Děkuji. ...která se ve svém stanovisku kloní k názoru, že při pronájmu bytů nesmí vlastník domu nebo bytu podmiňovat uzavření nájemní smlouvy zaplacením další částky, a tento názor opírá o konkrétní právní argumenty. V tomto svém stanovisku se Právnická fakulta UK vypořádává i s tím, že obě usnesení městského zastupitelstva je možné považovat za opatření ve smyslu § 62 odst. 1 obecního zřízení, a tedy že Poslanecká sněmovna je příslušná k rozhodnutí.
        Stanovisko Právnické fakulty Masarykovy univerzity se zabývá rovněž otázkou, zda je Poslanecká sněmovna příslušná k řešení předmětného sporu, a k tomuto problému přijala závěr, cituji: "Nicméně, a to zejména vzhledem k posledně uvedené skutečnosti, je tady za dané situace přes naznačenou nejednoznačnost především ústavněprávní úpravy zřejmě třeba při standardních výkladových přístupech přiklonit se k takovému právnímu výkladu, v jehož smyslu Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR je příslušná v rozhodování ve věcech pozastaveného výkonu usnesení obecních zastupitelstev. To tím spíše, že platná právní úprava neumožňuje jinou alternativu." Konec citace.
        Ve věci samé, tzn. zda předmětná usnesení odporují, či neodporují zákonu, přijala Právnická fakulta Masarykovy univerzity po důkladném rozboru závěr, který si rovněž dovolím ocitovat: "Avšak veřejnou deklarací podmínek, které jsou projevem zneužití dominantního postavení pronajímatele a v konečných důsledcích vedou k protiprávnímu jednání (přímý rozpor se zákonem, event. jeho obcházení), považuji za tak závažné porušení úkonů obce jako představitele územní samosprávy, že doporučuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu, umožňují-li to příslušná procesní ustanovení, napadená usnesení zrušila." Konec citace.
        Další stanovisko, a to velmi stručné, přišlo z Právnické fakulty Univerzity Palackého Olomouc. Toto expertní stanovisko se však věcnou stránkou případu vůbec nezabývá a v podstatě závěrem tohoto posudku je konstatování, cituji: "Při uzavírání nájemní smlouvy ke svému majetku je obec ve stejném postavení jako kterýkoli jiný vlastník a smlouva je dvoustranným právním úkonem tvořeným návrhem ze strany města a přijetím ze strany budoucího nájemce. Nelze však opomenout obecnou úpravu právních úkonů a ustanovení § 36 a 37 občanského zákoníku." Konec citace.
        Konečně poslední došlé stanovisko je stanovisko Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, které jako jediné dochází k závěru, který si opět dovolím ocitovat: "Předmětná usnesení sama o sobě nikoho ke splnění nezavazují, jest výhradně na účastnících smluvního vztahu, zda požadované plnění akceptují, či nikolivěk, přičemž na přidělení bytu není právní nárok ani na základě výše uvedené obecně závazné vyhlášky města. Domnívám se tedy, že zde nebyly důvody k sistaci předmětných usnesení a že jest třeba jen potvrdit platnost usnesení Městského zastupitelstva v Blatné." Konec citace.
        K projednávanému případu se rovněž vyjádřil vrchní ředitel sekce Ministerstva pro místní rozvoj, který obě usnesení označil za nezákonná s tím, že Okresní úřad ve Strakonicích postupoval podle jeho názoru zcela správně, když jejich výkon pozastavil, a navrhuje zrušení usnesení. Poukázal rovněž na vytvoření mimořádně nebezpečného precedentu, pokud Poslanecká sněmovna návrhu Okresního úřadu ve Strakonicích nevyhoví a nezákonná usnesení nezruší.
        Vážené kolegyně, vážení kolegové, nechci dlouho zdržovat, ale pokládám za nezbytné vás seznámit s nejčastějšími důvody a argumenty, které zazněly v průběhu rozpravy ve výboru na podporu usnesení, které ústavně právní výbor přijal. Velmi častým argumentem bylo zpochybnění příslušnosti Poslanecké sněmovny k rozhodování této věci s tím, že např. pan poslanec Výborný se kloní k názoru, že ona usnesení vůbec nejsou usneseními ve smyslu § 62 odst. 1 zákona o obcích, a proto se domnívám, že přednosta nemohl vstupovat, pozastavit, a ani Poslanecká sněmovna není příslušná v této věci. Jde podle jeho názoru o soukromoprávní nabídku, a teď si dovolím citovat, abych se vyhnula nesprávné interpretaci.
        Cituji pana poslance Výborného: "Kde je pak úplně nedůležité, je-li ta nabídka učiněna právně nebo protiprávně. Já dokonce si myslím, že tam lze jaksi nalézt velmi mnoho charakteristik, které by svědčily o tom, že tato nabídka obce asi není úplně v souladu s právem, ale to je zcela nedůležité." Pokračuji v citaci pana poslance Výborného: "Tvrdím, že to je formou usnesení zastupitelstva učiněný jednostranný občanskoprávní úkon, jakási nabídka, a mě vůbec nezajímá, je-li tento jednostranný právní úkon platný, nebo neplatný, právní, nebo protiprávní, protože mě to zajímat nesmí v tuhle chvíli. Mě musí zajímat, zda sněmovna může v této fázi zasáhnout do činnosti obce Blatná, což podle ústavy může jen způsobem stanoveným zákonem, a já tvrdím, že toto by bylo překročení, nehledě na to, že zcela určitě by to bylo překročení v té lhůtě." Konec citace pana poslance Výborného.
        Dovolila jsem si ocitovat zdůvodnění pana poslance Výborného, protože v jeho argumentaci se schází i argumentace některých dalších členů ústavně právního výboru s tím, že i další kolegové, kteří hlasovali pro usnesení, tak jak jsem ho v úvodu přednesla, se vyjádřili obdobně, jako např. kolega Němec. Cituji: "Takže já si myslím, že skutečně vzhledem k občanům ten právní úkon má samozřejmě chyby, ale že je na občanech, aby prostě podali občanskoprávní žalobu nebo případně, pokud to plnění ještě nezaplatili, jako že ho nemuseli ještě zaplatit, tak aby jaksi obec vymáhala to plnění na těch občanech a samozřejmě, že je velká šance, aby ta obec neuspěla, protože pokud by žalovala a ukázalo se, že ten právní úkon, jak tady o tom hovoříme, je neplatný, tak by samozřejmě to plnění obec neobdržela." Konec citace pana poslance Němce.
        Považuji ještě za důležité sdělit skutečnost, že ti členové ústavně právního výboru, kteří hlasovali pro návrh usnesení, kterým ústavně právní výbor doporučuje Poslanecké sněmovně zamítnout návrh přednosty okresního úřadu na zrušení obou usnesení Městského zastupitelstva v Blatné, se obecně shodli na tom, že každý z nich může mít jiné důvody pro toto usnesení. Nejčastější důvod byla námitka nepříslušnosti Poslanecké sněmovny, ale i nedodržení lhůty podle zákona o obcích, ale i ten důvod, že se někteří domnívají, že obecní zastupitelstvo postupovalo zcela v souladu s právním řádem.
        Na závěr ještě jednou zopakuji usnesení ústavně právního výboru č. 15 ze dne 11. 11. 1998: "Ústavně právní výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala toto usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR návrh Okresního úřadu ve Strakonicích na zrušení usnesení Městského zastupitelstva v Blatné č. 15/2 ze dne 21. 1. 1997 a usnesení Městského zastupitelstva v Blatné č. 18/19 ze dne 27. 5. 1997 k hospodaření s byty, které jsou v majetku města, vydané v samostatné působnosti obce, zamítá." Děkuji.