Děkuji, pane předsedo. Pane vicepremiére, omlouvám se, že jsem se asi špatně vyjádřil. Vím, že nemůžete kontrolovat rozhodnutí. Myslel jsem kontrolu toho, zda povolení odposlechu soudy byla na půl roku povolena - to je maximální hranice, pak je maximální hranice prodloužit o půl roku. Tou kontrolou jsem myslel to, jestli z toho ročního odposlechu vyšly nějaké závěry, nebo to byl planý poplach. Tuto kontrolu myslím. Nechci, abyste zasahoval do rozhodování soudů - chraň bůh!
        Vy říkáte, že to má na starosti komise nebo sněmovna. Ani my nemůžeme. My můžeme pouze zkontrolovat na útvaru zvláštní činnosti Policie České republiky, zda tam bylo razítko od soudu, zda termín od do byl dodržen; pokud vzniklo prodloužení a nastalo prodloužení a řádným povolením prodleva, nesmí v tom úseku být prováděn odposlech. To je naše možnost kontroly. Nic víc zkoumat nemůžeme, ani se nemůžeme zabývat příčinou odposlechu, jaký to byl trestný čin. To nám nepřísluší.
        Myslím si, že z vaší strany by bylo práva možno kontrolovat - a myslím tím statistickou kontrolu - kolik odposlechů bylo měsíčních, dvouměsíčních, půlročních a jestli opravdu soudy nejsou tím tak zavaleny, že už nemají ani možnost kontrolovat, zda policie nebo vyšetřovací orgán v odposlechu nachází důkazné břemeno pro odhalování trestné činnosti.
        Další věc. Vy jste říkal, že pan Langer ani pan Nečas neuvedli, kolik bylo zamítnutých, ale já mám tabulku od vás. Je to o povoleních odposlechů. Je 9 877 od roku 1999, z toho zamítnuto 88. Zkušenost mám, že přibližně na jedno povolení je cca - beru rok 2002 - čtyři telefony, takže mi to vychází na několik stovek. Možná jsem se přeslechl, ale vy jste říkal, že bylo zamítnuto - nevím přesně - přes dva tisíce mobilních telefonů. Já jsem to tu totiž nikde nenašel. Je možné, že jsem udělal chybu já, ale ve vašich statistických tabulkách k takovému číslu jsem nedospěl.
        To je vše. Děkuji.