Vážená paní předsedající, dámy a pánové, je pro mne ctí, že mohu společně s kolegou Pavlem Peškem předložit návrh zákona o podmínkách převodu zemědělského a lesního půdního fondu z vlastnictví státu na jiné osoby. Cílem tohoto zákona je nalezení odpovědnějšího vlastníka v naději, že bude dobrým hospodářem. Cílem tohoto zákona je také vyřešit tento významný transformační krok do doby vstupu České republiky do Evropské unie. Proto otázka výhradního převodu do vlastnictví fyzických osob - občanů České republiky.
        Myslím, že je důležité také zdůraznit rozsah, kterého se tento zákon týká. Český stát spravuje prostřednictvím Pozemkového fondu řádově 900 tisíc hektarů zemědělské půdy. Je předpoklad, že řádově 300 tisíc až 350 tisíc hektarů bude vyčleněno ještě pro dokončení restitučního procesu pro náhradní pozemky a řádově půl milionu hektarů by se měl týkat tento zákon. Z pohledu lesních pozemků, kde se jedná pouze o arondační věc, se to bude podle mého názoru týkat necelých 10 tisíc hektarů.
        Tento zákon předpokládá, že jménem státu převodcem tohoto majetku v případě zemědělského půdního fondu bude Pozemkový fond, v případě státních majetků lesního půdního fondu to budou Lesy České republiky.
        Nabyvatelem podle tohoto zákona by mohly být pouze fyzické osoby - občané České republiky, nebo obce, a ve výjimečných případech také právnické osoby, a to pouze v případech, kdy právnické osoby jsou vlastníky stavby, která je na pozemku ve vlastnictví státu, aby došlo k tomuto narovnání vlastnictví. Skutečnost, že tento zákon je navržen pouze jako převod fyzickým osobám - občanům České republiky, je velmi důležitá, protože půdní fond je speciální komoditou nejenom z pohledu hospodaření, ale vlastně také vymezuje rozsah státu, území státu. Ve všech zemích včetně zemí Evropské unie se přistupuje k prodeji půdy velmi obezřetně. Prakticky ve všech státech existují různé překážky, různé formy, které upravují velmi přísně prodej půdy, v některých zemích dokonce až tak přísně, jako např. ve Finsku, Švédsku a Rakousku, že fakticky z tohoto prodeje vylučují cizince.
        Co se týká vlastních zemědělských pozemků určených k zemědělské výrobě, předpokládá se, že v určitých prioritách, které by předcházely před prodeji přímo zemědělským hospodářům, by se uskutečnila priorita v tomto pořadí. Nejdříve by se převedly pozemky těm, kteří vlastní stavbu, včetně právnických osob, aby došlo k narovnání chaosu, který vznikl za 40 let minulého zmatku v katastru, to znamená, je-li jiný vlastník stavby a jiný vlastník pozemku, aby došlo k narovnání.
        Druhou prioritou by měl být bezúplatný převod pozemků na obce, tam kde obce mají zpracovaný územní plán nebo padlo rozhodnutí o umístění stavby. Tento bezúplatný převod podle mého názoru by mohl významně přispět k podpoře bytové výstavby v těch obcích, kde mají jasno, co chtějí stavět, a kde mají jasno o územním plánu a o podmínkách, za jakých podpoří bytovou výstavbu. Tento bezúplatný převod považuje skupina předkladatelů za velmi významný, protože nevidíme důvod, aby stát převáděl tento majetek úplatně, bude-li to použito k bytové výstavbě v rámci plánu obce.
        Na třetím místě z pohledu přednostního práva by měl být arondační prodej. Technika takového prodeje je v zákoně popsána detailně. Řekl bych to jednoduše. Jde o to, je-li konkrétní vlastník, který vlastní 90 a více procent pozemku a do něho zasahuje výseč státního pozemku deseti a méně procenty, neexistuje důvod, proč by se pozemek nemohl převést na tohoto většinového vlastníka v rámci scelování a arondace.
        Po těchto třech přednostních prodejích, tzn. za prvé vlastníku stavby, za druhé bezúplatný převod obcím, za třetí arondační prodeje, se jako čtvrtý v pořadí může uplatnit fyzická osoba, buď soukromě hospodařící zemědělec, rolník nebo fyzická osoba, která je členem právnické osoby různého typu či zemědělského družstva, za předpokladu, že hospodaří na více než 10 hektarech zemědělské půdy v katastrálním území nebo v sousedním katastrálním území dotčeného pozemku, jehož se prodej či převod týká. Týká se to pouze těch, kteří hospodaří jen v jednom katastru, či katastru sousedním.
        Co se týká ceny pozemku a podmínek převodu, navrhujeme, aby byla použita cena, která bude cenou úředně platnou v den převodu tohoto majetku. Navrhujeme také možnost třicetiletých bezúročných splátek pro výkonné zemědělce, tzn. pro ty, kteří hospodaří, aby tuto cenu mohli splácet v dlouhodobém třicetiletém splátkovém režimu. Považuji to za velmi významné, protože současná situace zemědělství a obecný princip výtěžnosti kapitálu v zemědělství by vlastně neumožňoval reálně hospodařícím subjektům v zemědělské prvovýrobě dosáhnout na tento majetek.
        Současně také chceme, aby existovalo předkupní právo Pozemkového fondu, resp. státu, to znamená, aby byla jistota, že tento majetek se nestane předmětem spekulací.
        ***
        To znamená do doby splacení v případě třicetiletých bezúročných splátek předkupní právo Pozemkového fondu. Je otázka, zda by to mělo, nebo nemělo být využito. To je věc další.
        Třetí důležitá věc, která se vztahuje k ceně a převodu, je podmínka, aby se tohoto prodeje či převodu mohli zúčastnit pouze ti, kteří jsou korektní ve vztahu ke státu, tzn. ti, kteří platí daně, sociální pojištění, zdravotní pojištění, kteří mají vypořádány požadavky ve vztahu k Fondu národního majetku, k Pozemkovému fondu atd.
        Co se týče lesního půdního fondu, chtěl bych zdůraznit ten prvek arondační. Technika a formální předpoklady převodu státního lesního půdního fondu na obce jsou zde popsány. Cílem je vyřešit pouze drobné držby, které dnes drží stát a které jsou neefektivní z pohledu obhospodařování, a nevidíme žádný důvod, proč by nebylo možno tyto drobné lesní půdní držby převést na obce v dotčeném katastru, a to bezúplatně. Většina obcí jsou vlastníky lesního půdního fondu.
        Nepřál bych si, aby tento zákon otevřel diskusi o dalším prodeji státního lesního půdního fondu. Je to pouze prvek arondační, abychom měli společnou představu, měl by se týkat řádově do 10 tisíc hektarů státního půdního lesního fondu.
        Co se týče mé poslední poznámky, patří hlavnímu důvodu. Jsme přesvědčeni, že nalezení skutečného hospodáře, nalezení skutečné tváře, která odpovídá za každý hektar nejen z pohledu vlastnictví, ale i z pohledu hospodaření, dává naději, že tento hospodář bude odpovědnější. Z pohledu praxe Evropské unie jsem řekl, že jsou velké rozdíly, ale v každé zemi existuje různým způsobem určitá limitace, nejen z pohledu zákonů, ale i z pohledu prováděcích norem a předpisů, z pohledu jiných zákonných norem atd.
        Z pohledu výnosů se vztah ke státnímu rozpočtu předpokládá nulový. V rozpočtu Pozemkového fondu předpokládáme, že by se příjmy rozpočtu Pozemkového fondu zhruba ztrojnásobily ve vztahu ke stávajícím výnosům, které z této půdy obdrží Pozemkový fond prostřednictvím nájmu, resp. plateb za nájmy.
        Z pohledu komunitárního práva musím říci, že tato norma není v žádném rozporu. Norma je také v souladu s právem České republiky.
        Dámy a pánové, vážení kolegové, dovolím si vás požádat, abyste podpořili tento návrh zákona v prvním čtení, abyste ho propustili do čtení druhého a v odborné kvalifikované diskusi na půdě výborů abychom hledali tu nejlepší cestu, jak tento významný transformační krok, tzn. převod státní půdy do soukromého vlastnictví, uskutečnit.