Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych navrhla tři dílčí úpravy zákona o rodině. Přiznám se, že jsem volila jen ty, které se mi zdají jako průchozí v tomto složení této sněmovny a v tomto čase. Jakkoli nejsem vůbec zastáncem stávajícího znění zákona o rodině, nedovolila bych si ve druhém čtení natolik narušovat současné znění, abych žádala nějaké zcela zásadní změny.
        První návrh je změna § 44. Navrhuji, aby v § 44 se odst. 2 až 5 přečíslovaly na odstavce 3 a 4 a odstavec 2 § 44 nově zněl takto: "Výkon rodičovské odpovědnosti se pozastavuje zahájením řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, nebo zahájením řízení o zbavení rodičovských práv dítěte na základě návrhu orgánů sociálně právní ochrany nebo bez návrhu (§ 68/3 a § 44/4). Pozastavení výkonu rodičovské zodpovědnosti pozbude účinnosti, jestliže soud rozhodne, že k osvojení dítěte je třeba souhlasu rodičů nebo že se rodič rodičovských práv nezbavuje."
        Navrhovaná právní úprava odstraňuje negativní dopady novely zákona o rodině ze srpna 1998. Téměř čtyřletá praxe po účinnosti poslední novely ukazuje, že v důsledku nově zavedeného institučního řízení, jehož jsou rodiče účastníky, dochází k podstatnému prodloužení pobytu dětí v ústavech, a to až na trojnásobek předchozího stavu.
        ***
        Přitom právě děti kojeneckého a batolecího věku, jichž se zmíněná novela dotýká nejvíce, jsou ve svém vývoji nejzávažněji ohroženy ústavní deprivací, která je celoživotně poškozuje. Navíc není v souladu se zájmem dětí, aby jejich zákonnými zástupci nadále zůstávali rodiče, kteří se o ně dlouhodobě nezajímají nebo kteří se vůči nim dopustili tak závažného jednání, že bylo zahájeno řízení o zbavení rodičovských práv. Současná úprava, kdy rodiče zůstávají zákonnými zástupci dítěte, i pokud o ně zcela ztratili zájem, a dokonce i tehdy, když dítě je již v předadopční péči, neboť rodičovská zodpovědnost zaniká až právní mocí osvojení, přináší v praxi řadu problémů, např. při zajišťování souhlasu zákonného zástupce k operaci opuštěného dítěte nebo k vystavení cestovních dokladů. V případě navrhované úpravy by za dítě jednal ustanovený poručník a do doby jeho ustavení orgán sociálně právní ochrany dětí.
        Návrh druhý. Přiřazuje se § 45e, který zní: "Soud může na návrh pěstouna rozhodnout, že dítě bude mít příjmení pěstouna. Totéž platí, jde-li o poručníka, který o dítě osobně pečuje."
        Tento návrh umožňuje, aby soud rozhodl na návrh pěstouna, že dítě ponese jeho příjmení. Je to důležité z psychologického hlediska pro pocit sounáležitosti a jistoty nového domova. Obdobně jako je tomu u osvojení, by o tak důležité záležitosti, jako je změna příjmení dítěte, i v dalších dvou typech náhradní rodinné péče nadále rozhodoval samozřejmě soud.
        Návrh třetí. V § 68 odst. 1 b) se vypouštějí slova "po narození dítěte".
        Návrh odstraňuje neodůvodněné rozlišování dětí novorozených a starších třeba jen o několik týdnů nebo měsíců, když novela zavedla zkrácený dvouměsíční nezájem pouze pro novorozence. Žádné psychologické ani jiné rozumné důvody pro tuto právní nerovnost ve skutečnosti neexistují. Děti starší než novorozenci, minimálně po celé kojenecké, ne-li celé předškolní období, potřebují náhradní rodinu neméně rychle a naléhavě jako děti novorozené.
        Návrh poslední, čtvrtý. Přiřazuje se nový § 68c, který zní:
        Odst. 1: Orgán sociálně právní ochrany dětí může svěřit dítě do zatímní péče fyzické osoby vhodné stát se osvojitelem, jestliže:
        a) bylo zahájeno řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, nebo bylo zahájeno řízení o zbavení rodičovských práv, nebo
        b) rodiče ve lhůtě do 6 týdnů od narození dítěte učinili před orgánem sociálně právní ochrany prohlášení, že po uplynutí této lhůty udělí souhlas k osvojení dítěte.
        Odst. 2: Zatímní péče se pro nároky podle zvláštních předpisů považuje za péči budoucích osvojitelů podle § 69 odst. 1.
        Toto ustanovení umožňuje, aby se dítě co nejdříve dostalo do péče osob vhodných stát se jeho osvojiteli a nemuselo za následek řízení o nezájmu čekat v ústavu jednak v případě, že je zahájeno řízení o nezájmu nebo o zbavení rodičovských práv, jednak tehdy, kdy matka v porodnici před orgánem sociálně právní ochrany prohlásí, že po uplynutí 6 týdnů od porodu udělí souhlas k osvojení dítěte, a o jeho převzetí do své péče nemá žádný zájem a dítěte se v podstatě tímto způsobem vzdává. Obdobná úprava existuje např. v sousedním Rakousku, kde je dítě předáno budoucím osvojitelům již z porodnice, pokud matka prohlásí, že hodlá dát souhlas k osvojení.
        Tolik návrhy, které jsem chtěla předložit. Prosím, aby ctěný poslanecký sbor zvážil tyto návrhy a pokud možno je podle vlastního svědomí podpořil. Děkuji vám mnohokrát za pozornost.