Děkuji. Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci. V prosinci minulého roku hlasovala Poslanecká sněmovna o vládním návrhu na rozdělení zbývajících prostředků, které byly vyčleněny pro Nadační investiční fond ve druhé etapě, a o vládním návrhu zákona, novely zákona, o nadacích a nadačních fondech.
        Rozdělení nadačního fondu bylo schváleno 126 hlasy pro a 6 hlasů bylo proti. Návrh zákona v prvém čtení prošel 106 hlasy, proti byly pouze 2. Jde tedy podle mého názoru o hlasy jednotlivců a žádná politická strana se v této fázi proti této novele nepostavila.
        ***
        Poslanecká sněmovna svým hlasováním rozhodla o kapitalizaci českých nadací, o rozšíření a podpoření kapitalizace českých nadací a potřebě takové změny zákona o nadacích a nadačních fondech, která by umožnila nadacím nově získaný kapitál využít pro svou činnost.
        S ohledem na tyto skutečnosti bylo pro mne velkým překvapením projednávání a hlasování v rozpočtovém výboru. Neboť ten doporučuje Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o nadacích a nadačních fondech zamítnout. Toto doporučení prosadili v rozpočtovém výboru poslanci dvou politických stran - KSČM a ODS. Přemýšlím, zda toto spojení je ve vztahu k neziskovém sektoru pouze náhodné, nebo zda vyjadřuje stejný vztah těchto stran k tomuto sektoru. Nicméně se mi chce stále věřit, že i poslanci těchto stran znovu posoudí předloženou úpravu.
        Především si musíme říci jednu zásadní věc. Sedmdesát tři nadací dostalo od této sněmovny do nadačního jmění kapitál ve výši více než 1 mld. Kč, který bude v krátké době zvýšen až ke 2 mld. Tento majetek je určen k tomu, aby se stal zdrojem příjmů na nadační činnost. Dosavadní právní úprava však toto plně neumožňuje a neumožňuje takový majetek chránit před inflací.
        Na tuto situaci vládní návrh zákona o nadacích a nadačních fondech reaguje. Umožňuje zajištění kapitálových příjmů na nadační činnost a zároveň ochranu majetku před inflací pomocí dlouhodobých investic do cenných papírů a nemovitostí. To je cíl nejen potřebný, ale též aktuální, jestliže víme, že inflace je dnes v mnoha případech vyšší než úroky. K čemu jsme rozdělovali nadacím 2 mld. Kč, když jim teď nedovolíme, aby z nich získávaly reálné výnosy? Má smysl říci pouze "a", a nikoli "b"? Chci věřit, že sněmovna tuto zásadní otázku zváží a rozhodne jinak, než doporučuje rozpočtový výbor.
        Vzhledem k tomu, že rozpočtový výbor navrhuje zamítnutí, musím se více rozhovořit o argumentech, které na tomto výboru zazněly, a pokusím se je před celou sněmovnou vyvrátit.
        Na rozpočtovém výboru zazněl názor, že nadace mají konat dobro, a nikoli podnikat. Naprosto s touto myšlenkou souhlasím. Podívejme se však na tento názor trochu podrobněji.
        Mohou nadace podnikat? Nikoli, nemohou, zákon to zakazuje. Nadace mohou získávat prostředky na svou činnost pouze z darů, z pronájmů, z cenných papírů, ze sbírek a loterií a při pořádání kulturních, vzdělávacích, společenských a sportovních akcí. Zákon nadacím výslovně zakazuje jiné typy příjmů. Obava z podnikání je proto dle mého názoru naprosto lichá.
        Není pochyb o tom, že nadace mají konat dobro, či - jak říká zákon - podporovat obecně prospěšné cíle. Snad budete ale souhlasit s tím, že nadace nemohou konat dobro pomocí slov, nýbrž pomocí grantů. Znovu připomínám, že nadace obdržely jako dar od státu 2 mld. Kč do nadačního jmění. To znamená, že z tohoto majetku nemohou poskytnout ani jeden grant. Granty mohou poskytovat až z příjmů, které jim tento majetek přinese.
        Ale jaké mohou být příjmy, když platná právní úprava, která pochopitelně s rozdělením takového množství peněz, jako jsou 2 mld., nepočítala, odsuzuje nadace k tomu, aby držely většinu svého majetku zmrazenou pouze na terminovaných účtech? Jen s obtížemi a jen některé nadace mohou koupit i státní dluhopis. Jiné nadace se soudí, aby finanční prostředky z Nadačního investičního fondu mohly vložit do cenných papírů, které povolila vláda i sněmovna, které však nepovolil soudce, protože vykládá zákon jinak. Stručně řečeno, bez novely zákona jsou 2 mld. Kč zablokovány a nadace z nich příliš grantů neposkytnou.
        Na rozpočtovém výboru dále zazněl názor, že je nutná obezřetnost a že uvolnění není dostatečně provázáno s kontrolou, že nezavádí nové kontrolní mechanismy. Vládní návrh zákona rozhodně nepovoluje nějaké bezbřehé investování. Vládní návrh je obezřetný, stanoví limity a kontrolní mechanismy, aby nadační jmění nebylo ohroženo, vyjmenovává povolené instrumenty, do kterých je možno investovat, zakazuje nákup akcií. Definuje typy investic, které lze považovat za rizikovější, a omezuje jejich velikost na 30 %.
        Samozřejmě že každé rozšíření investičních možností znamená i určité zvýšení rizika. Je však současný stav bezrizikový? Copak není rizikové, že příjmy z 2 mld. nepokrývají ani inflaci? Kde je potom efekt z tohoto státního daru nadacím?
        Dovolte, abych v této souvislosti poznamenal, že za minulý rok činily výnosy z nadačního jmění českých nadací přibližně 30 % toho, jaké činí výnosy v rozvinutějších zemích.
        Názor, že uvolnění není dostatečně provázáno s kontrolou, musím také důrazně odmítnout. Kromě vnitřní kontroly, kterou provádí dozorčí rada, zavádí vládní návrh i vnější kontrolu prováděnou auditorem, jehož nález o stavu nadačního jmění bude publikován ve výroční zprávě. Výroční zpráva musí být uložena u rejstříkového soudu. Sedmdesát tři nadací, které obdržely příspěvek z Nadačního investičního fondu, musí navíc výroční zprávu zasílat pravidelně poradnímu orgánu vlády - Radě vlády pro nestátní neziskové organizace.
        U těchto nadací reguluje zacházení s majetkem i smlouva mezi nadacemi a Fondem národního majetku. Nadace je každoročně kontrolována Fondem národního majetku, nález je publikován a v případě závažných nedostatků může stát nejen žádat vrácení celého příspěvku, ale i podat soudu návrh na zrušení nadace.
        Na rozpočtovém výboru zazněly také pochyby o rozsahu dopadu novely na státní rozpočet. Součástí vládního návrhu je návrh na osvobození příjmů z prodeje cenných papírů zapsaných v nadačním jmění od daně z příjmu. Je třeba říci, že pokud dnes nadace získávají příjmy z cenných papírů, tak většinou z dividend a jen výjimečně z prodeje. Známe statistické údaje z roku 1999 o všech 73 nadacích, které obdržely příspěvek z NIF. Není mezi nimi ani jedna, která by měla příjem z prodeje cenného papíru. Jestliže se tedy v důvodové zprávě k zákonu konstatuje, že snížení příjmu státního rozpočtu se předpokládá nejvýše v řádu desítek milionů korun, mohu vás ujistit, že toto číslo je v tuto chvíli značně nadhodnoceno.
        Na rozpočtovém výboru také pan poslance Gongol výrazně připomínal osud kampeliček. Samozřejmě se můžeme strašit více. Pan poslanec by mohl připomenout také osud řady bank nebo penzijních fondů. Avšak jaká je to souvislost s nadacemi?
        Chtěl bych upozornit na to, že nadace na rozdíl od všech těchto institucí získávají peníze od dárců ne s příslibem, že je zhodnotí a vrátí, nýbrž že je naopak rozdají potřebným. Nadace mají jiné motivy chování. A pokud svůj majetek dlouhodobě uloží do nemovitostí a cenných papírů, nestanou se z nich a nemohou se z nich stát kampeličky. Nechci říci, že v nadacích nemohou vzniknout problémy, avšak srovnávání kampeliček a nadací je velmi zavádějící.
        Dámy a pánové, vláda se nebrání návrhům na úpravu jednotlivých podrobností zákona, pokud to neporuší základní smysl celé úpravy. Ten je jednoduchý. Sněmovna umožnila kapitalizaci nadací. Umožnila tedy nadacím nově získaný kapitál využívat pro svou činnost a ve prospěch potřebných. Věřím, že když jsme rozdělili nadacím příspěvky z nadačního fondu, tak také podpoříme novelizaci zákona, aby tyto prostředky mohly být adekvátně využity.
        Věřím, že tato sněmovna nepodpoří návrh rozpočtového výboru, který však reprezentuje, jak jsem se již zmínil, názor poslanců ODS a KSČM.
        Děkuji za pozornost.