Děkuji. Chtěl bych sněmovně ještě vysvětlit, že jsem tuto věc konzultoval na jeho žádost s předsedou Senátu panem Pithartem a zdálo se mi též příkré jednání, které bylo provedeno v Senátu, zejména s tím, že nikdo z nás nemohl v létě předvídat, který přesný den si Senát vybere k tomuto svému jednání apod. Ale byl bych též pro, abychom se zabývali podstatou věci.
        Táži se, zda se za omluveného zpravodaje poslance Stanislava Křečka - je nepřítomen, je v zahraničí - ještě někdo jiný chce vyjádřit. Ne-li, otevírám rozpravu. Připomínám, že při novém projednávání návrhu zákona nejsou přípustné pozměňovací návrhy.
        Prosím pana senátora Bártu jako prvního.
        Devátého srpna 2001 Senát projednal návrh zákona o podávání a vyřizování stížností, který mu byl postoupen Poslaneckou sněmovnou. Návrh zákona, jak bylo řečeno, projednaly dva výbory - ústavně právní, který návrh zákona doporučil k přijetí ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zpravodajem tohoto výboru byl senátor Ondřej Feber. Dále zákon projednal jako garanční výbor pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a tento výbor nepřijal žádné usnesení. Zpravodajem jsem byl já, který jsem přes neutrální stanovisko svého výboru nakonec návrh zákona doporučil s tím, že je třeba odstranit dva legislativně technické omyly předloženého tisku, a na ty bych rád upozornil, i pokud se vydáte tou cestou, kterou navrhoval pan poslanec Svoboda.
        A sice v § 3 odst. 2 je třeba škrtnout zavádějící závorku odkazující na § 2 odst. 1. Zdůrazňuji, že tato i následující poznámka jsou skutečně čistě technické, aspoň si to myslím. A v § 4 odst. 1 je třeba doplnit text poznámky pod čarou č. 5 odkazující na zákon č. 2/96 Sb.
        V diskusi vystoupila řada senátorů, kteří se jednak kriticky pozastavili také - jak už bylo řečeno - nad nepřítomností předkladatelů návrhu zákona, ale nemyslím, že to byl jediný důvod, proč, jakkoli já jsem byl jiného názoru, tuto normu odmítali. Mnozí senátoři poukazovali na nadbytečnost jakékoli normy, která by upravovala možnost podávání stížností, a jednak poukazovali na celou řadu problémů předloženého textu.
        Bylo poukazováno zejména na následující problémy: v § 3 odst. 1 se říká, že stížnost lze podat písemně, ústně nebo elektronickou poštou, zatímco v odst. 3 téhož paragrafu se říká, že stížnost musí být podepsaná.
        ***
        Ústní stížnost samozřejmě nelze podepsat. V § 3 odstavec 4 se říká, že stížnost má být podána v českém jazyce. Je problém, jak podávat stížnosti podané zastupitelským úřadům. § 4 odstavec 1 - zde byly vzneseny námitky proti navrhované dikci. Navrhovalo se řešení, aby tyto stížnosti vyřizoval ombudsman. Prezident republiky nemá žádnou kompetenci vůči nezávislým ústředním orgánům, jako je např. Nejvyšší kontrolní úřad, Komise pro cenné papíry atd., a nemůže k takové stížnosti nic učinit. Navíc podle ústavního pořádku za všechny akty prezidenta republiky - kromě článku 62 - odpovídá vláda, na kterou může taková stížnost směřovat.
        Zpravodaj garančního výboru - tedy já - přes všechny v obecné diskusi zmíněné výhrady jsem podal návrh předložený návrh zákona Senátem schválit. Tento návrh na schválení zákona při hlasování nebyl přijat. Poté následovalo hlasování o zamítnutí posuzovaného návrhu a tento návrh byl schválen.
        Děkuji vám za soustředěnou pozornost.