Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 1998_43_03216


Schůze 43/1998 19.12.2001

Téma 143 - Návrh na usnesení Poslanecké sněmovny k Informaci předsedy Poslanecké sněmovny o jeho vystoupení v Evropském parlamentu dne 5. 12. 2001.

Doc. Ing. Zdeněk Tůma, CSc. (*1960) (Guvernér ČNB ) ( délka 7 minut )

        
Děkuji. Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Co se týká přílivu zahraničního kapitálu a posilování kursu koruny - naše stanovisko je takové, že není potřeba se bránit trendu mírného posilování koruny. Vyjdeme-li z toho, že tato ekonomika by se měla přibližovat průměru, nebo nemusíme říkat průměru, ale zemím Evropské unie obecně, znamená to, že bychom měli mít vyšší ekonomický růst a že bychom měli mít vyšší růst produktivity. Pochopitelně vyšší růst produktivity bude tlačit na zhodnocení reálného kursu, a tím buď na inflaci, nebo na nominální zhodnocení kursu. Domnívám se, že v našem případě jsou oba kanály, jak ten inflační, tak kursový, poměrně vyvážené, to znamená dochází k nominálnímu zhodnocení a zároveň naše inflace je o něco málo vyšší než v zemích eurozóny. Problém je, a to, čemu bychom se měli bránit, pokud dochází k prudkým výkyvům kursu, které samozřejmě mohou mít negativní výsledky na ekonomiku, ať už na celkový ekonomický růst, nebo nějaké strukturální efekty. Pokud dojde k silnému posílení kursu, samozřejmě budou zasaženi vývozci. Může to prospět jiným částem ekonomiky, ale v každém případě se domnívám, že v tom národohospodářském pohledu převáží negativní aspekt kromě těch strukturálních aspektů. To byl důvod, proč jsme už před dvěma lety oslovili vládu ve směru společného postupu v takovýchto případech. Tehdy jsme prodiskutovali s vládou materiál a v intencích tohoto postupu jsme se pohybovali, dnes to zkracujeme jako "privatizační účet". Tento "privatizační účet" skutečně fungoval. Mohu připomenout například platbu za Českou spořitelnu. Nicméně jednalo se o částku mezi 200 až 300 miliony euro, které bylo možné postupně rozpouštět, aniž by to trvalo mnoho měsíců, ale v zásadě během jednoho dvou měsíců bylo možné rozpustit tyto prostředky, konvertovat, aniž by došlo k výraznému ovlivnění kursu. Na druhé straně stojí-li před námi řádově vyšší částky, které by měly být konvertovány, tak trh pochopitelně očekává, že bude docházet k posilování kursu koruny, a už to očekávání výrazně ovlivnilo měnový kurs. Podle našeho názoru není správné, aby konverze těchto částek ovlivňovala měnový kurs, protože není to něco, co by bylo jednoznačně v krátkém období spojeno s růstem produktivity práce, takže potom by úroveň kursu neodpovídala současnému stavu konkurenceschopnosti české ekonomiky. Čili nejedná se o to, bojovat proti nějakému trendu, který je založen na vývoji fundamentálních veličin, ale proti krátkodobému zhodnocení nebo obecně proti krátkodobým výkyvům, které jsou spojeny s nějakými jednorázovými transakcemi. S ohledem na to, že se jedná o řádově vyšší částky, tak jsme oslovili ministra financí. Při jednání bankovní rady jsme se shodli na tom, že je potřeba postupovat koordinovaně a paralelně. O tomto jednalo i předsednictvo vlády, které řeší pochopitelně dvě věci: za prvé použití privatizačních příjmů a za druhé spolupráci s ČNB z hlediska eliminace negativního dopadu na kurs. My samozřejmě nemáme žádnou diskreci ani nechceme zasahovat do rozhodnutí vlády, resp. zřejmě v některých oblastech i parlamentu, co se týče použití privatizačních příjmů, ale cítíme jako velmi naléhavé komunikovat s vládou o tom, jak postupovat, aby se eliminoval negativní dopad na kurs. Měli jsme jednání, předložili jsme s ministrem financí krátký text, kde jsme navrhovali tři možné postupy. Za prvé - vláda by měla uvážit, které prostředky mají být použity a jakým způsobem a které mají být deponovány, což bude předmětem analýzy Ministerstva financí a nového jednání předsednictva vlády a následně vlády. *** Druhou oblastí je, že bychom měli jemněji pracovat s tím, jak by měla být splacena částka v rámci privatizace. To znamená, v minulosti jsme se pohybovali mezi tím, že buď bylo požadováno, aby platba byla v korunách, nebo v euro. Domníváme se, že je možné optimalizovat strukturu této transakce a že by to mohlo ulevit kursovému vývoji nebo trhu. Třetí oblast, která je pro nás samozřejmě velmi podstatná, je, že by Česká národní banka mohla vstoupit do transakce, do bilaterální transakce s vládou, jestliže by vláda potřebovala konvertovat peněžní prostředky. Pro centrální banku je lépe, jestliže tyto prostředky, které nejsou spojeny s vývojem ekonomiky, nevstoupí na trh, protože trh na to není dimenzován a nebyl by schopen je absorbovat. To znamená, že jsme schopni je odkoupit do devizových rezerv, a samozřejmě budeme s vládou komunikovat o tom, za jakých podmínek by tyto bilaterální transakce měly probíhat. To jsou hlavní výsledky jednání, s tím, že začátkem ledna by jednání pokračovalo, a potom už bychom se zřejmě bavili přímo o tom, jak v jednotlivých oblastech postupovat. Domnívám se, že pro vládu bude klíčové zvážit použití privatizačních příjmů. Pro nás bude podstatné domluvit se o tom, jakým způsobem by měly proběhnout bilaterální transakce. Budeme se snažit pomoci naším poradním hlasem při optimalizaci struktury transakcí. Jinak co se týče druhé připomínky, samozřejmě budeme konzultovat s rozpočtovým výborem, případně s Poslaneckou sněmovnou, jak postupovat, abyste měli potřebné informace k dispozici. Děkuji.

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/043schuz/s043504.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/1998_43_03216
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.