Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já nebudu příliš obsáhle hovořit o vlastním návrhu, nicméně se pokusím připomenout vám historii tohoto návrhu a vlastní historii návrhu paralelního, který pocházel od pánů kolegů Doležala a Kladívka. Tyto dva návrhy se od sebe lišily tím, že návrh kolegů Doležala a Kladívka řešil - stručně řečeno - následky, které vznikly po přijetí velké vládní novely živnostenského zákona, kdežto náš návrh, který je nyní projednáván pod tiskem číslo 978, se snaží řešit příčiny toho stavu, který považujeme za špatný.
        Záměr návrhu pánů poslanců Doležala a Kladívka byl schválen. Tento návrh zákona byl schválen Poslaneckou sněmovnou, Senátem a následně v opakovaném hlasování i Poslaneckou sněmovnou, a řeší pouze část věcí, to znamená následky.
        Náš návrh, který se snaží řešit příčiny, to znamená zrušit zmocnění pro vládu k vydání prováděcích předpisů k živnostenskému zákonu a stanovení dalších podmínek pro živnostenské podnikání, což považujeme za špatné, tak to ten schválený návrh neobsahuje a obsahuje to nyní projednávaný tisk 978.
        Já mám samozřejmě pro podrobnou rozpravu připraven pozměňovací návrh, který vám byl rozdán do lavic, takže v podrobné rozpravě bych na něj pouze odkázal. Tento návrh reaguje na vzniklou legislativní situaci, kdy část z tohoto projednávaného tisku 978 již byla schválena a již se stává součástí právního řádu.
        Nyní k tomu, co bych rád, abychom v tisku 978 projednali a následně v návaznosti na avizovaný pozměňovací návrh schválili. Podle mého názoru je správné, aby Poslanecká sněmovna zrušila zmocňovací ustanovení v živnostenském zákonu k vydávání prováděcích předpisů a současně zrušila již vydané prováděcí podzákonné předpisy. Vydané prováděcí podzákonné předpisy jsou nařízení vlády, kterým se stanoví seznam oborů živností volných, tedy tzv. katalog živností.
        Zde bych chtěl říci, že podle mého názoru záměr vlády - který byl zřejmě zpřesnit názvosloví živností, a tak jak vláda prezentovala, udělat ve vydávání živnostenských listů určitý pořádek - se zcela minul zamýšleným cílem, a to z toho důvodu, že pochopitelně vládní nařízení nemůže pamatovat na všechny typy činností, na všechny typy podnikání. Potom samozřejmě nepřímo nutíme podnikatele k tomu, aby si pro svoji činnost, kterou měli nazvanou např. rámování obrazů, zvolili živnost, která se nazývá dokončovací stavební práce. Já si myslím, že tím jsou mateni nejen spotřebitelé, kteří potom nevědí, jakou živnost podnikatel provozuje, ale samozřejmě do právní nejistoty dostáváme i podnikatele, kteří nevědí, zda tou činností, kterou provozují v dobré víře, nevybočují z meze vydaného živnostenského oprávnění a zda se náhodou nevystavují nebezpečí trestního stíhání pro nedovolené podnikání.
        Jsem přesvědčen, že podstatně lepší princip je ten, pokud podnikatel uvede činnost, kterou hodlá provozovat, a živnostenský úřad posoudí ve smyslu živnostenského zákona, zda tato činnost splňuje základní pojmové znaky pro živnostenské podnikání a zda tato činnost není v zákonech vymezena jako živnost vázaná či koncesovaná. V takovém případě vydá živnostenský list pro živnost volnou.
        ***
        Navíc princip ten, že každá živnost, která není živností vázanou nebo živností koncesovanou, je živností volnou, je u nás zažitý a myslím si, že není důvod na této praxi cokoliv měnit. To tedy k záměru zrušit nařízení vlády, kterým se stanoví seznam oborů živností volných a současně zrušit odpovídající zmocnění.
        Další nařízení vlády, která se navrhuje zrušit, jsou obsahové náplně jednotlivých živností, což navazuje na bod předchozí, a dalším podstatným bodem, který se navrhuje ke zrušení, je nařízení vlády, kterým se stanoví seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost stanovenou dotčeným nařízením. Zde bych chtěl odkázat na stanovisko Parlamentního institutu, které bylo vypracováno k tomuto sněmovnímu tisku a které si dovolím citovat. Cituji. Nařízení č. 209/2001 Sb. stanoví seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost uvedenou v tomto nařízení. Nyní to podstatné ze stanoviska Parlamentního institutu: zde jde nikoliv o omezení podnikání, ale o stanovení podmínek podnikání v tom smyslu, že činnost v rámci těchto živností mohou vykonávat jen kvalifikované osoby. Podle názoru Parlamentního institutu jde o závažnou podmínku pro výkon povolání nebo činnosti jak pro živnostníka, tak pro zaměstnance, kterou by měl jednoznačně na základě článku 26 Listiny stanovit zákon. Podle novely zákona je podnikatel omezován ve svém základním právu pouze nařízením vlády, což není přípustné. Toto stanovisko Parlamentního institutu se opírá i o doposud známou judikaturu Ústavního soudu, a zejména z hlediska ústavní argumentace předkladatelé navrhují toto dotčené vládní nařízení zrušit a zrušit i příslušné zmocnění.
        Dále se navrhuje ke zrušení vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj, kde argumentace k jejímu zrušení je stejná jako k předchozímu bodu.
        Pozměňovací návrh, který přednesu v podrobné rozpravě, pamatuje i na přechodné ustanovení, které zní, že živnostenská oprávnění vydaná podle právního stavu platného do okamžiku případného přijetí této novely zůstávají zachována.
        Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a za vyslechnutí úvodního slova pro druhé čtení.