Pane předsedo, děkuji. Vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych i já se připojil k interpelaci na pana vicepremiéra a ministra spravedlnosti Pavla Rychetského.
        Určité věci zde už nastínil můj kolega Petr Nečas, co se týče, kolik vlastně telefonických hovorů a kolik potenciálních možných účastníků může být odposloucháváno. Vezměme si, že - čísla vám řeknu přesně za chvíli - za rok 2002 bylo cca 10 tisíc odposlechů telefonních linek jak pevných, tak mobilních. Když jsem si vzal, kolik já asi tak provolám telefonních čísel za měsíc, dejme tomu sto, z toho třetina je různých, dalších sto mám přijmout, to znamená, že už je to 130, to znamená, že odposlech mého čísla by bylo přibližně 130 lidí za měsíc, nějakým způsobem se objeví v záznamech odposlechů. Čísla, když to vynásobíme krát deset tisíc, se opravdu dostáváme na stovky tisíc.
        Zeptal bych se pana vicepremiéra pana Rychetského. Ještě existují odposlechy a sledování, které povolují státní zastupitelství, a provádí i kontrolu. V roce 2000 byl novelizován trestní řád, kde toto kontrolovala sněmovna, respektive stálá komise pro kontrolu použití operativní techniky Policie České republiky. Tyto záznamy nikde nemám, proto bych se zeptal pana vicepremiéra, kolik takovýchto odposlechů a sledování bylo. Tam se jedná o to, že státní zastupitelství dává povolení, když je to ve veřejných prostorách a na veřejných místech. Pokud se to týká soukromí, pak to musí být se souhlasem soudu a to kontroluje sněmovna.
        Dále bych se chtěl zeptat, ale to spíše spadá pod ministra vnitra, ale protože pan ministr vnitra Stanislav Gross sedí v jedné vládě s panem vicepremiérem Rychetským, určitě o tom také myslím padla řeč. V zákoně 141 trestního řádu § 158 d) odst. 5 se píše, že odposlech může být proveden v určitých případech bez povolení soudu a do 48 hodin policie musí dát žádost. Pokud soud nepovolí, musí se okamžitě odposlech zrušit a skartovat. Rád bych věděl, kolik takovýchto případů bylo, protože i to se nechá řeknu lehce i politicky zneužít, že se odposlech provede, nesežene se povolení, skartuje se, ale určité záznamy se potom můžou objevit někdy za půl roku, za rok při volbách atd.
        Teď bych řekl pár čísel k tabulkám, které dodal pan ministr spravedlnosti, protože odposlechy, to je opravdu zásah do lidských práv a svobod občana České republiky. Pan ministr zde píše, že určité statistiky ještě nejsou tak přesné a nedělaly se. Sdělím vám, že bohužel statistika odposlechů operativní technikou je pouze za rok 2001, chybí zde 2002, kde byl právě abnormální nárůst. Podle tabulky, kterou zpracovalo Ministerstvo spravedlnosti, je v roce 2001 2 031 odposlechů, ale podle Policie České republiky je 2 497. Máme tady přibližně 460 odposlechů rozdíl. V roce 2000 je to 1 569, podle policejní tabulky 2 341. Naopak v roce 1999 Ministerstvo spravedlnosti vykazuje 1 589, policie pouze 1 576. Nevím, kde tyto nepřesnosti vznikly, ale myslím si, že takto důležitá věc by měla být opravdu sledovaná, i statisticky by měla sedět.
        Na druhé straně pan ministr spravedlnosti předloží, kolik bylo žádostí už za první čtyři měsíce tohoto roku, to je, že 1 878 bylo povolení, ale rok 2003, kolik to je vlastně telefonních linek, se zde neobjevuje. Můžeme pouze z toho vydedukovat, proč je v roce 2002 za první pololetí 4 218 odposlechů, za druhé pololetí 5 234, celkově za rok 2002 9 452 odposlechů. K tomu si přidáme ještě odposlechy celníků, odposlechy BIS a potom sledování, která povolují státní zastupitelství.
        Myslím si, že za posledních pět let, kdy vládnou sociální demokraté, je snad pomalu každý člověk odposloucháván.