Děkuji vám, pane předsedající. Rád bych také ujistil kolegy, že nebudu napínat jejich trpělivost nad míru nezbytně nutnou. Několika poznámkami se ale tohoto tématu zhostit chci.
        Úvodem bych chtěl říci, že rozhodně nepatřím mezi odpůrce investic Velké Británie nebo Švédska v České republice. Je tomu právě naopak, dokonce si myslím, že zrovna tyto dva státy by byly vítanými investory v této zemi a že by bylo dobré jejich angažovanost z různých důvodů, i zahraničněpolitických, v České republice podporovat - ale ne za každou cenu a myslím, že ne v tuto chvíli a v tomto případě.
        Nehodlám hovořit o vojenských odborných aspektech celé této problematiky, nehodlám se zmiňovat o armádní reformě, protože si myslím, že toto téma tady bylo dostatečně pokryto předřečníky, především zcela detailním a přesným rozborem pana kolegy Nečase, který vysoce oceňuji.
        Rád bych se zmínil o jiném aspektu celé této záležitosti, kterou tady projednáváme a která podle mého názoru zatím nebyla dostatečným způsobem zmíněna. Tato vláda byla v minulosti dokonce i Evropskou komisí - která rozhodně, pokud jde o mne, nepatří mezi bůhvíjak oblíbené orgány, ale v tomto případě jí musím dát za pravdu - kritizována například v její loňské zprávě za určitou neprůhlednost a netransparentnost při zadávání veřejných zakázek, při zadávání nebo nezadávání veřejných zakázek, při vypisování nebo spíše nevypisování výběrových řízení v některých případech. Nemohu se zbavit dojmu, že se tato kritika poměrně dost přesně dá vztáhnout i na případ, o kterém tady právě hovoříme.
        Pan kolega Nečas tady řekl zcela správně, že se jedná o největší vládní zakázku v dějinách České republiky. Pan poslanec Tlustý ho doplnil s tím, že se jedná o pokus o největší jednotlivý příspěvek k výši státního dluhu v dějinách České republiky. V každém případě se jedná o zcela mimořádnou událost, na tom se asi shodneme, pokud jde o výši kontraktu. Jsem přesvědčen, že mimořádná událost tohoto rozsahu by si také vyžadovala mimořádný přístup ze strany vlády, nebo minimálně nadstandardní přístup.
        Co by se asi rozumělo nadstandardním přístupem? Pod nadstandardním přístupem bych si představovalo ne to, že vláda vypíše tendr, uzavře ho, vyhodnotí, vybere vítěze a potom ex post přijde laskavě do sněmovny se žádostí o úvěr, aby kontrakt s tímto vítězem tendru měla na základě čeho realizovat. Představoval bych si, že v mimořádném případě, jako je tento, by mimořádný přístup vlády spočíval v tom, že se bude snažit vybudovat široký konsensus parlamentních politických stran ještě předtím, než se tendr vůbec vypíše, a že se bude především pokoušet vybudovat tento konsensus o podmínkách tendru. To se bohužel nestalo.
        Vláda nyní přichází do Parlamentu se žádostí o úvěr, aniž by měla zaručen parlamentní konsensus. Oznámila, že má v úmyslu jednat, tato jednání uzavřít a kontrakt s BAE-SAAB podepsat do 15. 4., to je dva měsíce před parlamentními volbami, které ukončí její mandát.
        Mohu se samozřejmě ptát, proč s tím vláda tak spěchá, proč, i když to je tady urgentní potřeba řešit v rámci armádní reformy modernizaci našeho letectva, nelze počkat několik týdnů nebo měsíců do parlamentních voleb, nelze počkat na jejich výsledek a na sestavení nové, doufám většinové vlády, která by s většinou oporou Parlamentu v zádech mohla tuto věc rozhodnout.
        Mohu se samozřejmě domnívat, že znám vysvětlení této záhady, ale nerad bych na tomto místě spekuloval o neověřených dohadech, nebo dokonce o domněnkách, které by hraničily s pomluvami. Pokud už tady pan poslanec Šulák označil pana kolegu Nečase za osobně zaujatého, rád bych prostřednictvím předsedajícího sdělil panu poslanci Šulákovi, že také já se mohu domnívat z tohoto místa, že je tady někdo osobně zaujatý, že se mohu domnívat, že je nejen osobně, ale i jinak zaujatý, že se mohu domnívat, že je velmi zvláštní, že je někdo takový mistr, že někdo dokáže vypsat výběrové řízení takovým způsobem, který všechny zájemce o účast v tomto výběrovém řízení s jedinou výjimkou přivede k rychlé rezignaci na účast v tomto výběrovém řízení, což je samozřejmě shoda okolností velmi zvláštní. Bez jakýchkoli relevantních důkazů o tomto spekulovat nehodlám. Musím přiznat, že svůj osobní vyhraněný názor na to mám.
        ***
        Jedna z věcí, ke které mám ovšem důkaz, a tento důkaz byl i řečen, a která by mohla vést k určité interpretaci některých záměrů alespoň určité části vlády, pokud jde o rychlost nebo spěch při vypisování a uzavírání tohoto výběrového řízení a této vládní zakázky, tento důkaz pochází z úst místopředsedy vlády pana ministra zahraničí Kavana.
        Seděl jsem v televizním pořadu Sedmička v loňském prosinci proti panu ministru Kavanovi a jedním z témat týdne byla také otázka nákupu nadzvukových letounů, modernizace letectva. Já jsem tam sděloval zhruba stejné výhrady panu ministru Kavanovi, jako sděluji teď z tohoto místa, a pan ministr Kavan mi odvětil, a to cituji ze záznamu. Když jsem se ho ptal, proč nebylo možno počkat s vypisováním a uzavíráním výběrového řízení na novou vládu, proč to chce za každou cenu udělat tato menšinová vláda, pan ministr Kavan mi odpověděl: "Protože doufáte, že ve vládě budete a že budete moci rozdělovat offsety." Toto řekl mně před televizní kamerou místopředseda vlády a ministr zahraničí Jan Kavan. Myslím, že to dokládá určitou úroveň myšlení, kterou bych si dovolil charakterizovat stručným sloganem "podle sebe soudím tebe".
        Jestliže skutečně je jedním z hlavních motivů vlády k rychlému vypsání a uzavření tohoto tendru a podepsání kontraktu jenom motivace, aby mohla rychle ještě před volbami rozdělit offsety, tedy rozdělit zatím sliby těchto offsetů, a tím pádem přispět v rámci své předvolební kampaně k tomu, co bychom mohli nazvat určitým druhem sociální korupce - s jinou formou tohoto přístupu vlády jsme se tu setkali minulý týden při schvalování některých konkrétních typů zákonů - tak já si myslím, že pokud vláda volí tento přístup, že je to velmi smutné, a že je to dokonce nedůstojné, a v každém případě odpovědi nebo reakce tohoto typu, které zazněly z úst místopředsedy vlády a ministra zahraničí, jsou opravdu nedůstojné a jsou především, jak už tu řekl pan kolega Nečas, trapné a komické.
        Jsem přesvědčen, že by bylo velmi zajímavé, pokud už jde o offsety, kdyby například zde nepřítomný ministr průmyslu a obchodu mohl pohovořit poněkud detailněji, jakým způsobem budou v rámci týmu jeho ministerstva offsety vyhodnocovány a ohodnocovány, když už tu pan ministr Tvrdík hovořil o týmu Ministerstva financí, týmech Ministerstva obrany, týmech Ministerstva průmyslu a obchodu a jiných podobných týmech. Myslím si, že jednou ze zajímavých věcí by bylo, a bezpochyby také bude, studovat složení těchto týmů, pokud jde o Ministerstvo průmyslu a obchodu, studovat, zda v těchto týmech jsou nebo nejsou zastoupeni např. zástupci některých konkrétních soukromých firem, a studovat, které konkrétní osoby v těchto týmech případně zastupují tyto konkrétní soukromé firmy. Ale já myslím, že se k tomu v každém případě ještě dostaneme při dalších parlamentních debatách.
        Chtěl bych závěrem říci, že pro mě skutečně jednou z hlavních motivací pro odmítnutí tohoto vládního návrhu zákona není v tuto chvíli tak zcela jednoznačně stránka vojensko-odborná, záležitost modernizace armádního letectva nebo její souvislost s profesionalizací armády a s armádní reformou. Pro mě v tuto chvíli jedním z klíčových aspektů, podle kterého se rozhoduji, je ta skutečnost, že mě prostě vláda nepřesvědčila, že výběrové řízení bylo vypsáno a uzavřeno průhledně, transparentně a podle jasných a nezpochybnitelných pravidel. Já tuto jistotu nemám, v této věci vládě bohužel nevěřím a to je jeden z hlavních důvodů, proč budu hlasovat proti tomuto vládnímu návrhu.
        Děkuji.