Pane předsedo, dámy a pánové, děkuji za slovo. Devět minut nevyčerpám, nebudu opakovat části ze druhého vystoupení pana kolegy Zajíčka. Chci jenom upozornit na několik paradoxů a navrhnout vám, aby sněmovna pak došla k určitému závěru.
        Jak již bylo konstatováno, obě dvě předlohy mají stejné vymezení rozlohy parku. Jedna však paradoxně, podle vystoupení některých z vás, v sobě má to nebezpečí zmenšení, ke kterému by muselo přece dojít tím, že ve sněmovně najde většinu nějaký pozměňovací návrh, ale ta druhá ne. A přitom jsou obě stejné, takže dovolte mi, tady vidím určitý rozpor. Poznamenám k tomu samozřejmě to, že jistě existují úvahy o úpravách hranic. Už to tady také někteří říkali a já si myslím, že pole s řepkou jsou hezká, ale že - a to jsou ale malé kousky území - že v parku nemají co dělat. Já si myslím, že zastavěná, zastavitelná jsou daleko složitější jako to rozhodnutí, ale zastavěná území obcí, která leží dnes mimo park, aby byly definovány tak, že ty obce nejsou součástí parku. Tam jsme - já myslím, že v té spoustě jednání jak se starosty, tak s dalšími partnery - našli také shodu. Otázka rozhodnutí o tom, jak to má být s obcemi, se zastavěnými územími obcí, které jsou na hranici parku, to je přece také věc, ve které nebyl žádný velký rozpor. A já také jsem slyšel o úvaze, že jedna velmi cenná část území Šumavy, a to je ten Královský hvozd, nikde jsem zatím neviděl napsané vymezení této části, ale že je to také část, která by se měla zahrnout do národního parku, protože je přírodně velmi cenná.
        Čili zatím ve všech jednáních jsem slyšel o tom, že se všichni shodují, že by k nějakým úpravám mělo dojít. Přesto konstatuji ještě jednou - obě dvě ty předlohy, kdyby prošla jedna beze změny, zůstane park stejně velký, kdyby prošla druhá beze změny, zůstane park stejně velký. Jestli se u kterékoli předlohy najde ve sněmovně většina pro úpravu směrem do plusu nebo do minusu, tak dojde ke změně, ale jeden návrh - tam hrozí zmenšení, u druhého nehrozí zmenšení. Této argumentaci nerozumím.
        Stejně tak je to legislativní - oba dva jako zástupci obou skupin předkladatelů konstatovali, že jsou si vědomi toho, že ty předlohy nejsou legislativně dokonalé. Stanovisko vlády je k oběma negativní z velmi podobných legislativních důvodů. Jednu předlohu však lze upravit do dobrého stavu, druhou nelze upravit do dobrého stavu. Já jsem zastával do této chvíle a zastávám i v tomto okamžiku názor, že bychom měli obě dvě předlohy pustit do dalšího projednávání a ještě předtím, než dojde k projednávání ve výboru, tak se dohodnout na tom, na čem se shodneme všichni. A protože těch jednání v této věci proběhla už velká spousta a toho, na čem jsme se společně dohodli, tak toho je poměrně dost a dnes v té rozpravě i z úst pana ministra zněla další konstatování pozitivních signálů, tak já jsem považoval tuto cestu za nadějnou.
        Já bych také doporučoval, abychom se tady neprali o prestiž, ale abychom si řekli, že je třeba ty podmínky na území Šumavy, pro ně stanovit jasná pravidla, jak pro ochranu životního prostředí, tak pro rozvoj obcí v tom území, a abychom se o to snažili společně. Děkuji.