Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, v prvním čtení bylo předneseno mnoho důvodů pro podporu této novely a zdůvodnění potřebnosti asistentů ve školách. Proto se dnes chci stručně vyjádřit k argumentům, které padly v rozpravě.
        Klíčovou námitkou byla a je zřejmě otázka financí. Je nepochybné, že asistenti budou něco stát. Tak jako nás stojí samo naše lidské rozhodnutí lidem se speciálními potřebami umožňovat plnohodnotný život v naší společnosti. Náklady, které uvádí předkladatel v důvodové zprávě jako maximální, by mohly dosáhnout výše 37 mil. Kč. A jak správněji uvedla paní ministryně Buzková, 50 mil. Kč včetně odvodů z mezd.
        ***
        Jsou ovšem kalkulovány jako strop, kterého s největší pravděpodobností nebude dosaženo, protože mnozí z rodičů dětí s postižením zvolí jinou formu jejich vzdělávání. Tato otázka ale stojí za to, abychom se na ni podívali hlouběji.
        Vzdělávání dítěte ve speciální škole stojí státní rozpočet přibližně jednou tolik co v běžném typu škol. Protože je jasné, že každé dítě víceméně nějak vzděláváno bude, je i z finančního hlediska logické, že se nejedná o absolutní zvýšení nároku na státní rozpočet, ale o pouhý přesun mezi rozpočtovými položkami. Nelze přitom opominout i ten fakt, že rodiče integrovaných dětí mohou pracovat, a často se jedná o vysokoškolsky vzdělané lidi, a tím pádem do státního rozpočtu přispívat namísto toho, aby pobírali sociální dávky. K tomu ještě můžeme připočíst významný společenský dopad, kterým je vyvedení celých rodin ze sociální izolace.
        Další námitka odkazovala řešení tohoto problému až na novelu školského zákona. Na nový školský zákon všichni čekáme už léta a bude jen dobře, bude-li v něm systémově zapracován institut asistentů. Děti s postižením a jejich rodiče se ale ocitají v tísnivé životní situaci už teď a naděje, že bude někdy přijat nový školský zákon, jim život opravdu neulehčuje. Nový školský zákon ještě není ve sněmovně a lze k němu očekávat bouřlivou veřejnou i odbornou diskusi. Předložená novela zákona nabízí řešení nejpalčivějších problémů tady a teď.
        Závěrem mi dovolte ocitovat ze dvou stanovisek, jednak Nadace Charty 77 a Nadace rozvoje občanské společnosti z podzimu loňského roku.
        Z Charty 77: Za pět let, kdy jsme poprvé poskytli příspěvek na osobní asistence studentce, která byla integrována na střední škole, jsme dostali k podpoře 248 osobních asistentů v loňském roce. Projekt se v nadačních poměrech nadále rozrůstá na neúnosnou míru a nám se stalo, že jsme i s pomocí sponzora nebyli schopni uspokojit ani zlomek požadavků, o jejichž oprávněnosti nepochybujeme.
        Z další nadace: V každém ročníku sbírky Pomozte dětem stoupá počet žádostí zaměřených na podporu služeb asistence. Je třeba konstatovat, že sbírka Pomozte dětem nemůže poskytováním finančního příspěvku na asistenci do tříd pro děti s postižením každoročně nahrazovat systémové řešení tohoto problému příslušným státním orgánem. Blanka Šrámková, koordinátorka sbírky Pomozte dětem.
        Vážené kolegyně a kolegové, doufám, že vás tyto dva citáty přesvědčily o naléhavé potřebě novely zákona, která pomůže řešit některé z problémů, se kterými se potýkají jedni z nejpotřebnějších ve společnosti, a že zákon svým hlasováním podpoříte. Děkuji za pozornost.