Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi několik stručných poznámek k předloženému vládnímu návrhu zákona o spotřebních daních a o dani z přidané hodnoty, i když jsem si vědom toho, že poté, co jsme odsouhlasili společnou rozpravu i k návrhu státního rozpočtu, se to může jevit jako méně závažná záležitost. Protože jsem vyslechl zdrcující kritiku návrhu státního rozpočtu od těch, kdo tento stav zavinili, nemám chuť o státním rozpočtu diskutovat vůbec, alespoň ne v prvém čtení. Snad jen otázku, pánové. Jaký je rozdíl mezi deficitním rozpočtem a záporným závěrečným účtem státního rozpočtu ve výši kupř. odhadovaných 20 miliard korun za tento rok, nebo již skutečné výše 15,7 miliardy korun za rok 1997?
        Pane Kühnl, ulehčil jste mi hlasování. Mně osobně alespoň ano.
        Obecně musím říci, že vůbec nejsem proti změnám daňových zákonů, neboť je to nástroj, který výrazně ovlivňuje vývoj společnosti, zejména úroveň ekonomiky a sociálního klimatu. Jestliže se má vyvíjet společnost, musí se zákonitě měnit i pohled na daňový systém.
        ***
        I když bych samozřejmě raději přivítal, kdyby se daně obecně snižovaly.
        Zdá se mi však neobjektivní sdělení v důvodové zprávě, že dosavadní výše je nízká vzhledem k sazbám v Evropské unii, a proto jsme povinni tyto daně zvýšit. Již vůbec za farizejské pokládám sdělení, že dopady na státní rozpočet se nepředpokládají. Vždyť státní rozpočet by měl touto úpravou být zvýšen ve stávající struktuře od r. 1997, a to asi o 5,9 miliardy korun.
        Spočítal jsem si, jak se tato úprava dotkne průměrného občana, kuřáka či motoristy. U průměrného kuřáka bude figurovat částkou asi 400 korun ročně, u motoristy asi 1000 korun ročně, to ale za předpokladu, že obchodníci v rámci všemocné ruky trhu nezvednou jakýmkoli způsobem své marže. Mám totiž obavy, že se tak stane a občan zřejmě doplatí na zvýšenou spotřební daň i zvýšením obchodníkovy marže. Nejsem optimista v tom, že by kuřáci či motoristé na základě tohoto zvýšení snížili svou spotřebu. Cigarety se budou ještě více pašovat a na benzin v příhraničních oblastech se bude jezdit do Polska nebo na Slovensko.
        V této souvislosti mám dotaz na vládu, co udělá pro to, aby toto zvýšení spotřebních daní, zejména u cigaret, paradoxně nepomohlo podloudnickým mafiím, které zde pašují velká množství cigaret ze zahraničí. Příhraniční nákup benzinu nemá šanci tato vláda omezit, ale účinnější postup vůči pašování cigaret je jistě možný. Pro zmírnění dopadu tohoto zvýšení na běžného občana této republiky, který se ještě nenaučil bránit nekalými cestami, naše strana doporučuje přijetí námi předloženého zákona o změně daně z příjmů, kde navrhujeme zvýšení odpočitatelné částky ze základu daně, zejména u osob s více dětmi, což by zcela eliminovalo dopad této úpravy spotřební daně na průměrnou rodinu.
        Samozřejmě, že se tato úprava dost citelně dotkne dopravců a zejména zemědělců, kteří jsou již dnes ve velmi špatné ekonomické situaci. Proto opět apelujeme na vládu, aby urychleně řešila schválení tzv. zelené nafty, čímž by dopad na zemědělce ze zvýšené spotřební daně eliminovala. U podnikatelů by zvýšení spotřební daně u benzinu a nafty mohlo být eliminováno zvýšenými odpisy, jak je navrhováno ve vládním návrhu zákona o daních z příjmů.
        Chceme již dnes upozornit vládu, že při druhém čtení i při projednávání ve výborech budeme na tyto otázky chtít jednoznačnou odpověď. Důležité pro naše posuzování bude samozřejmě i to, jak bude s takto vybranými prostředky naloženo. Jsme jednoznačně toho názoru, že oněch téměř 6 miliard korun by mělo jít ne do spotřeby, ale do prorůstových opatření, např. do výstavby infrastruktury či do výstavby bytů. To jsou naše podmínky, za jakých souhlasíme s propuštěním do druhého čtení.
        Současně navrhuji - protože tady byl zamítavý návrh - aby se tímto zákonem zabýval výbor rozpočtový a výbor hospodářský. Děkuji za pozornost.