Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych navázala na dotaz, který byl na mne vznesen, krátkou stručnou historií. Uvědomme si, že zhruba před více než deseti lety vznikla Všeobecná zdravotní pojišťovna systémovým opatřením, jak zabezpečit zdravotní péči pro občany České republiky. Následně v roce 1993 pak vznikaly zaměstnanecké pojišťovny. Situace byla taková, že na spektru těch, kteří byli plátci za poskytnutou zdravotní péči, se objevilo prakticky 27 subjektů. Postupem doby se ukázalo, že tato kapacita je nadbytečná, a v současné době máme Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a k tomu ještě osm zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven.
        Problémy, které se objevují v poslední době se zpožďováním plateb nejen do ambulantní sféry, ale i do lůžkových zařízení, se objevovaly v řádu několika dnů i u jiných pojišťoven, nejen u VZP, ale u VZP bylo alarmující, že v květnu se toto zpoždění prohloubilo o více než tři týdny u ambulantních lékařů. U lůžkových zařízení poskytovala VZP 96 % zálohové platby, čili došlo k problémům v daných zařízeních. Tato zařízení se na mne obrátila jako na ministryni zdravotnictví, abych pomohla tuto situaci řešit. Schůzka, která se realizovala na úrovni Ministerstva zdravotnictví s poskytovateli, se zástupci ambulantní sféry včetně specialistů, potvrdila tato jejich slova. Dospěli jsme ke konsensu, že je třeba intenzivně jednat, ale také hledat systémové řešení v dané situaci, aby nedocházelo k opakování těchto záležitostí.
        Vyzvali jsme ředitelku VZP k jednání a také správní radu VZP, aby zdůvodnila, proč dochází ke zpožďování plateb, jak vypadá platová bilance VZP s výhledem do konce roku a jaká je úspěšnost výběru zdravotního pojištění.
        Musím říci, že předpokládaný výběr zdravotního pojištění, který byl řádově řekněme ve výši 7 %, se neplní s ohledem na vyšší nezaměstnanost a přelévání spektra pojištěnců placených státem, kdy v současné době se v tomto spektru objevuje zhruba 57 % těch, kteří jsou uživateli zdravotní péče a jejichž plátcem je stát. 7 % představuje spektrum občanů, kteří užívají zdravotní systém, jsou na pracovní neschopnosti a nepřispívají ani oni, ani nikdo jiný do tohoto spektra. Zbývající část činí 34 %, a to jsou odvody 13,5 % zdravotního pojištění ze mzdy plus samozřejmě také osoby samostatně výdělečně činné či osoby bez příjmů, které se ale zúčastní dle zákona povinného zdravotního pojištění.
        Znamená to, že situace je velmi vážná a otázka výběru ve VZP nedosahuje té možnosti, jak by dosahovat měla. Musím říci, že zhruba je odhadována v současné době kolem 95 %, nicméně je to úspěšnost velmi vysoká.
        Spektrum plateb, které jdou do VZP, ať už je to 13,5 %, nebo platby za státem placené pojištěnce, představuje s ohledem na minulý rok zhruba částku 103 miliard Kč, se kterými VZP hospodaří. V systému přerozdělení, který ještě v současné době existuje, se potom tyto příjmy o 2,5 miliardy zvedají.
        Abychom zabránili zpožďování plateb, požádala VZP o předsunuté platby v řádu dvou měsíců již na toto pololetí roku 2003. Odhad propadu hospodaření je řádově do konce roku kolem 6 miliard až 6,5 miliardy Kč. Předpokládáme ovšem, že tato ztráta bude podstatně nižší, protože je na velmi dobré cestě otázka odkupu pohledávek za bývalými Českými drahami, kde jsou pohledávky nejen pro VZP, kde je to zhruba 220 milionů Kč, ale ještě i za ostatními zdravotními pojišťovnami celkově v řádu asi 500 milionů Kč. Znamená to, že určitým způsobem by se vlastně toto negativní saldo snížilo.
        Nicméně v době, kdy jsou určitým způsobem uzavřeny smluvní vztahy na počet unicitních rodných čísel bez ohledu na odpovídající migraci v daném roce, objevují se problémy v rámci úhrad, a to zvláště za lůžkovými zařízeními, kde tato zařízení mnohdy nemohou dosáhnout uzavřené dohody a procentního zastoupení výkonové či paušální sazby s přepočtem na unicitní rodná čísla, a pak dochází k tomu systému, že tato zařízení vrací a naopak zase v ambulantní péči je poskytnuta zdravotní péče na více, než je řekněme poptávka na zdravotní péči.
        Bohužel, nešvar, který se objevuje v poslední době, kdy pojišťovny doslova a do písmene bojují o každého občana, nasmlouvají i více kapacit, než jsou schopny financovat, čili i jejich zdravotní plány v určitém spektru předpokládají procentuální navýšení objemu nasmlouvané nové zdravotní péče, ale nůžky se nesvírají, naopak se rozevírají. Naší tendencí je zabránit těmto mechanismům a dosáhnout optimální nejen finanční rovnováhy, ale také vyrovnaného hospodaření pojišťoven.
        ***
        Proto jsme i v rámci správní rady prostřednictvím zástupců státu iniciovali tato jednání, ze kterých vzešla dohoda, že pojišťovny budou akceptovat společně s Ministerstvem zdravotnictví výběrová řízení na souběhy tak, abychom měli opravdu specifikovanou zdravotní síť z hlediska potřebnosti počtu obyvatel, ale také jejich zdravotního stavu.
        Druhou věcí je otázka vymáhání jednak pohledávek, ale také i otázka řádného placení závazků, a to ve zkrácených lhůtách. Doba, do které se dostáváme, a zpožďování plateb, by měla být napravena tak, aby závazky po lhůtě, které jsou zhruba k 31. 12. 2002 2,5 miliardy, a pohledávky za plátci pojistného ve výši 17,6 miliardy byly podstatně sníženy a prakticky aby již další pohledávky nerostly.
        Pokud si vezmeme situaci na budoucnost, tak Ministerstvo zdravotnictví předkládá vládě návrhy na změnu zákonů týkající se jednak Všeobecné zdravotní pojišťovny, ale také zaměstnaneckých pojišťoven, kde rovněž chceme transparentním způsobem kontrolovat hospodaření ve smyslu udržení finanční rovnováhy a vyrovnaného hospodaření, aby nedocházelo jako v minulých letech k neplnění rezervního fondu. K tomu opatření dáváme do novely daného zákona č. 551/1991 Sb. i do zákona č. 280/1992 Sb. změnu naplnění procentuálního rezervního fondu ze současných tří procent na jedenapůl procenta, aby peníze nebyly umrtveny, ale aby o tyto peníze byl posílen základní fond, ze kterého je uhrazována zdravotní péče.
        Dále chceme jít i ve smyslu příštího roku i dalších let k postupnému snižování provozních nákladů řádově ročně minimálně o 0,2, což znamená zhruba asi 220 až 250 milionů korun ročně. Opět úspora, která by byla převedena do základního zdravotního fondu.
        Další změnou, kterou chystáme, je i změna zaměstnaneckých pojišťoven ve smyslu zastropení zajišťovacího fondu tak, aby již vlastně tyto peníze, které jsou na těchto účtech a nepoužívají se, zůstaly zastropeny a nebyly navyšovány, a to představuje řádově opět 100 milionů korun, které by se dostaly do základního fondu.
        Nyní připravujeme i nový způsob přerozdělování tak, aby byla zohledněna nejenom otázka věku, ale také i rizika, spektra nemocnosti pojištěnce. Ať se nám spektrum líbí, nebo nelíbí, tak opravdu Všeobecná zdravotní pojišťovna ve spektru zastoupení pojištěnců má více pojištěnců, kteří mají těžší zdravotní postižení, finančně náročnější než jsou mnohé zaměstnanecké pojišťovny, kde prostředky jsou daleko za výběrem pojištěnců vyšší z hlediska profesního zařazení.
        Pokud se ještě pozastavíme v otázce hospodaření u pojišťoven, tak musím říci, že mě velmi znepokojují i ztráty z let minulých a budeme se snažit společně s Ministerstvem financí najít cestu, jakým způsobem pomoci i zdravotním pojišťovnám za pohledávkami, jež se objevují z minulosti, řekněme za zaniklými státními podniky nebo jinými zařízeními, kde se vlastně jedná o určité pohledávky, které jsou víceméně v rovině nedobytnosti, a cestou, o které budeme diskutovat, diskuse ještě není uzavřena, je možný třeba i odkup Českou konsolidační agenturou.
        Naší snahou je, aby co nejvíce byly prostředky transparentně alokovány a navíc od příštího roku prostřednictvím zavedeného systému DRJ, což je nové v našich poměrech. Bude to znamenat na základě diagnózy i úhrada zdravotní péče poskytnutá zadaným zdravotnickým zařízením, větší transparentnost, větší rovnost, ale také i větší míru ve smyslu přerozdělení a skutečně zrovnoprávnění plateb se všemi pojišťovnami stejně za pacienta, ať je z kterékoliv pojišťovny, čili na principu podle určené diagnózy a jeho léčby, tak i podle toho daná úhrada, nikoliv jako v současné době, kdy máme spektrum úhrad ve smyslu paušálním, ve smyslu výkonovém nebo unicitním.
        To jsou kroky, které ministerstvo koná, a samozřejmě je otázka, která je velmi důležitá, je to otázka optimální sítě, tak abychom vyměnili kvantitu za kvalitu, a tato věc je diskutována společně nejen se zástupci pojišťoven, ale také se zástupci zřizovatelů, to znamená s hejtmany, ale také s městy a obcemi, ve kterých jsou nemocnice v jejich zřizovatelské pozici. Čili kroky, které mají vést skutečně ke zlepšení dostupnosti, ke zlepšení kvality, ale rovněž i k nastavení rovnosti v rámci úhrad.