Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych navázal ve svém závěrečném slově na odpovědi pana ministra většinou na mé otázky.
        Chtěl bych říci, že mě zcela neuspokojily, protože jakkoli se nám pan ministr snažil vysvětlit pozadí těchto návrhů a technických tabulek, tak pokud zejména v tisku 116, což je úhrada jistin státního dluhu splatných v letech 2003 a 2004, je v návrhu zákona napsáno, že účelem programu je úhrada jistin státního dluhu splatných v letech 2003 a 2004, tak přesto v důvodové zprávě je napsáno, že jen 20 mld. Kč bude použito na střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy a 20 mld. Kč bude použito jako rezerva.
        ***
        V tom případě by účelem zákona mělo být profinancování jistin splatných v letech 2003 a 2004 a vytvoření rezervy na financování těchto splatných jistin a to v účelu zákona postrádám, a proto trvám na tom, že existuje rozpor mezi obsahem zákona a důvodovou zprávou.
        Dále. Pan ministr nevysvětlil rozpor mezi tiskem 116 a tiskem 188, kde na jedné straně je uvedeno, že podle zvláštního povolení ze zákona o rozpočtových pravidlech Ministerstvo financí drží v pokladničních poukázkách ke konci roku 2001 31,9 mld. korun, ale v tisku 188 nám sděluje, že v krátkodobých pokladničních poukázkách drží 37,6 mld. korun, což jsou deficity za rok 2001 a zbytek deficitu za rok 2000. Takže tento rozpor také nebyl vysvětlen.
        Na konec. Mě mrzí, že pan ministr nám nesdělil, jak přistupovat k deficitům, které nejsou schváleny Poslaneckou sněmovnou v rámci státního závěrečného účtu, a já v tom stále vidím problém. Na to jsem odpověď také nedostal.
        Co se týká strategie správy a vývoje státního dluhu. Mohu souhlasit s panem ministrem, že to je věc na rozpočtový výbor, nicméně mně tady jde o něco jiného. Jde mi o strategii vlády. Já jsem se v poslední době přesvědčil o tom, že ne všechny podklady a materiály z Ministerstva financí jsou zároveň názorem vlády. Proto pro mě je rozdíl mezi strategií vlády v oblasti správy státního dluhu a mezi strategií Ministerstva financí v oblasti správy státního dluhu. Souhlasím, že bychom tento materiál Ministerstva financí mohli projednat na rozpočtovém výboru, nicméně trvám na tom, že materiál vlády bychom měli projednat v Poslanecké sněmovně. Takže moje výhrady nadále trvají a nic to nemění na mých návrzích, které jsem podal.
        Pane místopředsedo, doporučuji, a teď jenom jako jednotřetinový zpravodaj, protože dvě třetiny zpravodajování dělá také kolega Kraus, že všechny tři návrhy jsou zařazeny do režimu zrychleného čtení podle § 90 odst. 2, takže nejdříve bychom měli hlasovat o tom, zda sněmovna souhlasí s projednáváním v tomto zrychleném čtení. A podle výsledku poté rozhodovat buď ve zrychleném čtení o návrzích na zamítnutí, případně schvalovacím postupu sněmovny v této věci. V případě, že zejména tisk 116 bude schválen, tak je tam ještě mnou navržené doprovodné usnesení, které by bylo poté k hlasování sněmovnou.