Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, pozorně jsem poslouchal diskusi k návrhu novely zákona o pojišťovnictví, při níž kolega Doležal předložil návrh na její vrácení, případně prodloužení doby projednávání. Pochopil jsem, že jako hlavní důvod uvádí vytvoření nového dozorového orgánu - Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění. V této souvislosti mám i já pochybnosti o zavedení tohoto úřadu, a proto podpořím dobu prodloužení projednávání této novely.
        Tento nový samostatný úřad by měl svoji činnost zahájit podle návrhu 1. 1. 2004. Mělo by jít o orgán státní správy jako organizační složku státu, jehož příjmy a výdaje by byly příjmy a výdaje státu, resp. rozpočtové kapitoly Ministerstva financí České republiky. Fungování tohoto úřadu a jeho vazby na Ministerstvo financí České republiky by měly být zejména tyto: půjde o správní úřad pro výkon státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění v České republice, povede seznamy odpovědných pojistných matematiků, nucených správců, likvidátorů oprávněných provádět likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny, zprostředkovatelů pojištění a samostatných likvidátorů pojistných událostí. Ministerstvo financí si vyhrazuje, že bude i nadále zpracovávat a v legislativním procesu projednávat návrhy zákonů a prováděcí vyhlášky k nim.
        Zde musím opětovně zmínit nepříliš dobré výsledky práce Komise pro cenné papíry, jejíž obdobou by měl být nově zřízený úřad. Nejde ani tak o to, kdo bude vydávat příslušnou legislativu. V tomto ohledu jsou modely v Evropské unii různé, někde je to Ministerstvo financí, někde je to dozorový úřad. Problém je jinde, totiž v tom, že jestliže např. Komise pro cenné papíry či onen navrhovaný Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění je organizační složkou státu, tedy naváže na státní rozpočet, musí se řídit v oblasti mezd příslušnými předpisy pro státní zaměstnance. Ovšem dozorovat výborně placené odborníky v soukromém sektoru mohou pouze ještě lepší odborníci. Jak je ale získat do státních služeb, resp. do příslušných orgánů státního dozoru při stávajících platových poměrech ve státní správě? Zde je tedy jádro problému řádného a efektivního fungování onoho nově navrhovaného Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění, zejména když půjde již nikoliv o dozor nad pouhými jednotlivými pojišťovnami, resp. penzijními fondy, ale nově o dozor nad celými finančními skupinami, jejichž členem daná pojišťovna, resp. penzijní fond je.
        Zdůrazňuji, že nejde pouze o to, že v České republice si budeme dozírat pouze nad našimi pojišťovnami, popř. penzijními fondy, a případný špatný výkon tohoto dozoru si také sami uhradíme.
        ***
        (Ve sněmovně je příliš hlučno.) Co když se stane například tento hypotetický příklad: V Portugalsku bude na základě naší licence a našeho státního dozoru fungovat ryze česká pojišťovna. Ta se dostane do problémů a bude například v České republice částečně vytunelována - my víme, že nejde už o tak hypotetickou záležitost, neboť některé důvěrné signály naznačují, že i v našem sektoru pojišťovnictví mohou být obdobné problémy, i když menšího rozsahu, jako v sektoru kampeliček či v sektoru obchodníků s cennými papíry - a portugalští pojištěnci či portugalský stát budou chtít po České republice odškodnění za špatný výkon našeho státního dozoru. Přeženu to - ale potom snad budeme z našeho státního rozpočtu či na úkor naší státní zadluženosti hradit oprávněné nároky zahraničních občanů, třeba poloviny zmíněného Portugalska, když se tam podaří oné naší hypotetické pojišťovně získat třeba polovinu jejího místního trhu.
        Je to možná absurdní situace, ale stejně absurdní by bylo zavírat oči nad touto hypotetickou situací, neboť proslulý základní zákon Murphyho vtipně říká: Co se může pokazit, to se také pokazí. Proto bude nutno problematiku zabezpečení opravdu kvalitního výkonu státního dozoru a vytvoření potřebných podmínek pro jeho personální zajištění řádně prodiskutovat při projednávání předloženého vládního návrhu novely zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, v rámci druhého čtení.
        V návaznosti na tyto hlavní změny byla z kontinuálního práva v oblasti soukromého pojišťovnictví do předloženého návrhu novely zákona o pojišťovnictví přenesena řada dalších ustanovení, která upravují zejména nezbytnou výměnu informací v rámci finančního sektoru, mlčenlivost vztahující se k těmto informacím a odpovídající oprávnění dozorčích orgánů zasahovat v případě ohrožení stability dozorových subjektů. Změny provedené navrhovanou novelou zákona zpřísňují podmínky provozování pojišťovací činnosti, zejména co se týká technických rezerv, životního pojištění, technické úrokové míry a finančního umístění. K tomu dodávám, že ve smyslu výše uvedeného problému kvalifikační úrovně potřebných dozorových pracovníků by měla být tato otázka zevrubně posouzena, a to zejména při projednávání této vládní předlohy v rozpočtovém výboru. A zároveň je nutné zahájit přípravné kroky k celkové změně, tedy reformě dozorových orgánů státu.
        Děkuji za pozornost. (Hluk ve sněmovně neutichá.)