Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se musím přiznat, že když jsem dostal tento návrh zákona, tak mě poněkud nadzvedl. Nikoli snad proto, že bych chtěl bránit některým obcím, které jsou v tom návrhu uvedeny, aby přešly z jednoho kraje do druhého. Tato snaha může být samozřejmě naprosto legitimní a některé historicky vzniklé křivdy se tím mohou napravit. Nicméně způsob, jakým tak bylo učiněno, považuji za řekněme velmi nešťastný.
        Vláda jako centrální orgán si samozřejmě mohla dovolit centrálně a z centrálního pohledu navrhnout změny ve všech krajích, kde přicházely v úvahu. Obávám se ale, že zastupitelstvo jednoho kraje je v poněkud jiné situaci. Jeden z předřečníků řekl, že tento návrh zákona byl odsouhlasen 62, tedy všemi zastupiteli Jihomoravského kraje. Neřekl k tomu, že nebyl odsouhlasen žádným zastupitelem kraje Vysočina. A to je myslím kardinální chyba. To, co je možné z centrálního pohledu, není možné z pohledu krajského. Není možné, aby - a já to řeknu slovem, které jsem zaslechl u jednoho špičkového funkcionáře této sněmovny - zastupitelé jednoho kraje si uzurpovali území kraje jiného. Pokud by tento návrh byl předložen ve shodě zastupitelů obou krajů, neměl bych jediný problém zvednout ruku pro. Protože je předložen pouze zastupiteli jednoho kraje, musím reagovat tím způsobem, že dávám návrh na zamítnutí tohoto zákona.
        Já si dost dobře nedovedu představit, jak by byla možná spolupráce těchto dvou krajů. Ona totiž je nutná. Zastupitelé těchto dvou krajů se musí domlouvat na tom, jakým způsobem budou usilovat o peníze z evropských fondů. Je-li taková spolupráce započata aktivními činy, kde jeden kraj chce působit proti vůli druhého kraje, myslím si, že je to způsob velmi nešťastný, a proto - jak opakuji - dávám návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona.
        Děkuji za pozornost. (Potlesk v části sálu.)