo, pokud vím, nastoupil pan Jakub Rainisch, který se stal vedoucím projektu infrastrukturní části 3 a nastoupil tam bez jakéhokoliv výběrového řízení, a pokud vím, bez jakékoliv odborné kvalifikace pro tuto oblast. Chtěl bych se proto pana ministra zeptat, jak byl pan Rainisch jako vedoucí projektu infrastrukturní části 3 vybrán, proč nebylo vypsáno výběrové řízení, jaké kvalifikační předpoklady rozhodly o tom, že se ministerstvo rozhodlo právě pro jeho osobu. Uvítal bych také upřesnění informací, které se objevily v médiích, totiž že pan ministr v televizi prohlásil, že pan Rainisch není nic víc než poradcem, který má poradní funkce, zatímco pan Rainisch sám sebe označil za člověka, který je vedoucím projektu infrastrukturní části 3, a má tedy veškeré své kompetence s tím související.
        Poslední otázka na pana ministra a prostřednictvím pana předsedajícího bych si dovolil stejnou otázku položit panu ministru financí.
        ***
        Chtěl bych se zeptat, jak se ministerstvo školství chce vypořádat se situací, která dnes už naprosto reálně hrozí, že na konci roku nebude schopno proplácet příslušné finanční prostředky uvolněné ze státního rozpočtu prostě proto, že generální dodavatel nebude v tu dobu znám, neboť výběrové řízení na něj bude neúspěšné. Já sám si takový scénář v žádném případě nepřeji, velmi bych si přál, aby se celý projekt realizoval, ale musím říci, že zatím se veškeré obavy kritiků tohoto projektu plní téměř na tisíc procent, a myslím, že se musíme jako Poslanecká sněmovna zajímat i o to, co se stane v případě, že projekt bude úplně zastaven.
        Chtěl bych se zeptat, jak ministerstvo plánuje převod těchto peněz do příštího roku v případě katastrofického scénáře, protože pan ministr odpověděl na semináři, který se konal v Poslanecké sněmovně, na mou otázku tak, že by rád využil rozpočtových pravidel, která umožňují převést 2 % resortního rozpočtu do příštího roku. Pokud jsou mé informace správné, je k tomu třeba souhlasu Ministerstva financí, proto má otázka také míří na ministra financí, zda s takovýmto krokem dá ministerstvu školství souhlas.
        Druhá otázka s tím související, jak se ministerstvo školství vyrovná s tím, že v případě, že uplatní tuto možnost pro peníze vyčleněné na projekt Internet do škol, jak naloží s ostatními projekty, na které se toto rozpočtové opatření používá za normálních okolností, tedy na investiční výdaje, které přesahují kalendářní rok.
        Tolik má otázka na pana ministra. Chtěl bych na závěr zdůraznit, že to, co se s projektem Internet do škol děje, je věc, která myslím nepřidává na dobré náladě nikomu, ani velkým stranám, ani stranám opozičním, protože cíl, který projekt sledoval, byl velmi správný, velmi jsem ho podporoval a podporuji. Podporoval jsem zde, jak jsem již řekl, i vyčlenění příslušných peněz ze státního rozpočtu a projekt Internet do škol je jedna z věcí, které jsem na krocích sociálně demokratické vlády velmi oceňoval. Bohužel jeho realizace je v tuto chvíli tak katastrofální, že i tato dobrá věc se zdá, že nebude realizována. Mrzí mě to.
        Děkuji.